Boboking komentáře u knih
Svým vyzněním mi tento román připomíná filmy z projektu Americké nezávislé léto. Poklidný, z běžného pohledu podivínský život, který okolí nechápe. A. Tylerová to ještě vše podtrhla použitým stylem a jazykem, až monotónně popisujícím život bez silných emočních výbuchů našeho hrdiny Micaha Mortimera. Přesto svým způsobem dojemný i částečně úsměvný příběh, jehož hlavní postavu chtě nechtě začnete milovat. Přesně jak píše recenzent z New York Times: „ V dnešní záplavě rádoby komplikovaných, přehnaně sebevědomých a věčně utrápených postav, je Tylerová příjemná změna.“
Možná k neuvěření, ale ano, je to můj první román od Mornštajnové, který jsem přečetl :-) Autorka je skutečně obdařená vypravěčským uměním, čte se to plynule, jako řeka co teče. A i ty různé časové přechody dokázala mistrovsky tak napsat, že se čtenář neztrácí... A ať chci nebo nechci, je to science fiction, alternativní historie jako vystřižená. A velmi mi to připomínalo tak oblíbená dystopické SF knihy, jako Hunger game, Divergence atd. Zvlášť když hrdinka je dívka a společnost "velkého bratra" je tam tak věrohodně popsaná. Překvapila mne ta ponurost nejenom příběhu, ale i závěru. Což ale beru jako klad, bo život je ku...a a šťastné konce jsou pohádky. A přiznejme si to, ani to úplné SF není, protože tak jak to autorka popisuje, je pro milióny lidí v současném světě běžná denní realita ...
Už padesát let patří Forsyth ke stálicím žánru špionážních románů. Přesně jak se nazývá jeho biografie, je to mistr Vypravěč. Dokazuje to i jeho poslední kniha Liška, která se zabývá novou dimenzí současné "války ve stínech" - kyberválkou. Samotný příběh je sice dost "jednosměrný a předvídatelný", přesto jeho znalosti světa špionáže a politiky umí tak skvěle podat, že stejně knihu nedokážete odložit. A osobně se mi líbí, že Forsyth znovu ukazuje, že nemá cenu si hrát na „politickou korektnost“, lepší je pojmenovat věci tak, jak se mají, že hajzlové budou vždy hajzlové, na které platí jen ono "na hrubý pytel, hrubá záplata".
Nečetl jsem od něj nic jiného a tak za mne skvělé čtení. Dokáže člověk přinutit číst i do brzkých ranních hodin. Ten pocit iracionálního strachu vyvolává dokonale. Scéna se světly na horách mne dostala, protože jako náruživý turista a lovec kešek jsem při sólo nočním přechodu Beskyd zažil úplně to stejné a dodnes to neumím vysvětlit. Knihu doporučuji :-)
Jedním slovem vynikající. Bez násilí, bez krve, přesto neuskutečně napínavé. To zpracování postav, především vdovy, bylo skvělé. Vřele doporučuji.
Ze zvědavosti jsem v knihovně titul otevřel a už jsem jej nepustil z rukou. Kdo je autorka jsem věděl, přesto Severka byla moje první kniha, kterou jsem od ní přečetl. Je na beletrii psaná netradičním stylem, ale když si pak na konci člověk uvědomí, že to není fikce, celkem to pochopí. Přiznám, že popis reálií v KLDR mne nijak nešokoval, spíše mne šokují čtenáři, kteří jsou z toho zděšení. To nečtou? Nesledují zprávy, nekoukají na reportáže? Děje se to na tolika místech světa Talibán, Islámský stát, Republika Kongo atd. Pocity hrdinky příběhu jsem celkem chápal. Sám si vzpomínám, jak jako student jsem pár měsíců po Listopadu 89 vyrazil do Británie a kdykoliv jsem při stopování řekl, že jsem z komunistického Československa, lidé se tvářili, jako bych prošel peklem, či holocaustem. Velký klad vidím především v nezaujatosti autorky. Napsala příběh (výpověď) dívky, která byla proti své vůli vytržena od rodiny a společnosti, kterou znala. A vhozena do „rajského“ světa, kde poprvé zažila ponížení, věznění, depresivní osamělost. Zlo nedělají systémy, zlo dělají lidé. Za mne jedna z nejzajímavějších knih roku 2023.
Přečteno v rámci Výzvy 2022 ... a byl jsem šokován. Nikdy jsem to nečetl, ale znám "jako všichni" různá filmová a jiná zpracování, takže jsem nečekal žádná překvapení. Ale těch sexuálních narážek, to že Romeo šílí nejprve po zcela jiné ženě, ta jeho přelétavost, nedočkavost po rozkoši... Poznámky Juliiny chůvy, názory Merkucia... Však Hilský to v doslovu pěkně vysvětluje. Však i v jeho studiích píše, že v jeho době divadlo Globe a jiná, byla pro prostý lid, doslova až lůzu...
Jsem milovník scifi z doby jeho zlaté éry. Asimov, Simak atd. Když jsem nedávno viděl televizní adaptaci Nadace, po půl hodině jsem to vypnul, nechápal jsem jsem, co to má s Asimovem společného. Hned jsem si tedy přečetl znovu knihu. Styl, nápady, logika, ta víra v lidství, v člověka více než v techniku... prostě paráda. Z dnešního pohledu možná "bez násilí a sexu", ale za mne "plný počet".
Stejně skvělé jako Boží hora. Příběh stárnoucího člověka z italského venkova, převaděče, příležitostného umělce. S tím spojený jemný, ale jednoznačný pohled na současný problém Itálie - migranti. Ale hlavní téma je nakonec zcela jiné. Takové "choulostivé" (jak ukazuje obálka), chybějící "příroda" na soše Ježíše Krista. Úžasným způsobem zpracované, člověk se i poučí. Poetickým jazykem, s nádhernými myšlenkami, napsaný příběh muže, který v komplikovaném světě hledá krásu, klid a lidskost. Doporučuji.
Úchvatný příběh. Další vynikající německý román z nakl. Host, který stejně jako Úterní ženy, či Chuť jablečných jadýrek dokazuje, že Němci nejsou "studení čumáci". Autorka skvěle dokázala vytvořit příběh, de facto rodinnou ságu, ve které naprosto lidsky, to znamená i s tragickými stránkami (drsné vzpomínky z války) i s humorem (ironickým, suchým, ukazujícím na šílenství nad vším co má značku BIO či EKO) o ženské linii jednoho rodu, poznamenaného historií či svéráznou podivností hrdinek. DOPORUČUJI!!!
Po letech jsem se opět začetl do této kultovní klasiky. A protože jsem to nečetl osamocen a pozdě v noci, nezasáhlo mne to to tak jako když jsem to četl poprvé osamocen v noci :-) To jsem se bál i na záchod :-) Jj, drom, drom dokáže polechtat nervy. Přečteno v rámci ČV 2024.
Jako snad každý rok jsem si přečetl tento úžasný příběh, který zaslouženě patří k nejlepším v literatuře.
Poetickým jazykem psaný příběh de facto z nedávné současnosti, který ve své podstatě je "hororem" o společensky akceptovaném zlu činěném v katolických klášterech Irska nedávné doby. Právě použitý styl a jazyk mi evokoval až magickou, pohádkovou realitu.
Čtveřice tzv. "horor týmu" překvapila. Povídky já rád a tady o žádné z těch dvanácti se nedá říci, že by se nepovedla. Ano, většinou byly předvídatelné, ale závěrečné dílka dokázala překvapit. Číst to po večerech někde na chatě na horách... Přečteno v rámci ČV 23.
Sbalit si batoh a utéct do kopců a hor... Po přečtení další výborné knihy od tohoto "špagetožrouta :-) " to přímo k tomu ponouká. Ale je fakt, že všechny postavy knihy jsou jen sami za sebe, žádné závazky, žádné děti, žádná zavazující minulost. Střídmý jazyk, jemně poetické popisy horské krásy, svérázný způsob myšlení lidí z hor, příběh čistý a nekomplikovaný jako průzračná horská bystřina.. Prostě dílko, které je radost číst. Doporučuji.
Jiný pohled na válečné běsnění, na Němce, kteří nebyli jen hajlující stádo zbožňující Vůdce. Je to příběh osamělého muže s cejchem "závadný Němec", který pro čistotu rasy může každý den být "odstraněn", a přesto riskuje ještě více pro záchranu jiných. A zatímco kolem zuří apokalypsa, on žije pro své včely, kterého ho uklidňují, přenáší do neběsnících světů. Deníkový román psaný až neobvykle klidným stylem o hrůzách kolem. S klidem doporučuji.
Mistr King umí psát. Dokáže do děje vtáhnout, sblížit tě s postavou... Jen mi tam nějak už mi chybí prvek šoku, děsu... Všechny povídky (či snad novely) byly stejně dobré, zajímavé, s originálním námětem... Ale tak nějak všechny končí "a žili šťastně až do smrti"... Kde je to jeho "život je svině"? Ta fatálnost...
Klasika scifi, pro husákovi děti jedna z mála možností, jak se tehdy dostat k západní fantastice. Akční Sf s myšlenkou o tajemné vesmírné stanici propadlé do doby barbarství a ignorace, putující už generace ve "vesmíru"? Skvělá je ta myšlenka místního náboženství, zcela odlišná od křesťanských představ. Doporučuji :-)
Po čtvrt století jsem se díky Čtenářské výzvy opět vrátil k autorovi, kterého jsem tehdy doslova "hltal". Jazyk, styl, a vůbec ten pohled na život... v tom Hrabal byl jedinečný. Ty jeho postavy byli tak skvělé, že člověk by si přál je potkat. Bohužel je to autor, který stejně jako mnoho jiných se úmrtím jakoby "vymazal" ze světa čtenářů. Zájem už jen díky středoškolské povinné četbě, a to jen tak 2 -3 tituly. Knihu doporučuji.
Příběh podle mého gusta. Samotářští podivíni v rozlehlých lesích Kanady, s nezvyklými osudy, úžasné popisy, úžasný příběh netypické lásky ... jako námět pro nějaký film z řady "americké nezávislé léto". Do toho ty vsuvky z historie velkých požárů, které na počátku minulého století ovlivnily osudy tisíce lidí. A k tomu to heslo, že svoboda neznamená jen kdekoliv žít, ale i kdykoliv odejít ze života. Pět * zcela zaslouženě.