boeink
komentáře u knih
Návrat do Borga Sud
Donatella di Pietrantonio
(SPOILER) Vypravěčkou příběhu je opět ta "bezejmenná" Navrátilka, teď už ale o řádku let starší, je učitelkou a přednáší na univerzitě v Grenoblu italskou literaturu. Její vyprávění je sérií ztrát. Ztratila bratra i svoji rezervovanou matku, manžel po několikaletém manželství zjistil, že miluje muže. Když její sestra, poněkud bohémská a nespoutaná Adriana vypadne z okna, vrátí se do Borga Sud, aby jí byla nablízku.
Kniha se nečte úplně snadno, autorka se při vyprávění pohybuje mezi jednotlivými postavami, událostmi, vzpomínkami a současností zdánlivě nahodile, proto je třeba číst pozorně, zvláště začátek.
V polovině jsem si nemyslela, že budu hodnotit příliš vysoko, ale ono to všechno tak pěkně zapadlo do sebe, že jsem opět nadšená. Toto není čtení pro každého, já si ale Navrátilku oblíbila.
Vše, čeho lituji
Mikki Brammer
Tajemstvím krásné smrti je krásný život, který jí předchází. Otevřít druhým srdce. Nechat je, aby ti ho zlomili. Riskovat. Dělat chyby.
Tahle kniha mě chytla za srdce. Na její obálce je přirovnání s Eleanor se má vážně skvěle a já myslím, že kdo má rád Eleanor, musí mít rád i Clover. I ta je totiž trochu jiná, možná spíš divná a já jí moc fandila a přála si, ať najde své štěstí. Ať nemusí příliš litovat.
Knížku moc doporučuju, je opravdu krásná. A já je dám v knihovně pěkně vedle sebe, holky..
Kdyby
Simona Votyová
Nela byla znásilněná a zničilo jí to život. Kdyby na ten večírek nešla, nestalo by se to. Netušila jsem, že Sabina se do psaní své verze pustila, aby se ze své zkušenosti vypsala. Její část knihy je proto depresivnější.
Kdyby...trochu více se mi líbilo zpracování, ve kterém se Nele narodí holčička, ale nebylo špatné ani to, ve kterém podstoupí potrat. Obojí je čtivé, jen ten konec, především Sabinin, je dost drsný, ale vzhledem k té zkušenosti, ho i chápu.
Ztracené dívky z Willowbrooku
Ellen Marie Wiseman
Psycho.
Příběh skvěle napsaný, ale otřesný. O to otřesnější, že si ho autorka nevycucala z prstu, ale v mnohém se zakládal na pravdě. Nemohla jsem se od knihy odtrhnout. Super mrazivé čtení, přes všechen ten hnus a popisovaná zvěrstva mě to moc bavilo.
Genesis
Chris Carter
Tentokrát se Chris Carter trochu víc rozepsal, stran nám nadělil o pár desítek víc. Jsou to stránky plné gradujícího napětí, my, milovníci této série jsme si opět přišli na své. Já jsem se ale ke konci nemohla zbavit pocitu, že těch standardních 340 stran by stačilo.
Nepříliš šťastná rodina
Shari Lapena
To teda byla povedená rodina! Každý z nich by mohl být pachatel, nenávisti v nich bylo dost. No ani se nedivím, vyrůstat s takto despotickým otcem...
Možný spoiler!
Ne, že bych věděla s určitostí, kdo tím vrahem bude, ale tušila jsem to s ohledem na to, jak se Shari vyhýbala popisovat její emoce a myšlenkové pochody.
Jinak to byla typická Lapena. Od čtení odcházíte jen neradi a těšíte se, až se zase ponoříte do čtení. Lapena je pro mě sázka na jistotu, když nevím přesně, co číst.
Až tady nebudu
Linda Green
Po dlouhé době kniha, kterou jsem slupla jako malinu. Má originální zápletku a opravdu mě její děj naprosto vtáhl a nepustil, dokud jsem pozdě večer nepřečetla poslední stránku. Byla jsem hrozně zvědavá, jak z toho všeho autorka vybruslí a musím říct, že se jí to povedlo skvěle!
Neváhám, tohle je u mě za pět hvězdiček.
Návrat z temnoty
Liz Coley
Knihu jsem přečetla "na pár zátahů", úplně mě pohltila. Otáčela jsem jednu stránku za druhou, zvědavá, nakolik je příběh reálný. Je totiž skoro neuvěřitelné, čím si Angie musela projít. Po dočtení knihy, včetně doslovu autorky, jsem ráda, že jsem se dozvěděla něco nového, něco, co je mimo chápání člověka, který o popsané poruše dosud neměl ponětí.
Doporučuji!
Ve vteřině
Suzanne Redfearn
Ve vteřině, lusknutím prstů nebo mrknutím oka se může změnit náš život. Nebo můžeme umřít. Vypravěčkou tohoto emočně bohatého příběhu je mrtvá Finn, která zpovzdálí sleduje, jak se její blízcí vyrovnávají s neštěstím, které přežili.
Poslední letošní přečtená kniha a byla to dobrá volba. Doporučuji, stojí za to si ji přečíst.
Katova dcera
Oliver Pötzsch
Jsem nadšená. Kniha se mi moc líbila, byla napsána svižně a čtivě. Nejdříve mě rozhodilo velké množství postav, ale není třeba se zatěžovat, v těch důležitých není složité se zorientovat. Od prvních stránek mě pohltil příběh s detektivní zápletkou odehrávající se ve městě Schongau v půlce 17. století, jehož středověká atmosféra tady byla dobře popsána, při čtení jsem to všechno úplně viděla, jako ve filmu. A k tomu moc krásné, živé postavy. Určitě si přečtu další díl.
Zuzanin dech
Jakuba Katalpa (p)
Jen bych opakovala to, co psali jiní čtenáři. Dechberoucí kniha, asi na deset hvězdiček.
Zlodějka knih
Markus Zusak
Nejdříve jsem viděla film a tak jsem doufala, že bude kniha lepší. A byla! Je to moc krásná kniha o strašné době. Vypravěčem je Smrt, nevystupuje tady ale jako zlá stařena s kosou, ale bytost, která má také srdce, cítí a soucítí. Poslední strany knihy jsem probrečela, velmi mě příběh Liesel a těch ostatních dojal.
Žena s modrou hvězdou
Pam Jenoff
Příběh dvou dívek v rozdílném postavení, v kanalizaci přežívající židovky Sáry a dívky z bohaté rodiny Ely, které osud svede dohromady. Dívky se zpřátelí a Ela začne Sáře a její rodině pomáhat.
Nedovedu si vůbec představit, jaké hrůzy museli Židé za války zažít, ale je dobře, že o této strašlivé době existuje spousta knih. Přestože ne všechny se zakládají na pravdivých svědectvích, je dobře nezapomínat.
Dálnice
Lenka Potůčková
Musím přiznat, že Dálnice se mi líbila o trochu méně než autorčina prvotina Návrat nežádoucí.
Šeď a monotónost tehdejší doby popsala autorka dobře, ale mám pocit, že z tématu emigrace a následného pronásledování STB se dalo vytěžit víc. Už jsem něco na toto téma četla a viděla, takže jsem očekávala, že estébáci budou urputnější a brutálnější. Nicméně mě příběh rodiny, kterou opustila matka a emigrovala do Rakouska, moc bavil. Nedokážu pochopit, jak se tak máma mohla zachovat a bylo mi líto hlavně Simony, ale i Richarda, kterému bych přála nějakou fajn ženskou, která by mu vrátila chuť do života.
Tentokrát mě v textu tolik neiritovalo slovo "drobně", i když několikrát se tam objevilo. Ještě se zbavit některých klišoidních frází a bude to na jedničku.
Krvavé stigma
Matt Brolly
Louise Blackwellová by se mohla klidně posadit vedle Leo Askerové. Je totiž úplně stejně vyšachována bývalým kolegou a milencem a převelena díky němu z oddělení vražd do přímořského městečka, kde chcípl pes. Až do nálezu první mrtvoly. To se totiž Louise zahryzne do vyšetřování jako buldok (nebo taky Leo) a nepustí.
Čtenář hned od počátku ví, kdo je pachatelem a sleduje, jakým způsobem k němu povede Louisino vyšetřování, což je trochu nezvyklé, ale vůbec mi to nevadilo. Jde o první díl série, docela se povedl a přestože mi trvalo pár dnů knihu přečíst, bavila mě.
Tichá pošta
Tereza Herzogová
Po Schovávané jsem se hned pustila do druhého dílu a zase to byla moc fajn knížka. Autorka se v ní opět věnuje tématu lásky a hlavně času, který v životě máme a který nejde zastavit. V souvislosti vztahu se stárnoucím mužem to není zrovna lehké téma, ale čte se to s takovou lehkostí, že jsem nechtěla, aby příběh skončil. Ale mám pocit, že v závěru si autorka nechala pootevřená vrátka pro pokračování. Oceňuji cit pro jazyk, který Tereza Herzogová má, v tomto druhém díle jsem si ještě víc užila její příjemný styl psaní. Pokud zase něco napíše, určitě si to ráda přečtu.
Mezi dvěma světy
C. D. Major
Z této knihy jsem si na zadek nesedla, asi jsem čekala malinko víc. Oceňuji, že autorka vycházela ze skutečných reálií, Overtounská usedlost i most psích sebevrahů skutečně existuje. I já jsem si něco o tom vygůglila. Ten příběh z minulosti byl smutný a taky dost ponurý. V lince ze současnosti mě štvala ta zarputilost Avy, s jakou se pustila do zkoumání dávných tajemství, a úplně přitom zapomněla na svého muže i ještě nenarozené dítě. Konec..ten tam snad ani nebyl, ne?
Ale četlo se to dobře, jako oddechovka kniha posloužila.
Země bezpráví
Boyd Morrison
Úžasné - já výlety do 14. století miluju a tenhle byl moc vydařený. Kniha skvěle zachycuje atmosféru dávných časů, kdy krev při rytířských soubojích teče proudem, čest je nadevše a možná je na obzoru i trocha romantiky. Této knize nechybí vůbec nic, je to krásný historický román, bavila mě každá jeho stránka. Taky musím pochválit pěknou obálku, která na druhé straně slibuje další díl..co už, budu se těšit.
Psí cesta
W. Bruce Cameron
Pěkné, dojemné i vtipné čtení o bezmezné psí lásce. I když máme kočku, jsme přesvědčeni, že se nám v ní vrátila moje psí slečna Daisynka, takže na to jejich převtělení věřím. První díl se mi sice líbil víc, přesto mě i tenhle pohladil po (kočko-psí) duši.
Malé ženy
Louisa May Alcott
Malé ženy jsem poprvé četla, když mi bylo asi čtrnáct. Dlouho jsem odsunovala dobu, kdy si ji přečtu znovu. Bohužel, vydání, které se mi dostalo do rukou, je plné překlepů, a ty mi čtení dost narušovaly. Taky nechápu, proč jsou přeloženy osobní jména, i to mi vadilo.
Nicméně dílo, které napsala paní Alcottová, je přes všechny nedostatky překladu, klasikou, která je stále skvělým, milým čtením.
