booklover_mili komentáře u knih

Velmi silný příběh. Již druhá kniha od této autorky, kterou jsem přečetla během jednoho večera. Knihy Petry Dvořákové se čtou samy. Každá umí překvapit a to tak, že nad tématem dokážu ještě několik dní přemýšlet a příběhy ve mně rezonují.

A o čem je tato? Dvě velká tabuizovaná témata - odsouzení druhých za to, i když člověk nic neudělá a to, když v sobě nejdeme něco, co nechceme a snažíme se to v sobě udusit.

11 10.02.2023

Bez knižní výzvy bych se ke knize asi nikdy nedostala a jak bych litovala!
O historii Vietnamu moc nevím. Kniha mě ale chytla a nepustila až do samotného konce. Příběh jedné rodiny, pevných vazeb, obrovské lásky ke svým dětem, boj o přežití, hladomor, válka, komunismus.
Je to síla. Neskutečná síla.

Ale kniha je hlavně o umění odpustit a že vše potřebuje čas. Ten kdo se vrátí z války psychicky raněn ale i ten kdo žádá o odpuštění

10 17.10.2024

Krásný a velmi čtivý příběh se dvěmi dějovými linkami, tedy jedné ze současnosti a druhé z 17. století.
Líbilo se mi, že autorka staví na reálných základech z dob čarodějnických procesu v Británii a co hrozivého se tenkrát dělo. Lidé byli zbytečně pověrčiví a neuměli si hodně věcí vysvětlit jinak než že jsou to čáry.
Kniha mi připomíná psaní B. Erskine, kterou mám moc ráda.

10 03.08.2024

Nečekala jsem, že kniha bude tak zábavná, čtivá a zároveň plná pokory.

Nejprve se seznamujeme s Tomovým dětstvím, jeho třemi staršími bratry, kteří ho dost ovlivnili a zážitky z dětství jako takové. Poté jsou bravurně popsány první herecké krůčky z filmu Pidilidi nebo Anna a král než dojde na první díl Harryho Pottera. A dál už neprozradím.

Kniha mě opravdu chytla a nejde mi ji odložit. Často mám během čtení nekontrolovatelné záchvaty smíchu. Tom je rozený vypravěč, avšak s velkou dávkou slušnosti a laskavosti i po tom, co se z něj stala dětská hvězda.
Doporučuji ráda všem. Nejen fanouškům Harryho Pottera.

10 03.01.2023

To je asi jedna z nejlepších knih roku 2024! Postava Živy je mi velmi sympatická, ráda se stará o druhé a je šťastná, když jsou ostatní šťastní. Myslim, že je to jedna z nejzajímavějších postav, o kterých jsem v posledni dobe četla. Oproti tomu její bratr se veze s režimem. Nejprve s Němci, pote s komunisty.

Knihy se čte sama. Příběh se postupně rozjíždí a konec je velmi překvapivý. Moc rada doporučuji knihu všem. Jsem z ni nadšená.

9 29.12.2024

Začátek je slibny. Musím říct, že me autorka nalakala jet do Dánska. Umí krásně popsat vůni pečiva a kávy.

Ale pak se kniha tahne a tahne a nic moc se tam vlastně neděje. Konec předvídatelný. Škoda

(SPOILER) Z knihy mám husí kůži. Mísí se ve mně emoce. Kniha začíná nejprve smrtí otce (zde autor skvěle popisuje, jaké to je když na pohřeb vybíráte písnička a pak je už nikdy nejste schopni v životě slyšet - mám stejnou zkušenost a zde jsem s autorem naprosto souhlasila), pak se dovídáme, že sestra Šárka už roky není s rodinou v kontaktu... no a pak to začne a rozjede se příběh plný napětí. Je Šárka blázen? Vymýšlí si celou dobu? Viděla něco jinak, co tak prostě nebylo a její mysl si s ní pouze pohrávala?

V knize se střídají 3 pohledy: Šárky, Marka a otce. U otce si pořád člověk říká, jaký to byl slušný člověk, co chtěl hlavně dobro dětí a že to prostě takhle být nemůže, že je to blbost....

...a pak kniha graduje a graduje.... myslím, že závěr není pro každého. Ne každý by i snesl, kdyby se mu stalo to co Markovi na posledních stránkách....

Neskutečně silná kniha. Mrazí mě.

8 16.10.2024

Mám ráda knihy, které ve mně rezonují ještě nějakou dobu po přečtení, kdy na knihu musím myslet a přemýšlet pořád dokola o konci.
Přitom tahle začíná tak nevinně vyprávěním malého kluka, který toho moc ze života nemá, je jen zavřený doma a přemýšlí, jaké by to bylo mít kamarády a žít normální život. Pak se ale začne rozjíždět příběh a přidávají se vypravěči - matka a otec. Příběh pak dostává zcela nový spád. Kluk dospěje, pak dostáváme pohled a historii života matky a nakonec otce a nečekané rozuzlení a jak to všechno vlastně bylo.

Co dělal otec každou neděli odpoledne? A proč odcházel? To se dozvíte až na posledních stranách a stojí to za to!

8 13.11.2023

Kniha o naději v životě, kdy člověk už nějak neví, jak dál a myslí si, že je na tom světě zcela sám.
Krásný sloh, příjemné a nekomplikované čtení. Pravda místy to bylo i nudné, ale nakonec ten konec byl opravdu silný.

7 12.07.2024

Wow! Dočteno a nemám slov.
Hlavní myšlenka knihy je, že na staré křivdy se nezapomíná ani po letech... Příběh plný bolesti, vzpomínek a odplaty. Doporučuji.

7 03.07.2024

(SPOILER) Knihy Viktorie Hanišové se čtou sami. Připomínala mi Les v domě od Aleny Mornštajnové, ale přece se kniha v mnoha ohledech lišila. Nejhorší na celé knize je fakt, že se tohle skutečně v nějaké rodině děje, že někdo zažívá v rodině zneužívání a vlastní rodina mu nevěří... člověk se pak cítí jako v pasti.

Hlavní hrdinka Sisi se vypořádává s traumatem a odvržením rodiny tím, že chodí denně v tátových pohorkách na houby - tedy dělá aktivitu, ke které jí on sám od dětství vedl.

7 03.12.2023

(SPOILER) Tak čtu knihu Srpny též v srpnu.
No byla to síla! Přečteno za pár hodin. Pořád ale přemýšlím, co vlastně napsat. Kde je pravda? Vymyslela si Daniela to co údajně viděla doma nebo to všichni raději popírali. Přiznám se, že místy jsem Daniele nevěřila. Přišla mi jako typický "unreliable narrator". Nemohu si pomoct, ale dělo se jí toho tolik ještě před Štěpánem, že mi přišlo, že si za strašně věci může sama. Že by měl doma opravdu kameru nebo byla už tak zoufalá, že je srpen, kdy má deprese, že měla halucinace. Mám v knize spoustu otazníků. Asi ji musím vstrebat.
Samozřejmě konec byl strašná a silná manipulace od Štěpána, ale nemám jasno, jak to bylo v jejím dětství.

Každopádně skvěle napsaná kniha. Silná a čtivá. Ráda doporučuji.

7 23.08.2023

Potřebovala jsem knihu, od které se nemohu odtrhnout. Nove vydání, poprvé v českém překladu, mě nadchlo! Za první večer jsem přečetla 179 stránek a pokračuji dále.

Kniha se odehrává v totožném vesmíru co Daisy Jones. Fiktivní americká filmová hvězda typu Elizabeth Taylorové, chce poprvé v životě vyprávět svůj životní pribeh a vybere si k tomu překvapivě dost neznámou autorku.

Nečekané zvraty, zajímavé vztahy, ale i na Hollywood místy pevné vztahy. Baví mě postava Evelyn. Je to silná žena, která je bolestivé upřímná a místy i drsná, ale to ji naučil život. Její postava nám ukazuje, že někdy je dobře, prostě jen chytnout příležitost za pačesy a vstříc neznámé budoucnosti.
Udělat kroky, které nám ostatní neschvalují. Hlavní je věřit si a nebát se. A že má Evelyn sebevědomí až až.

7 18.02.2023

Knihy Petry Dvořákové mám moc ráda. Nejprve mě oslovila Vránami, pak Zahradou a nyní přichází její zatím poslední kniha Pláňata. Připomíná mi lehce mix Vran i Zahrady se směsicí děl od dalších současných českých autorů.

Máme zde osmdesátky a devadesátky a nešťastnou, neharmonickou rodinu, kde si nikdo pořádně nerozumí. Matka je jen nespokojená, vnitřně strašně nešťastná. Neumí si sama pomoct, chodí na psychiatrii, pořád jen dokola na všechno nadává. Po pádu komunistů i na současnou dobu a jak dříve nám bylo přece líp. Otec hodně pije a jak román postupuje má až chlípné myšlenky na svou druhou dceru, protože mu připomíná jeho ženu, když byla mladší a neřvala na něj.... Nikdo z nich ale nic nemění. Prvorozená dcera je tak jakoby v knize bokem a druhá Pavlína je dalo by se říci hlavním vypravěčem.

Ze začátku knihy mě mrazilo, jak moc jsem zapomněla na to, jaké to bylo, když jsem byla dítě a nic moc jsme neměli, jak jsem nosila jen oblečení po sestřenici a styděla se za to, jak vypadám. Doma jsme nic neměli, často jsme strádali a neměli peníze. Paní Dvořáková umí dokonale vystihnout dobu, ve které jsme žili a často popisuje i skvěle detaily. Říkám si, na kolik z toho jsem zapomněla. Jak se k sobě i lidé chovali, jak se mluvilo doma a co jsme tehdy řešili.

Příběh se mi líbil, knihy paní Dvořákové se čtou samy a tuto jsem opět přečetla za jediný den. Nemohu jinak než plný počet hvězdiček.

6 15.11.2023

Me se takhke kniha tak libila! O dost víc než Kodaň. Milý příběh o cestě do Ameriky a nalezení lasky po velkém zklamání.

5 21.12.2024

Kniha o síle žen trvající po staletí v jedné rodině předáváné z generace na generaci.
Stránky se otáčí samy. Nechybí tajemno, trocha magie a hlavně spjatost s přírodou a zvířaty. Ráda doporučuji.

5 18.08.2024

Po přečtení prvního dílu jsem si musela doobjednat druhý a hned jsem se do něj pustila. Kniha se čte lehce a popisuje mladou sestřičku (moc milá a skromná postava, která se pere s nelehkým osudem). Moje máma je sestřička a tuhle dobu v mládí zažila - neumím si představit "bonzování", nahlašování, přidělování bytů, strach z pomluv. Dobře byl i popsán porod, "hekárna", a následně jak jak se volalo otci (ti u porodu nesměli být a i hlavní hrdinka říká, že si tam Oldřicha neumí představit).
Hlavně ale v jakém stavu v bytě (byt 4. kategorie) žili s Oldřichem a k tomu všemu ta jeho ex manželka - to bylo taky něco. Při čtení jsem si mnohokrát říkala, že jsem ráda, jak žijeme nyní.

Autorka i suprově vystihla mluvu té doby - úplně se člověk dostane do 70. let do lékařského prostředí. Těším se na další knihy autorky.

5 04.05.2024

Další skvělá kniha, která mi zůstane v knihovně a ke které se sem tam budu vracet. Mnoho zajímavých myšlenek ale vlastně i mouder do života. Naučte se přát si správně!

5 16.03.2024

Leckdy až surově vykresleny život v 70. letech za komunismu. Kniha je fantasticky napsaná a vybízí ke konci ihned začít číst druhý díl. Ten jsem si také hned objednala.
Sestřička Silvie mi je moc sympatická. Snaží se žít velmi poctivě, skromně, je pracovitá a snáší rány osudu ale i každodenní nadávky či pomluvy na pracovišti. Jak jsem ráda, že v této době nežiju.

Opravdu je nemožné tuhle knihu odložit! Kniha o dětské lásce, zradě a odpuštění. Jak sama autorka říká - chtěla napsat knihu o tom, že je normální, když člověk něco pokazí , ale nakonec se ze všech sil snaží udělat všechno pro to, aby to napravil.

Nádherný příběh Sama a Percy. Ještě dlouho ve mně bude kniha rezonovat.

5 01.12.2023