brebta komentáře u knih
Velmi hezká kniha, laskavě napsaná. Spadá do kategorie Anna zeZeleného domu, Pollyana. Dítě které mění lidi kolem sebe jen tím, jak vidí svět kolem sebe.
Tenká kniha s hlubokým příběhem. Uvědomila jsem si, jak jedna věta pronesená jen tak mezi řečí může někomu změnit život......stačilo málo a autorka možná mohla žít jiný život bez anorexie. Odnáším si poznání, že raději mluvit méně a přemýšlet než něco jen tak plácnu. Nikdy nevím, koho se moje slova dotknou a změní mu cestu.
Příběh Dvě srdce se mi moc líbil. Při čtení jsem si říkala, jak se ráda vracím do světa Posledního jednorožce. Bohužel druhý příběh byl zmatený, nesrozumitelný a opakovaně jsem se ptala co tím chtěl autor říct. Souhlasím s komentářem La Cucaracha. Knihu jsem vrátila do knihovny a mám radost, že jsem odolala touze po vlastění.
Příjemné, odpočinkové čtení. Začátek byl takový pomalý, ovšem někde od sté stránky jsem skoro nemohla přestat číst. Pomalé odhalování minulosti, postupné zvraty, překvapení. Původní tři hvězdičky vystoupaly na jasné čtyři. Ke třem hvězdičkám jsem se vrátila po epilogu. V každém případě je to kniha pro příjemný odpočinek a pohodu.
Kniha je nádherně ilustrovaná. Ukazuje, jak je složité dospívat - najít kamarády, někam patřit, mluvit s rodiči, zamilovat se, objevit sama sebe. Nečekala jsem nic a dostala mnoho. Vrátila jsem se zpět do času dospívání a hledání své cesty.
Velmi dobrá kniha přibližující téma Alzheimerovy choroby. Výjimečná je v tom, že na rozdíl od ostatních knih je psaná z pozice nemocného, nikoliv z pozice pečujícího rodinného příslušníka, pečovatelky nebo lékaře. Ukazuje, jak je důležité respektovat přání, schopnosti i možnosti nemocného.
Autorka se v knize často obrací k víře, to může být pro někoho složité nebo odrazující. V každém případě, kniha je velmi zajímavá a inspirující.
V práci se setkám s lidmi, kteří mají různá duševní onemocnění, pojem hraničáři je pro mě úplně nový. Je smutné, že se z velké části dotýká mladých lidí a že přes pokročilé znalosti neumíme tato onemocnění léčit. Kniha je plná smutných příběhů, kdy nemoc změní život nejen pacientovi, ale často celé rodině. Zároveň je to kniha plná pokory, síly a odvahy. Je dobře, že se téma duševních či psychických onemocnění dostávají mezi lidi. Děkuji za odvahu všem, kteři v knize sdíleli svůj příběh a tím pomáhají bourat tabu mezi námi "normálními".
Krásná kniha. Příběh, kde cílem je cesta. To co máme a bereme jako samozřejmost často oceníme až když to ztratíme. Je na nás, jak se potom rozhodneme a co uděláme se svým životem. Z příběhu sálá poznání a hlavně pokora. Knihu mám plnou lístečků na stránkách, kde mě něco zaujalo. Budu se znovu vracet do příběhu, připomínat si krásné myšlenky. A hledat pokoru a moudrost při každém životním setkáním.
Knihu mi doporučili v knihovně. Nečekala jsem nic, jedině snad odpočinkové čtení. Začátek byl takový jednoduchý, pomalý a pomalu to nabralo švih a spád. Jen nechápu, že pořád je v dnešní době možné, aby tady probíhalo strč a sáhni si, běž k plotně a podobně. Kéž by tuto knihu četly všechny holky a uměly říct ne.
Jsem moc ráda, že se mi kniha dostala do rukou. Je opravdu skvělá. A o víkendu si najdu kapely a písničky v knize uvedené :-). Jsem zvědavá co hlavní hrdince dodávalo odvahu.
Příběhy jsou těžké a smutné, na konci propojené jako výhonky vinné révy.
Rozhodnutí jednoho člověka dokáže ovlivnit život mnoha dalších lidí tak, že nás to nikdy ani nenapadne.
Ani nevím, zda mi některá postava byla sympatická. Všechny byly tak nějak ukřivděné, zatrpklé. Asi nejvíce mě zaujal příběh Jarmily, s ní jsem soucítila.
Kniha se čte rychle, povídky mají různou kvalitu. Některé zapomenu hned, jiné si asi budu chvíli pamatovat. Zaujaly mě - Vidinová, Tajnůstkářská, Snová, Střílecí, Prokletá. Bavily mě jednotlivé názvy. A v Lítací jsem se vrátila do období kdy stačilo si jen přát, nebát se a mohla jsem letět kamkoliv :-).
Kniha je zaměřená na komunikaci u lidí s demencí. Informace zde najdou jak pečující v domácnosti, tak pečující profesionálové. Knihu není nutné číst celou najednou. Je rozdělená do osmi tématických kapitol. Pod každou kapitolu jsou otázky a odpovědi. Stačí najít jen to, co nás právě trápí nebo zajímá. Doporučuji všem, které zajímá problematika lidí s demencí.
Většinu básniček jsem četla víckrát, slova se mi nádherně rozplývala na jazyku.
Kniha plná nádherných obrázků a něhy.
Kniha meho dětství. Četla jsem v knižní podobě a teď jsem si s radostí přečetla komiksovou podobu. Rikitan, zelená příšera, přátelství, dobrodružství. Škoda že dnešní děti tráví tolik času doma a dobrodružství znají jen z počítače. Krásné čtení před usnutím.
Ani nevím co napsat, co chtěla autorka knihou říct. Líbila se mi obálka i popis knihy, ale obsah mě docela dost minul. Nejzajímavější pro mě byly japonské názvy. Hlavně u jídla jsem měla často chuť ochutnat.
Velmi zajímavé příběhy lidí, kteří žijí s duševním onemocněním. Když má někdo zlomenou nohu nebo infarkt, většinou má okolí pochopení a soucítí. Když se u někoho projeví duševní nebo psychické onemocnění, okolí se většinou stáhne nebo dokonce začne útočit a podezírat ze simulace. V této knize můžeme nakouknout do několika lidských životů a tím se přiblížit k pochopení situace.
Krásná kniha o smrti, smutku, naději i lásce. O tom, jak je těžké, když odejde někdo blízký a milovaný bez rozloučení. Jak je těžké dál žít a hledat cestu ze smutku. Kniha pro ty, co chtějí pochopit.....
Velmi inspirativní kniha. Recepty jsou srozumitelně popsané. Určitě některé vyzkouším. Ráda tvořím, snad vytvořené recepty můžu použít jako dárky pro kamarády.
Velmi zajímavé seznámení s úzkostnou poruchou. Psychické a duševní onemocnění je ve společnosti stále velké tabu. Je dobře, že začínají vznikat knihy s touto tématikou.
Nádherná kniha s úžasnými ilustracemi. Jen bych přivítala ještě více receptů.