Bubo19
komentáře u knih

Kniha se odehrává ve dvou časových liniích a mi se více líbil příběh ze současnosti. Závěr byl na mě sice trošku přeslazený, ale kniha se mi četla dobře. Na každé stránce byla cítit láska ke knihám a já bych strašně moc ráda taky jednou navštívila takové knihkupectví.


Jsem ráda, že jsem konečně přečetla něco od Steinbecka. Příběh se sice odehrává v prostředí, které je mi vzdálené, ale i tak mě tato krásná a současně smutná kniha o síle přátelství zaujala. Je vidět, že někdy není třeba mnoho stran, aby bylo napsáno vše důležité.


I třetí díl se mi moc líbil. Máme tady novou záhadu, kterou musí Sesterstvo vyřešit a při té příležitosti zjistí, že když na sebe nejsou lidé zlí, všem se žije lépe. Modrá je sice nejoblíbenější barva na světě, ale všeho moc škodí...


Opět jsem zavítala do světa Terryho Pratchetta, který je jako vždy popsán s lehkostí a nadhledem. Tento díl se odehrává v Ankh-Morkporku a důležitou roli hraje Noční hlídka a draci. Čarodějky u mě sice stále vedou, ale Elánius, Karotka, Noby a Tračník jsou taky skvělí.


Když se náhodou potká v pečovatelském domě Evelyn se stařenkou Ninny, netuší, že je to začátek velkého přátelství. A tak v kouzelném příběhu poznáváme, jak všechna trápení Evelyn, tak celý život Ninny, její rodiny a okolí ve Whistle Stop. Příběh je spíš skládanka z různých období, tak jak na ně Ninny vzpomíná, občas se mi trochu pletly postavy, ale jinak se mi kniha moc líbila a nejvíc týdeník Dot Weemsové. Můžu jen doporučit.


Tato kniha splňovala přesně to, jak si správnou detektivku představuji. Žádné drsné a nebezpečné akce, ale čistě vyšetřování, které má spád, je napínavé a stále se objevují další podezřelí, takže jsem měla problém se od knihy odtrhnout. Navíc i když mi Magda ve všem nesedla, je to jeden z nejsympatičtějších vyšetřovacích týmů, se kterými jsem se v detektivkách setkala. No a popisy Jindřichova Hradce byly skvělé, úplně jsem se tam v té zimě viděla.


Zajímavá kniha o cestě mladíka k jezeru Bajkal na konci minulého století. Čekala jsem spoustu vyhrocených situací, ale nakonec až na jednu opravdu nebezpečnou příhodu, cesta proběhla v přátelském duchu a mě vždy překvapí, že cestovatelé narazí na tolik lidí, kteří je klidně pozvou na oběd, večeři i nocleh. Obdivuji, že někdo dokáže takto cestovat, já jsem nikdy tolik odvahy neměla.


Krásný poetický příběh o dvou ženách, které se snaží najít své místo na světě. Náhodné setkání jim změní život, i když to tak na první pohled nevypadá. Příběh se vlastně odehrává na pozadí náročné práce na statku a mi se líbilo, jak zpracování knihy, tak i jazyk, kterým je napsaná.


Výlet na západní pobřeží Švédska se mi opět líbil. Úplně jsem viděla tu modrou oblohu nad zasněženou krajinou a ospalé městečko uprostřed zimy. Mám ráda tento styl detektivek a v této sérii jsem si oblíbila i spoustu postav, a to nejen Augusta a Marii, ale i Ray-Raye, Olu a dokonce i urputného Gunnara. Nemůžu jinak než dát pět hvězdiček a doporučit.


Tuto knihu jsem si užila, cestování po mé oblíbené Skandinávii s krásnými výhledy mě nadchlo. Na Lofotech jsem sice strávila jen pár dní, ale ty prudké kopce si moc dobře pamatuji. A líbil se mi i styl psaní, takový bez příkras, jak to Lucka a Marvel cítí. Už se chystám na další autorčinu knihu.


Po autorčiných detektivkách, které mi úplně nesedly, jsem zkusila tuto knihu. Rozjezd byl sice pomalejší, ale pak už to bylo psycho a já nemohla přestat číst. Asi jsem čekala více konfrontací mezi jednotlivými členy rodiny, ale i tak jsem spokojená. Zajímavý byl ten kontrast mezi poklidnou první částí a pokračováním, kdy se ten pečlivě stavěný domeček z karet hroutí. Taky se mi líbily verše, které uváděly jednotlivé části, ty byly hodně trefné.


Kniha popisuje život velmi zajímavé ženy Nellie Blyové. V příběhu se řeší dvě palčivé otázky druhé poloviny devatenáctého století v USA a to podřadné postavení žen a ještě mnohem horší zacházení s psychicky nemocnými. Nellie byla navzdory době velmi odvážná a schopná žena, která se hned tak něčeho nezalekla a myslím, že na to, co se jí díky práce reportérky povedlo, mohla být hrdá. Přestože byla kniha drsná, čtení to bylo zajímavé a hodnotím pěti hvězdičkami. Jen bych nedoporučovala číst slabším povahám, některé sestry z ústavu, by totiž o padesát let později mohly dělat dozorkyně v koncentračních táborech.


Pěkná dětská kniha o přátelství a o tom, jak je důležité pomáhat lidem, kteří to potřebují. A díky kočce Fabiole se nenudily ani hlavní hrdinky ani já.


Kniha krásných melancholických povídek z jižních Čech, které se odehrávají v různé době, na rozličných místech, ale přesto je nějaké drobnosti spojují. Nejvíce na mě zapůsobily povídky Světlo z Pauliny a Rodinná sešlost, ta mě fakt dostala.


Mám přečtené všechny díly s Josefínou a i s posledním jsem spokojená. Opět je to pohodová detektivka, která nás tentokrát zavede do Karlových Varů, kde tráví Josefína s Tvrdíkem dovolenou. Ale i do Brodu se díky bonusové povídce s Miroslavou podíváme. A musím říct, že u ní jsem se asi bavila ještě víc.


Kniha se skvěle četla, a přestože jsem od půlky tušila, jak to všechno bylo, nemohla jsem ji odložit. Zápletka byla vymyšlená dobře a autorka nám postupně odkrývala všechna tajemství, aby nás neustále udržovala v napětí. Jednu hvězdičku ubíram, protože ne vše mi přišlo věrohodné. Alžbětina matka skončí s covidem v nemocnici, ale Tamara pak klidně odjede ke své matce, která má rakovinu, policie řeší zmizení dítěte, ale objeví se jen jednou a dál už nic. A pak to Ambrobene, vím, že je to profesionální deformace, ale to by se určitě dalo snadno ověřit.


Povídky pro ty, kteří mají rádi klasické detektivky. Některé se mi líbily hodně, jiné méně. Po návratu z Itálie mi vadilo, jak se poručík Borůvka i jeho kolega chovali, ale jinak knize nic nemůžu vytknout. Bylo to pohodové čtení, u kterého jsem mohla v klidu hádat, kdo je vrah. Dávám čtyři a půl hvězdičky.


Kniha se odehrává za dob první republiky a druhé světové války v Ostravě - Svinově. Tehdy byl ale Svinov samostatná vesnice a my sledujeme příběh jedné rodiny stižené zvláštní kletbou. Pro mne to byl další zajímavý pohled na život v první polovině 20. století a tentokrát dokonce ve městě, ve které žiji. Posloucháno jako četba na pokračování a pět hvězdiček dávám i za skvělé zpracování.


Krásný příběh o životě a knihách, a o tom, jak moc dokáží knihy naše životy ovlivnit.
Začátek byl takový pomalejší, ale pak se vše pěkně rozběhlo. Vůbec jsem nečekala, že mě příběh o záhadném seznamu a nečekaném přátelství mezi sedmnáctiletou Alíšou a Mukéšem, kterému je přes sedmdesát, tak chytne.
"Knížky nám svět ukazují, ne schovávají."
"Knížky se vždycky mění spolu s tím, kdo je čte."
"Knihy mají moc uzdravovat."


Líbil se mi i čtvrtý díl z kavárny, v níž se dá cestovat časem. Už jsem si na tohoto autora zvykla, taky jsem pochopila, že Japonci mají jiný způsob psaní i uvažování, než my Evropani. A narozdíl od pravidel pro návrat v čase, si jednotlivé příběhy z předchozích dílů nepamatuji, takže jsem opět spokojená.
