Bustedka
komentáře u knih
Opuštěná společnost
Erik Tabery
Mám kolem sebe dost lidí, které politika nezajímá. Nezajímá je všeobecně veřejné dění, žijou si ve své bublině a jsou šťastný. Respektuju, ale myslím si o tom své. Přitom "abychom byli společností schopnou se zodpovědně rozhodovat, musíme být společností vzdělanou." Umět číst tak trochu mezi řádky, nenechat se uchlácholit jedním populistickým projevem. A pokud nejsem já sám schopen klást otázky, aspoň si přečíst otázky druhých.
A jednou z prvních věcí, kterou můžete udělat, je přečíst si knihu Opuštěná společnost. Knihu roku 2018.
Jak jsme se dostali tam kde jsme? Proč věříme populistům? Jaký vliv má EUi Rusko?
Poznámek mám tolik, že je ještěě budu nějakou chvíli přepisovat, v knize je spousta citací, odkazů, názorů jednoduše a srozumitelně daných do souvislosti. Nutno tedy poznamenat, že kniha vyšla ještě před tím, než se Babiš stal premiérem.
Děsí mě, že "více obdivujeme ty, kteří jsou proti něčemu, než ty, kteří jsou pro něco." Že jsou nejvíc slyšet ti, co rozdrobují společnost, že lidé nepřemýšlí a hledají jen to nejjednodušší řešení, i za cenu toho, že není správné.
Hezký, ale narovnej se!
Johana Fundová
Rok 2000 a 3 spolužáci v páté třídě. Vyprávění desetiletých duší o životě ve třídě, o odmítání kamarádů, o tom jak moc je ovlivňuje a zraňuje chování rodičů. Potom skok, rok 2020, teď už třicátníci a jejich zdánlivě pohodlné životy.
Bylo to osobní. Dost. Až mě to děsilo. Stejný věk, stejná třída, Horní Bradlo, Praha 4, gympl, stěhování kamarádů i postižené dítě.
Od téhle knihy byste neměli mít žádná očekávání a nedat na těch 70%. Tohle je kniha která někomu, kdo něco podobného prožil, sedne.
Podivný případ se psem
Mark Haddon
Úžasné! Příběh 15ti letého autistického chlapce začíná tím, že na ulici najde zavražděného psa své sousedky.
Ten nástin autistické duše je naprosto bravurní. Všechny ty systémy, pravidla, neschopnost vcítit se do emocí druhého..v audioknize podchycené monotónním hlasem Matouše Rumla.
Jak neztratit rozum v nerozumné době
Petr Nutil
Tohle je přesně ten typ knihy, kterou mám nejraději. Plná všemožných informací, citací, odkazů. Ačkoliv poměrně útlá, tak se dozvíte něco o Matrixu, první světové válce i C.G.Jungovi.
Trochu mě vystrašil prolog, který byl dost negativní, takový až naštvaný na svět, ale nakonec jsem byla nadmíru spokojená.
P jako pivo
Tom Robbins
Často se nemůžu rozhodnout, co zrovna budu číst, takže tuhle knihu mi z nabízeného vybral přítel. Já bych po ní asi nesáhla.
Zajímavá a neotřelá. O pivě. O 6ti leté holčičce, která pivo ochutná a vydá se pivní vílou Pivoňkou na exkurzi do pivovaru. Spousta zajímavostí o pivě, ale také o té milé malé duši. V audioverzi skvělý Olda Kaiser. Přesto se nemůžu ubránit pocitu, že mi tam něco chybělo.
Leonard a Hladový Paul
Rónán Hession
To byla taková nádhera. Tentokrát v audio verzi, která tomu přidala spolu s Matoušem Rumlem ještě další body.
Je to kniha bez příběhu, bez zvratů, s trochu slabšími dialogy, ale jinak s tak krásnými myšlenkami, že jsem chvíli litovala, že jen poslouchám a nestíhám si dělat poznámky.
O přátelství dvou introvertů, o jejich rodinách i přátelích,, o radosti z maličkostí.
Myšlenky za volantem
Marek Eben
Dala jsem si to jako audioknihu a nelituji. Eben má sice občas sexistické narážky, velmi konzervativní názory, ale má taky dobré postřehy, které umí velmi trefně pojmenovat. Bylo to milé, úsměvné a za volantem velmi dobře poslouchatelné.
Home Body: Mé tělo, můj chrám
Rupi Kaur
Poezie vám musí sednout. Musí k vám promlouvat. A věřím, že Rupi Kaur promlouvá k hodně lidem. Převážně tedy k ženám. Umí prostě pojmenovat nepojmenovatelné.
Květy slunce a Mléko a med mi ale sedly mnohem více, především z toho důvodu, že v době, kdy jsem to četla, jsem procházela velmi špatným obdobím. Do Home Body jsem se musela trochu nutit.
Zmizelá
Gillian Flynn
když jsem to začala číst, došlo mi, že jsem kdysi viděla film, takže mi bylo jasné, kudy se to všechno bude ubírat. Asi i proto napětí chybělo. Taky bych ocenila, kdyby to bylo kratší, údernější. Příběh vystaven do nejmenšího detailu, ale znovu bych po tom nesáhla.
V pasti lží
B. A. Paris (p)
Příběh Cass, která začne zapomínat a do toho ji začne pronásledovat vrah kamarádky. Nebo si to aspoň myslí. Hlavní postava nesympatická, od začátku tak nějak víte odkud vítr fouká a konec vás ničím nepřekvapí. Ale jako oddechovka super.
Mlha nad Shadow Sands
Robert Bryndza
Hodnotím dohromady Kanibala a Mlhu - knihy s Erikou se mi líbily asi mnohem víc. Bryndza ale psát umí, takže výběrem tohohle titulu nešlápnete vedle. Mlha mi ale přišla lepší - čtivější, chytlavější, napínavější.
Kanibal z Nine Elms
Robert Bryndza
Hodnotím dohromady Kanibala a Mlhu - knihy s Erikou se mi líbily asi mnohem víc. Bryndza ale psát umí, takže výběrem tohohle titulu nešlápnete vedle. Mlha mi ale přišla lepší - čtivější, chytlavější, napínavější.
Babišovo Palermo II
Jaroslav Kmenta
Děkuju za tuhle sérii!
"Jsem zastáncem toho, že lidi by neměli řešit politiku až týden před volbami. To už je pozdě. Lék na to je jiný: zajímat se o politiku dlouhodobě. Jen tak budete znát zákulisí politiky a budete mít větší přehled. A nebudete jen pasivními příjemci toho, co vám chce říct politik, aby se vám zalíbil, aby si vás získal na základě populistického programu."
Zamilujte se do angličtiny
Bronislav Sobotka
Kniha je naprosto boží. Je to o tom, jak byste ke studiu měli přistupovat, čeho se vyvarovat, co podpořit. Autor píše mile a vtipně. Poznámek mám víc než dost, takže hurá na to.
Co život dal a vzal
Betty MacDonald
aneb jak se z toho nepo... O tom, jak se žilo v USA za velké hospodářské krize, jaký byl 10ti měsíční pobyt v sanatoriu s TBC i jaké to je žít na ostrově s mužem a pubertálními dcerami.
Betty píše s humorem sobě vlastním a s nadhledem. Je to milé, úsměvné i dojemné. Na mě to bylo jen místy zdlouhavé.
Vejce a já
Betty MacDonald
Milé povídání s nadhledem. O tom, jak se žije na slepičí farmě v horách, když na žádné farmě v horách žít nechcete.
Tělo sčítá rány
Bessel van der Kolk
Tohle byla pecka. Sice jsem čekala zprvu něco víc psychosomatického, ale nevadí. Místy velmi smutné čtení. Připomenutí se nehezkých chvil. Spousta otázek. To uvědomění si, že kolem vás může být spousta lidí, co hluboko v sobě nese nějaké tajemství, není taky žádný med. Je to moc dobře napsané, Příběhy se prolínají s výzkumem a statistikou. Pokud vás trochu zajímá psychologie, doporučuju.
Tohle město, tahle řeka
Martina Leierová
Velké překvapení. Jeden činžák, pár bytů, spousta příběhů. Styl autorky je zvláštní. Musíte dávat pozor, kdy končí přímá řeč a začíná myšlenka, nebo kdo zrovna vypráví svůj postřeh. Spousta metafor i klišé. Ale pěkné!
Rande na balkoně
Felicia Kingsley
chtěla jsme nějakou oddechovku, ale nějak nevím, co si o tom mám myslet. Romantiku v tom moc nevidím a z dialogl mi bylo trapně.
Příběh v době pandemie, kdy se na balkoně seznámí muž (který kvůli zákazu vycházení žije dál se svou ex) s ženou, která přijela za rodinou. Muž se díky povětrnostním podmínkám zmocní růžových krajkových kalhotek, které po vzoru tutorialu na Youtube složí do tvaru růže a vrátí na její balkon pomocí dronu.
A v tom je asi tak všechno :)
Upřímnou soustrast
Guillaume Bailly
Zprvu jsem byla na rozpacích, ale nakonec se mi to tak zalíbilo, že mi bylo líto, že to není delší. Jedná se o krátké příběhy, nebo spíš historky ze světa funebráků a pohřbů. Na základě skutečnosti. Chvílemi drsné, na zamyšlení, jindy k smíchu.