cace komentáře u knih
Líbilo. Představila jsem si život svojí babičky, která zažila všechna tato období. Tolik rozcestí..... Postavy byli sympatické svojí opravdovostí bez příkras. Vnímám životní zkušenost autorky a přála bych si, aby napsala další skvělou knihu.
Vcelku dobré čtení, ale nenadchlo mě to úplně. Ale nenechte se odradit a čtěte, na pokračování se můžete těšit. Všechny postavy a jejich příběhy se začínají rozvíjet.
Úchvatná. První díl byl normální vcelku dobré čtení. Do druhého dílu jsem se ani nevrhla okamžitě, jen jsem byla zvědavá. Pak jsem se nechala strhnout a je to emocionální požitek.
Pro mě ztráta času. Začátek je slibný, ale rozuzlení dlouho předpokládané. Fakta se mnohokrát opakují, postrádá to napětí. Těšila jsem se, ale s předešlými romány autorky se to nedá srovnat.
Pouze napětí, přečteno rychle. Jinak mi nezůstalo nic. Vykreslený charakter hlavní hrdinky, ale ostatní postavy proměnlivé, nedůvěryhodné. Scény místy zbytečně obhroublé. Se Zmizelou bych nesrovnávala - to bylo promyšleností obdivuhodné.
Oddychová kniha, začátek a konec dobrý, ale ta cesta byla nekonečná - sendviče, slintání a prdění psa a zase sendviče. Občas koupel ve vaně. Knihu jsem dočetla a nezatracuji, autorka je dobrá vypravěčka. Jen jsem měla pocit, že se opakují neustále stejné věci. Taková romantika "po lopatě".
Kniha zaujme jednak osudy žen, to však u mě bylo druhotné. Zajímavé čtení je to pro ty, kdo pozorují nebo se přímo účastní přerodu současného venkova. Město nebo venkov? Jak pro koho. Trendy v Německu jsou jakoby o malý krůček před děním v Čechách a stejný fenomén můžeme sledovat na české vesnici. No a ty "sedlácké prady" psané kurzívou - pravda pravdoucí -h až z too zamrazí. Mám doma muže ze selské rodiny - takže kniha mi přinesla materiál k zamyšlení.
Děkuji za příjemný čtenářský zážitek. Jednu hvězdu ubírám jen pro srovnání s dalším Mawerovým dílem, které je ještě lepší. Je to zkrátka můj oblíbený autor a budu ráda, když se dočkáme další knihy.
Knihu jsem objevila tady na databázi, v knihovně ji měli, čas na čtení taky. No, je to pěkné dílo. Ale taky se mnou to pak bylo "dílo". Kniha ve mě probudila spící depresi a pak jsem musela ujet asi 30 km na kole, abych to trochu "vydýchala". Mistrně vykreslená bezvýchodnost situace. Vlastně každý jedná jen tak, jak musí, jinak mu nelze. A celé je to smutné, ať se snažíš, jak se snažíš. Je to dnes jiné? Máme více možností? Nebo je to snad stejné? Podobné?
Abych se s přečtením knihy nějak vypořádala, hned jsem šla napsat komentář. Do knížky jsem se hned začetla, ale jako by autorka v polovině přehodila styl psaní. Děj začal uvadat a přícházely "rádoby" hlubší myšlenky. Úplně to ujelo do nějaké mystiky, ke konci mi to opravdu šlo na nervy. Nechci vůbec protlačovat svůj subjektivní názor, ale je to škoda, protože v první půlce bylo nakročeno k super dobré knize a pak se to dost rozplizlo a natahovalo do neúnosné míry. Další knížku autorky si ale nepochybně půjčím. Dokáže to, jen to chce dodělat a nespěchat.
Kniha mě zaskočila nepřipravenou. Nebyla jsem si jistá, zda ji dočtu, ale pohltila mě svou romantikou. Je "neuvěřitelná".
Pěkné počtení, lidová moudrost k zamyšlení. Nejsilnější byl pro mě první osud. Málokdy čtu českou literaturu, možná je to škoda.
Z Mawera se stal můj oblíbený spisovatel a tak od něj čtu postupně všechno. Na první místo bych Dívku nezaředila, ale přečetla jsem ji moc ráda. Dozvíme se něco z dějin a přitom čtivým způsobem. Je tu napětí, láska, důsledky našich rozhodnutí...
Cystám se na Mendelova trpaslíka. Téma by mě nijak nezaujalo, ale vím, že Mawer mě umí u knihy udržet. Už se těším na překlady dalších děl.
Krásná obálka, zajímavé téma. Sem tam se mi líbila nějaká myšlenka, tak jsem knížku přečetla do konce. Ale jinak obtížná orientace v postavách, děj mě nevtáhnul. Pořád jsem byla v očekávání odhalení velkého tajemství, ten příslib tam byl, ale nakonec se vůbec nic nestalo.
Knihy této autorky jsou podobné jako vejce vejci a přesto mě nepřestávají bavit. Pro pedagogy by to snad měla být povinná literatura. Mně vyhovuje si čas od času nějakou přečíst a připomenout si postupy práce s dětmi, jsou zde určitě náměty k přemýšlení. Každé dítě je individualita, netýká se to určitě jen dětí ve speciálních třídách či školách. Za důležité považuji - neškodit.
Natěšená jsem na tento díl byla, ale o to víc jsem byla zklamaná. Napětí jen na začátku a pak jen samý happy-end. Co mi hlavně chybělo byla ztráta osobností postav. Mike už nebyl ten Mike a Robert už nebyl Robert z prvního dílu. Scházelo tam napětí, jiskření oddalování, vzrušení se dostavilo opravdu jen svátečně a spíš v začátku knihy. Knížku jsem dočetla, nápad tam byl, ale autorka by si příběh měla nechat více uzrát, aby to nebyla " rychlokvaška". Prvním dílem jsem byla nadšená. Těším se, co autorka dál vymyslí a zda se nenechá zlákat laciností.
Knížka je čtivá, líbivá. Jen ten konec je snad až moc předvídatelný a udělaný k zaplakání. Mohlo by to zůstat otevřenější a ne dokončeno do každého detailu. Lehčí čtení, ale zhltnete ho jedním dechem. Doporučuji.
Knížku jsem si vypůjčila kvůli vysokému hodnocení zde na databázi. Nakonec jsem ji přečetla do konce, ale vlastně mi to přišlo jako slátanina nepravděpodoných historek. Příznivci prominou, nerada takhle kritizuji, protože sama bych to lépe nezvládla, ale očekávám od knížky zanechání jakéhosi poselství a tady...nic. Už vlastně ani nevím, že jsem ji četla.
Kniha mě hned na začátku velmi zaujala. Jsou zde zajímavé myšlenky ohledně komunikace. Hodně mě motivoval k přečtení TEDtalk, tak jsem věděla, co mám očekávat. Po skvělé 1/2 knihy však přišla trochu únava a postoje se mi zdály být dost vyhrocené - nejspíš je zkrátka naše prostředí trochu jiné. V každém případě doporučuji k četbě, kniha Vám může dodat odvahu, pokud se nad svojí kariérou zamýšlíte, potřebujete popostrčit nebo si o tom jen nemáte s kým popovídat. Knížka má své místo v mojí knihovně, mám v ní podtrhané celé věty a k myšlenkám se budu vracet. Také ji určitě půjčím ženám, o kterých si myslím, že by je mohla zaujmout. Nejprve jsem dala 4 hvězdy, ale upravuji na pět, protože se ke knize vracím a čerpám z myšlenek sílu. Přestože se v mnohém od autorky liším, čerpám v knize sílu. Děkuji.
No literární zážitek to rozhodně není. Nedá se to ani číst moc najednou, aby se člověku nedělalo z tolika orgasmů nanic. Pravda je, že manžel si díky tomu mému čtení užil pár příjemných chvil navíc. Knížky čtu ale proto, že ve mně i po přečtení zůstává pěkný zážitek, někdy i na celý život - to je ta krása. Po této knize zůstává však spíše pachuť. A opravdu už nechci číst slova - baby, vnitřní bohyně, prostě jsem takový, musíš něco jíst atd. Jinak e-maily měly napětí - trochu to připomíná tu e-mailovou knihu.... Téma je ale dobře vyhmátnuté, čtenáři se určitě najdou.