capricorn__ komentáře u knih

Kniha mě bavila - byť v této knize takřka chybí Murakamiho surrealistická linka, přesto je příběh kvůli tajemství z minulosti napínavý. Hlavní postava je velmi zajímavá, byť poměrně nepřístupná a čtenář si k ní obtížněji hledá cestu. S průběhem děje jsem byl velmi spokojený, kniha mě bavila, nicméně (a s tím se shoduji s některými komentáři níže) se mi příliš nelíbil konec, který docela pokazil můj dojem z celé knihy. Každopádně si cením doslovu, který spoustu věcí vysvětlil. Po dočtení musím nicméně uznat, že toto je jedna z těch horších knih autora.

4 30.07.2023

Velmi povedená kniha. Nejprve jsem měl z obsahu obavy, jelikož knih, které rozebírají rodinou linii, je mnoho. "Tělo a krev" je zajímavý román tím, že se příliš od ostatních knih podobného obsahu neodděluje, při čtení jsem měl pořád pocit deja vu (nejvíce mi román připomínal "Hermafrodit" od Eugenedise), nicméně i přesto umí čtenáře chytit a nepustit. Cunningham je skvělý vypravěč - jak jsem zjistil už při čtení "Hodin" - a perfektně dovede zachytit lidské emoce a celkový charakter jednotlivých postav. Zaujalo mě také, že byť autor píše velmi poetickým stylem, stejně je vůči postavám jaksi neosobní a nikdy nedá najevo, která postava je mu sympatičtější či se kterou více souzní. Kniha mě opravdu moc bavila, vůbec by mi nevadilo, kdyby měla klidně 1000 stran.

9 22.07.2023

Se svým hodnocením jdu bohužel proti proudu. Kniha mě poměrně zklamala, jelikož začala velmi silně - prvních cca 100 stránek bylo úžasně napsaných, líbila se mi tísnivá atmosféra, popisy prostředí, hlavní postava, ale byl jsem spokojený i s důvody, které ke katastrofě vedly a k popisu trifidů. Jenže pak se najednou pozornost autora vůči knize přesunula a já si uvnitř sebe říkal: "Aha - takže autor jde TÍMHLE směrem". Najednou pro mě kniha ztratila výjimečnost a nápaditost a stal se z ní průměrný sci-fi román. (Pozn. Nevím, jestli na vině stojí autor samotný nebo další jeho nástupci, kteří podobné zápletky využili.) Naštěstí je "Den trifidů" velmi čtivou knihou, proto je zcela bezbolestné dostat se až na konec, také - abych pořád nekritizoval - cením dialogy mezi postavami, ty jsou napsány velmi dobře. Bohužel mě však kniha nenadchla - konec jako takový mě poměrně otrávil, autor otevřel spoustu myšlenek, ale ne všechny zcela uzavřel.

6 17.07.2023

Od Virginie Woolfové řadím "Roky" k jejím lepším knihám. Pokud by se někdo snažil začít číst Woolfovou, doporučil bych mu právě tuto knihu, protože mi připadá nejpřístupnější - předně ve smyslu čtivosti, v této knize je autorka srozumitelnější a přímější, věty jsou o něco méně hutné a dlouhé než například v případě např. "K majáku". I přesto jde o poměrně těžkou knihu, ve které se vyskytuje velké množství postav a dějových linií, které - jak je v případě této autorky poměrně časté - se nějak výrazně nevymezují od sebe, proto čtenář musí dát pozor, z pohledu jaké osoby se příběh zrovna vypráví. Romány a povídky od Woolfové v sobě skrývají velkou spoustu filozofie a postřehů, proto se ke knize (stejně jako k jejím dalším) vrátím v budoucnu.

06.07.2023

"Růže pro Algernon" je velmi komplexní knihou, která se zaobírá zajímavou, neotřelou tématikou. Román má velmi drastickou proměnu hlavního hrdiny, ale i jeho okolí. Některé kapitoly či pasáže jsou velmi smutné, jako ve výsledku celá kniha. Hloubka příběhu mě zaujala asi nejvíce. Jediné, za co strhávám hvězdičku, je předvídatelnost (která na druhou stranu zajímavosti a čtivosti vůbec neubírá).

16 22.06.2023

Velmi hezká, oddychová povídková kniha. Anthony Doerr je skvělý spisovatel, má velmi dobrý styl psaní a dovede čtenáře dovést přesně tam, kam potřebuje. Jeho popisy emocí/nálad a myšlenkových pochodů jednotlivých postav jsou působivé. Jediné, za co strhávám hvězdu, je, že to, že jsou si povídky mnohdy velmi podobné, způsobuje, že se někdy překrývají a po dočtené celé sbírky si ne všechny povídky vybavuji celé. Nejvíce se mi líbily povídky: Dlouho to byl Griseldin příběh, Správce a Mkondo, ke kterým se v budoucnu rád vrátím.

2 14.06.2023

Věřím, že kdyby Murakami psal tuto knihu ve své pozdější spisovatelské fázi, byla by kratší tak o 100-200 stran. Murakami má velkou výhodu v tom, že i ty nudné pasáže umí popsat zajímavě, proto mi velká absence děje v první části ani příliš nevadila. Příběh jako takový je sám o sobě velmi zajímavý, moc se mi líbí symbolika a promyšlenost (za to vděčím také doslovu, který mi spoustu věcí objasnil). Trochu mám nicméně problém se závěrem, který mi připadal (jako kontrast první části) velmi zrychlený a trochu nedoladěný.

2 05.06.2023

Kniha mě zaujala, byť bych si přál, aby byla o něco delší, alespoň o sto stran. Kunderova psychologie postav, jejich uvěřitelnost, hloubka, filozofie, symbolismus a styl psaní, mě nikdy nezklamaly. V této knize rozebere nostalgii a stesk ze všech možných úhlů a nechá na čtenáři, aby se rozhodl sám, ke kterému pohledu postavy se přiklání. Věřím, že se ke knize někdy vrátím.

7 30.05.2023

Kniha je docela klišé, některé rozhovory a pasáže mi připadaly trochu našroubované a v reálném světě pravděpodobně i nemožné, taky příliš nevím, co si myslím, o závěrečném dopisu, nicméně jako celek tento příběh fungoval velmi dobře. Určitě se k příběhu někdy vrátím, škoda, že byl tak krátký.

7 25.05.2023

Pořád tak nějak doufám, že od Irvinga dostanu do rukou knihu, která mě bavila zaujala tak, jako se tomu podařilo autorovi u "Pravidel moštárny", nicméně "Svět podle Garpa" mě zhruba od druhé poloviny také velmi chytl a zpětně mě příjemně překvapuje, že jsem v knize nenašel žádné výrazné slabší místo. (Akorát mě upřímně nebavily pasáže z Garpových uměleckých děl, mohly být buď kratší, nebo by tam nemusely být vůbec - stejně jsem se totiž o Garpovi jako spisovateli z takových pasáží moc nedozvěděl.) Postavy jsou velmi zajímavé, Jenny mě zaujala asi nejvíc, příběh je pro mě sice neuvěřitelný, ale velmi chytlavý. Autorovi se také podařilo otevřít kontroverzní témata, především pak feminismus, u něhož zachytil ty kladné, ale i záporné stránky. Velmi zajímavý román, ke kterému se někdy určitě vrátím.

11 22.05.2023

Trochu jsem s knihou bojoval, protože se mi moc nelíbil styl psaní, přeskakování v ději a hlavní postavy mi připadaly docela nesympatické a já si k nim nemohl najít cestu. Proto jsem váhal, kolik hvězd mám udělit. Každopádně i přes tento nedostatek, který by mi v normálním případě hodně vadil, mě Frankenstein docela bavil. Nejvíce se mi líbí filozofický přesah a symbolika příběhu, kladně hodnotím také promyšlenost a nápad. A ačkoliv nejsem příliš spokojený se stylem psaní, dojít na konec příběhu nebyl žádný problém. Za sebe se tedy spíš přikláním k doporučení knihy.

5 05.05.2023

Velmi povedené. O Van Goghovi jsem viděl pouze jeden filmový snímek, proto jsem díky této knize získal užitečné informace o jeho životě. Moc mě zaujaly autorovy schopnosti popsat Van Gogha a představit čtenářům jeho dobré, ale i špatné stránky. Zároveň velké plus dávám čtivosti, kterou jsem od tohoto románu ani nečekal.

11 30.04.2023

Jedne z nejlepších knih od Kinga, po "To" hodnotím "Osvícení" jako jeho druhý nejpovedenější horor. Moc se mi líbí psychologie hlavních postav, jejich vývoj, symbolika, ale i popis prostředí hotelu a počasí. Celková atmosféra příběhu je velmi hutná a poměrně stísňující. Posledních sto stran je tak napínavých, že knihu nelze odložit. Hvězdičku strhávám za zdlouhavost počátečních kapitol, bez kterých by kniha byla o něco lepší.

10 30.04.2023

Nádherný historický román. Moc se mi líbí preciznost, se kterou autor knihu napsal, zaujaly mě jeho popisy prostředí, doby, ale i myšlení hlavních postav; "Quo vadis" má v sobě charakteristickou poetičnost, která se čte velmi pěkně. Hlavní postavy a jejich osudy jsou také rozvrhnuty velmi dobře. Nepodařilo se mi najít žádné slabé místo.

9 11.04.2023

(SPOILER) Je pro mě těžké knihu uchopit jako celek, protože mě určitými věcmi nadchla, ale jinými poměrně odradila. Kladně hodnotím velkou čtivost románu, nápad se mi taky moc líbí, autor má velmi dobrou fantazii a s popsáním nového světa a civilizace se dle mého popasoval dobře. Nicméně mám výhrady takřka ke všem postavám, protože mi byly skoro všechny nesympatické, chovaly se zvláštně a já je nedokázal moc pochopit. Z anotace jsem pochopil, že to bude náboženská kniha, ale někdy toho křesťanského mudrování bylo příliš. Nejvíce jsem každopádně rozpolcený z toho, kolik rovin autor v knize otevřel, ale zapomněl dovysvětlit. Toto totiž není jen kniha o nové civilizaci, ale otevírá roviny o zkáze Země, vztazích na dálku, propojení cizích kultur, proměně lidí v cizím prostředím a útěky před sebou (minulostí, zodpovědností... to je asi jedno). Dle mého by románu prospělo, pokud by úplně vyškrtl dystopii Země a více se zaměřil na nový svět. Pokud by všechny roviny fungovaly, pak by kniha podle mě musela být o dost delší. Závěr mě poměrně naštval, protože nemám rád otevřené konce, zvláště pak, když v nich graduje napětí, vy čekáte a čekáte a najednou přijde poslední věta. Za mě je to tedy tak 50 na 50... Kniha mě bavila, ale zároveň i frustrovala. Věřím, že ji na druhou stranu jen tak nezapomenu.

3 18.03.2023

Komentáře níže mé dojmy dobře vystihují. Autor bravurně popisuje atmosféru doby a přemýšlení svých přátel, za což dávám plný počet hvězd, protože se mi líbí, že jako vypravěč ukazuje ty hezké, ale i ošklivé stránky hnutí. To, že mě určité postavy a jejich rozhodování a nakládání se životem občas rozčilovaly, je spíše subjektivní.

2 08.03.2023

Během čtení se mi názor na knihu několikrát radikálně proměnil, ale na konci, kdy se všechny linie propojily a já dostal odpovědi na všechny otázky, které jsem potřeboval, jsem nedokázal jinak než hodnotit pěti hvězdičkami. Od Murakamiho jsem toho už načetl hodně, proto mě překvapilo, že mi prvních asi sto stran přišlo, že čtu úplně jiného autora. Zápletka se mi moc líbila, nápad taky, ale nejlépe hodnotím myšlenku a rozsah.

(Jediné, co pořád nedokážu pochopit, je autorovo vyjadřování přitažlivosti a chtíče vůči ženám/dívkám...)

8 27.02.2023

Na začátku mi kniha připadala zdlouhavá, ale ve chvíli, kdy se všechny postavy setkají na lodi, už příběh příjemně "plyne". Sice jsem zápletku prokouknul už někdy v půlce, ale i tak jsem se moc bavil. Postavy opět velmi výrazné, zapamatovatelné, jazyk jednoduchý a dialogy skvěle napsané, takže za mě spokojenost.

12 15.02.2023

Půl na půl. Na knize se mi líbil styl psaní, autorka umí psát opravdu dobře, moc se mi líbily popisy prostředí, metafory, kromě toho mě zaujalo, jak věrohodně umí popsat vedlejší postavy a vést dialogy. Jen za to bych dal pět hvězd. Nicméně mě rozčilovalo, že příběh nikam nevede. Vím, že to tak nějak říká už samotná anotace, ale přesto jsem čekal o něco víc. Taky mě někdy Betty rozčilovala svojí zatrpklostí a o rasismu ani nemluvě. Jsem rád, že jsem tuto knihu přečetl, měl jsem ji na seznamu už více než rok, ale asi není pro mě.

8 12.02.2023

Začátek byl docela strašidelný chaotickým stylem psaním, ale později, hlavně k závěru, jsem si ke knize našel cestu a zamiloval si jí. Vím určitě, že mi během prvního čtení, kdy jsem se hlavně snažil zorientovat v ději a postavách, uteklo hodně symbolismu, proto se ke knize určitě plánuji vrátit.

9 02.02.2023