Carpinus-CZ
komentáře u knih

Zajímavý a citlivý příběh s přídechem pohádkovosti z doby kruté a bezmocné 2. světové války. Autor jde poměrně do hloubky vědeckého světa Julese Verna, románem prolíná kontrast mezi přísně vědeckým (rádia, sbírky muzea, vědeckofantastický Verneův román z prostředí hlubin oceánů) a citlivým pohádkovým pohledem (vzácný a kouzelný kámen Moře plamenů). Očekávání byla velmi vysoká, a přestože se mi román líbil, úplně nadšený jsem z něj nebyl a s ohledem na jeho tloušťku jsem se poměrně často a překvapivě nedokázal lehce začíst. Tedy román doporučuji, ale nenadchnul, četl jsem i poutavější knížky ...


Pro mě docela zklamání. Už se celá tato série dost zbytečně protahuje a nevím, jestli mám chuť si přečíst i závěrečný 4. díl. Poprvé mě můj oblíbený Indridasson docela zklamal. Hodnotím jako podprůměrnou detektivku, děj už je rozvláčný až moc, cyklicky se opakující a konec mě také nijak nezaujal...


Pro mě kultovní kniha autora, se kterou jsem se poprvé setkal v tombole školního plesu v roce 2019. a která mě touto náhodou přivedla ke čtení islandských detektivek tohoto výborného autora. Následně jsem si po plese (bohužel jsem ji v tombole nevyhrál :-)) knížku půjčil v knihovně, přečetl a velmi mě zaujala islandským prostředím se svou typicky pochmurnou náladou, šachovým pozadím (šachy i Island mám rád :-)) a líbí se mi u tohoto autora i pomalejší spád vyprávění, jeho knížky nejsou tak překotné jako u jiných autorů současných detektivek. Někdo by řekl, že je to nudnější a knihy nemají takový spád jako třeba u Nesba, ale mně se tento rys Indridasonových detektivek naopak líbí.


Zajímavá kniha. Neměli bychom zapomínat, poučné i čtivé čtení, doporučuji ...


Klasický Indridason, tentokrát s příchutí duchařiny, což u islandské krimi nijak nevadilo. Nezklamal, určitě si přečtu další díly v sérii. Celkově bych zhodnotil jako mírný nadprůměr ...


Průměrná, vcelku i čtivá detektivka se silnějšími i slabšími momenty ...


(SPOILER) Z mého pohledu s výjimkou konce i vcelku čtivá, ale průměrná detektivka. Rozuzlení bylo ke konci už zřejmé a některé postavy na mě působily hodně nevěrohodně a nepřesvědčivě. Nesdílím nadšení předchozích komentářů. Že by zrovna pragmatická učitelka matematiky měla podlehnout sňatkovému podvodníkovi a svodům náboženské sekty, nebo se jed vyrobil v jediném exempláři až ve Španělsku, ke konci už bylo vše přitažené za vlasy a osobně bych přivítal nějaké realističtější a přesvědčivější rozuzlení, ten bláznivý propletenec postav na konci už mě moc nebavil ...


Z mého pohledu je příběh často zbytečně natahovaný a děj nemá dlouho žádný spád. Těch neuskutečněných setkání je tam zbytečně moc a v průběhu knížky mě tento detektivní román příliš neoslovil. Ale po jeho dočtení bych ho zhodnotil mírně nadprůměrným hodnocením a zpětně v něm nějaké čtivé momenty nacházím. Mně osobně ta vedlejší dějová linka moc nevadila a naopak mi přišla i docela zajímavá, jen bych ji tak zbytečně uměle dlouho nenatahoval a i vyšetřování vražd mohlo mít daleko rychlejší dějový spád...


Děkuji Mishonce za dobré doporučení, které se osvědčilo :-)
Překvapivě jsem se zpočátku nemohl do knížky moc začíst, ale nakonec mě knížka svým poctivým zpracováním silného tématu hodně přesvědčila. A na rozdíl od předchozích komentářů mě postavy, byť smyšlené, všechny velice zaujaly a moc nerozumím tomu, proč někoho ne. Silných emotivních momentů je především ve druhé polovině knížky opravdu hodně a rozhodně to není nějaké sladkobolné povrchní čtení, ale kvalitně a poctivě podané svědectví o nepříliš známé historické události. Stačí si v závěru přečíst, z kolika pramenů autorka čerpala a s kolika lidmi při přípravě knížky událost konzultovala, takže je to svědectví s výjimkou smyšlených postav asi i dost historicky přesné ...


Z mého pohledu taková zvláštní kniha, která mě úplně nepřesvědčila. Témata, kterých se autorka dotýká, jsou určitě silná a hodnotná, ale motivy většiny postav ke svému jednání a chování pro mě příliš pochopitelné nebyly. Nechci být ve svém komentáři konkrétnější, abych tu neprozrazoval děj, ale že by se třeba pětileté dítě dokázalo zcela postarat o domácnost a celou rodinu, mi úplně reálné a možné nepřipadá. Každá z postav byla v tomto ohledu pro mě něčím nepřesvědčivá, což u mě snižovalo dojem z jinak hodnotného a silného tématu ...


Hodně zvláštní kniha s ještě podivuhodnějším koncem. Nějak jsem v celém příběhu jakékoliv poselství a sdělení čehosi zajímavého hledal marně. Byl to takový porno románek s mysteriózním zakončením, které jsem vůbec nepobral... Chvílemi to ale bylo i docela zajímavé :-)


Na tuto knížku jsem se moc těšil a hodně od ní očekával - smutek, nostalgii, melancholii. Bohužel ale musím po jejím přečtení konstatovat, že velká očekávání nenaplnila a nezaujala mě..


Vcelku čtivá a zajímavá kniha. Pravděpodobně příběh smyšlených postav na pozadí nejspíše historických skutečných událostí, pod Františkovem soudě podle některých internetových zdrojů ten tajný nacistický tábor opravdu byl, takže se tam podobné lidské osudy možná skutečně odehrávaly. Zaujal mě i dost jadrný a svérázný humor autorky, je z něj patrné, že se autorka podílí na organizaci rockových festivalů :-) Je to nekompromisní výpověď o našem ubohém lidském pokolení bez zásad a zábran na pozadí drsné šumavské přírody. Doporučuji k přečtení ..


Podobně jako novější Most sebevrahů mi celý děj připadal čím dál víc přitažený za vlasy , více mě bavil úvod a čím víc jsem se blížil ke konci, tím méně mě ten krkolomný děj bavil. V závěru už to byla, stejně jako v knize Most sebevrahů, spíše taková dost ztřeštěná kovbojka ...


Více se mi líbila netypicky první polovina knihy, která byla reálnější, napínavá, často i překvapivá a rozhodně čtivá. Ke konci už byl děj zbytečně natahovaný, dost přitažený za vlasy, odklánějící se od reálně možného a poslední neustále se protahující třetina románu stále obdobnými zvraty mě už příliš nebavila a vzpomněl jsem si na Jo Nesba a jeho zdánlivě atraktivní a ke konci čím dál krkolomnější obraty v ději, které mě ale vždy spíše odrazovaly ...


Byla to moje první přečtená kniha od Robina Cooka na doporučení z knihovny. Čtivá vcelku je, chvílemi působí až naivně, chvílemi děsivě, když si člověk uvědomí, jak rychle a jak velké osobní tragédie spustí malý komár, chvílemi velmi smutně po děsivě rychlých ztrátách milých a milovaných osob. Bunny a Jeannot Lapinová pláčou .. To byly smutné a přesvědčivé rysy celého příběhu, naopak k rozuzlení a obžalobě amerického zdravotnictví se vyjadřovat moc nechci, v těchto aspektech na mě román působil místy dost naivně a nepřesvědčivě ...


Souhlasím s předchozími komentáři. Tato knížka byla velké zklamání. Autorka skáče nelogicky z jednoho tématu do druhého, čtivějších bylo jen několik málo pasáží. Ty nelogické skoky z jednoho případu do druhého, přehršel zkratek, jmen, technických údajů mě až iritovaly. Nechápu, proč řazení případů nešlo logicky jeden po druhém po sobě, toto byl jeden velký chaos a velmi slabý výkon autorky. Vůbec jsem se nedokázal na čtení soustředit a začíst se a opakovaně jsem chtěl čtení předčasně ukončit. Nakonec jsem knížku dočetl, ale rozhodně ji ostatním ke čtení nedoporučuji!


Všichni lžou. Drsný a pravdivý obraz dnešního světa :-(
Velmi čtivé, doporučuji. Je to taková psychologická sonda o tom, jak vidina materiálního přepychu totálně a navždy rozloží jednu rodinu ...
