cestina_s_linus
komentáře u knih

Primárně je tato kniha určena pro dětské čtenáře, ale myslím si, že by ponaučení odnesl nejeden dospělý čtenář... Autor před nás staví příběh o splněném snu. Zároveň apeluje na to, že je důležité na svých snech makat a nečekat, že to někdo udělá za nás. Také je zde kladený důraz na otázku závisti a chorobné žárlivosti. Přátelství a upřímnost jsou silnými motivy. Vyprávění je svižné, plné dobrých hlášek a doplněné zajímavými ilustracemi (musím uznat, že některé mi přišly pro “malé děti kapku děsivé). Myslím si, že tato knížka by neměla chybět v třídních knihovničkách na prvním stupni zš.


(SPOILER) Pokud máte rádi fantasy, kde se vše pomalinku odkrývá a vše má “svůj čas, tak tato kniha je přímo pro vás. I přesto, že kniha má své “pomalé tempo a seznamovací charakter, tak je vyprávěna hned dvěma vypravěči. Je to osvěžující a člověk si musí hlídat obě dějové linky. V knize nechybí cestování, objevování, přícházení o iluze, nečekané zvraty, magie - milovník fantasy bude nadšený. Tomuto dílu by slušelo i mnohem “svižnější tempo, ale chápu, jde o první knihu ze série. Doufám, že pokračování bude plné akce! Jinak - také chci políbit draka!


(SPOILER) Po dlouhé době čtu zase příběh, který se točí kolem smrtek a přechodem na “onen svět. Byla jsem zvědavá, jestli autorka s motivem smrti naloží nějak kreativně (například jako Kalina a jeho Hvězdorození) a byla jsem mile překvapena.
Ze všech postav jsem se zamilovala do postavy Blacka (asi za to mohla ta kapuce - “Bezejmmený efekt). Trošku mě mrzelo, že nějaká kapitola nebyla třeba z jeho pohledu. Myslím si, že by to knize dalo jiný náboj. I přesto, že má kniha 120 (krátkých) kapitol, tak děj nestojí a naopak se toho děje moc. Autorka dobře pracuje s napětím a dokázala šokovat. Jedna věc mi upřímně lezla na nervy - ta vztahová horská dráha. Připadala jsem si jako ve školce. Podle mého názoru se na ně Ellie měla vybodnout a držet basu jen s Antonym, ale začínám si zvykat, že holky v YA knihách mají paměť jako rybka Dory a odpustí komukoliv, cokoliv... Trošku mě překvapil, jak moc byl otevřený konec... ale na druhou stranu, venku je druhý díl... :)


Lepší vstup do světa komiksu jsem si nemohla přát. Sice bylo pro mě kapku “náročné z mangy přesedlat nazpět do systému “klasického způsobu čtení a několik stran mi trvalo, než jsem zjistila, jak číst bublinky, ale pak to šlo samo! Pokud stejně jako já jste komiskem nepolíbení, tak tuto tenkou knížečku doporučuji! Stránky jsou krásně barevné, plné vtipných hlášek (ano, i dospělý tvor si zde najde úsměvné pasáže). Děj je plný akce a napětí. Čtenář se nenudí a nechce knihu odložit. Myslím si, že pokud hledáte titul, který by mohl rozjet v dítěti čtenářskou vášeň (a miluje Marvel hrdiny) - toto je dobrý začátek.
Sama jsem zvedavá na další Spajdyho dobrodružství!


Tento “druh literatury 2x nevyhledávám, ale jsem opravdu moc ráda, že jsem se ke knize dostala.
Tuto knihu beru za takové zamyšlení... jak se chováme k lidem ve svém okolí? Proč každá odchylka od “ideálu si zaslouží být terčem posměchu? Jak se něco takového “odnaučit a jak mohu jako pedagog svým žákům vysvětlit, že takové chování zraňuje?
Nejlepší postavou v knize je Babička - já tu ženskou miluji! A až zjistíte, čím je schopna umývat okna, tak dostanete zástavu (stejně jako já)!
Bylo to svým způsobem těžké čtění, ale knížka za pozornost stojí.
A ilustrace? Víte, že je nemusím, ale tady jsem si jejich přítomnost užívala.


(SPOILER) Dostáváme se na soukromou střední sportovní školu. Hned v úvodu se setkáme s hlavními “hrdiny - Činaču a Taiki. Činaču hraje basket a je fakt dobrá... Taiki je do ní zamilovaný až po uši a rozhodne se, že jí získá (ale mezitím se věnuje svému bembajsu). Souhra náhod a vtipných okolností vede k tomu, že Činaču začne bydlet s Taikiho rodinou a on je z toho v háji, protože neví, jak se má ovládat a zároveň se dostat do národní ligy, aby dokázal, že je Čiči hoden... Celý první díl se nese v duchu “bože, jak já ji miluji, ta bude jen moje... ale v průběhu čtení nacházíme náznaky, že možná společná cesta Čiči a Taikiho si projde nejedním úskalím a do hry vstoupí mnoho nečekaných proměnných.
Je to milá oddechovka a Taiki je totální, ale totální telátko!


Tentokrát jsem vstoupila do vod, kterým jsem se dlouhá léta vyhýbala - přečetla jsem svou první mangu! Jakmile jsem pochopila, ten “fakt hloupý styl čtení, tak jsem se nechala unášet jednotlivými příběhy.
Dost mě překvapilo, že jsem po dvou, možná třech pohádkách nepociťovala potřebu “delších textů... ilustrace s bublinkami fungovaly tak dobře, že jsem si dokázala jednotlivé scény užít.
Co mě překvapilo, jak si autorka s příběhy bratří Grimmů pohrála - můžeme říci, že všechny příběhy jsou retellingem, kterému vdechla úplně jiný rozměr.
Co mě naopak vytáčelo, tak to byla chorobná touha všech postav okamžitě zůstat “spolu až do smrti. Chápu, Manga má minimum textu, takže na hluboké a propracované vztahy není čas... není prostor, ale nemuselo to být všude.
Sice nemám s čím porovnat, ale ilustrace byly brutální a bonusové ilustrace na konci knihy mi upevnily vzpomínky na jednotlivé příběhy.
Neříkám, že teď budu více číst mangy než normální knihy, ale uznávám, že je “fajn vypnout u obrázků...


Nejprve bych chtěla všem, kteří svou drahou polovičku hledají (i touto formou) říci - držím vám palce! Někde svou druhou polovinu najdete!
Do této knihy jsem šla z jednoho důvodu - nemám (narozdíl od svého okolí) se seznamovacími aplikacemi zkušenost.
Co se týče knihy, tak to bylo takové “hořkosladké. Nevím proč, ale vůbec mi nesedl autorčin styl vyprávění. Ano, příhody byly humorné, jiné zarážející. Převažovaly popisy a místy jsem měla dojem, že jsem narazila na filosofický spis...
Celkově bych řekla, že kniha vede k celkovému zamyšlení nad tím, jak dnešní společnost přistupuje ke vztahům a čím si to sami komplikujeme...


Nejprve vypíchnu to, co se mi na knize líbilo:
- čtivost - i přesto, že jsou jednotlivé povídky “ultra krátké", tak jsou čtivé. Člověk se za krátký čas dozví vše podstatné a nepřijde si zahlcen informacemi.
- humor - u nejedné povídky jsem si našla pasáže, kde jsem se upřímně zasmála.
- zkušenosti - autorka toho zažila opravdu hodně a myslím si, že některé její “vzpomínání může obohatit i čtenáře.
S čím jsem kapku bojovala:
- délka povídek - uteklo to až moc rychle... sotva jsem se do povídky ponořila, tak přišel konec.
- nedokázala jsem si všechny povídky “užít, protože v některých příbězích se mluví o něčem, co je mi vzdálené a nemám s tím zkušenost.
Celkově jde o oddechovku, kterou si můžete zlepšit náladu. :)
Dávám 3,5/5.


(SPOILER) Dlouho jsem nepotkala dětskou knížku, do které bych se zamilovala na první pohled. Autorka přináší krásný příběh (začátek), kde musí hlavní hrdinka - Vřesová můrka - porazit svůj “strach ze světla a neznámého. Průvodkyně - Buková můrka - ukáže Vřesové můrce jak vypadá les, jak se schovat před sluncem a barvami. Pomůže jí s jejími strachy. Tyto dvě můrky se krásně doplňují - jedná vyplašená a druhá odvážná. Čemu musím složit největší poklonu, tak to jsou ilustrace. Krásně doplňují příběh a kniha by nepotřebovala ani to minimum textu a dítě stejně bude příběh milovat.
Jsem zvědavá na další dobrodružství můrek!


(SPOILER) Tato kniha je pro menší čtenáře, kteří milují dobrodružství a draky. I přesto se autorce povedlo do knihy propašovat myšlenky o důležitosti rodiny, přátelství, mezilidských vztahů. Vyprávění je svižné. I když zde nejsou kapitoly, tak jsou “scény hezky od sebe odděleny a člověk se ve vyprávění neztrácí. Kdybych byla menší, tak by mi to bylo “jedno, ale fascinovalo mě, jak v této knize fungovaly vztahy mezi postavami. Jak se z nich rychle stávali BFF. Bylo to vtipné. Ale chápu, že dětské čtenáře nebude zajímat hluboká psychologie postav. Sice ten konec (zásnuby a svatba) byly dost “yolo, ale beru to tak, že dítě nad tím hloubat nebude.
Je to milá oddechovka. I přesto, že jsem knihu četla ve slovenštině, tak jsem s porozuměním (až na pár slov) neměla problém. Určitě to nebyla poslední kniha, kterou jsem ve slovenštině četla.


Jde už o třetí knihu, kterou jsem od autorky četla, takže jsem tušila, do čeho cca jdu. Než řeknu něco o knize, tak bych jen chtěla vyzvdihnout to, jakým způsobem dokáže Terka přecházet mezi žánry - je šikovným spisovatelským chameleonem.
Stejně jako u předchozích titulů, tak i zde jsem měla pasáže, které se mi četly špatně, protože se mi udělalo fyzicky zle. Nevím čím to je, ale autorka dokáže psychické problémy popisovat tak živě, že se vždy začnu cítit divně.
Malinko mě mátlo, že si Pan psycholog a Maya tykají/vykají - já z toho byla vždy zmatená.
Celkově byla kniha čtivá, jakmile došlo na zvraty, tak jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Líbily se mi odkazy na Kávu každé půlnoci.
Konec - nejsem si úplně jistá, ale působil na mě “předčasně utípnutě. Takže nevím, co si o něm myslet.


Na začátku jsem netušila, co mám od knihy čekat. Anotace byla fajn, ale říkala jsem si - jde o biografii... snad Tam bude dost obrázků. Jak já jsem se unáhlila...
Autor vypráví svůj příběh, který je šílený a zároveň zajímavý. I přesto jsem narazila na pasáže, které se mi četly špatně. Nevím, co přesně za to mohlo... vulgarismy? Zvýšený výskyt anglicismů (něco na způsob Sugar Denny)? Kniha má brutální ilustrace a fotky krásně dokreslují celou atmosféru. Nakonec jsem si musela přiznat, že úplně nejsem cílovka a knihu nejvíce ocení milovníci hudby - zejména rapu. Na druhou stranu jsem ráda, že jsem se ke knize dostala, protože jsem vyšla ze své komfortní zóny a zkusila zase odlišný žánr.
Nakonec dám knize 4/5, protože v sobě nese silnou myšlenku - nebát se a žít.


Opět zde máme knihu, u které bude těžké se vyhnout spoilerům... vezmu to hopem. :)
Praya - místo, na kterém se odehrává 99 % děje. Čtenář si užije mnoho podrobných popisů a společně s Greysonem prozkoumá celý ostrov. Občas mi přišlo, že celkový popis fauny flóry byl na úkor děje (akce). Já si ono místo představuji jako šmoulí vesničku na Pandoře.
Postavy - asi dost překvapím, ale nejlepší postavy jsou Soudružka a Arkie. Oblíbila jsem si je asi z toho důvodu, že jejich přítomnost přerušila popisy a přinesla akci.
Musela jsem si zvyknout na způsob vyprávění. Na mě to bylo kapku chaotické. Kdybych si nevedla poznámky, tak bych se furt vracela.
Když si odmyslím detailní popisy ekosystému, tak tu máme Filozofii Věčnosti - to je na delší povídání. Předurčená tria - super, ale proč v knize není “tabulka, abychom si sami mohli zkusit poskládat naše trio? :)
Epilog mě utvrdil v mých domněnkách a já potřebuji další díl! Bude... že?


Myslela jsem si, že Šest rudých jeřábů jiná kniha netrumfne, ale to jsem nevěděla o této knize!
Tento kousek si zaslouží, abych děj nevyspoilerovala, tak zkusím popsat, co se mi na knize líbilo (stručně a výstižně):
1) svým způsobem jde o retelling inspirovaný legendou o čínské bohyni měsíce Chang'e
2) musím ocenit práci překladatelky - lépe to už nemohlo dopadnout
3) kniha má tři části - všechny mají své tempo a čtenář se nenudí
4) zamilovala jsem se do milostného trojúhelníku (a to dost lidí ví, že si na tyto věci v knihách nepotrpím), ale já jsem #teamLiwei
5) autorka si nádherně vyhrála s čínskou mytologií a fantasy prvky - hned bych do toho světa utekla
6) musím vyzdvihnout postavy Nebeského císaře a Císařovny - mám pocit, že Liwei musí být adoptovaný
Knihu doporučuji všemi deseti! Milovníci asijské kultury a fantasy budou nadšeni!


(SPOILER) Nechci spoilerovat, takže to vezmu v bodech:
1) Děj - podle mého názoru začíná “těsně před koncem - kupodivu mi to nevadilo. Je “nahrazen feminismem a LGBT+.
2) Mužské postavy - sympatičtější než ženské.
3) Feminismus - chápu, proč s tímto prvkem autorka v knize pracuje. Bez něj by vedlejší zápletka nedávala smysl. Ale místy to bylo dost na sílu a spíš to rušilo. Přišlo mi, že kniha ve výsledku nebyla o moci slov, ale pouze o rovnoprávnosti žen.
4) Babča a Hugo - dvě nejlepší postavy z celé knihy. Milovníci sarkasmu a upřímní až za hrob!
Mám tu pár “ale, za které autorka asi úplně nemůže, ale nakladatelství to mělo pohlídat:
- Špatně očíslované kapitoly (8,10, 11 >>> 9 je na dovolené :D ).
- Slovosled + s, z na konci řádku - ach...
- Písmo - některé odstavce mají jiné prostrkání.
- Tisk - místy je silnější a jinde videtlně slabší. Dost to unavuje oči.
Celkově jde o oddechovku. :)
Oblíbený citát:
(...) Všechna slova mohou ranit, těšit i čarovat. Žádné nikdy nemůžete vzít zpět, a co napáchalo, se vryje do paměti. Řeknete jedno špatné slovo a v něčí duši zůstane šrám. Může spálit lidský osud během pár minut nehledě na to, čím vším člověk byl a kolik dobra vykonal. Lidé každý den rozsévají pomluvy beze strachu, co svými slovy způsobí, co hůř, někdy ublížit chtějí. (...) Kolikrát ale přemýšlíme nad tím, co naše slova mohou způsobit?


(SPOILER) Bez mučení se přiznám - jsem dlouholetým odběratelem kanálu krimi příběhy a na tuto knihu jsem se brutálně těšila. Kniha je psána způsobem, který kopíruje autorčin styl na Youtube. Popisuje jednotlivé případy. Místy dovysvětlí termíny. Komunikuje se čtenářem. Pokládá otázky. Občas jsem měla pocit, že v hlavě slyším její hlas. Byla jsem překvapená, že jsem některé případy znala. U jiných jsem zadržovala dech a čekala na konec, abych zjistila, jestli osoba (ne)sedí. Pokud milujete autorčinu tvorbu na Youtube, anebo jste fanoušky true crime, tak tuto knihu si musíte přečíst!
Ten výčet úkonů mi připomínal (nákupní) seznam... (má "nejoblíbenější" pasáž)
8. Zasadit své ženě 44 bodných ran.
9. Ignorovat nářek své ženy.


Tlusté knížky mám ráda - u této jsem byla malinko v šoku. Knize by slušel jiný rozměr a styl/velikost písma. Kniha se blbě drží a čtenáře to dost rozptyluje.
...ale pojďme k samotné knize.
Čtyři kamarádky. Retrospektiva. Šílené životní peripetie. Kontrasty. Hluboké a inspirativní citáty. Emoční horská dráha. Silné ženské postavy. To vše v knize čtenář nalezne. Ale děj rozebírat nechci - musela bych spoilerovat.
I přesto, že byla kniha čtivá, tak mi z nějakého důvodu trvalo strašně dlouho, než jsem se dostala na konec a ulevilo se mi, když jsem mohla knihu uložit do knihovny...


Pokud máš rád/a historii, tak této knize věnuj pozornost. Během studií jsem narazila na mnoho knih, které rozebírají Adolfův život od A do Z, ale toto je snad první kniha, kde jsem se dozvěděla něco o jeho dětství a dospívání - zejména o otci, který Adolfa velmi ovlivnil.
Knihu psal vědec, takže čtenář musí občas “přetrpět pasáže, které jsou zdlouhavé a nekonečné a laikovi se jeví jako “nedůležité. Fotografie můj zážitek z četby ještě umocnil.
Myslím si, že knihu by i kreativním způsobem mohli využít dejepisáři ve škole.


(SPOILER) Zamilovala jsem se do fantasy titulů, které jsou buď zasazeny do asijského prostředí, nebo čerpají z jejich mytologie. To není tento případ. S knihou jsem lehce bojovala. Dokud se Rin nedostala do akademie, tak jsem s ní dokázala soucítit a zajímalo mě, jestli zkoušky složí. Asi od poloviny knížky jsem doufala, že jí někdo prokáže laskavost a zabije ji... Válka není zajímavá. Pouze jeden masakr mnou otřásl, ale to proto, že momentálně sleduji tu kalamitu s Izraelem a jsem “citlivější. A ten konec? Za mě kapku “odfláklé.
Rin - jako postava nefunguje. Její chování neodpovídá jejímu věku a tomu, co se učila. Taková druhá Arila (to jsme totiž potřebovali).
Vulgarity - trapné, hloupé a často užity totálně nevhodně.
Ťiang - kdyby nebyl fetkou, tak by mi připomínal asijskou verzi Halta.
