cestina_s_linus komentáře u knih
Jde už o třetí knihu, kterou jsem od autorky četla, takže jsem tušila, do čeho cca jdu. Než řeknu něco o knize, tak bych jen chtěla vyzvdihnout to, jakým způsobem dokáže Terka přecházet mezi žánry - je šikovným spisovatelským chameleonem.
Stejně jako u předchozích titulů, tak i zde jsem měla pasáže, které se mi četly špatně, protože se mi udělalo fyzicky zle. Nevím čím to je, ale autorka dokáže psychické problémy popisovat tak živě, že se vždy začnu cítit divně.
Malinko mě mátlo, že si Pan psycholog a Maya tykají/vykají - já z toho byla vždy zmatená.
Celkově byla kniha čtivá, jakmile došlo na zvraty, tak jsem se od knihy nemohla odtrhnout. Líbily se mi odkazy na Kávu každé půlnoci.
Konec - nejsem si úplně jistá, ale působil na mě “předčasně utípnutě. Takže nevím, co si o něm myslet.
Na začátku jsem netušila, co mám od knihy čekat. Anotace byla fajn, ale říkala jsem si - jde o biografii... snad Tam bude dost obrázků. Jak já jsem se unáhlila...
Autor vypráví svůj příběh, který je šílený a zároveň zajímavý. I přesto jsem narazila na pasáže, které se mi četly špatně. Nevím, co přesně za to mohlo... vulgarismy? Zvýšený výskyt anglicismů (něco na způsob Sugar Denny)? Kniha má brutální ilustrace a fotky krásně dokreslují celou atmosféru. Nakonec jsem si musela přiznat, že úplně nejsem cílovka a knihu nejvíce ocení milovníci hudby - zejména rapu. Na druhou stranu jsem ráda, že jsem se ke knize dostala, protože jsem vyšla ze své komfortní zóny a zkusila zase odlišný žánr.
Nakonec dám knize 4/5, protože v sobě nese silnou myšlenku - nebát se a žít.
Opět zde máme knihu, u které bude těžké se vyhnout spoilerům... vezmu to hopem. :)
Praya - místo, na kterém se odehrává 99 % děje. Čtenář si užije mnoho podrobných popisů a společně s Greysonem prozkoumá celý ostrov. Občas mi přišlo, že celkový popis fauny flóry byl na úkor děje (akce). Já si ono místo představuji jako šmoulí vesničku na Pandoře.
Postavy - asi dost překvapím, ale nejlepší postavy jsou Soudružka a Arkie. Oblíbila jsem si je asi z toho důvodu, že jejich přítomnost přerušila popisy a přinesla akci.
Musela jsem si zvyknout na způsob vyprávění. Na mě to bylo kapku chaotické. Kdybych si nevedla poznámky, tak bych se furt vracela.
Když si odmyslím detailní popisy ekosystému, tak tu máme Filozofii Věčnosti - to je na delší povídání. Předurčená tria - super, ale proč v knize není “tabulka, abychom si sami mohli zkusit poskládat naše trio? :)
Epilog mě utvrdil v mých domněnkách a já potřebuji další díl! Bude... že?
Myslela jsem si, že Šest rudých jeřábů jiná kniha netrumfne, ale to jsem nevěděla o této knize!
Tento kousek si zaslouží, abych děj nevyspoilerovala, tak zkusím popsat, co se mi na knize líbilo (stručně a výstižně):
1) svým způsobem jde o retelling inspirovaný legendou o čínské bohyni měsíce Chang'e
2) musím ocenit práci překladatelky - lépe to už nemohlo dopadnout
3) kniha má tři části - všechny mají své tempo a čtenář se nenudí
4) zamilovala jsem se do milostného trojúhelníku (a to dost lidí ví, že si na tyto věci v knihách nepotrpím), ale já jsem #teamLiwei
5) autorka si nádherně vyhrála s čínskou mytologií a fantasy prvky - hned bych do toho světa utekla
6) musím vyzdvihnout postavy Nebeského císaře a Císařovny - mám pocit, že Liwei musí být adoptovaný
Knihu doporučuji všemi deseti! Milovníci asijské kultury a fantasy budou nadšeni!
(SPOILER) Nechci spoilerovat, takže to vezmu v bodech:
1) Děj - podle mého názoru začíná “těsně před koncem - kupodivu mi to nevadilo. Je “nahrazen feminismem a LGBT+.
2) Mužské postavy - sympatičtější než ženské.
3) Feminismus - chápu, proč s tímto prvkem autorka v knize pracuje. Bez něj by vedlejší zápletka nedávala smysl. Ale místy to bylo dost na sílu a spíš to rušilo. Přišlo mi, že kniha ve výsledku nebyla o moci slov, ale pouze o rovnoprávnosti žen.
4) Babča a Hugo - dvě nejlepší postavy z celé knihy. Milovníci sarkasmu a upřímní až za hrob!
Mám tu pár “ale, za které autorka asi úplně nemůže, ale nakladatelství to mělo pohlídat:
- Špatně očíslované kapitoly (8,10, 11 >>> 9 je na dovolené :D ).
- Slovosled + s, z na konci řádku - ach...
- Písmo - některé odstavce mají jiné prostrkání.
- Tisk - místy je silnější a jinde videtlně slabší. Dost to unavuje oči.
Celkově jde o oddechovku. :)
Oblíbený citát:
(...) Všechna slova mohou ranit, těšit i čarovat. Žádné nikdy nemůžete vzít zpět, a co napáchalo, se vryje do paměti. Řeknete jedno špatné slovo a v něčí duši zůstane šrám. Může spálit lidský osud během pár minut nehledě na to, čím vším člověk byl a kolik dobra vykonal. Lidé každý den rozsévají pomluvy beze strachu, co svými slovy způsobí, co hůř, někdy ublížit chtějí. (...) Kolikrát ale přemýšlíme nad tím, co naše slova mohou způsobit?
(SPOILER) Bez mučení se přiznám - jsem dlouholetým odběratelem kanálu krimi příběhy a na tuto knihu jsem se brutálně těšila. Kniha je psána způsobem, který kopíruje autorčin styl na Youtube. Popisuje jednotlivé případy. Místy dovysvětlí termíny. Komunikuje se čtenářem. Pokládá otázky. Občas jsem měla pocit, že v hlavě slyším její hlas. Byla jsem překvapená, že jsem některé případy znala. U jiných jsem zadržovala dech a čekala na konec, abych zjistila, jestli osoba (ne)sedí. Pokud milujete autorčinu tvorbu na Youtube, anebo jste fanoušky true crime, tak tuto knihu si musíte přečíst!
Ten výčet úkonů mi připomínal (nákupní) seznam... (má "nejoblíbenější" pasáž)
8. Zasadit své ženě 44 bodných ran.
9. Ignorovat nářek své ženy.
Tlusté knížky mám ráda - u této jsem byla malinko v šoku. Knize by slušel jiný rozměr a styl/velikost písma. Kniha se blbě drží a čtenáře to dost rozptyluje.
...ale pojďme k samotné knize.
Čtyři kamarádky. Retrospektiva. Šílené životní peripetie. Kontrasty. Hluboké a inspirativní citáty. Emoční horská dráha. Silné ženské postavy. To vše v knize čtenář nalezne. Ale děj rozebírat nechci - musela bych spoilerovat.
I přesto, že byla kniha čtivá, tak mi z nějakého důvodu trvalo strašně dlouho, než jsem se dostala na konec a ulevilo se mi, když jsem mohla knihu uložit do knihovny...
Pokud máš rád/a historii, tak této knize věnuj pozornost. Během studií jsem narazila na mnoho knih, které rozebírají Adolfův život od A do Z, ale toto je snad první kniha, kde jsem se dozvěděla něco o jeho dětství a dospívání - zejména o otci, který Adolfa velmi ovlivnil.
Knihu psal vědec, takže čtenář musí občas “přetrpět pasáže, které jsou zdlouhavé a nekonečné a laikovi se jeví jako “nedůležité. Fotografie můj zážitek z četby ještě umocnil.
Myslím si, že knihu by i kreativním způsobem mohli využít dejepisáři ve škole.
(SPOILER) Zamilovala jsem se do fantasy titulů, které jsou buď zasazeny do asijského prostředí, nebo čerpají z jejich mytologie. To není tento případ. S knihou jsem lehce bojovala. Dokud se Rin nedostala do akademie, tak jsem s ní dokázala soucítit a zajímalo mě, jestli zkoušky složí. Asi od poloviny knížky jsem doufala, že jí někdo prokáže laskavost a zabije ji... Válka není zajímavá. Pouze jeden masakr mnou otřásl, ale to proto, že momentálně sleduji tu kalamitu s Izraelem a jsem “citlivější. A ten konec? Za mě kapku “odfláklé.
Rin - jako postava nefunguje. Její chování neodpovídá jejímu věku a tomu, co se učila. Taková druhá Arila (to jsme totiž potřebovali).
Vulgarity - trapné, hloupé a často užity totálně nevhodně.
Ťiang - kdyby nebyl fetkou, tak by mi připomínal asijskou verzi Halta.
(SPOILER) Neznám nikoho, kdo by si v životě nehrál s Legem! Každý z nás s touto hračkou strávil určitý kus života, ale uznávám, že mě osobně nenapadlo zkoumat historii této značky.
Naštěstí se celý příběh dozvíme v této knize. Nevím, co se mi líbilo více - infromace, nebo fotografie. Nejvíce jsem byla paf z informace, že na začátku byla dřevěná hračka a až později přišli s plastovou kostičkou.
Místy jsem se textem prokousávala, ale vzápětí jsem si opět užívala fotografie (z těch jsem místy měla asi větší radost... he he). Jakmile došlo na řeči okolo marketingu a trhu, tak má pozornost byla dost pokoušená a těšila jsme se, až tyto pasáže budou za mnou.
Knihu doporučuji (nejen) milovníkům Lega! Myslím si, že každý v knize najde to své.
A já si jdu hrát s legem...
(SPOILER) Pokud nemusím, tak se sci-fi vyhnu. Pokud mě zaujme anotace, tak knihu zkusím - což je tento případ. Autorka nás zavádí do zajímavého světa, kde se lidé bojí lovců. Když vás odvede lovec - je to z pohledu lidí “konec.
Děj se točí kolem Erika, Silvestra a Jess. Ze začátku mě "unavila" chemie mezi Jess a Silvestrem, která nedávala "smysl", ale vzápětí jsem pochopila, kam autorka míří a užila jsem si to.
Trošku mě mrzelo, že se místy "opakovaly" situace - střídalo se pouze to, kdo zrovna dostal do zubů.
Beru to tak, že první díl spíš postavený na akci a více se o světě dozvíme v další knize. I přesto musím ocenit, že knihy byla čtivá. Na postavách mi záleželo - zajímalo mě, jak to s nimi dopadne. Proto jsem ochotná odpustit onu "šablonovitost".
Myslím si, že kniha má potenciál a jsem zvědavá na další díl.
Tato kniha je šílená. Myslím to v dobrém. Pokud miluješ Kafku, Matrix, Terminátora, Cyberpunk a futuristé vynálezy - pak je tato útlá knížečka pro tebe!
Co v knize nalezneš?
- temný a krutý svět
- obchodování s lidskými orgány
- zvrácenou “logiku a etiku
- vysoce pokročilou technologii
- experimenty (technika a genetika)
- propracované charaktery
Co mi kniha dala?
- donutila mě se zamyslet nad společností a kam lidstvo spěje (odpověď: do háje)
- zjistila jsem, že i 10 let starý text může být stále aktuální (možná až nadčasový)
- mám strach ze švábů
Kniha se nečte snadno. Ale veřte mi, že za to stojí!
Jde poznat, že se jedná o prvotinu. V první třetině knihy narážíme na ploché dialogy. Touto částí se člověk musel doslova prokousat. Od strany 100 se to zlepšilo, ale i tak jsem našla pasáže, které se zbytečně opakovaly. Ocenila bych lepší zprácování mapy - je kapku nečitelná.
Mám tady několik kladných ale:
1) postava krále - dlouho jsem nenarazila na postavu otce, která by se mi tak moc hnusila
2) vykreslení sourozeneckých vztahů
3) princeznin růst - z ledové královny > uzlíček citů a lásky
4) Zrzek a jeho papagáj - já ty dva miluji
5) snad každá postava má nějaké tajemství
6) sem tam v knize najdeme super hlášky
7) líbilo se mi vyvrcholení děje (jen mě mrzel ten otevřený konec)
Jsem zvědavá na další texty, které autorka vydá.
Vždy, když se mi do rukou dostane sbírka (je jedno, jestli básnická, nebo beletristická), tak je velmi těžké knihu ohodnotit jako celek. Musím uznat, že se autorky dotýkají témat, které hýbou společností. Ve výsledku na mě sbírka působí dost melancholicky a depresivně, což mě utvrdilo v rozhodnutí, že nebudu jednotlivé povídky blíže rozebírat (za ty hádky mi to nestojí). Zaměřím se na “provedení. Ve sbírce naleznete 11 unikátních povídek. Některé se četly lépe a mnohé byly (podle mého názoru) “nečitelné a kazí celkový dojem z knihy. Některé autorky mají cit pro psaní a u jiných jsem cítila, že to není ono a pomohlo by jim, kdyby se více vypsaly. Kvalita textu se projevila i v tom, že jsem necítila vztah k postavám, ani zájem o jejich příběhy, což mě trošku zamrzelo. Na druhou stranu - musím pochválit ilustrátory. Jejich ilustrace některé povídky zachraňují...
Tak já už nevím... někde se stala chyba. Autorka má úžasný a zajímavý svět, ale mám pocit, že sama neví, co s tím světem chce dělat. Z knihy jsem si užila posledních cca 7 kapitol.
Co mi na knize vadí:
1) Místy jsem se v knize ztrácela. Zdlouhavé monology Ilan mi dost pocuchaly nervovou soustavu.
2) Jednou se řekne A, pak přijde B, aby se následně popřelo A i B...
3) Tato kniha byla brutálně překombinovaná.
4) Jedno "tajemství" za druhým, které ve výsledku nikoho nezajímá.
5) Trochu mě zaráží, že Ilan všechno vždy projde.
Jsem zvědavá na konec tohoto příběhu, ale bojím se, že autorka s každou knihou jen zbytečně “protahuje celý příběh, který mohl být kratší, ale za to kvalitnější...
Tento citát odráží mé pocity z knihy: “Tak na tohle už nemám!
S otevřenou myslí jsem se pustila do této knihy. Musím ocenit, že se drtivá většina vyprávění točila kolem Isarell. Líbila se mi jednotka Stínů a dost mě mrzelo, že se jim nevěnoval větší prostor...
Mám několik, ale, díky kterým jsem si čtení místy neužívala:
- opět zdlouhavé popisy tréninku - už v předchozí knize jsme je museli trpět a tady už jsem z nich místy nemohla
- cca 2/3 knihy jsou zdlouhavou přípravou a děj je zajímavý až na posledních 100 stranách (kniha má cca 600 stran)
- opět jsem měla problém s členěním kapitol - je to chaos (občas jsem se musela vracet, abych si byla jistá, že vím, kde jsem, co se děje)
- až moc intrik - už si připadám jako ve Hře o trůny
Třetí knihu čtu jen proto, že tam bude Isarell.
Četla jsem na knihu mnoho pozitivních recenzí. Bylo mi řečeno, že pokud se mi líbí Naslouchač, tak si oblíbím i Grai... z první knihy mám rozporuplné pocity. Moc tomu nepomáhá i to, že jsem knihu musela číst několikrát a stejně jsem byla místy “v lese. I přesto, že se mi kniha líbila, tak mám několik “ale, které čtení dost komplikují:
1) extrémně dlouhé kapitoly - doporučuji zkrátit - každému “příběhu v příběhu se věnovat zvlášť - momentálně je to jeden velký bordel
2) čas - jindy se něco neskutečně vleče a vzápětí přeskočíme XY let...
3) omáčka - některé části jsou zdlouhavé/rušivé
Je mi jasné, že se jedná o první díl a čtenáři se musí mnoho věcí vysvětlit, ale přijde mi, že je tato kniha “předimenzovaná - snad druhý díl bude lepší! :)
Pro koho je tato kniha vhodná?
pro učitele - v hodinách literatury, dějepisu a společenských věd
pro žáky - výborný zdroj na "ucelení si obrazu o daném období"
pro studenty bohemistiky, učitelství (čestiny) - výborný zdroj informací na zkoušky
Co v knize nalezneme?
průlet dějinami čtení (od starověku po r. 2020)
velké množství obrázků (obálky knih; fotografie atd.)
zajímavé informace
10 klíčových událostí
A rovnou se vrhneme na plusy a minusy!
přívětivý design
vyvážený poměr informace x ilustrace
na začátku jednotlivých "epoch" jsou shrnuty důležité informace (historický kontext x o čtení)
jednoduchá a srozumitelná forma práci s touto knihou zvládnou i žáci ZŠ
to je pouze "můj problém", ale z té neonové barvy mě vždy rozbolí hlava
Tato kniha mě mile přakvapila. Slyšela jsem na knihu dost chvály a bála jsem se, abych nebyla zklamaná. Autorka nám představuje svou verzi malé mořské víly, kterou vypráví dost originálním a svérázným způsobem. Já jsem si čtení užila. Kniha má své tempo, které je místy pomalé (až nudné), ale vzápětí jsme autorkou odměněni vtipnými dialogy a trefnými hláškami. Naše hlavní hrdiny pojí společné dilema - vyhoví očekáváním, nebo se vzepřou osudu. Líbí se mi postupná chemie, která mezi Lirou a Elianem vznikne. Myslím si, že kniha stojí za přečtení, ale doufám, že se jedná o samostatnou knihu. Myslím si, že případné pokračování by už nebylo ono.
Milá pohádka, která dokáže zvednout sebevědomí. Zároveň se dítě naučí, jak má pracovat se strachem.
Dovedu si představit, že tuto knihu předčítají dětem ve školce.
Musím zmínit dvě ale:
- komplikovaná slovíčka - metoda, inteligentní: takovým slovům bych se v pohádce vyhnula
- formátování - místy mají slova mezi sebou velké mezery a vzápětí jsou řádky, kde i dospělá osoba má problém rozluštit jednotlivá slova - což může dost komplikovat čtení