Charlesska
komentáře u knih

Takové milé pohlazení po duši. Tohle dílko mi fakt zvedlo náladu.


Liane Moriarty jsem objevila díky Sedmilhářkám a hned se zařadila mezi moje oblíbené autorky. V této knize mě trochu nudil blog Frannie, který děj zpomaloval, ale oceňuji autorčin originální způsob vyprávění z několika úhlů pohledu.


Dominik Dán je moje srdeční záležitost, ale u několika posledních knížek jsem se místy trochu nudila, už zmizel ten dřívější pocit, že knížku nemůžu odložit, dokud ji nedočtu.


První povídka skvělá, druhá dost nestravitelná, potřebovala by zkrátit tak o 100 stránek, vadily mi uměle vložené dialogy na téma politická situace, musela jsem hodně přeskakovat, abych povídku dočetla :-)


Kdyby to byla prvotina neznámého autora, dám 4 hvězdy. Ale protože vím, že Martin Goffa, kterého mám kompletně přečteného, to umí zásadně líp, dám jen 3. Jeho knihy mě vždy pohltí od první stránky, tahle mě začala docela bavit cca od půlky, ale ten hloupý expolicistův renonc na konci (povinná součást průměrnějších detektivek) to zas pokazil. Těším se na dalšího Mika Syrového.


Angela Marsons mě nikdy nezklame, ale strhávám jednu * za dějovou linku s Alex, ta mi přijde hodně přitažená za vlasy

Velmi čtivý příběh, ale ty postavy byly tak nevěrohodné, nebyl tam snad nikdo normální, samé karikatury extrémních povah.


Hlavní hrdinka mi byla příšerně nesympatická :-) Ale jinak moc hezký, čtivý příběh.


Jsem docela zklamaná. Finále sice bylo velmi efektní, ale nebýt vysokého hodnocení knihy zde, asi bych se k němu vůbec nepropracovala a knihu odložila.


Překvapuje mě, že má tento díl vyšší hodnocení než první, připadá mi totiž mnohem horší. Naprosto ulítlé zápletky, ploché postavy, rozsáhlé nudné popisy a vnitřní monology. Knize by prospělo, kdyby byla aspoň o 200 stran kratší. Do třetího dílu už se určitě pouštět nebudu.


Poslouchala jsem jako audioknihu, jinak bych ji asi nedočetla, nebaví mě soustavné patlání se v citech. Přednes Daniela Krejčíka byl úžasný! Velmi mě zaujal popis ostrova Wight a anglického venkova, určitě se tam vypravím. A taky je zajímavé vnímat homosexualitu jako překážku v běžném životě, což už dnes moc neznám.


Průměrný thriller, velmi předvídatelný. Postavy strašně schematické. Asi nestojí za přečtení :-)


Za mě asi zatím nejlepší knížka Lenky Chalupové. Postavy jsou méně schematické (i když do lidí z masa a kostí mají stále daleko), dialogy celkem přirozené. Knížka je velmi čtivá, autorka dobře udržuje napětí. Pointa mě překvapila.


Oproti předchozím dílům trochu zklamání, na můj vkus to byla moc velká "kovbojka". Ale dialogy Carla, Asada, Rose a dalších "stálých" postav byly opět skvělé!


Každá další knížka Jojo Moyes mi připadá o něco "červenější" než ta před ní, tuto bych už hodnotila jako klasickou červenou knihovnu, zklamala mě.


Příjemné překvapení, Radku Třeštíkovou jsem dosud znala jen ze sloupků v časopise Instinkt. Její úsporný styl vyprávění mi připomíná Petru Soukupovou, ale místy by mohla být klidně i úspornější :-) Dost sugestivně zachycuje depresivní ovzduší kolem hlavní hrdinky, v některých pasážích mi z toho bylo až úzko. Jsem moc ráda, že se mi díky adventnímu kalendáři na eReading dostalo tohle dílko do ruky.


Další skvělý příběh, který jsem zhltla jedním dechem. S výjimkou Netopýra mě Nesbo nikdy nezklamal.


Příjemné překvapení. Svižně napsaná detektivka s vtipem a nadsázkou, postavami detektivů-amatérů mi připomněla detektivky Daniely Fischerové. Blízké mi bylo prostředí pražské Cibulky, kudy denně jezdím :-) Dva příjemně strávené večery nad touto útlou knížkou.


Pro mě největší překvapení předloňského roku. Hájíčkovi se podařilo dokonale navodit atmosféru jihočeské vesnice, po celou dobu jsem měla pocit, že tam s hrdiny žiju taky:-) Přesvědčivé charaktery, děj postrádá hluchá místa, kdy bych tendenci knihu odložit (jako jiné autorovy knížky). Ostatní Hájíčkovy knihy - s výjimkou Zlodějů zelených koní - mě zklamaly.
