CharlesWard
komentáře u knih

Deaver tentokrát příjemně překvapil. Kniha se totiž (částečně) odehrává v mém oblíbeném období 30. let 20. století. A přesuneme se také do předválečného Německa. Tohle se ti povedlo Jeffrey!


Jako všechny Crichtonovy knihy. Originální námět je zcela pohřben kostrou příběhu a neuspokojivým závěrem.


Na to, že tato obtloustlá bichle obsahuje pouhých 26 povídek, je nestvůrně obsáhlá. A jako už to u antologii bývá, některé povídky jsou geniální, jiné dobré, další průměrné a několik jich je i podprůměrných.


Už dlouho se mi nestalo, že by mě kniha nachytala v nedbalkách a já po jejím přečtení docela dlouze přemýšlel, co jsem to vlastně přečetl. Znamenité mrtvole se to podařilo. Bohumil Hrabal by měl radost.


Možná byl problém v tom, že jsem předtím dočetl sérii knih od Chrise Cartera. Jim totiž Carol nesahá ani po kotníky.


Bohužel, ale ten kvalitativní sešup tam prostě je. Pokud to takhle půjde dál, bojím se o překlady dalších dílů.


Bird Box byl unikátní nápadem, zasazením, zvraty. Malorie však není Bird Box. V samotném závěru ostatně autor popisuje jak vlastně Malorie vznikla. Úplně chápu, proč se tohle nedostalo do BB, co ovšem nechápu, je to, že následně autor pohřbil všechny zbytky soudnosti a vydal tuto "vyřazenou novelu" jako samostatné dílo. Proboha proč? To ví asi jen sám autor.


Výbornou titulní novelu doplňuje ještě zdařilý Telefon pana Harrigana. Zbytek povídek je bohužel čistý průměr.


Tak Vám vlastně nevím. Kniha se četla dobře, pořád se něco dělo, ale závěrečný zvrat nepovažuju za úplně nejpovedenější. Asi zkusím i další díly, ale proložím to zase něčím jiným.


Ano, dá se říct, že se jedná spíš o thriller, než čistokrevný horror. Ano, je to jiné, než klasické kingovky. Ano, jiné, neznamená v tomto případě horší.


Čtivé, ale to jsou vlastně všechny dosud vydané knihy autora.


Opravdu bych si přál, abych mohl dát 3 a více hvězd. Jenže... Cca 70% knihy se někam nějakým způsobem ubírá, když v tom najednou Hugo spláchne většinu, do té doby slušně rozjetého, příběhu do písku! Taky upřímně nechápu, proč má kniha svého vlastního záporáka, když se v knize objeví asi 2x a už o něm do konce nic neslyšíme. No a korunu celé patálii nasazuje závěr, který je....nepodařený a neskutečně useknutý.


První část knihy je naprosto strhující, a nějak jsem se od ní nemohl odtrhnout. Poté bohužel následují 2 naprosto vatovité části, doplněné opět zase jednou trochu více příběhovou, a vskutku podivná poslední část. Těžko to nějak víc hodnotit.


Jedno si ujasněme hned na začátku. Mám rád Lovecrafta. A to docela dost. Jenže u Rybáře mám zásadní problém. Není to H.P! Naprosto chápu, čeho se John snažil dosáhnout, ale bohužel to v Rybáři nefunguje. A tím myslím vůbec!
Proč tedy ty 3 hvězdičky? Protože pokud se horko těžko prokousáte první a třetí částí knihy, dostanete se k té libové prostřední, která je epická, zajímavá a dobře napsaná. Jen by bohužel samostatně fungovala tak maximálně v kraťoučké novele!
Ostatně mám teorii, že tuto vydařenou část napsal autor jako první a pak byl někým (okolí, vydavatel)? donucen příběh roztáhnout na rozměry standartní knihy a tak vypotil první a třetí část.


Šest set stránkový špatně napsaný prolog, k doufejme epické fantasy sérii. A já potřebuji na nějakou dobu pauzu.
