Chesterton komentáře u knih

Přesně!! Aleš Palán má talent naslouchat a z mozaiky vzpomínek a zážitků vytvořit zářivou vitráž ve které lze zahlédnout mnoho moudrosti, inspirativních myšlenek i obohacujících zkušeností.
Ticho a zákoutí o samotě s kávou či čímkoli je nutným doprovodem . . .

14 24.08.2018

Příjemná letní schůzka s excentrickou, ale i přemýšlivou a hlubokou ženou s krásně vyrovnaným vztahem k otci a mužům vůbec.
Obohacující pohled emigrantky. Laškovný tón hlasu, impulzivita, osobitá výslovnost a Čekoslovensko:) Poslouchala jsem audioknihu a nejvíc jsem ocenila lidskost, moudrost a vtip, které Chantal načerpala během nesnadného života a propojila s výchovou v rodné Francii.
Odkrývá i nesnadné záhyby své duše. Se vším nelze souznít, něčemu by prospělo zestručnit, ale laskavý a radostný dojem zůstává. Inspirativní žena.
* Poslouchejte svoje tělo a dělejte si radost.
* Když nebyly peníze, bylo potřeba zůstat pozitivní.
* Pár nikdy není hotová věc.

20 23.08.2018

Spolu s Tomem Sawyerem největší vzor mých dětských let. Soužky na základce asi nebyly moc šťastné, ale nic s tím nenadělaly. V této konkurenci neměly šanci obstát :o)
Těším se až zasvětím do těchto tajů svá vnoučata!

Našla jsem o prázdninách u své tety na půdě :o)
Myslím, že jsem neměla problém pochopit, byť nedělní škola mi byla trochu vzdálená . . . .
Mám k ní asi podobný vztah jako damato, přesto, že jsem nikdy nechtěla být klukem. Stačilo mi být holčičkou s klučičím srdcem. Myslím, že mi to vydrželo dodnes!
Také jsme měli vor ba i necky na rybníku a Tom Sawyer byl jedním z prvních mužů mého srdce :o)
Film Páni kluci jsem viděla, ale s našimi dětskými sny má pramálo společného.
Marku Twaine díky, že jste pomohl rozvinout do šíře můj dětský svět!

37 20.08.2018

Přečetla jsem asi třetinu knihy Sylvie Löhken Introverti a extroverti a nabyla jsem dojmu, že se díky "škole života" začínám lehce klonit k centrovertismu a své introverze si velice vážím. Kniha stojí na porovnávání silných a slabých stránek obou povah a možnosti spolupráce. Přišla mi velice přínosná. Už proto, že životní partner je extrovert. Asi se k ní vrátím.
V této knize se mi líbil úvod, ale už přes Vzestup "schopného a sympatického chlapíka" se nejsem schopna dostat. Velice souzním s růžovámakrela, Hanka_Bohmova a veronica 01. Tento způsob zdá se poněkud nevhodný :(
Putuje mezi knihy za hranicí mé snesitelnosti.

6 19.08.2018

Ke knize mi nesedí zdejší štítek r o m a n t i k a. Příběh je lehký, čtivý, protkán jemným humorem, ale hlavně moudrostí a nadhledem. Má vše co dokáže dodat odvahu k moudrému stárnutí. Snad i trochu nabourat předsudky. Bohužel po sto stranách mi přišlo, že se trochu utápím v banalitách. Dostanu-li darem dlouhý život, ještě se k ní vrátím. Určitě mě motivovala k hledání úsměvů a malých radostí co nic nestojí. Vždyť:

"Všichni si myslí, že existují děti, dospěláci a staří, ale to je špatně. Člověk zůstává dítětem po celý život. Jen obléká různé šaty, aby to skryl. Když je starý, oblek sundá a ukáže všem, že je tím, čím vždy byl. Dítětem."

9 19.08.2018

Jan Šmíd už je pro mne Pařížanem a polovičním Francouzem. Paříž je městem mého srdce a knihy tohoto muže jsou naprosto dokonalé:) Úplně se vidím u Louvru s kávou, jak píše Clea. Asi jsem milovník některých starých časů a určitě zákoutí a uliček a míst co mají duši.

6 18.08.2018

C .S. Lewis je po jeho příteli Tolkienovi a mém oblíbeném Chestertonovi další z mých originálních "ostrovanů". Jeho myšlenkový svět i pohled na život je mi velice blízký.
Alef už téma knihy celkem vyčerpala.
Tajemství, kouzlo a úžas zdá se dnes často nedostatkovým zbožím.
Vzhledem k roku prvého vydání knihy (1943) je její poselství čím dál aktuálnější.
Víra, že určité postoje jsou skutečně pravdivé a jiné skutečně nepravdivé!? Z dnešního pohledu bohužel ukrutně nekorektní.
Četba této knihy není procházka růžovým sadem, ale ta moudrost a lidskost za trochu námahy stojí . . . .

11 18.08.2018

Zase jedna kniha, kterou bych zapomněla přidat mezi své přečtené:) a jen díky uživateli MonkeyMarty jsem si rozpomněla:)
Setkání umění s inteligencí a duší, parafrázovala bych Káča2015.
Příjemná a poučná schůzka se zajímavým člověkem.

3 18.08.2018

OPRAVDOVOST

Až na dně
své žízně
staneš se
hledačem
pramenů
pro jiné . . .

Markéta začala psát básně v šesti letech. Její básnické kvality jsou tři (píše doprovodný přebal) osobitá, obsahem bohatá metaforika, absolutní smysl pro vnitřní rytmus, hudebnost volného verše a smysl pro proporce.
Poslouchala jsem tentokrát na cd kterému by slušelo nepatrně více civilnosti. pro mne provedení malinko sklouzávalo k patosu či sentimentu. Avšak verše za 5* :)

6 16.08.2018

Verše, které se musí dotknout snad každého trochu citlivého srdce. Pro mě básně nejen o lásce k člověku. Jak se píše na přebale: do světa, který je vymknut ze svých kloubů přichází dětsky čistý a zrale rozumný i tvrdohlavě věřící hlas jako něco bytostně potřebného.

5 16.08.2018

Je kniha zrcadlo, ve kterém vidíme co v sobě nosíme? Pak u Murakamiho knih opakovaně zjišťuji, že mám v sobě pramen či průzračnou studánku. Čistou vodu lásky, věrnosti, úcty a vděčnosti. Její pokojná hladina se bouří při způsobu, jakým Murakami zachází s láskou a tolik vzácnými a křehkými vztahy.
Stejně jako u Betonové zahrady či Chesilské pláže McEvana i u těchto povídek chápu hodnocení 1* stejně jako 5*
Jsem vděčná čtenářům databáze, že si mohu přečíst komentáře těch, kterým se v povídkách 'dobře žije'. Často mi zážitek dokreslí.
Začala jsem Norským dřevem (audio), Knihovna, Po otřesech, Na jih od hranic, Birthday Girl, Kafka nedočten, Spisovatel jako povolání, která se mi zatím líbila nejvíc. Přišlo mi, že mezi řádky přece jen vykoukla osobnosti autora.
A k povídkám?
Zatím je mám raději i když jinak povídky téměř vůbec nečtu.
Nejvíc jsem se ponořila do Šehrezády, pro mne druhá nejlepší. Nezávislý orgán. Až po pročtení komentářů mi vystoupila logika. Plastický chirurg, muž, který má postavení. Muž, který klidně mohl svým přístupem ke vztahům zranit velkou část žen, které prošly jeho ložnicí . . . Po objevu, že k jeho gymnastice přináleží i cit, logicky končí příměrem ke koncentračnímu táboru.
První povídka mě uchvátila rozjezdem hodným knihy a skončila trochu banálně, byť si možno rozhovor obou mužů citově dobarvit.
Kino je povídka nejbohatší, skrývající dle mne nejvíce tajů, ke konci s hlubokými příměry. Skrytým proudem, jež se v závěru vynoří mi přišlo přiznání vlastního zranění sám sobě. Třeba přes pohled na své srdce zvenčí.
Yesterday je Murakami klasika. Zvláštní lidé, divné nápady, snově otevřené konce.
Poslední povídka je opravdu trochu Kunderovská.

Rozhodně bych ze svého pohledu chtěla oponovat Aladinovi (jehož komentář je moc pěkný!) Ti muži si za to často mohou sami, když tak snadno vzdávají to, co píše intelektuálka, že ve dvou se to lépe táhne.
A já stále nevím, zda Murakami naší nevěrnosti, zbabělosti a egoismu příliš nestraní. Přesto, že rozhodně provokuje k přemýšlení asi nejlepším možným způsobem.
Vždyť ". . . . . . . realita je tak zvané realitě často vzdálená" :))

A ještě úplně první komentář Alena_S se mi moc líbí a souzním s ním.
"Jenom kdyby s jeho hrdiny, a nejen v téhle knize, pořád tolik necvičily ženské, jak pohodově by se jim mohlo žít . . ."

11 15.08.2018

Pestrobarevný patchwork sešitý s chatrných archivních záznamů o pěti generacích Offermannů pocházejících ze severního Porýní.
Poté co se zorientujeme v dvojitých jménech a střídání časových rovin oživených současností při přípravě výstavy můžeme se nechat unášet autorčiným odhalováním různých vrstev historie.
Seznámíme se s evangelickou komunitou nejen v Brně, zednářskou lóží i výstředním hrabětem Hugo Salmem. Cestou narazíme na velice živou antisemitskou otázku, dětskou práci i drsné podmínky v manufakturách.

"To je nestvůra," vydechnu.
"A pěkně nebezpečná,"řekne Tomáš. "Ty stroje požíraly dělníky zaživa. Byly prašné a hlučné a když se po dvanáctihodinové šichtě zastavily zůstávaly prý po nich dělníkům mžitky před očima, v uších dunění a v krku hleny smísené s prachem."

Připijeme si odrůdou André i Zweigeltrebe. Zažijeme zánik monarchie i založení sociální demokracie v pověstné pražské hospodě U Kaštanu.
Po poválečném odsunu Němců se dostáváme do současnosti před konáním výstavy a při vzpomínce ženy, která pamatuje poslední potomky tohoto rodu, mě osobně došla celá tristnost naší historie ve slovech:
"V Brně ta rodina žila generace pospolu, v blízkosti fabriky, která fungovala jako slunce planetární soustavy. V různých vzdálenostech kolem ní obíhali majitelé, jejich bratři prokuristé nebo komandisté, jejich sestry a ženy, zaučovaly se v ní jejich děti, a tak pořád dokola po pět generací. Když to slunce vyhaslo, všechno ztratilo svůj řád. Planety šesté generace se rozletěly prostorem, vazby se zpřetrhaly, zůstalo prázdno."

Ráda bych se prošla Brnem s knihou v ruce. Mám ho ráda i když žiju v Praze a vůbec mi při čtení nevadilo, že znám toto přívětivé město jen nepatrně. Kateřině jsem vděčná za nové obzory i citlivější pohled na nedávnou historii. Každá její kniha musí vnímavého čtenáře někam posunout.

21 13.08.2018

Zatím jsem slyšela první kapitolu. V podání Valerie Zawadské se okamžitě stala knihou mého srdce.
Klíčem k přijetí zdá se soužití tří holčičích generací. Nesnesitelná mi zatím přijde spíš babička než Elsa a s postupujícím poslechem mám obavu, že budu ubírat hvězdu.
Na druhou stranu velice dobře chápu, že "máma představuje řád a babička chaos a chaos je sousedem Boha."

10 07.08.2018

Poslouchala jsem audio v podání Vlastimila Brodského. Nevím jestli jsem pochopila. Vím, že to bylo nádherné a určitě si ho brzy zopakuji. Opět jako audio, tentokrát nové s více interprety. Potom možná dojde i na knihu! Rihatama to napsala skvěle!!! Nejvíc mě oslnil humor a lehké pero ve spojením s hloubkou obsahu.
Určitě je to kniha na opuštěný ostrov či evakuačního zavazadla.

13 07.08.2018

Knihu jsem četla, no . . . patnáct, dvacet let 'tamu nazad' jak říkají naši 'přátelé' z východu. O 'Svět podle Garpa' se dá říct, že se mi líbila, tuto si absolutně nepamatuji. V komentářích jsem se snažila dočíst, co si o ní mám myslet. Asi ano :) nečetla se snadno a o autorovi jsem si myslela také, že je divný. Ale dnes vím, že to nebylo nic ve srovnání s Milanem Kunderou a Murakamim.

Kdykoli znovu je možno zanořit se do odpočinkového napětí příběhu!!
Děkuji pane Erbene!

10 05.08.2018

Sázka na jistotu. Ráda bych zašla s panem Erbenem na kafe nebo s Michalem Exnerem na něco ostřejšího a vyptala se na detaily tvorby či pátrání :o)
Tyto knihy jsou rodinným stříbrem v knihovnách. Geniální.

14 05.08.2018

Jak to má být: prvně jsem četla, poté viděla obě filmová zpracování. 1973 i poslední seriál na Primě. Tohoto naprosto nezařaditelného (do socialismu i kapitalismu) detektiva bezvýhradně zbožňuji. Poklidnou, laskavou atmosféru knižního příběhu, humor, excentričnost, Vše!! Každý návrat vždy vyjde. Jak to ten Erben dělal??

14 05.08.2018

Vřele děkuji uživatelce Kachora a S. Kingovi za vysvětlení proč jsem románová a nikoli povídková :o)
Miluji vytvořit si s knihou vztah!! A tuto se mi tolik nechce opouštět!
Velice blízký je mi Carl. Jakoby stěžejní postava románu. Tolik jsem se na počátku bála, jak se autor vypořádá s jeho orientací. Zvládl to s taktem, jemností a láskou.
Chtěla bych mít ve své rodině doktora Jannise pro jeho zemitou moudrost a přímočarost, Lemoni, která je světélkem příběhu, Antonia, kterého bych obdivovala? Pelagii bych chtěla za sestru.
Autor je mágem v popisu lidskosti a odsouzení tragiky války a jejích následků.
Rámec historických souvislostí je jasným bonusem.
"Myslíme, že city a vztahy jsou středobod vesmíru a tím, kvůli čemu slunce ráno vychází" píše Kachora. A ono ANO. Myslím si já.
Zároveň však nám asi život také musí nakonec ukázat, jak jsme nicotní a titěrní v knize lidstva. Jinak bychom si sami sobě přerostli přes hlavu jak Hitler, Mussolini a další!
Louis de Berniéres je velice lidsky vyzrálý autor s jemným humorem.
* Samozvaně nadřazené páry, zpité Darwinovým učením a nacionalistickou propagandou již promazávají kolečka vražedných strojů, které se brzy vrhnou na svět už tak do morku kostí unavený nekonečnou pitomostí a opovrženíhodnou nadutostí.
* Už to tak na světě chodí, že čest rodiny se odvozuje od chování ženy.
* Pokud někdo a zvlášť jeho dcera, vypadala tak panensky a sladce, jistě někde tropila neplechu a vyváděla darebnosti.
* Aby ženská dosáhla svého musí buďto plakat, sekýrovat nebo trucovat. Musí se obrnit trpělivostí a dělat to celá léta, protože je pouze postradatelným majetkem mužů a s těmi lze stejně jako s balvany, pohnout až po velmi dlouhé době.

A závěrečné provázání nacismu s komunismem? Nikdy nekončící varování jak snadno se sebestřednost a sebeláska stává zlem, které se snadno šíří a obětuje lidskost, aby zkusilo znovu porazit lásku a pravdivost člověka.
8/8

31 05.08.2018