Chesterton komentáře u knih

Jako Mrejča audio před usnutím :)
Neumím být tak vtipná jako andrii24, ani nemohu tolika hvězdami, (v porovnání s kupříkladu Chantal Poulain, kterou jsem poslouchala nedávno), obdarovat tuto zvláštní ženu. Daniela Kolářová se snažila seč mohla, svým hlasem a profesionalitou povýšit dílko o centimetr, dva výš.
Sem tam vtipnou pasáž jsem zaregistrovala zpočátku. . . .no nemám až tak času, ztrácet ho s touto ženou. Pro mne velice zvláštní přístup k životu.

8 30.09.2018

Každá z mých pěti hvězd patří Fabrice !! Ani jedna není ušmudlaná :) Na první dobrou jsem knihu odložila, ale druhý pokus se zdařil ! Nebyla snadná, zato velmi osobitá :)
Díky Kateřino.

13 28.09.2018

Velice decentní dárek Janu Zábranovi k narozeninám. Skvost.

holubi


Nekonečnem po nebi,
vichrem šedých šiků
vracejí se holubi
do tmy holubníků

Život je jen okamžik,
jedno rozplynutí
nás všech ve všech ostatních,
dar jim nabídnutý,

rychlý přelet křídel, jmen,
v ohni zlaté dříví,
slavnost jen, co do oken

zvenčí na nás civí,
zdálky píseň, zdálky sen,
v dálce holub sivý. 5. března 1978



svítáníčko


"Vstávej, tak vstávej! Život čeká!
na stole cukr, konvička . . .
Že ho mám poslat pryč a někam?
Déšť ze skla . . . Tobě nezatéká
až pod řasy a pod víčka?

Svítá, je světlo. Den jak z Poupat.
Z čítanek pro souložníky . . .
Volá nás, chce nás, chce nás houpat,
nás doupňáky, dva ptáky z doupat
noci a černé kroniky . . ."

"To světlo, to nás pohltí.
Mě - jak jsem krásná. Tvoje básně.
Umřeme v něm. I po smrti
se ale budem budit časně.." 3. července 1977

Tak tohodle chlápka bych si přála v nebi potkat. Brzy ráno. Určitě nás tam už čeká :))

10 28.09.2018

Vtipné pletené nápady pro ukrácení období, kdy se těšíme na nového člena rodiny. Jen škoda, že největší velikostí jsou 3 měsíce věku miminka. Pro inspiraci, radost a případné další zvětšení úžasných kousků nádhera!

6 23.09.2018

Audiokniha skvěle namluvena. Setkání po téměř deseti letech. Laskavé pohlazení od prvních stránek. Daleko více jsem tentokrát prožívala životní příběh otce Kristiny, Vavřince. Jeho manželství je z dnešního pohledu nepředstavitelné. Způsob jakým ho zasáhne rozhodnutí jeho dcery bolestný. Veškeré norské středověké reálie jsou kulisou pro hluboce lidský příběh ženy, která se postavila zaběhlému řádu a statečně se potýká s důsledky svého rozhodnutí. Zejména s nesnadnou povahou své životní lásky.
Souhlasím s Alef o různých perspektivách opakovaného čtení. Nejvíce mi z nových úhlů vystoupily jemně podané křesťanské hodnoty jako úcta, věrnost a zodpovědnost. Tolik lásky a moudrosti v srdci jedné statečné ženy, ale cesta k ní není vůbec snadná.
"Neoženil se s ní, aby ji zavedl do dřiny a námahy, oženil se s ní, aby mu spočívala v náručí. Avšak . . ."
Pactum serva. Dodržuj slib.
Průzračně nádherná kniha v mnoha vrstvách.
Nobelova cena v dobrých rukou.

Souhlasím s JAnD i freejazz !! Avšak jako děcko jsem tento svět milovala aniž by zanechal sebemenší následky na mém světonázoru. Ani má pracovitost se nestala přehnanou:) Dětská duše má dle mne při dobré výchově rodičů své filtry přes které i takovéto angažované knihy přirozeně prochází a zanechají pouze fantazii a radost v srdci:) I přes Ferdovu "červenů mašl'u", jak píše vtipně vpadysak . Stejným způsobem jsem přežila ještě horšího Neználka :o)

19 22.09.2018

Prázdné fráze a pusté nitro?
Lingvistický hamburger? Postmoderní?
Diky toto nemusím.

3 20.09.2018

Chápu poselství knihy. Vnímám útěchu a pohlazení pro zúčastněné. Je to má druhá kniha autora, kterého obdivuji pro talent neotřelých a zároveň lidsky hlubokých myšlenek. Pro jeho lehkost a vtipná přirovnání. Pro empatii a talent k propojení dětství se stářím.
Určitě souhlasím, že jeho knihy dělají svět i člověka lepším!
Mám však trochu představu o světě mizející paměti a vzpomínek. A právě proto se musím připojit k nižším hodnocením. Navíc jsem právě zjistila, že mi malinko chybí buňky pro snění a nadměrný únik z reality :) Něco jako píše Renatečka. Chápu nadšení ostatních, ale na mě je tam též až příliš poetična.
Za přečtení však stojí, ilustrace přesně na míru.

18 20.09.2018

Kniha je báječná pro seznámení s historickými souvislostmi a současnými reáliemi. Taktéž jsem našla recept na Korfské sofrito, které jsme si užili U Theodora. Pobavil mě popis pravoslavné svatby dcery evangelického faráře - autorky knihy.
S orientací po ostrově už je to složitější, ale nikoli vinou tohoto přívětivého průvodce. Výborný doplněk jakékoli návštěvy ostrova, který je dle mne malinko zkažený turismem, ale určitě stojí za návštěvu!

7 20.09.2018

Moudrý, vzdělaný muž s darem přiblížit ne vždy snadné věci jemným, lidským až hřejivým způsobem. Ne každý máme schopnost naladit se na vlnu autora :)) Pro mě velice lákavá nabídka životní perspektivy!!

6 12.09.2018

První pocit z první kapitoly - téměř absolutní souznění s Alicí, aniž bych kdy zažila něco takto vyhroceného. Ještě žádný autor mě tak živě neponořil do občasného vnímání vlastního dětství a dospívání.
Hned ve druhé jsem zápasila s odporem a odsouzením matky (rodiny) dvojčat!!

To, co píše o kousek dole tonysojka, přesně sedí na rodiče a blízké (včetně Fabia) Prvočísel. Z mého pohledu je to příběh o nezralosti až odmítání dospět naší "moderní evropské společnosti".

Na pozadí příběhu Mattia a Alice se mezi řádky prolínají jemné tóny o chybějící lidskosti, nevztazích, nekomunikaci, povrchnosti, prázdných lidských srdcích a zakrnělých duších, zřejmě bohaté západní společnosti. Smutná kniha o lidském utrpení z uzavřenosti, sociálních patologiích a různých psychiatrických diagnózách, kterými tento neskutečně talentovaný mladý fyzik obdařil svá Prvočísla a nejen je.
Autor je mistr lehkého pera a svěžích dialogů.
A neskutečně se mi líbil, dle mne, lehkou nadějí naplněný závěr!

Osamělost prvočísel je nádherná kniha o
- hledání sám sebe i svého místa na slunci
- odvaze k jinakosti a obrovské vnitřní síle žít s minimem podpory zvenčí
- zamřížovaném světě bídy a utrpení ze sebestřednosti a jakékoli uzavřenosti

SPOJLER
Na rozdíl od duch72 i dalších si myslím, že spojení životů Alice a Mattia by bylo jen dalším jejich traumatem.
P.S. Ještě nad žádným komentářem na DK jsem tak usilovně nepřemýšlela. Prvočísla jsou kniha, kterou jednoznačně řadím ke svým DOPORUČUJI a dlouho mi zůstane pod kůží.

24 12.09.2018

Po dlouhých asi dvanácti letech jsme se stavili s mužem na siestu u našich úžasných přátel na řeckém ostrově Korfu. Jsou stále stejní. Jako kdybychom se viděli naposledy minulý týden. Pohostili nás vůní moře, veselými historkami, zápalem pro každou havěť a žoužel a mnoha maminčinými dobrotami. Občas se stavil někdo z báječných přátel slečny Margot, Mandloňového kvítku. Nebo prošel kolem někdo z řeckých sousedů. Trochu jsme pomohli Gerrymu vyhrabat všech jedenáct štěňat. Škoda, že nám ani jedno nechtěli vzít do letadla:( Když jsme pak tři dny jezdili po ostrově, dívali jsme se na vše zcela novýma očima!! Často jsem se pak na plážích při čtení smála nahlas.
Díky Gerry za tolik nadšení a srdečné atmosféry.

15 12.09.2018

Četla jsem před mnoha lety. Chtěla jsem trochu porozumět našim mnoha skvělým evangelickým přátelům. Určitě stojí za přečtení pro každého, kdo má chuť přemýšlet o smyslu a logice života. Také pro toho, kdo má odvahu zkusit vystoupit ze zajetých kolejí všedního "bezpečného" života ať už v jakékoli církvi či bez ní. Kniha potěší každého, komu záleží na získání dalších barev, chutí a vůní života a zároveň se nebojí zbořit pár "opor" hmotného světa.
Také pro toho, komu nevadí specifický "americký" styl, který malinko drásal mně :))

5 12.09.2018

Valerie Zawadská je správná volba, která hodně usnadní přijetí knihy, při jejímž poslechu city i rozum kolísají od nadšení po chvilkový nechápavý úžas.
Zjistila jsem o sobě, že ráda bořím systém, umím být hašteřivkou na plný úvazek a dívám se kdo má přátelské oči . . .
Jak se kniha přehoupla do druhé poloviny stala se z příliš moudré holčičky odvážná, velmi empatická a zvídavá dívenka, která propojí všechny zvláštní obyvatele v celkem přátelské společenství.
Asi proto, že pod lidsky nesrovnanou bytostí babičky bydlí láska co hory přenáší a ta, co vždy stojí na straně vnoučete.
Srdcem válečník a duší pohádkář.
Zvláštně příjemný a ne zcela tradiční čtenářský zážitek prosycený pohádkovou fantazií.

28 03.09.2018

Specifický způsob vyrovnání se s obrovskou bolestí. Ne každý bychom volili tento styl. Honzíka jsem si zamilovala. Nezdolnou energii manželů i otevřenost obdivuji. Olgu i Mirka malinko znám. Prožili jsme jeden krásný společný týden v Želivě. Milé setkání mezi řádky, když jsem vydýchala tu smutnou zprávu. Přeji jejich manželství i víře, ať vytrvá navěky!!

7 02.09.2018

Úplně nejvíc mě zaujala předmluva překladatele Mitchella. Skutečně sugestivní a mnohé vysvětlující. Pro svět rodičů a pečujících o nemluvící autisty je každá další vysvětlující maličkost rozhodně přínosem!!
Vždyť i my neautisté se v některých drobnostech dokážeme poznat :)
Skvělý počin a obdiv mamince Naokiho!!
A poselství knihy?
"Těm, kdo stojíte při nás bych chtěl říct, abyste se pro nás netrápili. Když se trápíte, připadá nám, že bychom raději neměli existovat a ztrácíme chuť do života. Vlastní smutek ještě sneseme. Ale pocit, že jsou kvůli nám nešťastní lidé z našeho okolí je nesnesitelný."

"Kdyby teď někdo objevil lék na autismus, dost možná bych si vybral zůstat tak, jak jsem. A proč? Protože jsem pochopil, že všichni se musíme snažit radovat ze života, ať už jsme postižení nebo ne."

6 30.08.2018

Dokonalá kniha pro toho, kdo má potřebu tvořit tímto celkem pomalým, pečlivým, ale o to více vzácným způsobem. Přála bych si mít stále dobré oči a moře času :)

2 29.08.2018

Paní Šiklová je pro mne svým způsobem Dáma. Má znalosti, zkušenosti a odvahu pojmenovat věci pravdivě. Pohlédnout do tváře i věcem před kterými velká část společnosti (často nikoli vlastní vinou) zavírá oči či se alespoň zkouší dlouho "dívat jinam". Velice potřebná kniha k navázání dialogů s kýmkoli. Umírajícím, pozůstalým, nemocným, přítelem, dítětem . . . . .

10 28.08.2018

Název knihy není patetický ani blbý!! Naopak! Velice přesně vystihuje obsah a rozsah rozhovoru, který se v knize skrývá. Cyril Höschl se v něm v úvodu charakterizuje jako 'sekularizovaná postava'. Zmiňuje, že byly-li v rodině židovské stopy, pak se v Evropě vytratily.
Přes rodinnou historii se dostává k vlastnímu vnímání pojmu 'duše' a zejména k nemocem duše, které jsou náplní psychiatrie. Tedy poruchy myšlení, prožívání a chování. Zjednodušeně neadekvátní způsoby emočního prožívání.
Velice se také vymezuje vůči zásahům psychiatrie do duchovní oblasti, která psychiatrii nepřísluší.
Je natolik zapáleným odborníkem a celistvým a srovnaným člověkem, že dokáže obohatit svým přístupem každého kdo se o psychiatrii trochu zajímá.

7 28.08.2018

Do ruky příjemně drsný přebal s talířem, jen usednout ke stolu.
S pusou dokořán jsem sledovala jak snadno mě Petra ponořila do prázdninového dětství mého i mých synů. Právě na Vysočině.
Soucítila jsem s malou Petrunou, měla vztek na babičku. Moc se mi líbilo propojení jednotlivých příběhů skrz postavy z předchozích částí.
Po schůzce s řezníkem jsem si musela dát pauzu. Odskočit si do města. Vydýchat vesnický stereotyp, se kterým se tak často setkávám!!

Klíčem k celé knize je pro mne myšlenka maminky Josefa.
"Když rozvoráš mez nebo remízek, rozvoráš tým hranicu mezi lidmi. Strháš starý pořádky, který to tady držely pohromadě."
To by se dalo tesat do kamene.

Petra Dvořáková ve svých knihách zraje jako víno. V Dědině se jí mistrně povedlo vykreslit naše horší vnitřní JÁ.
Myšlenky pokroucené totalitou a s ní spojenou násilnou devastací našich zdravých křesťanských kořenů.

Kdo trochu, či trochu víc zná vesnický život z této stránky a dokáže v knize najít i sám sebe, má šanci použít Petry nabízenou ruku k zamyšlení a třeba i k přesměrování vlastních podobných myšlenek laskavějším, vstřícnějším a radostnějším směrem. . . .
Stejně tak mezi řádky vystupují důvody proč jsou změny ve společnosti tak pomalé a jak dlouho funguje síla zvyku. Třeba i sedlácká poctivost, tvrdost a neústupnost, jak píše marca_m.
Opravdu skvostná kniha, byť jen s jemnými jiskřičkami humoru a naděje.

31 26.08.2018