Chesterton komentáře u knih

Takových lidí jako je rytíř Stránsky je tak zoufale málo proto, že jsme si je nevychovali. Proto, že jsme rezignovali na rodinu a na výchovu.
Kde by se jinak v jeho dvanáctileté vnučce Toničce vzal námět ke tomuto slohu:
Babička
Tato osoba je v mém životě velmi důležitá asi tak jako celý můj život.
Měla krátké vlasy a voněla jako jehličnatý les, do kterého potichoučku jako liška vstupovala na procházky. Její zvláštní smysl pro humor a vaření bylo to, co na ní zřejmě všichni milovali.
Hodná povaha a její jemnost se podobala malému vodopádu, který se promění v potůček. Nejraději ze všeho měla květiny, o které se starala jako by se starala o anděla. Uměla člověka hezky potěšit, pořádně se o něj postarat v nouzi, když to potřeboval. Byla jak hřející deka, která hřeje jak venku, tak vevnitř.
Chození s ní na procházky bylo jak chodit po nebi se svatým.
Teď je její popel rozmetán po květinách, které tak milovala.
Je tu pořád se mnou a já jsem pořád s ní
Ať odpočívá v pokoji.

Útlá knížka, která si mě získala už předmluvou. Jiří je rytíř v každém gestu, slovu, příběhu, životní zásadě.
Už na prvních stránkách zajiskří úsměv a plynule přejde v naději. To když pan Stránský líčí své zkušenosti z rozhovorů se středo a vysokoškoláky.
V rozhovoru není příliš zbytečných slov. Jedno ke druhému přiléhá jako nasucho stavěná zeď. Tak jak to má být u člověka, který opravdu má co říci.
Jemný humor s kouzelným přesahem - třeba jak v dětství nepodal ruku T.G.M. či vyprávění o deputátnících v péči jeho babičky.
A odpověď na otázku "Jak se stavíte k Palachovu sebeupálení"?
Je to smutný příběh, smrt člověka je vždycky smutná, ale viděl jsem tolik smrtí ze zoufalství, že už nelomím rukama. Jsem, ale přesvědčený o tom, že daleko horší, smutnější je umírání, zanikání efektu jeho činu.
Všichni takzvaně museli zapomenout.

14 20.07.2018

Knihy této autorky mají přitažlivou atmosféru, napětí, sympatickou dvojici detektivů. Pokaždé se vrátím jakoby do starého známého prostředí. Na poklidný odpočinek ideální.

10 18.07.2018

Autor je sázka na jistotu, když chceme objevit širší souvislosti křesťanství, potěšit se jeho do hloubky i šíře sahajícími paradoxy a humorem, znovuobjevit radost z dobře promyšlené víry. Opravdu jde o hledání jehly v kupce sena, avšak sena veskrze osobitého. Často odrážející hledání samotného Chestertona.
Kromě dobových souvislostí přelomu 12. a 13. století, nesnadných, radikálních až vášnivých Františkových počátků, osvětluje jeho povahu básní H. Belloca:
"Zdvořilost sice mnohem menší je
než srdce svaté, srdce odvážné;
však na mých cestách často zdá se mi
zdvořilost plná Boží milosti"
Podává svěžest žebravého řádu oproti instituci kláštera, zkouší přiblížit vztah Františka a Kláry.
Vše nikoli apriori věřícímu, ale pouze sympatizujícímu čtenáři.
Podstatou však pro něj zůstává, že "visel vždy na rozumu jediným, nezničitelným vlasem"
Což je pro mne mottem veškerého Chestertonova díla.
Není to snadné čtení, ale při troše soustředění a naladění na autora se stává zážitkem. A to i přesto, že se autor občas nechá unést vlastní rétorikou a oslnivostí svých paradoxů, jak píše server iliteratura :)

9 17.07.2018

Pro mne vzpomínka na dobu, kdy u nás kniha poprvé vyšla. Podnětná kniha pro méně materialistické přemýšlení než se u nás často nosí. Přemýšlení o smrti a umírání k životu patří stejně jako chléb, voda a radost ze života. Bez života po smrti ztrácí život před ní část své hloubky a smysluplnosti myslím. A Bludný balvan na tom nic nemění :))
New Age však pro mne není zcela fér směr takže určité výhrady jsem vnímala už při prvním čtení. Opakování zatím nepotřebuji.
A na rozdíl od Mako123123 si myslím, že život po životě není totéž co reinkarnace :((

11 17.07.2018

Tohle mě na Databázi fakt baví. I já díky intelektuálce zavzpomínala na své první čtení Života po životě. Tuším ještě v nějaké samizdatu snad :) Je to rozhodně čtení, které k životu patří. Zvláště ve společnostech posttotalitních, kde byla smrt vytěsněna mimo rodiny a společenství blízkých. Jsem přesvědčena, že kdo tuto zkušenost má, je obohacen a posunut k vděčnosti. Výzkum popisovaný v první části knihy je motivací k přemýšlení pro ty, kteří mají tyto zážitky i pro nás ostatní. K částem na pomezí reinkarnace či esoteriky se úplně vyjadřovat nechci. New Age není mou miskou polévky :(

11 17.07.2018

Poslouchala jsem audioknihu a nějak nejsem asi cílová skupina. Mám "šrámy na duši" ze socialistických soudružek ruštinářek a jiných výdobytků dob, zaplať Bůh již dávno minulých. Navíc mi nesedí styl. Mistra a Markétku jsem celkem zvládla, ale toto bylo na mě opravdu velké sousto, ani už nevím, zda jsem to nevzdala těsně před koncem.

2 15.07.2018

Právě jsme shlédli skvělé divadlo u místního prázdninového evangelického kostela na Vysočině.
Mimo to vše, co píšou ostatní mi přijde, že kniha je malou biblí či evangelim :)))
Malý strom je už mnoho let mou krásnou vzpomínkou na dětství synů, mladší léta a něco, co bych nazvala čistou studánkou. Dá se číst ve skvělých i těžkých časech. Vždy objevíme něco nového!!

15 15.07.2018

Moje třetí schůzka - tentokrát dovolenková spolu s manželem - s Veselými poutnicemi z Cesty domů a rázovitými figurkami, dokonale realistickými, velice živými, pestře barevnými až hlubokými postavami této knihy.
Jde o naprosto dokonale vybranou audioknihu pro hospicové hnutí protože slovy hlavní hrdinky příběhu.
MĚNÍ TEMNOTU V JASNÉ SVĚTLO

Znovu jsem s nadšením obdivovala, způsob, jakým autorka vystavěla děj v dopisech. Jak na lidské blízkosti a pospolitosti ukázala základní životní principy, kdy sounáležitost dokáže překonat i smrt. Téma je vážné, ale podané s jemností až něžnou úctou k lidské duši.

"Dřív lidé mívali duši a nevěděli o ni pouze z doslechu a konali podle ní. Je škoda, že jsme hlas svých duší ztratili."

45 13.07.2018

Šířila kolem sebe tak navýsost mrazivou a hutnou atmosféru, že plout po hladině nočního moře, hrozilo by, že o ni budou troskotat lodě.

Ano, předností těchto povídek je atmosféra, která je vylíčena do posledního detailu. Vtáhne nás a dlouho nechce pustit. Přemýšlení až tak podstatné být nemusí. Nějak si plyne kolem nás . . . . a přidá našemu životu nový odstín.
Slovo autora v závěru je příjemným bonusem.

9 12.07.2018

Poslouchala jsem tři díly epopeje v audio podobě. Naprosto nepatřím mezi fanoušky tohoto pana spisovatele. Ani úplně nemám na to posoudit do důsledku schopnosti autora jako historika. Přemyslovská epopej se mi však s lehkými výhradami poslouchala velice příjemně. Občasně častá moudí a jiná autorova specifika jsem celkem omluvila :)
Nejvíc jsem ocenila dobové reálie politických a diplomatických jednání nejen Přemyslovců.
Vypravěčský talent rozhodně nechybí.

7 11.07.2018

Dostala jsem o víkendu od kamaráda co tyto knihy prodává. Zhruba jsem pročetla a úplně to není můj styl. Avšak k uživateli tillk musím podotknou, že víra bez instituce se rychle stává karikaturou nebo sektou. Víra osvobozuje avšak pevné obrysy potřebuje.
Otec Kuffa je člověk, který zřejmě dokáže pracovat s lidmi na okraji. A písemná forma projevu vždy může být takto ošidná, záleží na osobnosti čtenáře jak si řádky vyloží.

6 09.07.2018

Dobře namíchaný koktejl drsnějšího napětí, psychologie, špetky feminismu i jemnějších stránek lidských povah. Tess dobře ovládá své řemeslo pro které pověsila medicínu na hřebík. Neplýtvá slovy, lehce vtáhne do děje, udrží napětí, většinou nezklame.

11 07.07.2018

Vzpomínky na mládí :)

10 05.07.2018

Kniha přemýšlivá, nesnadná, ale velice lidská a blízká.
Drsná až krutá příroda, těsná blízkost smrti, která mě hodně zasáhla pro svou "zbytečnost". Přesto či proto je nejvíc o přátelství, soucitu, hledání, kterým občas probleskne Bůh, často nejistota. Také o tom, že život má být opravdu životem a nikoli přežíváním. Síla přátelství i obyčejné lidské pospolitosti, která stále plaší beznaděj.
Mnoho krásných slov životní moudrosti, které z příběhů vlídně vystupují.
"Mít na tomhle světě kamaráda je neskutečně fajn, to pak nejsi úplně bezbranný, máš si s kým popovídat a komu naslouchat, aniž by sis zároveň musel chránit srdce."
Často velice neotřelé a bohaté formulace a metafory.
Občas i milý humor.
"Poklekne před oltářem a prosí Boha, aby mu nestavěl do cesty kořalku. . . ."
Škoda se s touto knihou nepotkat.

17 03.07.2018

Jak velká láska byl pro mne tento detektiv naprosto se nehodící do totalitní nudy a šedi "ví jen bůh a svatý Václav". Děkuji pane Erbene.♥️

Ó ANO to se překladatelce vůbec nepovedlo:)
Autorka však mě velice příjemně překvapila. Jako první kniha nové série mi přijde zdařilá. Na 300 stranách trochu detektivka na pomezí románu. Úvodní stránky mě vtáhly do děje jednoznačně filmově. Zvuky, bláto, pachy, strach . . . . velice realistické. Po seznámení s inspektorkou Jess a nástupem nového šéfa Cartera proběhne lehce přitažlivá chemie rodícího se pracovního vztahu. Zavzpomínáme na Alana Markbyho a dům jeho partnerky Meredith a případ se může rozjet na plné obrátky.
Pro mne parádní odpočinková záležitost.
P.S. Příběh si krásně plynul, ale souhlasím s LisaEla, že rozuzlení bylo poněkud odtržené, nezapadající, nedotažené. Naopak "duchařský" motiv mě výjimečně bavil a závěrečná dvojice Eli a Penny mě zahřála u srdce.

12 27.06.2018

Ano, kniha velice připomíná Cizince od Camuse. S tím musím souhlasit. Jen neumím asi vyjádřit čím. Julián je zvláštní postava, kterou pro mne charakterizuje scéna s otcem v úvodu, kdy mu zničí knihu a ztluče ho kvůli vlastní omezenosti. Jsou tam někde kořeny jeho ubohého života? Kniha má mnoho vrstev, ale úplně si neumím a snad ani nechci odnést poučení :(
Zpočátku si mě získal podmanivý hlas Borise Rösnera v audioknize avšak zřejmě z důvodů o kterých moc pěkně píše e(l)a mě ani tento skvělý interpret nedokázal u knihy udržet. Asi ta síla pokrytectví.
Své místo v povinné četbě má pouze s osvícenými češtináři :)

8 21.06.2018

Romantika jak má být, život jak být nemá ? V podobě audioknihy jsem se nechala unášet jemným humorem a náhledem do minulosti. Rysy červené knihovny tam budou:) poučení lze dohledat. Knihu bych nedala.

3 21.06.2018

Malý testament trpce žaluje na proradnou lásku, je bezohledný rozverný i nevyzrálý. Příslib talentu.
Mnoho však znamená doslov věrné překladatelky, která hodnotí celé Villonovo dílo slovy: je psáno srozumitelnou jadrnou řeči, která se netáhne jako med ani nedrobí jako sušené květinky, ale zvoní jako ryzí kov.
V kontextu doslovu mě celkem jímá soucit s osudem tohoto nespoutaného muže.

10 20.06.2018

Ano, kvůli tomu, že můžeme být u toho, když Wolfe opustí své luxusní doupě plné orchidejí, stojí za to tuto knihu číst :)) Kvalitní detektivka na pomezí humoristického klenotu !!

6 19.06.2018