ciaram komentáře u knih

Druhý díl se mi líbil ještě víc než první. A může za to zatraceně zajímavá postava s tajemnou historií - no kdo jiný než Lisbeth. Mikael hraje až druhé housle. Každopádně, pane Larssone, děkuji, byl jste skvělý vypravěč, uměl jste skvěle vykreslit charaktery lidí a dokázal jste ze mě vykřesat při poslechu emoce. Skvěle jste vystihl, že nezáleží na funkci, ale na charakteru člověka, jak se v té funkci bude chovat.

16 29.07.2019

Je to povrchní. Vlastně se celou knihu nic pořádného neděje. Dominantní je tu romantická linka, obligátní trojúhelník jako ohnisko nedorozumění. Hlavní hrdinka se chová hloupě, ale asi to odpovídá 16-ti leté dívce. Proč být k sobě upřímní, když lze všechno halit do tajemného hávu, o čem by pak autorka psala, že? Začínám být na to alergická. Nevíme nic z historie Stříbrných perutí, ale víme, že kvůli jedné polobytosti jsou nenáviděny všechny a čtenář to jako vysvětlení musí přijmout. Proč???? Atd.

1 28.07.2019

Když kniha vyšla, tak jsem ji zaregistrovala, ale nějak mě odrazoval humbuk okolo ní a zejména okolo věku autora. Pak přišel film a světe div se, mně se líbil - digitalní Safira je k sežrání. :) Ovšem teď po poslechu knižní verze (opět v podání mého oblíbeného hlasu Martina Stránského) chápu, proč jsou, nebo byli, fanoušci tak znechucení či nešťastní. Vždyť tam z toho knižního příběhu, až na jména hrdinů a úúúúúplně nejzákladnější kostry, nic nezbylo. Totálně překopané scény, jinak poskládaný příběh, řekla bych, že ani charaktery postav zcela neodpovídaly. Takže si říkám, ještě že nenatočili i druhý díl. Já si ho jdu opět pustit do uší.

3 08.07.2019

Mně se prostě autorův styl líbí. Jistě, Nimbus je klasický druhý díl, ale i přesto se děj dál vyvíjí. Prostě je jen rozehrán do doufejme grandiózního finále. Autor vede svůj fiktivní svět směrem, který jsem vůbec nepředpokládala. Ne, že by nebyly některé věci předvídatelné, ale tuším, že to je jen kvůli věkovému zařazení. Těším se na poslední díl. I když si asi počkáme, protože v originále vyjde až v listopadu 2019 (+ český překlad) - takže to rok 2020 jistí.

5 11.06.2019

Tak jsem to četla a četla a čekala jsem na to, co tak všichni chválí. Nebylo to špatné, a se zvyšujícím se počtem stran to bylo stále lepší. Ale ten ZÁVĚR!!! :) to dost vyžehlil a určitě sáhnu i po dalším díle. Dlouho jsem si říkala, že je to fakt dětské, kladní jsou stále kladní, záporáci se chovají tak, že je nesnášíte od prvního momentu. Např. Hatch, byl až moc prvoplánově záporný, přesto se mi líbilo, jak autor vykreslil jeho dovednost manipulovat s dětmi, dostat je tam, kam potřebuje, až se to zvrtlo v docela drsnou ukázku moci.
Teď jiný soudek a hlavně za to je ta hvězda dolů - chyby a chyby - zpřeházená písmena ve slovech, zpřeházený slovosled. A kladla jsem si otázku, jak moc hrotit v překladu české skloňování. Zatímco v anglickém vydání si autor neláme hlavu s tvary slov v různých pádech - viz Zeus. Tak čeština je nekompromisní - Zeus je pouze v prvním pádě. Proto mě hodně bolelo číst: Zeusi. Jasně může proběhnout diskuze na téma, že se tak skloňuje pouze jméno řeckého boha, ale děcka si to pak při čtení fixují do hlavy chybně. Nebo to prostě moc hrotím.

3 18.05.2019

Poslouchala jsem jako audioknihu. Tentokrát mi to moc nesedlo. Přišlo mi to téměř hysterické a aktérka jakoby neznala tečku. Jinak měla velmi příjemně zabarvený hlas, ale podle mě neodpovídal mladé ženě, která je hlavní postavou.
Příběh jako takový se zabývá těžkým tematem - "násilnou" smrtí dítěte, sonda do nefunkční rodiny, ne všechny linky mi přišly dotažené. Tentokrát mi totožnost vraha během knihy ani na mysl nepřišla, ale nemám s jeho motivací problém - je uvěřitelná, byť paradoxní.

6 02.05.2019

Ok, budu za exota, ale za mě opravdu ne. Obálka je fantastická a anotace lákavá. Bohužel autorčino podání bylo mizerné. Já, jako čtenář, potřebuji té postavě věřit její přerod, chci to s ní prožívat v jejím úžasném světě s magickými kameny. Tady je mi Theodesie absolutně lhostejná a téměř v celé knize jsem chtěla vzít kudlu a ukrátit jí trápení. A uvěřit jí, že z fňukny se stává protřelá "konspirátorka", je prostě nad mé síly. :( Milostná linka - zase nakopnutý trojúhelník - bleh. Když jsem byla v půlce knihy, chtěla jsem to zabalit. Prakticky jsem o jejím světě mnoho nevěděla - ne tak, aby mi záleželo na tom, aby se jí podařilo je zachránit. Nic - nada. Konec to trochu zachránil, ale momentálně nevím, jestli se mi do druhého dílu chce.

4 22.04.2019

Hanu jsem poslouchala dva dny v podání Terezy Dočkalové a Lenky Vlasákové. Obě herečky dodaly svým postavám silné charisma. Ať už podáním vypravěček nebo autorčiným stylem se mi při poslechu vybavovala atmosféra milovaného seriálu Vlak dětství a naděje. Jen tu naději, aby v textu čtenář pohledal. Přesto se jedná o krásně vyprávěný příběh dvou žen a událostí, které silně ovlivnily jejich životy.

22 26.03.2019

Čte se to skvěle, postavy jsou sympatické, prostředí je velice atraktivní, a rozhodně na českém trhu knih pro děti tento žánr chybí, ale...
Asi mi nejvíc vadilo kopírování dějového schématu Harryho Pottera. Nevěřila jsem zdejším komentářům, protože, co si budeme povídat, vymyslet něco úplně originálního, je pěkná fuška. Navíc čtenáři vidí občas spojitosti i tam, kde "nejsou". Tady je toho ale opravdu hodně, čímž mi autor úplně sebral radost z očekávání věcí příštích. Když už při vstupu na scénu jedné postavy od začátku víte, že bude tou zápornou postavou (protože schéma HP) - tak je po napětí a děj je předvídatelný - že půjdou tam, kam nemají, koho budou považovat za zápornou postavu atd., atd. Možná je to můj problém, že jsem prostě čekala něco jiného.
Doporučuji dětem, zejména pokud nečetli HP, bude se to líbit. Doporučuji tolerantním dospělým, protože se to čte dobře, jen musíte vypnout hlavu. Takže příběh 3* + 1* za krásné ilustrace. Pane autore, věřte více své vlastní fantazii - potenciál je obrovský.

5 07.03.2019

Egypťana Sinuheta jsem si vždycky chtěla přečíst, protože starověký Egypt a lékařství - je třeba dodávat něco víc? Jenže po pár stranách jsem jej odkládala. Na trhu se objevila audiokniha, která, světe div se, zhustila 800 stránkový příběh do pěti hodin??? Proto jsem byla překvapená, když jsem nalezla verzi z roku 1968 načtenou hercem Jiřím Hurtou. Ta už byla kompletní a jednalo se o 40 hodinový počin.
Když opominu pomalé tempo vyprávění, které odpovídá vzpomínání starce, a občasnému opakování myšlenek, tak mi na románu vadila hlavní postava a to je pro mě průšvih. Štvala mě jeho naivita, sebestřednost maskovaná řečmi o tom, že to dělá pro druhé. Nakonec jsem zjistila, že mě tam ke konci štvaly postavy téměř všechny - nebyl to nakonec autorův úmysl? Doposlechla jsem to celé, ale určitě to nebudu znovu poslouchat ani číst. Jednou stačilo. Možná by stálo za to pouvažovat i nad novým, současnějším překladem. Překlad Marty Hellmuthové je skvělý, ale přeci jen 50 let starý a začíná se míjet se současnou češtinou.

4 02.03.2019

Momentálně jedu na romantické vlně a příběh jsem dala za jeden den. Opět se to čte dobře, děj ubíhá, krásně staví vztah a jak se do děje má zamíchat peripetie, tak to skřípe. Dali těch překážek najednou moc, jako by se neuměli rozhodnout pro hlavní průšvih a jeden z těch navíc mi přišel zbytečně malicherný. Díky popisu autorek jsem si živě představovala, jak Calvin hraje na kytaru. To holky vystihly dokonale.

3 17.02.2019

Taková knižní road movie (bookie). Metro jsem poslouchala v podání Filipa Čapky. Přeci jen bylo znát, že jsem si to nefixovala očima a v jednotlivých stanicích a jménech jsem měla guláš. Potenciál to má - mělo, ale bylo tam toho moc, takže ve skutečnosti to byly zkratkovité epizody, které hlavního hrdinu posouvaly dopředu, i když k tomu příliš své iniciativy nepřidal. Splácání komunistů, fašistů, indických kast, satanismu, Velkého červa a filosofických debat o pravosti či nepravosti svých vjemů bylo prostě moc překombinované. Dala bych jenom tři hvězdy, ale tu další navíc dostalo Metro za svět na povrchu, ten mě bavil a hodně zajímal. Nevím, jestli je v knize, ale pak jsem si našla mapu moskevského metra a ten popis mi dával větší smysl :)

5 17.02.2019

Jsem desátý komentář, takže jsem se ještě vešla do Výzvy :)
Ale zpět k hodnocení - když víte, že jdete číst ryze romantickou knihu, pro kterou je důležitý vývoj vztahu mezi oběma hrdiny, tak je to kniha přesně pro vás. Čte se krásně, člověk se zasměje, popláče a hlavně si u ní odpočine a vyrelaxuje. I když existují dvě povídky, tak součástí této knihy je jenom jedna 35 stránková povídka, kde prožíváme spolu s dvojicí prvního potomka. Autorce se navíc podařilo dostat se mi pod kůži krásně vykresleným vztahem mezi Katy a Penny. A na druhou stranu, i když byl přerod Richarda fajn, konec byl na můj vkus až příliš cukrkandlový, proto ta hvězda dolů.

4 16.02.2019

Velice čtivé. Líbí se mi vývoj postav, ale občas mám pocit, že autor neví, jestli z nich udělat superhrdiny a nebo naivky :), občas v nevhodné situaci. A v tomto díle mi trochu vadilo zbytečné protahování - vždy se něco zvrtlo v neprospěch hrdinů na poslední chvíli. Ale fakt se mi to líbí poslouchat (i když Matouš Ruml na začátku natáčení byl lehce hlasově indisponován a přesto ho chudáka nechali natáčet, ale fakt se s tím profesionálně popral).

3 04.01.2019

EDIT:
faktem je, že Marie Lu do svých děl přesah pro dospělé nedá - její postavy jsou mladé a také se tak chovají. Co na tom, že v myšlenkách se snaží být dospělými, když jejich jednání je pak občas až naivní a nelogické. Lu umí vtáhnout čtenáře do svého světa, ale pak ho tam udržet, dá práci. Každopádně lepší než Mladí vyvolení! Tady jsem rozhodně zvědavá na pokračování. 3,5*

+ čtivá? rozhodně!
+ svět? setsakra zajímavě podaný (už mnohokrát v komentářích zmiňovaný mix RP1 a HP (famfrpálové mistrovství světa)
- ostatní postavy nemají takový prostor, objeví se jenom tehdy, když je potřeba
========== úplně mimo pak ...
CHYBY - mnoho a mnoho tiskových a pravopisných chyb (čárky ve větách, chybné tvary slov, zpřeházená a chybějící písmena ve slovech - atd.) - vypadá to, jako kdyby do tisku omylem poslali knihu bez druhé korektury redaktorem. Na Cooboo nevídaná věc, ale zdárně tímto zpracováním konkurují Alpressu.

24.12.2018

Čte se to dobře, i když je to právě psychologičtějšího rázu o tom, co se v postavách děje a jaký k sobě zaujmou postoj, včetně nastalé situace. Fantasy to není vůbec (až na smyšlené názvy měst potažmo území), ani nevím, proč jsem si to o této knize myslela. Každopádně neurazí, ale taky nijak závratně nenadchne.

24.10.2018

Testosteronem nadupaná macho fantasy novela o válečném mágovi. První půlka se četla super, Sigi hláškuje, zabíjí a konverzuje s urputným humpoláctvím. Když jsem se dostala k pasáži o pomstě - tak jsem nějak ztratila nit a nějak to pro mě totálně zabilo vyřešení případu. Přijde mi to jako roztažená povídka, dost věcí je tam zkratkovitých. Škoda, svět nevypadá špatně, jen je otázka, zda ho má autor domyšlený. A fakt mě bavilo, jak autor zakomponoval českou historii do děje. Ve Wolfim jsem sice viděla Oberona z Druida a vůbec byla znát inspirace jinými díly, na odpočinkovou četbu to nebylo špatné. Zejména kvůli nadsázce a černému humoru. Medvídek Pú = jeskynní medvěd; nemít helmu, tak se po medvědově ráně vydá Sigiho mozek "na turistickou prohlídku okolí"; jedna z agentek je tak zrzavá, "že by z ní i liška dostala depku". :o)))) atd.

1 23.10.2018

Myslím si, že autorka si na sebe ušila bič v tom směru, že Laleův a Gitin příběh psala románově z jejich pohledu. V tomto pojetí to ne vždy dokázala udržet, a od toho se podle mě odvíjí ta nevyváženost vyprávění. Z Geryho doslovu je myslím jasné, proč v díle není víc emocí či popisů, přesto se jejich příběh čte sám. Uvědomila jsem si, že jsem vlastně nikdy pořádně neuvažovala o tom, jak to s vězni koncentračních táborů bylo po osvobození - myslím tím - dovnitř se dostávali organizovanými hromadnými přesuny, ale jak se vlastně dostávali domů po osvobození - prostě šli domů po svých? atd. takže i za tuto, pro mě novou, otázku děkuji tatovierovi.

4 22.09.2018

Nechala jsem se nalákat:
a) booktuberkou Míšou (že je v knize humor)
b) anotací
c) svou mylnou představou, že to bude podobné (humorem) Sněhurce od Stehlíkové (taky tam byla praštěná holka)
- z mého pohledu ani jeden bod nenaplněn. Slibovaný humor nikde, opravdu, ani jsem se nepousmála. Námět je to zajímavý, vysloveně vybízí k humorným situacím, ale zůstává nevyužit. Frfňání rozmazlené holky, která si myslí, že se vyzná v lidech a že na její slova vždycky dojde - mě někdy dost iritovalo. Taky jsem těch 250 stran četla asi 14 dní.

1 09.09.2018

Bob je replikant. Co taky jiného dělat s kryogenicky zachovanou hlavou původního Boba, že? Krásný vývoj - sžívání se svými rozhraními a zkoumání svých možností (techničtí nadšenci si přijdou na své). Se zvyšujícím se počtem klonů se příběh začíná rozvětvovat (drobit), což občas jde na úkor přehlednosti (proto ty 4 hvězdy). A ne všechny linie zatím k sobě zatím "pasují" a hlavně většina je neuzavřená. Nejvíc mě bavila linie Země (i když lidstvo tedy moc kladných bodů nepobralo) a pak ta s Delťany. :) I pár filosofických otázek by se našlo, okořené vtipnými hláškami a popkulturními odkazy na klasické scifi filmy a seriály. Upřímně ale teď lituju, že jsem si během čtení nedělala náčrtek, kam který "Bob" letěl - protože teď v nich mám krapet chaos.

12.08.2018