clouds komentáře u knih

Dokonalé, krásné, půvabné, dech beroucí. Nádherný poetický jazyk, originální vysněný svět. Za mě - vůbec nedokážu pochopit, proč je tolik lidí, kteří potřebují, aby děj plynul rychle, jako by nestačilo, že hlavní hrdina nám předestře svůj vnitřní svět a my v něm pomalu plujeme a necháváme se jím okouzlit. Možná je kniha určena těm, kdo něco takového prostě dokáží docenit a ne těm, kteří mají rozporuplné pocity a neví, co si o knize myslet. Já jsem byla do knihy vtažena hned od začátku na plné obrátky a vůbec jsem nepociťovala jako nedostatek, že děj plyne pozvolna, dokonce si myslím, že to byl autorčin záměr. Za mě - úžasná kniha.

8 07.04.2022

Trochu zavádějící obálka působící snově a romanticky, ve skutečnosti kniha vypráví o tíživém a drsném přechodu několika mužů a jedné indiánky Aljaškou. Za sebe mohu říci, že mě kniha opravdu nadchla. Jednak proto, že je psaná formou deníkových záznamů, jednak proto, že kromě seznámení se s krajinou, blíže nahlížíme do prožívání postav a jejich vnitřního ustrojení.
Velmi zajímavou postavou příběhu je Sofie, žena, která se na svou dobu dokázala chovat velmi samostatně a odvážně. Rovněž zajímavé je propletení oživlé mytologie působící téměř magicky. To celé smíchané dohromady na vás dýchne jaksi intimně, jako byste si povídali o nejdůležitějších věcech života při letmém svitu ohně u krbu.

8 01.02.2022

Introvertní dívka, která se více dívá a pozoruje než mluví. Dívka, která má svoje malé tajemství - elegantní, bílou zebru bez pruhů. Ta dívka je neohrožená, statečná a umí milovat celou duší. Ta dívka má malého bratra, druhou polovinu své duše - a celý příběh je rozpoután právě ve snaze zachránit malého Lama a vyrvat ho ze spárů zlodějů lidí. Dobrodružný příběh zasazený do exotického prostředí Afriky, ale zčásti i na otrokářskou loď či do francouzského města La Rochelle - je jedna velká poetická lahůdka, střídání míst i postav, které se vzájemně přibližují a proplétají - tak, jak to umí právě jen Timothée de Fombelle je okouzlující, strhující a dechberoucí nádhera.

2 13.01.2022

Hobit byl napsán jako vypravění pro tři Tolkienovy syny, takže se dá chápat, kde se bere to krásné pohádkové ladění příběhu i velmi akční a dobrodružný děj. Mě jako dospělému se velmi líbí vývoj hlavní postavy Bilbo Pytlíka. Je to na začátku absolutní nehrdina, který je k dobrodružství násilně přinucen a je všem spíš na obtíž. Teprve ve chvíli, kdy sám bojuje o život, se něco v něm změní a Bilbo získává pocit zodpovědnosti za své přátele a podniká velmi odvážné kroky k jejich záchraně. Tím také naplňuje Gandalfovy předpovědi, což čaroději dává trochu punc moudrého věštce. Je to skvělý vstup do trilogie Pán Prstenu, ale je to méně filosofické, jednoduší, ale dobrodružnost a kouzla tam nechybí. Čte se to krásně. Cílovou skupinou u Hobita jsou ale děti, kdežto u Pána prstenu dospělí. Proto by se knihy neměly srovnávat. Za mě pět hvězd, výborně napsaný příběh.

27 13.12.2021

Velmi krásná kniha, dobře kompozičně promyšlená, zajímavý vývoj postav. Zpočátku mi dělalo potíže si zvyknout na neustálé střídání tří dějových linek, ale postupně mě kniha vtáhla a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Na knize mi přijde hodně zajímavý závěr - v němž všechny postavy udělají něco aktivního, vykročí ze svých hranic a ze své komfortní zóny. Témat k přemýšlení nad mezilidskými vztahy a vývojem společnosti ale i svým osobním vývojem - v knize autorka načrtla bezpočet. Kniha se mě dotkla možná víc než Historie včel. Opravdu krásné zajímavé čtení.

4 30.11.2021

Skvělá kniha o empatické a chytré dívce, která to nemá jednoduché, ale statečně se pere s žiivotem, nepláče nad rozlitým mlékem a pomáhá těm, kdo jsou kolem ní. Polča je silná osobnost, odvážná a velmi citlivá, dokáže vždy svou intuicí vycítit, co je správné a také se tak zachovat, tím dokáže měnit i svět kolem sebe...knihu velmi doporučuji.

3 05.10.2021

Kolibřík není kniha pro každého. Je smutná, těžká, ale i velmi hluboká.Těžký osud Marca je zvláštním způsobem spjat s vinou. Není uplně pojmenovaná, ale je tam. Jak jinak si vysvětlit, že jeho starší sestra spáchala sebevražu zrovna ve chvíli, kdy strávil svou první noc s dívkou? Může si ještě někdy beztrestně užívat života? Těžké a bolestné manželství plné cizoty a naproti tomu nenaplněná láska k Luise. Dcera Adel a její neviditelná šňůra, právě taková šňůra ji nakonec zradí. Bolest, bolest, bolest. A přece Marco vytrvá a nezahořkne, nezblázní se. Vydrží na místě. Mnoho vláken, po kterých, když půjdete, mnohé naleznete. Je jedno, že má kniha slabší závěr, na tom nesejde a není to to nejpodstatnější. Kolibříka stojí za to si přečíst. Dotýká se člověka velmi z hloubky.

11 30.09.2021

Na knihu jsem se velmi těšila, autorka psát umí a její styl je osobitý, přesto kniha ve výsledku moje očekávání zklamala. Vadila mi předvídatelnost a přílišná promyšlenost celku, do kterého se nevešlo něco nahodilého, originálního, co by mě překvapilo.. Také postavy mi přišly málo propracované a ve výsledku ploché a mám pocit, že jsem se o nich příliš nedozvěděla. Japonsko mám ráda, ale nevím, omlouvám se všem, které to nadchlo, nějak jsem se s knihou nedokázala ztotožnit.

4 17.08.2021

Mystické, hrůzné, tajemné, .. a přesto nesmírně křehké a jemné, v zvláštní kombinaci. Dokonalé Gaimanovo vypravěčství. Zasněné až po uši... Je to v tom nedořečenost, hloubka ,opravdovost ... Chlapec, který se octne ve špatném čase na špatném místě a smete ho kolotoč děsivých událostí, které ho budou chtít polapit a vzít sebou...I v té špatné chvíli má ale z pekla štěstí. Potkává Letie. A ta svá slova myslí vážně. Mistrný překlad, úžasný jazyk. Podáno v retrospektivě asi padesátiletého muže, který se vrací k dětskému traumatu. Rozhodně ne kniha pro děti, i když by ilustrace tomu mohly napovídat. Za mě doporučuji, pokud hledáte něco zvláštního, co se vás dotkne velkou silou zevnitř.

14 02.08.2021

Příjemná kniha, která se dotýká řady témat - zdravotní handicap, péče o starého člověka v rodině, uprchlictví, nedobré podmínky starých lidí v domovech. Určitě je fajn, když se i nad těmito tématy děti zamýšlí. Ale řekla bych, že kniha rozhodně není určena devítiletým dětem, Milo se chová tak na 15, V některých případech přejímá dokonce zodpovědnost dospělých. V knize je výborně podáno jak zdravotně handicapovaní vnímají svět ostřeji, s větší citlivostí pro detaily, také jsou empatičtější a přijímají řadu signálů šestým smyslem. Přesně takový je Milo. Učit bychom se od něj měli všichni. Doporučuji k přečtení hloubavějším a citlivějším dětem 14+.

Knihu jsme četli dceři, když chodila na 1. stupeň ZŚ, načerpala z ní mnoho užitečných a zajímavých informací, po přečtení knihy, si ještě několikrát pustila CD a hodně si díky tomu zapamatovala. Když jsme pak navštívili planetárium, všechny ohromovala znalostmi a různými podrobnostmi, které si knihy pamatovala. Je to skvělé seznámení s vesmírem pro menší děti a je úžasné, že je napsané formou příběhu. Moc doporučuji.

1 22.04.2021

To, co Guzel Jachina opravdu umí, je vystavět oblouk lidského osudu tak, že Vás hluboce zasáhne a protne Vaši duši. Učitel Bach je na začátku příběhu nevýrazný a trochu znuděný svou rutinní prací, jeho jedinou láskou jsou krátké okamžiky četby před spaním, kdy se opájí krásou vznešeného německého jazyka. Když ale uposlechne zvláštní volání osudu a pozná se s Klárou, pochopí, že ona sama se stává přímo ztělesněním poezie, že zvuk němčiny vycházející z jejích úst zní jako rajská hudba a on sám přestává mít potřebu se jazykem a slovy dále zabývat, protože Klára mu tolik milovanou poezii ztělesnila. Bach nedokáže zabránit krutým ranám osudu, nedokáže Kláru ochránit, ale rozhodnutí, kudy se dál v životě ubírat i po těch nejtěžších životních ranách, jsou motivovány láskou a čistým citem. Proto jsou opravdová. Bach za těžkých okolností zachrání život své dceři, po nocích začne psát německé pohádky, ale ne proto, aby uspokojil své umělecké potřeby, ale proto, aby za texty získal láhev mléka a aby Anna nezemřela. Bach postupně stále více vnitřně roste. Od vznešené německé literatury se přesune k těm nejprostším a nejjednodušším věcem, jako je zabezpečení jídla na zimu, úroda jablek, šití oděvů, ale tyhle věci se stávají nakonec tím hluboce podstatným, tím, co může pro Kláru a svého osvojeného syna udělat. V knize se jen letmo dotýkáme velkých dějin, které procházejí okolo našich hrdinů a mění jejich osud. Ale hluboce a silně prožíváme konkrétn ípříběhy Bacha, Kláry, jejich dcery a nakonec i syna. Mistrný styl psaní, zvlášní křehkost a metaforická obrazost dělá z příběhu neskutečně krásnou báseň v próze. Dávám patnáct hvězdiček. Okouzlující. křehké, niterné čtení.

14 26.02.2021

Příběh o citové deprivaci, hluboké vině a katastrofách, které z toho vzejdou, to vše je pouze zasazeno do válečných kulis, ale řeší se zde ještě skrytější a hlubší věci než nabízí vnější strádání války. Žena zasažená poporodní depresí, která přeroste v hlubokou depresi celkovou a dlouhodobou. Žena toužící po lásce, ale neschopná jakoukoli lásku dát. Sněhová královna, překrásná, dokonalá, chladná, krutá. Ne snad, že by chtěla, ale jinak to neumí. Žena, toužící v sobě lásku zažehnout, která vůbec nevnímá, že má dítě, která nevnímá, že její manžel může zemřít nebo strádat ve válce, žena zaobírající se výhradně jen sebou a svými pocity. Uvězněná v sobě, citově chladná a přitom tolik, tolik toužící po lásce - prostě neštěstí na x - tou. Mohla za to? Způsobila si to sama? Mohla s tím něco udělat? Další otázka - jak z toho může vyjít její odmítaný syn, jemuž tatínek zmizí ve válce? Daniel odsouzený k samotě a životě napůl ve snách jen nekonečně a marně bojuje o matčinu přízeň, stará o ni, místo toho, aby se ona starala o něj...Je to smutné a celkem nutně to musí skončit špatně. Sněhová královna zemře, Danielovy sny se změní v bludné kruhy a přivodí neštěstí mnoha dalším. Chlapec ale nakonec najde cestu určitého smíření - pochopí matku, odpustí sám sobě, je v tom i přes velkou beznaděj - také mnoho naděje. Velmi zajímavý příběh. Určitě ne zamilovaný románek, také ne válečný román, spíš psychologická sonda, velmi hluboká a zajímavě prokomponovaná.

4 04.01.2021

Chci se zastat této velmi povedené knihy. Autorce se velmi dobře podařilo proniknout do jazyka teenegrů, dospívající 13+ se v tom najdou, je to jejich svět, něco, co dokáží procítit s hloubkou všech svých emocí, které patří k věku. Zapomíná se, že kniha není určena dospělým, ale právě dospělí ji hodnotí - říkají, co všechno není dokonalé a co je na ní špatně, co je klišé apod., otázkou zůstává, zda se dokáží opravdu vcítit do dětí, jejichž svět autorka předestřela. A jestli dokáží docenit, že způsob komunikace a přemýšlení, který je v knize zachycen jdětem může dát pocit absolutní euforie, nadšení, něčeho co důvěrně znají a co jsou ony samy...Vždyť samo čtení má k potěšení a pocitu souznění sloužit...

14 03.11.2020

Vyprávění hlavního hrdiny je střídáno krátkými pasážemi, kde tutéž událost vypráví jiní, je to nesmírně zajímavé, jakoby se plošky drahého kamene natáčely z různých stran. Tomi je především citlivý, svou citlivost skrývá za nesmírně tvrdou slupkou obhroublosti, ubližování, cynismu, ..zpočátku je to proto, že si připadá ublížený a zrazený svými "nepravými rodiči", posléze v tom pokračuje, aby přežil ...a nezbláznil se. Místo, které líčí Tomiho raný útěk z domova. kdy si šťastný představuje, jak rodiče trpí, ukazuje, jak velmi toužil po absolutní lásce, třebaže si pozornost vynucoval ne vždy nejlepším způsobem. Tento hrdina rozhodně není nesympatický, má jen mnoho vrstev a až úplně vespod je měkké bílé jadérko jeho duše. Paní Veronique Mougin píše velmi bohatým jazykem a její styl je podmanivý, skutečně máme pocit, že jsme vrostli do kůže 14 letého drzého kluka, ale co víc, dostáváme se mu hluboko pod kůži. Příběh je o to zajímavější, že je vystavěn na reálném příběhu autorčina strýce. Velice doporučuji.

3 13.10.2020

Krásná knížka pro dospívající. Magická atmosféra, poetický jazyk, plno myšlenek k přemýšlení. Příběh je nejen o zakletí a magii, ale také o hloubce mateřské lásky, o soucitu a laskavosti. O zodpovědnosti za ty, které milujeme. I o zodpovědnosti k vlastnímu svědomí. Zahloubaná a přitom svižná knížka, která přináší plno informací v druhém plánu. Věk ideálně 12+.

Okouzlující styl D. Mitchella jako by byl ovlivněn japonskou jemností. Čím víc se do něj člověk zahloubává, tím mu víc propadá. Je to autor, který bude mít své velké obdivovatele a zároveň odpůrce, ale to už je osud všech výjimečných lidí. Za mě skvostné čtení. Úžasný zážitek.

12 08.07.2020

Kniha je vhodná spíše pro děti na druhém stupni, tipuji přibližně osmá třída, které se s tematikou holocaustu teprve seznamují. Nemyslím ale, že je to knížka pro ty, kteří už mají hodně o holocaustu načteno, styl je příliš jednoduchý a strohý, skoro mi přijde školácký, možná je to záměrná snaha přiblížit to dětem, ale mě osobně to nevyhovovalo. Věty jakoby nedrží pohromadě a přijde mi to stylově nedopracované. Dětem to ale asi vadit nebude...a ocení věcnost a spoustu zajímavých a pro ně nových faktů.

08.07.2020

Atlas mraků je promyšleně vystavěná kniha se spoustou vazeb a ne náhodných propojení. Nesmí se k ní ale přistupovat jako k jídlu, které má nasytit, spíše jako k výstavě obrazů, kterou pomalu a trpělivě procházíte a u níž hledáte drobné detaily a seznamujete se s rukopisem autora a motivy, které ho fascinují. Není to knížka pro ty, kteří se chtějí bavit, ale pro ty, kteří chtějí přemýšlet.

19 30.06.2020

Autor je cizinec, a přesto si pro své knihy neváhá vybrat velké české osobnosti. Vedle E mila Zátopka také Latu Brandisovou - tu jsem přiznám se - neznala vůbec, její jméno jsem nikdy neslyšela - a přece to byla žena velmi obdivuhodná, která se prala se životem a hrdě a statečně nesla příkoří, jimiž prošla. Krásně napsaná biografie o zapomenuté české hrdince . Díky za to.

5 01.04.2020