hanka_reading komentáře u knih
Krásné a silné vyprávění o Lindě a jejím životě v hájovně a posléze jejím obhajováním, kterým si chtěla získat zpět svoji “pozici” matky. Neumím si představit něco takového prožít.
Velmi silný příběh, který nikoho v klidu rozhodně nenechá. Nikdo z nás si neumí představit, jaké bylo "žít" v koncentračním táboře a jakou sílu museli lidí v sobě najít, aby přežili.
Musím říct, že tohle je vážně silný kafe! Obzvlášť pokud máte dceru ve stejným věku. Je to opravdu silný příběh, která budete číst s otevřenou pusou a zděšením v očích. Jednoznačně palec nahoru.
Další výborná záležitost od tohoto autora, který tentokrát vyzpovídal šest žen, jejichž osudy nejsou opravdu zaviděníhodné - přesto ale našly sílu žít dál. Navíc opět doplněno krásnými fotografiemi.
Tři různá časová období, různé postavy a jedno velké tajemství kolem samoty Christlhof. Jako celek je to na mě kniha působila dobře a pěkně se mi četla. Líbilo se mi, že se děj odehrává na Šumavě.
Jakmile se začtete do příběhu Vlaďky a její dcery Drahušky, nebudete moct přestat. Vlaďka o svou dvouletou dceru přišla neprávem a to nejen díky zlé sestře jejího manžela - tu jsem teda nenáviděla hned od začátku! Přesto dokázala Vlaďka najít sílu žít dál. Pořád doufala, že svou dceru uvidí, ať to trvá, jak dlouho chce.
Tohle je další útlá kniha, kterou lehce zvládnete přečíst během večera, ale o to víc je zajímavější a poutavá. Je to opravdu silný příběh podle skutečnosti, který vás v klidu rozhodně nenechá. Je pro mě nepochopitelné, že se něco takového mohlo vůbec stát. Můj obdiv všem, kterých se tato záležitost týkala, za to, jak to zvládali. Jsem moc ráda, že jsem si knihu mohla přečíst - myslím, že ji budu dlouho vstřebávat. A všem ji rozhodně doporučuji!
První polovina knihy se mi zdála taková vláčná, nic zvláštního se nedělo. Odchodem Alice z domu ovšem začíná být děj zajímavý. Před koncem se mi jedna událost zdála trochu ujetá, ale nechci prozrazovat. Tuto knihu nepovažuji za nejlepší autorčinu, ale rozhodně lepší než Schovej mě v dešti.
Z pohledu matky dítěte chápu, že Rachel byla schopná udělat cokoliv, jen když zachrání Kylie, ať to stojí, co to stojí. Rachel mi byla sympatická a proto jsem byla ráda, že první část skončila dobře. Začátek druhé části mě nezaujal, až jsem si říkala, že už je to zbytečné natahování děje. Postupně mě ale děj zase zaujal a nabral na obrátkách. Za mě tedy super!
Tenhle válečný příběh mě bavil hned od začátku. Je plný lásky, důvěry, porozumění, ale i nebezpečí a odvahy. Zdá se být neskutečný, ale dle slov autorky se zakládá na pravdě, o to víc se stává zajímavějším. Bylo hezké sledovat, jak ostatní vojáci dokážou pomoct někomu jinému, i když sami mají málo.
Nějak nevím, co o této knize napsat. Její zařazení do kategorie thrillery mi vůbec nesedí. Spíš to bylo takové povídání o životě čtyř žen a jednom sériovém vrahovi s minimálním propojením. Kniha neurazí, ale ani příliš nenadchne.
Moje první seznámeni s absyntem proběhlo na jedničku! Během rozsáhlého vyprávění se dozvíte o masovém vrahovi, který sestavil a odpálil bombu před vládní budovou a následně přejel na ostrov, kde probíhalo setkání mládeže a postřílel více jak 70 velmi mladých lidi! Vrahovi nešlo o ty mrtvé, ale o “nápravu společnosti”. Už když jsem četla o jeho dětství a životě, všimla jsem si, že asi nebude úplně normální. Kromě jeho života se dozvíte, jak probíhal samotný útok, následné soudní proces a v neposlední řadě i trest. Po celou dobu je vrah přesvědčen, že neudělal nic špatného a že ve vězení mu odpírají jeho práva.
Musím říct, že se jedná o dost silný příběh. Vrahovo a zároveň fanatikovo chování a jednání vás nenechá v klidu. Byl to svým způsobem chytrý člověk, který dokázal zjistit a nastudovat takové informace, díky kterým dokázal sestavit bombu. Choval se nenápadně, útok měl promyšlený. Kniha je také odrazem selhání norské policie a jejich nepřipravenosti na takovou krizovou situaci, nefungovala spolupráce mezi složkami a tak jim vrah lehce pronikl až na ostrov. Když to shrnu - tahle knížka vážně stojí za přečtení!
Moje pocity z téhle knížky jsou všelijaké. Vladěna prostě skočí z okna a vydá se elektromobilem na cestu, kterou ale nemá předem naplánovanou - jede prostě až na konec světa. Během vyprávění zjisťujeme, jaký má vztah se svojí matkou, dcerou a svým bývalým manželem - když to shrnu - ve všech třech případech je to vztah komplikovaný. Vladěna se ale chová zvláštně, dělá věci, kterými na sebe upozorňuje a které moc okolí nechápe. Jí to ale připadá normální. Moc jsem tomu jejímu chování nerozuměla a ani já jsem jí nechápala.
Foukneš do pěny je prostě zvláštní knížka. Ze začátku jsem si musela zvyknout na styl psaní - dlouhé věty, přeskakování ze současnosti do minulosti. Postupně ale dochází k odkrývání jistých události, takže vás to nutí dočíst do konce, protože si říkáte, jak tohle muže dopadnout.
Troufám si říct, že u knih Radky Třeštíkové platí, že co kus, to originál - žádná z nich si není asi trochu podobná. Foukneš do pěny není pro mě její top knížka, ale i tak stojí za přečtení.
Příběh Franky a Johna se mi moc líbil. Franka byla neskutečně silná a odvážná žena a John si to moc dobře uvědomoval - vždyť mu zachránila život. Dokázali společně spojit síly, aby se pokusili vzepřít vyšší moci a zachránit si život. Za mě určitě palec nahoru.
Severské thrillery a krimi mám ráda, jsou pro mě zárukou dobrého čtení a sázkou na jistotu. Stejně tak to platí v tomto případě. Příběh mě chytil hned od začátku a bavil po celou dobu čtení. Trochu jsem měla problém se švédskými jmény, nicméně v porovnání s dějem je to drobnost, která se dá přehlédnout. Vyšetrování bylo rozsáhlé a napínavé do poslední stránky. Líbilo se mi i seznámení s osobním životem vyšetřovatelů, díky kterému líp pochopíte, proč se chovají tak, jak se chovají. Jednoduše řečeno – Sněhurčinu rakev určitě doporučuji!
Tahle knížka se mi dostala do rukou až dneska. Je plná krásných postřehů o životě a pocitech autistických děti, o tom, jak jsou tyto děti upřímné, že se nebojí říct a dát najevo, co cítí a přesto jsou jiné. Podle mě by si tuhle knížku měli přečíst všichni!
“Každý den je přeci krásný, každý den je výzva.
Lenka je 30letá žena, která má byt, skvělé kámošky, relativně dobrou práci, kocoura Rudu, ale nemá chlapa. A z toho je zoufalá. I přes občasný splín si ale dokáže užívat života a skvěle se bavit. Mámě jednou řekla, že dřív uplete svetr na tučňáka než pro její dítě. A právě “tučňák má v příběhu důležitou roli.
S Lenkou prožijeme spoustu trapasů a jiných situací, které Lenku nepotěší, ale ostatní stoprocentně rozesměje.
Tahle kniha je skvělý společník do nepohody. A vlastně do jakéhokoliv období. Čtení je oddechové, nenáročné, bezprostřední a hlavně vtipné a čtenáře pobaví. Všechny situace pro mě byly reálné.
Chcete-li tedy prožít život třicítky, sáhněte po této knize - věřím, že nebudete jako já zklamaní.
Amanda je žena v domácnosti, ale chodit do práce a být mezi lidmi ji trochu chybí. Už od mala se snaží všem zavděčit, mnohdy na úkor sama sebe.
Do jejich bohaté ulice se přistěhuje Maddie. Zvláštní je v tom, že si koupila velký dům, ale je bez partnera a bez dětí. Brzy se ale ukáže, že celé její stěhování je vlastně jen taktika.
Amandě a její rodině se začnou dít samé nepříjemné věci. Jde o souhru náhod nebo za tím vším někdo stojí?
Přiznávám, že tohle snobské prostředí obecně moc nemusím. Nicméně mě zajímalo, co myslela Maddie tím, že musí dokončit svůj plán, “než zjistíš pravdu. Autorce se skvěle podařilo charakterizovat Amandu a ještě líp Maddie - její kapitoly mě asi bavily nejvíc, ač to bylo místy děsivé čtení.
Pro mě to byl čtivý psychologický thriller z pera české autorky, ve kterém je krásně vidět manipulace lidí a taky to, kam až je člověk schopen dojít kvůli pomstě. Na konci jsem chápala chování Maddie, i když její řešení bylo pro mě přes čáru.
Konec mi přišel trochu zvláštní a rychlý, co se týká Maddie a Amandiny rodiny. Místy byl děj trochu předvídatelný, nicméně čtení jsem si užila a bavilo mě.
Hlavní postavou je Ada, mladá židovka. Spolu s maminkou žijí v poválečném období v těžkých podmínkách, které jim rozhodně nikdo závidět nemůže - komunisté je odsuzují stejně jako nacisté, často nemají co jíst a víceméně přežívají, jak se dá.
Jednoho dne Ada dostane nabídku k sňatku od prakticky cizího muže. Stojí tedy před rozhodnutím, zda říct ano nebo ne. Obě varianty mají své výhody i nevýhody. Jaká odpověď je tedy správná?
“Je odvaha říct ano, nebo je odvaha říct ne?
Autorka nám nabízí, jak by mohl probíhat příběh, pokud řekne tu či onu odpověď. A to se mi moc líbilo. Mě osobně tedy bavila víc záporná odpověď. Ale reálné byly obě dvě.
Kniha je za mě čtivá a doporučuji tedy všem, kdo mají rádi toto období. Není to jen o odvaze, ale také o reálných životních podmínkách v tomto období. A taky je to úplně něco jiného, než jsem u autorky zvyklá.
Jak jsme u autorky zvyklí, děj se víc a víc zamotává. Navíc jak je vidět, skoro všichni mají nějaké tajemství a lžou. Opět zvolené krátké kapitoly mi v tomto případě maximálně vyhovují. Autorka umí vtáhnout čtenáře do děje a s každou kapitolou tak čekáte, co bude dál. Jen mě tedy většina postav spíš svým chováním štvala, ale stejně jsem četla dál. A klidně bych přidala pár stránek navíc než takový konec.