_čtenářka_ komentáře u knih
Mé nejlepší čtení tohoto roku! Nezapomenutelná fantasy plná úžasných postav a (ne)všedních dobrodružstvích, které prožijete, jako byste tam opravdu byli.
Možná nejhezčí částí knihy je její dočtení - tehdy totiž začnete vidět magii, dobrotu a dobrodružství všude kolem sebe. (Takhle to zní hezky, ale konec se mi nelíbil proto, že je konečný. Nejradši bych, aby měla Alžběta přes tisíce stran a já s ní mohla trávit každičký den! :-))
Radost pro každého milovníka naší krásné mateřštiny, autorka totiž čtenáře provádí nejrůznějšími zákrutími slovních hříček, hry s češtinou a silnými emocemi. Moc krásné čtení o tom, jak najít neobyčejnost v obyčejném.
Zamilovala jsem se! Nemyslela jsem si, že by Cassandra mohla napsat a vytvořit svět ještě lepší, než je svět lovců stínů, ale stalo se. Tohle je úžasná, poklidně plynoucí fantasy s nesmírně dobrým worldbuildingem. Princův štít je podle mě Cassandřina vrcholná forma a nejlepší fantasy, jaké kdy nabídla.
Uvěřitelné postavy, silné emoce, báječná atmosféra, nulová potřeba následovat nějaké "knižní" trendy. Teď tu Princův štít hodně vychvaluji a možná vám proto přijde můj názor nerelevantní - já se ovšem do Princova štítu zamilovala postupně a došla jsem k upřímnému názoru, že je dokonalý. Hledám chyby, ale nenacházím je, byť pro svůj názor potřebuji přečíst alespoň prvních pár stránek druhého dílu - konec je trochu... zamotaný. :-) (Viz. má recenze na Počkej, dočtu stránku...)
Pro mě moc hezké čtení. Ještě se mi nestalo, abych po dočtení knihy koukala doslova s otevřenou pusou. :-O Kromě velkého dějového zvratu tahle útlounká knížka nabízí i spoustu emocí a krásných myšlenek. Jsem vážně moc spokojená.
Moc krásné, byť docela smutné, čtení. Štěpána znám ze Tří tygrů, a i když jsem v nějakém rozhovoru kdysi četla, že ve skutečnosti je docela introvertní a uzavřený typ, nějak mi to k jeho komické personě nešlo. V této knize se poprvé ukazuje takový jaký je. Čekala jsem komika, pro kterého není žádné téma nekorektní, ale místo něj jsem potkala poměrně smutného, inspirativního a po všech stránkách příjemného člověka s jizvami na duši.
Paní Burešová rozhovor mimochodem skvěle vedla. Právě její nenápadné otázky, které ale rozhovor vedly jasným směrem, a nevnucování se do Štěpánova vyprávění dělají z této knihy tak dobré čtení. Pokud jste skeptičtí k žánru knižního rozhovoru, jděte do něj a přesvědčte se sami, jak fajn je to. Minimálně v tomto případě. :-) Velké doporučení!
Kde se mi Rudá královna schovávala? Moc se mi totiž líbila! Skvělá hlavní hrdinka, úžasně vymyšlený svět, a nejlépe napsané vyprávění z první osoby, jaké jsem v tomto žánru četla. Jsem více než spokojená a jdu hned na další díl - konec byl totiž jeden velký zvrat.
Jsem docela překvapená hodnocením tady na Databázi, protože mě knížka chytla od první stránky a moc jsem si jí užila. Konec byl trochu bláznivý, ale to mi vlastně nijak nevadí, jako celek za mě naprostá pecka. Moc doporučuji. :-)
Tak tohle bylo úžasné! Autorka píše nesmírně vtipně a čtivě, takže jsem měla za odpoledne přečteno. :( Zároveň ale poznala, kdy je třeba dát humor stranou, a nechat těžší témata vyznít. Zhruba do tří čtvrtin je děj hlavně humorný, pak ale zvážní. To konkrétně ve chvíli, kdy se Agáta dostane do spárů Ricarda, švába argentinského! Nebojte se však, že by se z Narcise a pivoňky stala nějaká depka. Autorka si stále drží odlehčený tón vyprávění a díky tomu i stravitelnou formou upozorňuje, jak rozeznat Ricardovy narcistické druhy.
Protože na mě celá knížka působí jako ze života, představuji si, že by tak pokračovala i nadále, i po konci knihy. Agáta by svolala kamarádky do hospody, kopla do sebe dva panáky, a vypovídala se jim. Přerušena by byla samozřejmě jen konverzací s hospodským, který by přinesl další rundu, a občasným "to si robíš prdel!" své kamarádky Mariany. :D
Hrozně mě také pobavilo, že Ricardo používal stejné hlášky, jako klasický hlavní protagonista romantické/erotické/romantasy knihy. Tihle "muži psaní ženou", nastavují mladým čtenářkám poměrně nerealistická očekávání do života, a snad si nyní ty, které to potřebují, díky Ricardovu příkladu uvědomí, jak jsou tihle panáčci v realitě trapní a nepoužitelní. :D Nechápejte mě zle, já si ráda tyhle sladké větičky přečtu, ale je třeba je odlišit od reality. Jen zde vyvstává problém, že když se chci do monologu nějakého toho dokonalého fešáka začíst, vybaví se mi Ríša a jeho móresy. :D A po tom vážně netoužím. :D
Siverai jsem naprosto propadla! Každý, kdo si na ní alespoň trochu myslí, by neměl s jejím čtením váhat.
Tohle bylo moc fajn čtení. Pokud bych na knížku nahlížela jinak, asi bych nedala plné hodnocení, ale na mě už od první stránky působí jako taková egyptská pohádka pro dospělé. A v pohádkách je všechno možné. Opravdu moc mě to bavilo, chtěla jsem číst každou volnou chvílí a odnáším si příjemný zážitek. K Tajemství modrého skarabea se v budoucnu s radostí vrátím.
Nejlepší adventní kalendář, jaký jsem kdy měla. Už nikdy nechci jiný!
Není to kniha pro každého, ale mně se moc líbila. Jako v každé záležitosti týkající se humoru, tato kniha nemůže sednout všem.
Přirovnání k Bridget Jonesové dokonale sedí. Sylvii jsem si moc oblíbila, i když jednou za cca. sto stran přišel moment, kdy už byla otravná i pro mě. Naštěstí rychle skončil, případně přišla hláška, která to přebila.
ÚŽASNÝ PŘEKLAD! Zachování vykání v určitých místech, stavba vět, naprostá nádhera! Velká poklona paní překladatelce.
Doporučuji číst po co největších částech. Kdybych četla po menších, pár stran denně například, asi by mi přišlo, že se nikam neposouvám už moc dlouho. Např. Sylvie dlouhou chvíli nechce uvěřit, že to co se děje je pravda. Číst to den co den by mě moc nebavilo. Řekla bych, že jako dovolenková četba je to ideální.
Příběh úžasný, nádherná klasická detektivka. Hlavní postava je úžasná, vyšetřování mě také moc bavilo. To je na plný počet hvězd.
Škoda tolika chybějících spodních uvozovek, v jedné větě dokonce mezer, a dalších věcí, které se mohly upravit při korektuře. Knížka to je skvělá a já doufám, že bude druhé vydání a bude očištěné od těchto chyb.
Jsem velmi velmi spokojená! Knížku jsem měla půjčenou z knihovny, ale myslím, že si jí musím pořídit i domů. Při čtení jsem se cítila znepokojeně a úzkostně, věděla jsem, že něco přijde, a děsila se kdy. A o co půjde jsem neodhadla. Moc se mi líbily popisy života idylických boháčů, to je téma, o kterém čtu moc ráda. Hlavní záporačce se ani nedivím, že se takhle "zcovkla", to, co prožila muselo být hrozné. Knihu jsem přečetla jedním dechem, a přirovnala bych jí k V dobrém i ve zlém od Kimberley McCreight. Jsem moc pyšná, jak talentované autory v Česku máme, a mrzí mě, že spousta lidí si pod pojmem "autoři z Česka" stále představí jen povinnou četbu.
Jsem trochu zklamaná. Nedostala jsem úplně to, co jsem čekala, ale moc se mi líbilo vyprávění z pohledu nejrůznějších postav. Knížka se čte jedním dechem a ztracený čas to určitě nebyl.
Naprosto skvělá detektivka pro ty, kteří mají dost traumatizovaných detektivů alkoholiků. Hlavní hrdina totiž není detektiv, ale právník Mickey Haller je úžasně napsaná postava! Moc mě bavilo nahlédnutí za oponu americké advokacie. Mohu doporučit všema deseti.
Moc pěkný příběh o tom, jak se do sebe dva nejlepší přátelé zamilovali. Líbilo se mi, jak autorka popsala dospívání hlavních postav, a atmosféra, která byla vážně jedinečná. Moc pěkná četba na odpočinek u vody.
Tato kniha se mi opravdu moc líbila! Nádherná práce s emocemi a celkovou stavbou příběhu.
Jako ozvláštnění studia české literatury je to podle mě úžasné dílo. Jako beletrie už ale ne. Do poloviny mě kniha nijak neoslovila. A to si u knih této délky (ani ne 200 stran) představuji, že budou skvělé od začátku do konce.
V polovině jsem se začala bavit, odstartoval to jeden moc povedený vtip. Trochu jsem se ztrácela v čase, protože v ději je v jednu chvíli skok o dva roky do předu, což se vůbec nepropsalo na postavách. Ale moc se mi líbí důmyslnost zapojení hrdinů obrození a jemné narážky na jejich další vývoj.
Od autorky jsem četla Literární hysterii a mám její tvorbu opravdu ráda. Národní opruzení je podle mě úžasný doplňkový materiál k výuce.
Ze začátku mě vytáčela polovina postav a málem jsem knihu odkládala. Nakonec ale hodnotím jako jednu z nejlepších vánočních knih, co jsem kdy četla. Jsem dokonale naladěná na Vánoce a moc bych chtěla, aby měla tato kniha pokračování. Zatím sáhnu po autorčiných předchozích knihách. Bylo to tak příjemné a milé!