CvB komentáře u knih
Tak ta 4* je jen úlitba rakovině.
Tahle kniha má několik plusů a několik minusů. Za klad považuji, že přitáhne ke čtení i nečtoucí. Ti se pak můžou chlubit, že přečetli "tak tlustou knížku". Co na tom, že je ta "tloušťka" dána papírem a velikými písmenky. Jako zápor musím označit nevyužité šance. Ať se jedná o příliš povrchní zpracování příběhu i postav nebo o nedotažení vtipu s v půli věty přerušeného příběhu.
Snažím se nesrovnávat filmy, které jsou natočené podle knih. V tomto případě se ale neubrání. Jde snad o první případ, kdy mám pocit, že film (scénář filmu) je propracovanější, než literární předloha. Skoro to vypadá, jako by cesta byla opačná - že podle filmu vznikla kniha. Ale tak to není.
Je však skoro povinnost tuto knihu přečíst pro rodiče, jehož dítě ji mělo (má) na poličce s knihami.
Úžasný sborník, který ale není pro každého. Je škoda, že texty, které se týkají dětí a pubescentů, ve své většině už tak zastaraly.
Velmi zajímavý pohled a srovnání dvou světů. A není to jen pohled na stravovací návyky, ale i na životní styl, pracovní styl, výchovu dětí. Rozhodně stojí za přečtení.
Některé povídky jsou moc dobré, některé nic moc. Přesně, jak je autor oceňuje v povídce poslední. Celkově je kniha příjemným čtením, neboť některé povídky jsou spíše anekdotami, které mají zpříjemnit den. Tak jsem je četl, když je p. Čermák zveřejňoval na netu. A tak jsem je četl i v knižním vydání.
Při čtení této knihy jsem měl chvilkami podobný pocit, jaký mívám u Borise Viana. Ta nutkavá otázka - není autor na tripu? Nebo snad já? Postavy, pocity, události v jedné míse, míchané a promíchávané. A přitom - na rozdíl od Viana - žádné deprese a ani ve tmě není temnota.
Teď jsem knihu dočetl a jsem si jist, že pokud bych hned teď začal znovu od začátku, nacházel bych a našel další a nové souvislosti a pocity.
Večery pod lampou na šesti stech stranách. Červená knihovna jako vyšitá, jen to není paperback a nestojí padesát halířů.
Jen tak mimochodem, budu-li vycházet z logiky autorky, tak nejlepší ochrana vraha před usvědčením bude, když s obětí sepíše smlouvu, že nikdo o vraždě nebude mluvit. (lol)
Dobrý a uvěřitelný příběh, zajímavá nedetektivka (vždyť všechno zlo je známé někdy ve třetině knížky), dobře napsaná kniha. Škoda jen, že některé dialogy jsou velmi nedůvěryhodné (opravdu jen některé a je jich minimum, přesto ruší) a škoda závěru. Jinak by to byla kniha na pět hvězd.
Nejsem zrovna čtenář detektivek, tak jsem byl po přečtení Indické nevěsty hodně zklamaný. Chtěl jsem dát špatné hodnocení. Pak jsem si ale uvědomil, že se nejedná o detektivku. Událost a vyšetřování je pozadím pro zajímavé psychologické drama. Z tohoto pohledu je kniha velmi dobrá.
Zajímavá knížka, které jsem se (kvůli komentářům) trochu bál. Ale dobře se čte a určitě jsou v ní myšlenky, které člověka přinutí se zamyslet. Co třeba tahle: "Bolševizmus. Přes nejotřesnější zkušenosti s jeho podstatou k němu hromada lidí dál inklinuje, poněvadž se nestihli vybabrat z tradičního konceptu nebe–peklo–ráj."
Výborná kniha, výborný příběh. Temný, beznadějný, zoufalý. A přitom uvěřitelný a vůbec bych se nedivil, kdyby byl pravdivý.
Když svítí slunce, je člověku horko, když prší, slyší kapky dopadající na okno. Jiří Hájíček nepotřebuje dvacetistránkové popisy, aby si člověk představil sedláky a babky, aby je slyšel mluvit, aby je znal. A pak je tu síla vlastního příběhu. Hledání kořenů, příběhů, pravdy. Nalézání pravdy, objevení její relativnosti. Není co dodat, jen poděkovat. Pět hvězd.
„…a uslyšíš,“ pokračoval zvýšeným, roztřeseným hlasem, „uslyšíš, ty parchante, co můj táta udělal pro obec! Družstevní prádelna, telefon, asfaltový silnice, peníze pro včelaře, zahrádkáře, to všechno táta zařídil na okrese! Kde bysme bez něj dneska byli!“
Z toho mě mrazí. Ta hloubka nepochopení. Děs, že "oni" si vůbec neuvědomují, co všechno způsobili.
Zajímavá kniha, zajímavé téma. Jen je škoda, že seznamy prací, které podporují jednotlivé argumenty, jsou tak dlouhé a ne vždy úplně snadno čitelné (a ověřitelné). Na druhou stranu bych řekl, že odpověď na některé otázky chybí. I přes to stojí za přečtení.
Zajímavá kniha, která obsahuje řadu postřehů. Bohužel se nějak nemohu zbavit dojmu, že na několika místech bych se s autorkou přel, zda její závěry nejsou přespříliš zaujaté (pozitivně či negativně).
Mám z této knihy poměrně rozporuplné pocity. Je to výborný text, který se velmi hezky čte, a zároveň zajímavý příběh. V některých místech ale kniha připomíná spíš agitku Starbucks nebo jejich firemní manuál. Což je škoda. Přesto určitě knihu doporučuji.
Naprosto úžasná kniha. Vůbec nechápu, jak autorka dokáže tak dokonale vystihnout dobu, kterou sama nezažila. A to jak období válečné a těsně poválečné (které nepamatuji), tak období bolševické tuposti a vyprázdněnosti, které už pamatuji.
Myslel jsem si, že Ivan Hlas je výborný básník a muzikant. On je i výborný spisovatel. Tato knížka je milá, hezká, příjemná. A nejlépe se čte, když si člověk pustí třeba Nočního chodce nebo Tanec při svíčkách. Zkuste to.
Krásné povídánky plné nesmyslů. Řekl bych, že ještě lepších, než v Knize třesků a plesků.
Tuhle knížku si můžete číst se svými dětmi. Nebo jen tak. Pro radost.
Jeden starý dobrák od Kosti
ujídal se lítostí.
Sedl na svou káru,
dal se do ovaru
a zbavil se lítosti u Kosti.
Preciznost ve všech detailech je až zarážející. Od prvních stránek až do konce. Dál bych jen bych opakoval chválu. Takže dávám šest hvězdiček z pěti.
Tahle knížka se mi hodně líbila. Asi proto, že Ole je má generace. A při čtení jsem viděl obrazy. Obrazy toho, co jsem sám prožil.