czerwa komentáře u knih

Považovala jsem sérii za trilogii, tudíž jsem po většinu četby nechápala pomalu se táhnoucí děj a narůstající počet záhad a otázek... A byť mi tedy nakonec došlo, že k rozluštění se v této knize nedoberem, připadalo mi to už dost překombinované.
Nasteree chybí lehkost a spád prvních dvou dílů.
K tomu násilně opakující se "do prasečí řitě" a na konci už dost nesnesitelná Ilan.
Tak uvidíme, co bude dál....

13 06.10.2021

Po zkušenostech s předchozími knihami Aleny Mornštajnové jsem čekala mnohem víc. Nechybí tomu čtivost a hluboké téma, ale to je tak vše. Přišlo mi to nakonec vlastně hodně povrchní, takové jakoby.
A vadil mi narativ, že zlo plodí zlo. Nemyslím, že zneužívaní lidé jsou zlí, jsou v určitém smyslu postižení a jejich životy jsou pak mnohem složitější, dělají chyby, ale nejsou přece automaticky zlí.
Po této knize jsem přečetla ještě knihu Houbařka, která je dle mého názoru o mnoho lepším zpracováním tématu.

11 17.09.2023

(SPOILER) Zajímavý, jak to na čtenáře působí jako opravdovej život, přitom kdyby byl pořád tak na hovno, jak je popisováno, zbláznili by se aktéři už mnohem dřív. Tímhle způsobem mi akorát všichni začali lézt na nervy už po pár stránkách - on je sobec, ona umanutá, kluk rozmazlenej, holka vyčuraná. Nic moc kloudného na nich nenajdete.
Je to ale dobrý příběh. Do určité míry popisuje krize, kterými lidé a rodiny procházejí. Ale chybělo mi tam to pozitivní, hezké, co ke všem těm krizím také patří, i přes to, že to nakonec blbě dopadne...
Oceňuji, že se autorka vyhnula patosu i nějakému úplně banálnímu vyústění.

11 22.04.2022

Hlavním plusem knihy je fantazijní svět, který rozhodně dokáže uchvátit. Vyprávění zároveň plyne velmi svižně a neschází mu napětí. MÍSTY působí některé události lehce nelogicky, řešení situací banálně a chování postav (i těch dospělých) dětinsky.
Není to ale nic, přes co by se nedalo přenést a prožít spolu s hlavní postavou tenhle svět plný hrůzy, naděje, strachu, odvahy, přátelství a sklenitu...

10 17.08.2019

Běžné životy se svými radostmi a strastmi prolínající se s velkými dějinami uplynulého století. Sága několika generací zaměřená především na ženské hrdinky. Velmi poutavá kniha, čtivá, jímavá a vedoucí k zamyšlení.

10 25.03.2019

(SPOILER) Výborná kniha, která dle mého názoru věrohodně zpracovává téma zneužívání v rodině. Jeho genezi, postoje a proměny jednotlivých členů rodiny, pocity, strachy, zmatenost, rozpolcenost, osamělost a touhu být normální toho, komu bylo ublíženo, i jeho neschopnost žít běžný život.
Příběh nedospívá k velkému rozuzlení, nepřináší snad ani velkou naději, o to uvěřitelnější mi připadal a tím víc se mě dotknul.

8 17.09.2023

(SPOILER) Po chvíli čtení se z toho stal jen nekonečný příval slov, který přestával dávat jakýkoli smysl. Vypravovaný příběh byl ze říše ujetých fantazií nudící se třicítky. Ten „vztah“, který od přečtení přebalu člověk očekává, nemá absolutně žádnou hloubku, nedává smysl, ani to vlastně vztah není, žádné pouto, natož láska, ale ani dominance nebo mateřská potřeba ochraňovat. Pro ženu jen potřebné vytržení z banality běžného života realizované sexem, pro dítě hluboká potřeba někomu se svěřit s každodenními hrůzami, které by mělo svěřovat někomu, kdo ví, jak s tím pracovat.
Nepřišlo mi to kontroverzní, spíš prostě nesmyslný.
Nechtěla bych vidět issues tý ženský, který jednou docvakne, že má dítě s někým, komu v době početí bylo třináct. JAKOŽE COŽE?!?!

8 03.09.2022

Byť se kniha věnuje důležitému tématu, příliš mě nezaujala. Nečetla se mi dobře, s postavami jsem nesplynula, některé sekvence mi připadaly až neskutečné (rozhovor s Momosem, poslední akt šikany v parku).

6 08.11.2023

Vzájemně se prolínající mikropříběhy, v nichž každý – dítě i dospělý – něčím trpí. Každý se s tím „vyrovnává“ po svém. Každý potřebuje pomoc.
Z mého pohledu poukázání na současnou nefunkčnost systémů, a to jak těch velkých, jako je škola, i těch nejmenších, jako je rodina.

6 01.02.2021

Oproti pozdějším prózám této autorky působí svět Hotýlku možná bezstarostnějším, klidnějším dojmem. Zvraty jsou postupnější, méně vyhrocené. Kniha i tak velmi čtivá, jen méně naléhavá.

6 21.06.2019

Obdivuju myšlenku i způsob, jakým je čtenáři předložena. Celou dobu jsem vnímala hlavně absenci citu, empatie, komunikace, snahy po nalezení řešení. Všechny postavy mi lezly na nervy, včetně malého vypravěče.
Pro někoho z toho vyjde, že střídavá péče je zlo, což možná i je. Ale jen o ni nejde. Kde není péče, láska, snaha a vnímání těch druhých, je to k ho*nu.

5 21.09.2020

Faja mě okouzlila jen o fous méně než Naslouchač. Místy vyprávění asi postrádalo napětí a místy už se mi zdálo, že se maličko opakuje. I tak mě stále dokázalo vtáhnout a já se zas ponořila do světa sklenařů, naslouchačů, pětadvacítky, podviných bytostí a sklenitu.
Tahle fantasy baví a doufám, že další díl nezklame.

5 02.03.2020

Kniha mě potěšila. Je jiná než ty předchozí, avšak neméně kvalitní a čtivá. Příběh zde plyne pomaleji, ale zároveň působí intimněji, soustředí se na prožívání jednotlivce a na rodinné vztahy.

5 21.06.2019

Neúnosně dlouhé, plytké, nudné, plné opakujících se banálních „zápletek“, neoriginálních metafor, bezvýznamných detailů, nesmyslně jednajících postav, gramatických a stylistických nedostatků atd. atd.
Četla jsem to půl roku – utrpení.
Jediné, co bych knize přičetla k dobru, je fantazijní svět, který měl potenciál. Ten však nebyl využit.

Moje první kniha od autorky. Velmi zvláštní vypravování. Místy však až rušivě nelogické (práce u boháče, lovecký výlet na ostrov).
Přesto mě velmi zajímalo, co bude dál a jak se příběh bude vyvíjet. Jen nevím, zda mi nakonec neunikla pointa
Moc se mi líbí obálka knihy!

4 09.10.2023

(SPOILER) Zoufalá kniha.
Skrz první polovinu jsem se skoro neprokousala popisy prdů a naprosto nepravděpodobnými událostmi a postavami. Nechápu, proč autorka zasadila děj do doby, kterou si zjevně nedokáže představit. Byť rozumím, že nešlo primárně o obraz doby, nevím, proč právě tuto se rozhodla znásilnit současnou mluvou a smýšlením. Těch pár reálií socialismu, které náhodně vygenerovala, bylo spíš úsměvných.
Podobně jako nářečí, reprezentované pár slovy, která se zcela náhodně objevují v promluvách postav.
Plytkost a povrchnost knihy dokresluje i fakt, že z poruchy příjmu potravy se postava naprosto zázračně vyléčí asi za rok a o nemoci, s níž se i vyléčení perou kolikrát celý život, už ve zbytku knihy není ani slovo. Příběh se jen kostrbatě přelije do story o trablech dospívání.

4 15.03.2023

Výborná čtivá kniha. Každá povídka specifická, zajímavá jak postavami, tak námětem.
Povídka kuna mě až pobavila, naopak zbraň byla až nepříjemně představitelná.

4 22.02.2023

(SPOILER) Po přečtení prvních pár kapitol jsem začala očekávat dramaticky se odvíjející děj plný zvratů a překvapivou pointu, jako tomu bylo u Praku. Nic z toho se však nekonalo. Děj, byť zajímavý, se pomalu vleče a odbočuje k nepodstatným detailům.
Žádné rozuzlení se nekoná. Závěr se rozplizne do pro mě nepochopitelného fantaskna.
Potěšilo Ústí jako dějiště událostí a rozporuplnost hlavní postavy.

4 09.02.2023

Kniha, ve které zpočátku není jednoduché se zorientovat, začne skládat příběh plný traumat a hrůz, protkaný nadpřirozenem, rituály, zcela odlišným vnímáním světa v indiánské rezervaci. Psáno krásným jazykem, působící chvílemi až pohádkově, chvílemi až hororově. Zase jedno setkání se zcela odlišnou kulturou.

4 03.09.2022

Čtivé. Plné překvapení a nečekaných zvratů. Místy až poněkud přitažené za vlasy.

4 17.06.2022