dagmar7365
komentáře u knih
Babky
Marka Míková
Líbila. Se synem jsme se u čtení hodně nasmáli. Moc se mu líbilo, že v každé kapitole byla nějaká písnička nebo veršovaná říkanka.
Jedno obyčejný léto
Mariko Tamaki
S hodnocením komiksu mám trochu problém. Pokud hodnotím pouze zpracování, zachycení jednotlivých postav, atmosféru jednoho léta apod., tak výborné. Ten propastný rozídl mezi již dospívající Rose a stále ještě dětsky hravou Windy byl perfektně zachycen, stejně tak si komiks vyhrál s drobnými detaily, které situace (nelze moc hovořit o příběhu) skvěle doplňují a povyšují tak komiks právě na něco víc. ALE nejsem si úplně jistá s tím určením. Já jako dospělá se všemi svými životními zkušenostmi cítím tu melancholii, ty rozpory, chápu, kam autorky směřují, co chtějí sdělit a daří se jim to. Už si tak ale nejsem úplně jistá, že by to pochopili a ocenili puberťáci 13+. Docela by mě jejich názor na tuto knihu zajímal.
Dobrodruhům
Tereza Ramba
Moc příjemné čtení. Víc o prožívání než cestování, občas jsem se ztrácela ke komu nebo o kom Tereza hovoří, ale nijak zvlášť mi to nevadilo. Formát a zpracování knihy je moc povedené, tím jak je v knize spousta volného místa, tak o to víc má čtenář prostoru vychutnat si ji.
Vzdelaná
Tara Westover
Velká očekávání přináší velká zklamání. A toto je i příběh knihy Vzdělaná. Čekala jsem strhující příběh, vhled do života mormonské rodiny, ale dostalo se mi vyprávění o životě v rodině s psychicky nemocným otcem a narušeným bratrem. Ano, bylo to zajímavé čtení, fascinující jak svobodná je v tomto směru Amerika, že někdo bez vzdělání může jít rovnou na univerzitu, že se stane dopravní nehoda s vážným zraněním, ale neproběhne žádné vyšetřování (nebo nebylo zmíněno?), ale podání té knihy mě zklamalo. Nedokázala jsem se dost dobře vcítit do Tary, její popis niterných pocitů mi přišel nedostatečný, z mého pohledu důležité události přecházela, jiným věnovala až moc velký prostor..takže po dočtení zůstal velmi rozporuplný pocit.
J SS Bach
Martin J. Goodman
Jak píší komentáře níže, konec románu dost ublížil, ale i přesto je to pozoruhodná kniha. V současné záplavě knih z období druhé sv. války a z prostředí koncentračních táborů je to konečně něco jiného. Moc se mi líbilo, jak dokázal autor zachytit schopnost Otty vypořádat se s různými situacemi skrze hudbu. Stejně tak ukazuje, jak těžké je vypořádat se s minulostí, ať už jsou vaši předci viníci nebo oběti, jak nelehké je být přeživším a ještě navíc "sloužit" potřebám společnosti jako svědek...
"Ach, Roso, to je pravda, ale to jsem nechtěl říct. Nejste hloupá. Je to proto, že jste mladá? Hledíte na život a netrápíte se s ním, dokud to dává smysl. Ale nemůžete vidět, že to, co dává smysl vám, může být pro někoho jiného zcela špatné. Myslíme si, že jsme díky slovům schopni přenést své zkušenosti na druhé lidi. Ale to je nesmysl. Každý člověk může zjistit, že zkušenosti jiných jsou jen nepatrným zlomkem toho, co odráží jejich vlastní zkušenost." (str. 253)
Prašina
Vojtěch Matocha
Knihu Prašinu jsem začala poslouchat jako audioknihu a tak mě strhla, že jsem po ní sáhla i v papírové podobě, abych se rychleji dobrala konce. Vojtěch Matocha umí skvěle vytvořit napínavou atmosféru, děj plyne rychle, není v něm nouze o dobrodružství a dějové zvraty. Věřím, že dětský čtenář musí být nadšen. V recenzích bývá Prašina přirovnávána k Foglarovým knihám, mně příběh evokoval spíše Harryho Pottra - ať už složením party, z čehož vyplynula další linka příběhu ;-), uvědomováním si sebe sama, dospěláckými výzvami, kterým museli hrdinové čelit, místy až krutostí a syrovostí. Ale upřímně řečeno závěr mě zklamal. Nebyl až tak překvapivý, což je v pořádku, jako dospělák mám načteno víc a vnímám děj skrze své zkušenosti jinak než dětský čtenář, ale hlavně mi přišlo, že děj má jisté trhliny, zůstala spousta nevysvětlených věcí. Uvidím, jestli se rozhodnu pro pokračování.
Můj dědeček třešňový strom
Angela Nanetti
Krásný příběh. Moc se mi líbil, ALE neumím si nějak představit, pro kterou skupinu dětí je to určeno. Nemohu se zbavit dojmu, že krása toho příběhu je pro ně neuchopitelná, že ji v něm vidím já, díky svým životním zkušenostem a prožitkům, ale ony ji zatím neuvidí. Podobně jako v knize Malý princ. Také zcela nedětská kniha mylně podsouvána dětem.
Pařížská švadlena
Natasha Lester
Tak toto nebyl můj šálek kávy. Nečekala jsem žádnou vysokou literaturu, pouze odpočinkovou četbu, lovestory zasazenou do atraktivního prostředí, ale toto bylo až moc odtržené od reality. Osudová láska od prvního okamžiku, kdy se jejich pohledy střetly; spalující vášeň, pochopitelně spousta pochybností o sobě, nevhodnosti svazku a neschopnosti převzít štafetu; rodinné tajemství, šílený sadista, a to vše zabaleno do "obalu" utkaného ze směsi druhé světové války, Paříže a prostředí krejčovských salónů...bylo to zkrátka až moc "sladké".
Tkaničky
Domenico Starnone
Mistrovské dílo. Do 124 stran dokázal Domenico Starnone extrahovat celou komplikovanost vztahů mezi manželi, rodiči a dětmi, sourozenci, touhu po lásce, věrnosti, žití. A jak už to u dobrých novel bývá, celé je to ozdobené krásnou pointou. Vynikající!!!
Divadlo světla
Anne Delaflotte Mehdevi
Tentokrát bych potřebovala udělovat i půl hvězdičky. Divadlo světla se odehrává v barokní Praze a prostřednictvím vzpomínek Slávka Sýkory se mnohdy velmi detailně seznamujeme s událostmi, které Prahu postihly v 18. století. Potkáváme také řadu známých postav českých dějin a díky Slávkovi máme možnost seznámit se s tehdejším životem. Příběh bohužel občas sklouzává k přehnané idyličnosti, případně uvažování Slávka připomíná až příliš - ať už slovníkem, nebo myšlenkami - člověka 21. století. Nikoli barokního. Anne Delaflotte místy sklouzává k povrchním klišé, příběhem se začíná podobat více učebnici české historie, jindy se naopak zajímavě noří do hloubky. Takže po přečtení zůstává rozpolcený pocit. Vyloženě špatné dílo to není, četlo se to snadno, přeneslo mě to do počátků českého divadla, ale mohlo se z tématu vytěžit víc.
Skřítek se stěhuje
Eva Dax
Příběh skřítka Kuby, který se připravoval na skřítčí zkoušky, ale všechno mu zpočátku komplikoval spolubydlící křeček Osvald se nám moc líbila. Krásně se četla, kapitoly byly tak akorát dlouhé, příběh vtipný, ale i poučný a doplněn o pěkné ilustrace. Ideální dětská kniha.
Černá skříňka
Amos Oz (p)
Představte si, že otevřete šuplík s korespondencí a před vámi se začne odvíjet třičtvrtě roku v životě několika postav. Prostřednictvím jejich dopisů se s nimi seznamujete, poznáváte je a když už si myslíte, že víte, kdo je kdo, kdo je viník a kdo oběť, tak se vynoří další list a vše je jinak. Amos Oz rozehrál výbornou hru, pravda občas jsou dopisy (hlavně Ilaniny) trochu násilné a ve snaze převyprávět určitou část minulosti nám čtenářům, je to moc křečovité, ale jinak skvělý nápad. Líbí se mi, jak Amos Oz drží styl jednotlivých postav, od několikastránkových dopisů po kousavé telegramy, jak se vše proměňuje a ukazuje nakolik jsou lidské vztahy, láska a nenávist vzájemně propojené.
Na knize mě mrzelo jediné, tím že mi chybí hlubší znalost Izraelských reálií a vhled do židovské kultury, tak mi tato linka unikala. Z toho mála, co jsem si odnesla, cítím, že je plná trefných postřehů podobně jako vztahový mnohoúhelník Ilany, Michela, Aleca, Boaze a dalších.
Grófka
Lenka Horňáková-Civade
Knihu Grófka jsem si vybrala, protože Marie a Magdalény od Lenky Horňákové-Civade se mi moc líbilo. S Grófkou to bylo složitější. Musela jsem si k ní najít cestu a přistoupit na to, že jde víc o pocity a obrazy než jen příběh. Skoro do poloviny knihy jsem váhala, jestli pokračovat, nebo ji odložit. Ale pak se to zlomilo a dočetla jsem jedním dechem. A právě v těch "obrazech", které autorka kreslí je kouzlo a síla této knihy.
Jak bratři Baťové obouvali svět
Markéta Pilátová
Pěkně udělaná kniha o bratrech Baťových, která dává dostatek prostoru hlavně vizionáři J.A. Baťovi. Grafické zpracování a ilustrace jsou překrásné.
Chmatákovi a velká narozeninová loupež
Anders Sparring
Tak tato kniha se nám moc líbila. Obsahuje všechno, co by dobrá dětská kniha měla mít. Příběh doprovází hezké ilustrace, je v něm lehké napětí, humor, trošku toho "zakázaného" a samozřejmě dobrý konec na závěr.
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Ano, starý dobrý Backman je zpět. Přiznám se, že prvních 140 stran jsem měla pochyby, nemohla jsem se začíst, množství postav, skákání v dějových linkách, výslechy svědků...taky mi přišlo, že Backman až moc tlačí na pilu. Ale nakonec absolutní spokojenost. Není to Medvědín, který považuji za jeho TOP knihu, je to opět spíš v duchu Muže jménem Ove nebo Tady byla Britt Marie. Nicméně i tak, spousta zajímavých myšlenek, úvah nad rodičovstvím, lidmi, vztahy, prostě tak jak on to umí. A závěr je pohlazením na duši.
Pračlovíčci - Hurá na mamuta!
Jackie Niebisch
Se synem se nám moc líbila. Skvěle se četla před spaním, protože každá kapitolka končí tím, že se pračlovíčci uloží ke spánku.
Bol lásky prodejné
Alena Wagnerová
Knihu jsem četla až po přečtení knihy o Sidonii Nádherné, takže část informací se opakovala, jen byla tentokrát předána prostřednictvím Johannese, což v mém případě vnímám, jako výborné doplnění obrazu dané rodiny a doby. Navíc v kultivovaném podání Aleny Wagnerové je i čtení o nevěstincích a prostituci studnicí informací, nikoli bulvární senzacechtivou knihou, jak by se snadno mohlo stát. A kromě výše uvedeného jsem si rozšířila obzory, třeba o to, co to znamená "šupem". Vždy jsem si myslela, že to znamená "honem, rychle". Omyl ;-)
Než řeknete hody hody
Regina Schwarz
Vtipná, moc hezky ilustrovaná kniha o Velikonocích, tedy spíš velikonočních vajíčkách. Moc se nám líbila a obdivovali jsme, do jakého detailu se ilustrátor s obrázky vyhrál. Můžete ji prohlížet několikrát a vždy budete nalézat nové vtípky, které vám zatím unikly.
Sidonie Nádherná a konec střední Evropy
Alena Wagnerová
Mám ráda životopisné knihy, obzvláště o zajímavých lidech, místech, osudech a dějinách. Toto vše kniha o Sidonii Nádherné splnila do puntíku. Oč krásnější měla dětství, o to smutnější konec života. Nepředstavitelné, jaké zlo zasela 2. sv. válka do společnosti.