Dandy1 komentáře u knih
Pěkný příběh. Bylo by krásné kdyby to tak mohlo fungovat. Bohužel jako zdravotník vím, že když je mozková aktivita nula, tak ani láska nepomůže.
Tak to byla jízda. Postava Ryana mi připomněla knihu Zločin a trest od Dostojevského.
Podle anotace a obálky jsem čekala romantiku. Nejdříve jsem si říkala, že to číst nebudu. Ale nakonec jsem nadšená. Těžké téma dokázala autorka podat s humorem. Za to jí děkuji.
Každá kniha Jane Harper je o něčem jiném a každá je skvělá. Už se těším na další.
(SPOILER) Autorka spojila zajímavá témata do jednoho příběhu. Chybělo mi tam však napětí. Je to popis známých skutečností života chudých obyvatel. Kdo s kým skončí mi bylo jasné od začátku. Proč je Modřenka modrá jsem si našla na google dřív než to autorka odhalila, protože mě to přišlo jako kravina. Každý ví, že lidé mají jen čtyři barvy. Kdyby to od začátku popsala jako diskriminaci kvůli nemoci a ne kvůli barvě kůže, bylo by to čtivější. Otázky k zamyšlení v závěru knihy... , jako pro děti ze školy. Pokud nad tím člověk nepřemýšlí během četby, nemá kniha pro něj cenu.
Četlo se to lehce. Teď se podívám jak je kniha zpracovaná v seriálu a pak uvidím, jestli budu další díly číst nebo raději sledovat v podobě filmu.
V knize je znát, že autorka má policejní zkušenosti. Děj je trochu přehnaný, ale tentokrát mi to vůbec nevadilo.
První půlka byla hodně nudná. Závěr knihy dostal spád a děj, ale celkový dojem z knihy už zůstal špatný.
Autorka umí podat fakta jako zajímavý román. Číst do hloubky zpracovaný příběh je jiné než rozklikávat povrchní novinové články.
Divila jsem se, že tento nemilosrdný vrah dostal počítač a plnili mu požadavky. Dovolili šířit jeho knihu. Místo kulky do hlavy mu umožnili šířit dál jeho myšlenky. A bohužel měl i následovníky.
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/strelce-z-novozelandske-mesity-inspiroval-masovy-vrah-breivik-40274458
Jsem za půlkou a pořád mě to nechytlo. Žádná postava mi není blízká. Děj je roztříštěný na tisíc kousků. Nějak se nechám.
Smutná kniha o dětech bez štěstí. Jen mě na pozadí ukrajinských událostí napadá, jestli se to neděje zas a znova, s jinými kulisami.
Toto nedávám. Až budu mít chuť na záhady, poklady a spiknutí, sáhnu po Brownovi. Já chtěla po Dánovi to co vždycky. Vraždu, cestu k pachatelovi a srandičky z kanclu.
Kniha je plná krutosti a popisů mučení. Nedokážu to dočíst. Myšlení Korejců je mi na hony vzdálené.
Nebyli schopní žít šťastně ve společnosti a neuměli žít šťastně ani v lese. Kdyby byli schopní, našetřili by si napřed na stavbu soběstačného bydlení. Překvapuje mě, že se mohli utábořit kde chtěli a mohli pokácet tolik stromů. Vadilo jim jak lidé ničí planetu, ale při tom, kdyby všichni udělali to co oni, nezbyl by v přírodě kámen na kameni.
Zpovědi budějovického kata jsou napsané podle příběhů zaznamenaných v kronikách. Mezi nimi se dozvídáme osudy jednotlivých postav i o historii Budějovic.
Líbí se mi styl psaní autorky. Jako bych nečetla knihu, ale poslouchala příběh mé kamarádky nebo kamaráda tváří v tvář.
Jsem ráda že autor nepíše své knihy podle šablony, jak to dělají jiní.