Daniela777
komentáře u knih
Podivný život režiséra
Otakar Vávra
Knihu jsem překvapivě četla se zájmem. Kniha je nejen autobiografická, ale zároveň jsou v ní dost výstižně popisována důležitá období českých novodobých dějin - první republika, nástup fašismu, 2. světová válka, represe komunistického režimu. Vše toto režisér zažil. Ba i se účastnil. Znal se se známými intelektuály, ale vycházel i s mocnými, mezi kterými byla celá plejáda vlivných ničemů. Já si ale nemyslím, že by si zadal s režimem. Naučil se vycházet s mocnými, aby nepřišel o možnost filmovat. A jako známa osobnost mohl pomoci i druhým.
Osm múz mého života
Josef Koutecký
Velmi krásné rozhovory s prof. Kouteckým, vzdělaným, jemným, citlivým a velmi lidským člověkem. Z jeho povídání je cítit obrovská skromnost a pokora k životu. Jedna část knihy se týká i staré Prahy, kterou mám také ráda; popisuje místa, která navštěvoval a jejichž atmosféra se bohužel změnila hodně k horšímu. Píše o své milované ženě, o hudbě, o rodině. Pro mě bylo toto čtení balzám na nervy.
Ernest Hemingway: Svědectví jednoho života
Michael Katakis
Kniha na kvalitním papíru s mnoha fotografiemi. Asi jediné plus. Ze života spisovatele jsem se moc nedozvěděla. Naprosto jsem postrádala souvislosti; kniha je tvořena hlavně úryvky z různě poskládaných dopisů, mezi kterými je vždy krátký text, který mnoho informací nepodává. Vše je řazeno velmi chaoticky. Předmluva i ukončení je zase jen chaotický text.
Marilyn
Norman Mailer
Vyprávění v románovém (trochu zdlouhavém) stylu, takže člověk musí v té záplavě slov hledat fakta, která by měla být u biografické knihy. Takže víc volné vyprávění než biografie. Autor zdlouhavě popisuje svoje úvahy na úkor popisu života Marilyn. Knihu jsem nebyla schopna dočíst. Skoro žádné fotografie.
Dávno
Petr Janda
Knihu jsem přečetla s velkým zájmem. Svůj životopis Janda píše reálně, srozumitelně, lidsky, bez rádoby vzletných literárních obratů. Píše velmi otevřeně a upřímně o svém dětství, rodině, pracovních vazbách i životě svých dětí. Také se člověk dozví hodně z historie Olympiku, který jsem vždycky měla ráda. Nehraje si na tvrďáka rockera, je velmi lidský a pravdivý. Je zajímavé sledovat, jak od bouřlivého mládí dochází skrz velmi těžké životní trable k velké pokoře k životu.
Byla jsem ženou slavného muže
Božena Neumannová Hodačová
Kniha byla čtivá a člověk se dozvěděl dost zajímavých informací o tehdejších známých osobnostech, které byly oficiálně jen opěvovány. Neumann byl tyran, děvkař, egomaniak, zlý člověk, který s každým vedl boj a nestaral se o rodinu. Vůbec nechápu, proč se k němu pořád vracela. Vadilo mi, že se dost litovala a také to, že on se k ní choval hrozně a ona mu přesto pořád dělala služku.
Jinak když se autorka od Neumanna osamostatnila, byla velmi aktivní moravskou novinářkou a napsala dva autobiografické romány, ve kterých projevila celkem kulturní i jazykový rozhled.
To je on!: O té, co si říkala Toyen
Milena Štráfeldová
Toyen - silná, statečná (ukrývala za války kamaráda Žida), nekonvenční osobnost, kterou já obdivuji. Neměla to lehké. Její matka ji tlačila do konvenčního života tehdejších dívek, tj. vdavky, děti, starání se o manžela. Ona se tomu naštěstí dokázala ubránit, ale jen díky dramatickým sporům s matkou. Žila jen pro svou tvorbu, to bylo naplnění jejího života.
Kniha byla psána hlavně formou rozhovorů, což mně trochu vadilo, neboť člověk pak neví, co je realita a co fabulace. A já se ráda o osobnostech dozvídám realitu, pravdu. Jinak byla kniha psaná zajímavě. Přibližovala i různé historické okamžiky.
Petr Čepek - Talent a osud
Jaroslav Vostrý
Spíš než Čepkův život jsou v knize rozebírány divadelní role a filmy, ve kterých Petr hrál.
Nikdy není pozdě na šťastné dětství
Beatrice Landovská
Skvělá knížka, divím se, že se jí nedostalo více pozornosti. Oproti názvu knihy autorčino dětství bylo dost drsné. Landovský jako otec se doma téměř nevyskytoval, otec nebyl dobrý. Je to zároveň vzpomínka na dobu mého dětství a raného mládí, protože autorka autenticky popisuje atmosféru tehdejší doby.
A hlavně, knížka je napsána velmi vtipně.
Utajené vládkyně
David Glockner
Kniha má sice v názvu "vládkyně", ale skutečnost taková nebyla. Tyto ženy žily se svými sebestřednými a ješitnými muži, kteří se ani moc ovládat nedali. Mnohdy vzdělané a chytré ženy dělaly těmto sobeckým mužům spíš pečovatelky a veškerý svůj intelekt obětovaly službám pro své manžele.
Nicméně kniha byla čtivá, zajímavá a člověk se dozvěděl i jiná fakta, než která jsou všeobecně známá. Daným osobám byly objektivně přiznávány chyby, osoby byly popisovány bez jednostrannosti a bez zbytečné adorace. Knihu jsem přečetla se zájmem.
Šokující smrt Marilyn Monroe
Douglas Thompson
Chtěla jsem si přečíst něco o životě Marilyn Monroe, ale tato kniha k tomu není vhodná. Píše se tady mnohem více o životě tehdejších politiků, o jejich intrikách, o jejich střídání milenek, že se člověk diví, že jim ještě zbyl čas na politiku. O propojení politiky s mafií. Asi nejmenší část knihy se věnuje životu Marilyn Monroe. Kniha je zbytečně dlouhá, protože se informace opakují. A chyběly mi tam fotografie
Příběhy domů slavných - Na známé adrese
Blanka Kovaříková
Velmi zajímavá a dobře psaná kniha. Není psaná ani moc bulvárně (v tom nesouhlasím s komentářem viz níže). Krásně až nostalgicky popisuje tehdejší život v Praze a jejich obyvatel. Autorka připomíná místa, která si ještě jako malá pamatuji. Takže pro mě krásná vzpomínka. Knihy paní Blanky Kovaříkové si vždycky ráda přečtu.
O Janě a Zdenkách kolem Jana Wericha
Tereza Brdečková
Velmi čtivě psaná kniha. A velmi zajímavé téma. Možná mohlo být v knize méně citovaných dopisů a více textu. O manželce Wericha jsem nevěděla nic a z knihy vyplývá, že to byla velmi inteligentní žena, která např. vedla Osvobozené divadlo po ekonomické a provozní stránce, dělala překlady her a Werich s ní vše konzultoval. Žila, jak to bývá, zcela ve stínu Wericha, velmi často na svůj úkor. Ke konci života si uvědomila, že celý život mu sloužila a teď nemá ani důchod. Vadili jí Werichovy pózy, proměnlivé nálady, milostné eskapády. Jeho obrovské ego i sobectví úplně ženy v jeho rodině pohltilo. Fanča paradoxně se z tohoto pohlcení dostala přes tragédii, že vlastně všichni členové rodiny brzo po sobě umřeli, a tím na ni "werichovský život" nemohl dále působit. Werich byl velký umělec, ale jako člověk...? Bylo těžké asi s ním vydržet.
Iveto, sbohem...
Zlata Golda Dvořáková
Chápu, že se chtěla paní Dvořáková (Golda) očistit z toho, co o ni Bartošová nepravdivého říkala, a proto zveřejnila tuto knihu. Avšak to není uvádění nepravdivých osočení ze strany pí Bartošové na pravou míru. V každé kapitole je jasný záměr: napsat něco špatného o Ivetě, za každou cenu. A často v kontrastu s tím, co Golda udělala dobře nebo jí dobře poradila. Nedělám si iluze o Ivetě, byla alkoholička, která si namlouvala spousta lží. Avšak tahle kniha ji předčila.
Hana Mašková
Hana Kotíková
Hanu Maškovou jsem jako malá sledovala, tak jsem se těšila, že si ještě něco přečtu z jejího života. Byla jsem ale zklamaná. Kniha byla tvořena hodně z dialogů, které nemohly být po tolika desetiletích pravdivé. Kniha je vlastně z velké míry fabulace. Byla změněna jména trenérů i rodičů. Vadilo mi, že tam nebyly uváděny roky v posloupnosti; čtenář pak tápe, kdy se jednotlivé závody a události staly. Velmi mi vadilo, že matka Hany, která měla těžký život, byla za každou cenu líčena negativně. Otec naopak hodný, chápající. Byly to až dva extrémy. Já čtu ráda biografické knihy se skutečnými fakty. K tomu ale měla tato kniha hodně daleko.
