dav2man komentáře u knih
Velmi silná kniha o neuvěřitelně statečné a úžasné ženě, která prožívá svůj život v jen těžko si představitelných podmínkách na odlehlé samotě kdesi v Sudetech po 2SV a v šílených 50 létech. Nechápu co všechno tato dívka zvládla a unesla. Příběh líčící životní osudy Anny, Volyňské Češky, která byla odeslána z Ukrajiny zpět do Čech je fascinující a její schopnost vypořádání se s nelehký životem v horách, v cizí zemi se čte opravdu jedním dechem.
Tohle mě bavilo! Téma velmi zajímavé, barvitě vylíčený a tak nějak velmi lehce akceptovatelný a realistický příběh mě docela vytáhl a ne a ne pustit. Zkrátka se to četlo opravdu samo. Asi za to velkou měrou může i parta překladatelů, kteří z mého pohledu odvedli výtečnou práci. Každopádně tahle nenápadně vyhlížející kniha byla pro mě velmi milým a příjemným objevem a jsem rád, že jsem se nenechal odradit dobou vzniku a přečetl jsem si to. No a když si to člověk zkusí představit a tak nějak dostat se do té popisované reality, tak to muselo být fakt drsné psycho a nechtěl bych to zažít ani náhodou.
Absolutní špica. Už když jsem loni četl 1 díl tak jsem byl nadšený a dvojka to prostě ještě umocnila. Paradoxně je to velmi neradostné a místy až srdceryvné dílo, brutálně reálné, ale nesmírně poutavě napsaný příběh a skoro se to nedá odložit. Ke knize mám osobní vztah už jenom tím, že žiju 8km od Těšína, takže všechny ty lokace v knize popisované jsou velmi blízko a navštívil jsem je mnohokrát. Taky jsem měl osobní zkušenost se šachtami a těžbou uhlí (na učňáku jsem měl několik let praxi na šachtě a pak jsem měl i možnost fárat na Darkově, tchán pracoval X let na šachtě). Obdivuji jednotlivé postavy, které se paní Lednické podařilo popsat opravdu bravurně - jejich pestré spektrum charakterů a hlavně jak je různě více či méně (de)formovala doba, dějinné události a jejich nejbližší okolí a rodina. Tato kniha byla pro mě extrémně poučná a dozvěděl jsem se spousty informací, o kterých jsem měl jen velmi nezřetelné tušení a mnohdy jsem o nich vůbec nevěděl. Všechny ty historické události, nálada ve společnosti, nacionální boje Čechů a Poláků, pak i Němců byly v knize zachyceny s grácií Mistra. A to už vůbec nemluvím o používání jazyka a obohacení textu výrazy "po našymu" či různými polskými slovíčky. Tohle pro mě atmosféru domovského kraje ještě více zhmotnilo... Skoro jako by tam člověk byl a všechno to prožíval s jednotlivými postavami přímo v jejich domech, ale navíc s bonusem, že jsme mohli sledovat nejen děj a atmosféru místa v čase, ale podívat se na to vše očima a myšlením jednotlivých protagonistů - být v jejich hlavě.
Oceňuji, jakým způsobem autorka všechny ty těžké životní situace a prožité hrůzy zaznamenala a doslova "vpletla" do tohoto opravdu excelentního příběhu mapujícího život rodin napříč dějinami v průběhu 20 století.
My se máme tak strašně dobře, že nemusíme nic z toho zažívat. Takové knihy je nezbytné číst, abychom si náležitě vážili svých předků a věděli o tom, čím si museli projít a jak mnohdy bolestnou a krvavou cestu nám "prošlapali".
Skvělá kniha o těžkém tématu konce 2sv, odsunu Němců z pohraničí a novém osídlování těchto krajin. Velmi čtivé a objevné. A vše založené na reálných základech skutečných historických událostí. Autorovi se podařilo skvělým způsobem své postavy a jednotlivé charaktery nebo lépe prototypy osob zasadit do prostředí horské vesnice, výborně v příběhu zpracoval spousty rozporuplných názorů a ožehavých témat - jako např. kolektivní vina (všichni Němci jsou zloduši protože rozpoutali válku X všichni Češi jsou dobří a vyhnání Němců či jakékoli páchané násilí a nespravedlnosti jsou omluvitelné), davová manipulace a fanatizmus, bezostyšně a beztrestné jednání samozvaných "obránců svobody" jako byl Tomeček...Bylo to pro mě extrémně zajímavé a poučné a díky této knize jsem pochopil spousty historických souvislostí o nichž jsem měl jen mlhavou nebo spíše žádnou představu. Velmi mi bylo líto rodiny Fuchsových ale i ostatních Němců i Čechů, kteří se stali oběťmi lidské zlovůle a teroru aniž by udělali cokoliv špatného.
Výborná kniha a po jejím přečtení jsem se hned pustil do 2 dílu. Tohle by měla být povinná četba. Zařazeno do výzvy pro 2023 - Kniha o zakázané lásce, protože vztahu Čecha Františka a Němky Pauly opravdu nepřalo vůbec nic.
Výborné. Detektivky nejsou úplně má nejoblíbenější četba, nicméně toto moje první setkání s paní Klevisovou mě teda nadchlo. Čte se to fakt abs skvěle - člověk ani moc knihu nechce odložit a musel jsem to v noci dočíst. Perfektní psychologie postav ( v podstatě každý účastník může být pachatel), velmi realný popis zivota v zapadlé mikrovesničce v pohraničí, výborně vystavený příběh a zápletka, parádní lokace a místopis. A postavy detektivů Josefa a Sylvie moc sympatické a úžasně se doplňující. Za mě opravdu pecka - smekám před autorkou a určitě si někdy zase něco od ní rád dám. K této knize jsem se dostal víceméně náhodně, kdyz jsem hledal v žebříčku něco co by sploňovalo zadání a tohle teda byla sakra dobrá volba. Přečteno v rámci výzvy - 18. Kniha jejíž hlavní hrdina pije kávu. A musel jsem si několikrát k četbě tenhle božský nápoj udělat, protože ta občasná vůně kávy linoucí se z knihy mi dělala hrozně chutě, kterým jsem nemohl odolat.
Čtenářský zážitek až na dřeň. Jsem šokován jak se můžou někteří lidé chovat k ženám a ještě horší je že v islámských zemích je takovéto hrubé nasilnicke a tyranské chování bráno jako standard a vlastně společenský nijak zavrženíhodné. Ten příběh mě šokoval ale i nadchnul zároveň. Byl jsem otřesen tou brutalitou hlavních postav, zejména pak Rašída, ale na druhé straně je to neuvěřitelný příběh o síle člověka přežít a bojovat o své místo na slunci všemu tomu zlu navzdory. Už předchozí autorova kniha Papiroví draci byla extrémně silná a tahle ji ještě předčila. Za mě by tohle měli číst úplně všichni jako povinnou četbu, ať se naučíme vážit si toho co máme a v jaké kultuře žijeme.
Výborná kniha o věcech dávno minulých přesto stále nejvýše aktuálních. Četlo se to samo a kniha mi byla obzvláště blízká tím, že se dej odehrává v místech pro mě známých (nedaleko mého bydliště) , které jsem již mnohokrát navštívil. O některých věcech jsem neměl vůbec ponětí a jsem moc rád za takovou skvělou a velmi poutavou exkurzi do života předchozích generací. Za mě prostě pecka a všem vřele doporučuji!
No toto!!! Děkuji pěkně! Tuhle knihu jsem docela dlouho odkládal a teď vím, že to byla chyba. Za mě absolutně perfektní kniha, napínavá, dobrodružná a doslova nabitá objevnými informacemi, které byly pro mě z velké části úplně nové, úžasně dobře zpracované a obrovsky rozšiřující obzory a znalosti. Ten střet totálně odlišných kultur, společenských hodnot, postavení lidí ve společnosti, uvažování a vnímání života a smrti je v knize popsán pro mě naprosto fascinujícím a zcela strhujícím způsobem. Obdivuji autora za to, jak všechny tyto střípky vědomostí do knihy zapracoval a předal je svým čtenářům. Pro napsání takovéhoto díla musel potřebovat opravdu neuvěřitelné množství času a úsilí, aby tyto informace vyhledal, získal, zpracoval, pochopil a "vetkal jako zlaté nitky" do skvělého příběhu. Byla to neuvěřitelná jízda a doslova "informační tajfun".
Ve své podstatě souhlasím téměř s většinou předchozích komentářů čtenářů a jsem velmi vděčný své ženě, že mi tento literární skvost trpělivě připomínala a doporučovala. Stálo to za to a že byla kniha poněkud "objemnější" to mi teda vůbec nevadilo, aspoň mě to zabavilo na hezkých pár dnů a umožnilo mi to být na skvělé, dobrodružné, zábavné a obohacující expedici. Prostě toto byla opravdu famózní kniha.
Také oceňuji, že autor v příběhu často poukazuje na to, že opravdové poznání někoho (jiného člověka) nebo něčeho (jiné kultury, způsobu uvažovaní, principů fungování společnosti, životních priorit atd) vyžaduje velké množství času a hlavně otevřený přístup bez předpojatosti, předsudků, prvních dojmů či ovlivňování názory ostatních lidí. Bez toho se nám žádný poklad ukrytý v těch druhých objevit nepodaří a ke své vlastní škodě zůstaneme pouze na povrchu.
Další výborná kniha. Děkuji své ženě že mě na ní odkázala, čtení jsem si velmi užil a strašně rychle to uletělo. Příběh Eleanor je z jedné strany děsivý ale je to vše velmi reálné a perfektně vystavěné. A tak velmi lidské!
Je to příběh o osamělosti, o šikaně a psychické tyranii matky vůči dítěti (bylo hrozné číst o tom co je matka schopná udělat svým dětem a jak je to může zdeformovat a poznamenat na celý život), ale také je to o naději, drobných laskavostech a o cestě k sebepřijetí a vypořádání se s krutou minulostí. A také je to o tom, že každý z nás můžeme velmi významně pomoct lidem v našem okolí a to úplnými drobnostmi - je třeba akorát trošku pootevřít oči a být více empatický. Tenhle debut se autorce opravdu povedl a kniha pro mne byla výbornou, milou a místy i vyloženě laskavou a vtipnou společnicí.
Výborné. Už jsem přečetl všechny autorčin knihy a je to opět moc fajn čtení mapující životy několika generací ve formě téměř časosběrného dokumentu. Tento románový "monitoring" transformace postav, jejich povah a charakterů v průběhu časoveho úseku např. 60 let, který paní spisovatelka mistrně ovládá, činí její knihy opravdu velmi čtivými a zajímavými. Osudy běžných (až téměř bezejmenných) obyvatel menšího městečka jež jsou vzájemně provázané a spojené existenci hotýlku na periferií v němž pan Leopold vybudoval i "pokojíčky lásky" se autorce opravdu umně podařilo vykreslit a zachytit. Fajn kniha - bavilo mě to a četlo se to samo.
Popisovaný příběh a zvolené téma bylo opravdu velmi silné. O tehle strašlivé genocidě ke které došlo v Litvě, Lotyšsku s Estonsku jsem neměl před tím žádné informace a musím říct že mě to fakt šokovalo. Čeho byli lidi schopni? A opravdu hluboce se skalním před charaktery hlavních postav, nejvíce pak Jeleny, ale i jejích dětí Liny a Jonase - je neuvěřitelné že v tom všem čím procházeli dokázali být optimistický založení a hlavně nadmíru laskaví k jejich okolí. Je to moc smutné čtení ale také hodně poučné. Myslím že by si tuto knihu měli přečíst všichni a zejména pak věční stěžovatelé a brblalové.
Do Životic to mám kousíček, ty místa popisované v knize znám velmi dobře, takže v tomto směru to bylo pro mně vyprávění o věcech blízkých. Ne sice dobově ani z hlediska událostí, ale místopisně ano. Od paní Lednické jsem si přečetl oba díly Šikmého kostela a musím říct, že se mi ty její knihy opravdu velmi moc líbily a četly se absolutně skvěle.
Knížka Životice je úplně jiná, je to literatura faktu založená na výpovědích příbuzných dotčených touto tragickou událostí a velmi detailním a jistě i extrémně pracným pátráním v různých archívech a dalších zdrojích. Nicméně musím konstatovat, že se autorce podařilo nalézt opravdu pozoruhodné informace a jednotlivé střípky, události a souvislosti vyprávění sestavit v kompaktně působící dílo, které odkrývá důvody, proč k takovému masakru došlo, jaké bylo dobové a lokální pozadí a také motivy hlavních postav odpovědných za tolik zmařených životů a mnohonásobně horší důsledky pro přeživší.
Kniha jasně ukazuje jak obrovské množství zla, utrpení a nedozírně tragické důsledky může způsobit ješitnost, ctižádostivost, touha po úspěchu a moci, osobní msta a další podobné vlastnosti. To co se tehdy v roce 1944 v Životicích stalo nesmí být zapomenuto a věřím, že právě to byl důvod proč paní Lednická této knize věnovala tolik času a úsilí.
Krásné čtení, vše je takové snové, jako by v oparu nebo když se obraz tetelí v horkém vzduchu, ale přitom moc hezké, objevné (Arménie musí být úžasná země a autorka nám poodhaluje spousty informací zejména o původním životě a zvycích lidí) , cizokrajné, laskavé a příjemné. A ty magické prvky a popisy, které se prolínají s realitou až tak těsně, že někdy je problém odlišit co je skutečné a co už ne tomu dodávají ještě větší kouzlo. Líbilo se mi moc, jak autorka popisuje život starých lidí, kteří si uchovali své původní zvyklosti, tradice a způsob života předávaný z generace na generaci a dali přednost tomu na co byli odjakživa zvyklí (ikdyž to znamenalo spusty dřiny navíc, minimum pohodlí a nevyužívání "výdobytků a pokroku civilizace"). Mohli žít jinak, ale většina z nich se rozhodla zůstat tam v horách, ve vesnici "na vymření", ve svém starém dobrém světě. Moc se mi líbilo shrnutí celé knihy v doslovu Kateřiny Šimové - tohle bylo fakt velmi trené: "Tři jablka spadlá z nebe tak jsou přes všechnu svoji tragiku nejen výrazem úcty k předkům, zemi, na niž žijí a odvěkému způsobu života, v němž má vše svou chvíli a svůj čas. Jsou především univerzální výpovědí o tom, že láska vítězí nad smrtí. A že zázraky se dějí. A že na ně nikdy není pozdě...!"
PAN Zdeněk Svěrák je pro mě ikonou už nějakých 25 let a jsem velkým fanouškem jeho laskavého a inteligentní humoru. Jeho scénáře k filmům, divadelní hry, písničky i knížky jsou nádherné, vtipné a velmi něobyčejně lidské, trefné a ze života. Je to úžasný člověk a ta jeho kreativita je naprosto geniální a jedinečná. Pan Svěrák je mimořádně pečlivý a detailní pozorovatel života a své poznatky předává nám všem s neopakovatelnou autentickou poetikou, tak jak to umí jen on sám. Strážce nádrže je skvělá knížečka, ve své podstatě úplně triviální - jsou to takové úžasné interní sdělení starého, osamělého ale v jádru velmi poctivého a laskavého člověka, který pozuruje svět kolem sebe a jelikož si nemá s kým popovídat, tak píše dopisy řediteli povodí a v nich komentuje co vidí a slyší. Byla to lahůdka a pohlazení na duši. Prostě Mňam. Ono se to ani nedá moc popsat, to si prostě musíte přečíst a nechat to na sebe působit.
Líbil se mi moc nápad psaní některých částí knihy z pohledu SMRTI. Jak odněkud z blízké vzdálenosti popisuje pocity a myšlenky lidí se kterými se setkává a těmi kdo jsou v okolí. Opravdu zajímavý nápad, kniha napsaná velmi zručně, příběh je vystavěn velmi realisticky a přesto si uchovává určitou snovost a hořkosladkou chuť. Ale za mě moc fajn kniha a oceňuji autora, že konec neudělal jako sladký happy-end. Skvělé hlavní postavy, které si prostě čtenář musí zamilovat.
Dobře napsaná detektivka. Oceňuji především hezké prostředí a zasazení události do Beskydských vrchů na Valašsku, rozmanité a reálné postavy a hlavně umírněnost až skoro decentní popis zločinu a spáchaného násilí. Tohle je na autorce fajn, že mnohem více prostoru věnuje psychologii postav a probádání možných motivů a skutková podstata je vyřčená na pár řádcích.
To vám bylo panečku krásné počteníčko. Báječné a okouzlující, prostě potěcha duše každým coulem, každou přečtenou stránkou ... a ty postavy vytvořené opravdu s grácií Mistra. Jen jednu chybičku to mělo že už mi to skončilo.
Uff. Tak tohle byla fakt síla. Kniha naprosto úžasná, pohltilo mě to a pořád o osudech jednotlivých hrdinů musím přemýšlet. Velmi emcoionálně vybroušený příběh, spisovatelův styl je velmi čtivý a v několika pasážích jsem byl opravdu dojatý. Měl jsem předtím spoustu předsudků vůči Afganistánu a jeho lidu, po přečtení knihy jsem mohl získat úplně jinou perspektivu a pohled na tuto pro mě totálně neznámou zemi a její ubohé těžce zkoušené obyvatele. Jsem nadšený touto knihou a určitě si rád od tohoto autora přečtu něco dalšího.
Moc dobrá kniha, kde se autorce opravdu mistrně povedlo zmapovat osudy lidí v malé vesničce u Přerova na konci 2SV. Popis rozmanitých životních osudů různých postav byl velmi zajímavý, realný a pestrobarevný, ale také se autorce dobře podařilo poukázat na to, že každé rozhodnutí (ať už dobré nebo špatné) má své důsledky, které mohou mít zcela zásadní dopady na životy dalších lidí. Jen ten konec nemusel být až tak tragický, to mě asi na tě knize nejvíc rozhodilo. Jako to co se na Švédských Šancích tehdy stalo byla šílená katastrofa a naprosté zvěrstvo, ale takhle tragicky jinak skvěle napsanou a poutavou knihu autorka úplně ukončit možná nemusela.
K této knize jsem se dostal díky čtenářské výzvě - 10. Kniha o boji za lidská práva. Nebylo to moc hezké čtení (vzhledem k popisovanému tématu a událostem), ale o to zajimavější, poučnější a objevnější to pro mě bylo. Neměl jsem vůbec představu o tom, jak strašlivé to bylo v Rumunsku za hrůzpovlády diktátora Ceausescu a o to více mě to, co se tam tehdy dělo a co museli prožívat ti ubozí lidé, šokovalo.
Ten naprosto šílený materiální nedostatek a strádání ve všech oblastech (jídlo, teplo, bydlení, elektřina, voda atd) byl děsivý a podmínky ve kterých lidé museli žít byly absolutně nepředstavitelné. Bohužel mnohem horší a daleko více devastující byl psychický teror a tyranie, kterým komunistická tajná služba a armáda trýznili lidi a zbavovali je jakýchkoli jistot, důvěry svobody a sebeúcty. Ta neuvěřitelná síť informátorů, kteří byli pod tlakem nuceni, aby špehovali lidi ve svém okolí a rodinách, aby na ně donášeli, způsobovala, že vlastně nikdo si nemohl být jistý vůbec ničím, že nikdo nemohl věřit ani těm nejbližším. Strach se stal neuvěřitelně mocnou zbraní v rukou tyranů a sadistů a rozkládal společnost hůře než mor.
Je to moje třetí kniha od Ruty Sepetys a velmi oceňuji práci této autorky, která každou svou knihu připravuje několik let, během nichž se věnuje opravdu detailní badatelské činnosti, zkoumáním historického kontextu a různých dostupných pramenů, pátrání v archívech a hlavně rozhovorů s účastníky (či jejich příbuznými) a sbíráním vzpomínek očitých svědků, pamětníků nebo dalších lidí, kteří dané období prožili. Takže všechny její knihy jsou vytvořeny na reálném a historicky podloženém základu tragických situací a událostí, nad nimiž vystaví skvělý příběh a vytvoří obrovskou škálu různých postav a charakterů.
Autorka má opravdu neuvěřitelnou schopnost poukázat na to, čeho všeho jsme my lidé schopni - na jedné straně jaké šílené zlo, krutosti, zranění a peklo můžeme druhým udělat (temné kulisy) a na druhé straně vždy nechá vyniknout jako jasný plamen i tu spoustu dobra, lidskosti, odvahy, statečnosti, obětavosti a laskavosti, která z hlavních postav jejich příběhů tryská.
Rozhodně nelituji času s touto knihou a můžu jen doporučit ostatním k přečtení.