ddkk komentáře u knih
Velmi otevřené vyznání Miloše Kopeckého, které na nemnoha stránkách (pravda, jde o dopis, takže vlastně na mnoha stránkách) bez příkras a bez snahy po sebeobhajování upřímně ukazuje jeho skutečné názory, nálady, potíže, strachy i pochybnosti. Dopis přítelkyni dr. Evě Červinkové napsal v roce 1991 a je zčásti tímto krátce porevolučním obdobím poznamenán. Kopecký nic ze svých postojů nezastírá, také se vrací k "největší chybě svého života" - pořadu o emigrantech, který v 80. letech natočil pro ČST, k chybě, kterou sám sobě nikdy neodpustil. Vyznává se ze svých depresí a osobních hrůz, které je doprovázejí, vrací se ke svému dětství jedináčka, jak píše "chcípáčka", bez kamarádů, s milovanou maminkou a bezcitným otcem, neváhá otevřeně psát i o svém postoji k sexu...Je toho mnohem víc, co se na necelých sto stránkách o Miloši Kopeckém a jeho děsech dovídáme.
Kniha stojí určitě za přečtení a proto ji doporučuji. Stejně tak článek dr. Cyrila Hörschela (viz Zajímavosti). Miloš Kopecký byl neuvěřitelný velký člověk...
Tess tentokrát zvolila zajímavé a neotřelé téma a odlišné kulisy zločinů, které Jane a Maura vyšetřují. Dotkla se i dnes už pozapomenuté katastrofy v Bhópálu z roku 1984 a také nemoci, o které řada dnešních čtenářů asi také moc neslyšela. Tentokrát mi trochu vadilo soukromé zpytování vlastního života hlavních hrdinek (přiznávám, že jsem je občas přeskakovala...).
I tak výborný další díl série. Doporučuji.
Knihy "z pitevny a okolí" od Tess Geritssen mne nadchly. Začala jsem tedy od prvního dílu a vůbec nelituju. Autorka umí své příběhy výborně promýšlet, umí vyvážit části týkající se vyšetřovaných zločinů a části ze soukromí obou protagonistek. Děj je napínavý, má spád a řešení překvapí. A navíc - rozsah jejich knih je přiměřený. Série s Jane a Maurou je skvělá, i když trochu temná, zábava. Dávám pět a doporučuji.
Knihy Sharon Bolton osobně řadím mezi nejzajímavější detektivky, které jsem kdy četla. Mají švih a spád, zajímavý námět, jsou výborně vyprávěné, mají neotřelé zápletky a překvapivé závěry...Rakvář, podle mne, mezi ně nepatří. Kdo ví proč se autorka posunula k čemusi jakoby nadpřirozenému, i když ne tak doslova. Naznačuje čarodějnické schopnosti hlavní hrdinky, zatahuje do děje černou a bílou magii, pracuje se šestým smyslem, pocity, intuitivností a nevysvětlitelným nutkáním. Racionalita jde stranou. Vysvětlení případu chybí, chování hlavního viníka (pokud jím skutečně je) je nejasné. Kdo přesně jsou "ti ostatní" mi buď uniklo nebo to prostě v příběhu není...
Možná, že si Sharon připravuje půdu pro pokračování trilogie. Trochu ji podezírám že to bude něco ve stylu Randalla a Hopkirka. Chci věřit, že to bude lepší než první díl.
Tentokrát jen za tři.
Zvláštní kniha. Až do konce jsem si nebyla jista, jestli to autorka s těmi duchy myslí vážně. V každém případě je to příběh umně promyšlený a spletitý, v němž se prolínají různé časové roviny a odehrává se v něm spousta zla. Bylo to do poslední věty napínavé...Jen jsem si pořád říkala: kdo, sakra, je ta Katherine a odkud se tu vlastně vzala?
Nejsem právě fanouškem mysteriózních děl (pravda, až na Kinga), ale Zimní lidé mne docela zaujali. Nicméně, další knihu autorky zrovna číst netoužím...
Začala jsem s Lacey Flintovou hezky od začátku a byla jsem příjemně překvapená. Tak, že jsem přečetla všechny knihy dosavadní série jednu po druhé. Je to skvělé čtení - napínavý děj, zajímavá zápletka, inspirována nikdy nevyřešeným případem Jacka Rozparovače a tajemství podivuhodné Lacey až do konce...
Moc dobře jsem si početla a doporučuji :-)
Martin Servaz (a ani Bernard Minier) mne opět nezklamal. Spíš naopak - Sestry byly po předcházejících eskapádách zase více oběma nohama na zemi, více uvěřitelné a - pokud se to dá vůbec o těchto knihách napsat - normálnější. Hirtman i Marianne zmizeli kdesi v propadlišti dějin a vzpomenuti byli jen jedinkrát, a to ještě díky Martinově noční můře. Pro mne to znamenalo ulehčení, šíleného prokurátora jsem už minule měla plné zuby....Obsáhlý příběh, odehrávající se ve dvou časových rovinách, byl napínavý, překvapivý a občas i poněkud nelogický. Ale nešť! Pro mne je Minier stále jedním z nejlepších autorů thrillerů, které mají velký přesah a které stojí zato číst. Doporučuji a dávám plný počet bodů.
A ještě musím dodat - naprosto dokonalá obálka Navíc - není samoúčelná...
Docela zajímavá knížka s dějem, který se odehrává v neotřelém prostředí (alespoň pro mne, zatím jsem z amišské komunity skoro nic nečetla). Vlastně mi v ní nic zásadního nechybělo. K dokonalosti sice cosi chybí, možná ještě více psychologické propracovanosti, ale to nic neubírá na napětí až do konce a na chuti knížku dočíst a dovědět se... Určitě si pořídím další knihu ze série a doporučuji.
Vančura a jeho úžasný jazyk! Krásný letní příběh, postavičky jedna lepší než druhá...a samozřejmě vynikající filmové zpracování. Doporučuji obé.
Výtečné. Témata se prolínají, spojují, odhalují se skrytá a nečekaná tajemství, ve skutečnosti otřesná realita je popisovaná tak, že si říkáte: je to opravdu tak? rozumím tomu dobře?....a nezbývá, než nad knihou přemýšlet.
Kdo by neznal Bridget, ano, přečetla jsem nejen Deník. Je to zábavné, vtipné, kdykoli odložitelné, a tudíž příjemné. Žádná mimořádná literatura, ale dobře napsaný příběh jedné buclaté Angličanky...fakt je, že film se mi, kupodivu, líbil víc.
Tenhle sešitek jsem si nechala v e-knihkupectví přibalit jen proto, že jsem ho jednak neviděla na vlastní oči a jednak proto, že stál pouhých 6 Kč. No, nekup to! A za tuto sumu jsem obdržela 12 (slovy dvanáct!) obecně známých anglických idiomů, pravda, s názornými ilustracemi a větičkou, v níž je idiom použit. Netuším, pro koho je toto skromné dílko určeno, ale pokud se chcete něco o idiomech v AJ skutečně dovědět, tudy cesta opravdu nevede.
Protistresové omalovánky jsem ještě nepraktikovala. Zřejmě se mi (naštěstí) nedostává potřebné dávky stresu. Nebo spíš trpělivosti a času, kdo ví...
Jedna rada z úvodu:
Jakmile budete pozorně sledovat předlohu, abyste nepřetáhli, vaše úzkost a obavy se budou zmenšovat (já bych asi spíš byla celá úzkostná právě z toho přetahování...)
Omalovánky, které jsem nečekaně obdržela jako dárek, jsou plné fantastických ptáčků. Asi je věnuji vnukům. Ti si z přetahování určitě nic dělat nebudou. A taky mají více pastelek.
A jen na závěr, proti antistresovým omalovánkám opravdu nic nemám. Jen je naštěstí nepotřebuji. Za krásné obrázky dávám čtyři a doporučuji všem, kdo je ocení.
Romantický příběh napsaný na motivy života Lucrezie Borgie. Určitě nejde o životopisný román, protože autor si leccos vyfabuloval, leccos změnil a leccos zamlčel. Přesto je to příjemné čtení - v mém případě příjemný poslech na ČRo Dvojka.
Lucrezia v románu vystupuje jako bezchybná hrdinka, která je pouze nebohou hračkou v rukou svého otce a svých bratrů. Což o to, mohlo to tak být, ostatně o roli Lucrezie v rodině Borgiů se stále vedou spory. Ale v románu Vatikánská princezna je zpodobněna trochu jako hrdinka červené knihovny. A ačkoli nejsem zrovna milovnicí takové literatury, kniha se mi docela líbila a dávám jí celé úspěšné čtyři hvězdičky. Spestřila mi čas trávený domácími pracemi a to se také počítá...
Moje první kniha tohoto autora a bohužel trochu zklamání. Dlouho jsem si nebyla jista, co vlastně čtu - scifi? thriller? nebo snad červenou knihovnu? Ve skutečnosti to bylo od všeho trochu. Několik příběhů, které spolu nijak nesouvisely a které spojovala pouze touha a možnost poznat spřízněného partnera podle podobné DNA. Přiznávám, že mě kniha dlouho moc nebavila, zachránil to až konec, ale i tak nemůžu dát více než tři hvězdičky.
Příšerná padesátá léta, všude plno špiónů, podezírání každého každým, strach z odposlechů, pronásledování, nejistota. Kdo je kdo? Kdo pro koho a zda vůbec vyzvídá? Je to všechno jen stihomam nebo všeobecná obsese? Kdož ví...
Zajímavý psychologický román Egona Hostovského, který mistrně vykresluje prostředí špiónů a vyzvědačů v amerických kulisách...
Dávám plný počet a doporučuji.
Yrsiny knihy mám ráda, taky jsem začala s těmi ze série Freyja a Huldar, které jsou skutečně skvělé. Teď jsem se vrátila k jejímu debutu, k prvnímu případu Tóry. Je zajímavý a neotřelý, má všechno, co má dobrá detektivka mít. Jenže od Yrsy už čekám něco více, a tak tentokrát jen za dobré tři. A doporučuju.
Velmi jsem se pobavila! Kratičká, ale o to vtipnější a svižnější novelka, která stojí za přečtení. Nejde o thriller ani detektivku, je to docela hezky propojený příběh tří žen, které potřebují vyřešit určitou životní situaci....Jak už píše níže ankaras - doporučuji k přečtení i mužům, ovšem bez záruky...
Tak jsme si s pětiletým vnukem hezky vysvětlili, cože to znamená "bory šumí po skalinách" a "v sadě skví se jara květ", kteréžto věty pro něj zněly dosud jako nesrozumitelná šifra...Myslím, že mu z české hymny opravdu něco utkvělo a pokud si ji ještě párkrát zazpíváme, bude mít jasno...Na pracovní sešit je ještě moc malý, ale jeho čas ještě přijde!
Moc hezká knížka pro malé i větší děti. Doporučuji a dávám za pět.
Zajímavý příběh, dokreslující skutečné události, týkající se záchrany skupiny polských Židů během 2. světové války.
Oskar Schindler, nacistický arizátor krakovské továrny na výrobu smaltovaného nádobí a později, před závěrem války, muniční fabriky v Brněnci na Svitavsku (Schindler se narodil ve Svitavách), je v příběhu vykreslen poměrně černobíle jako dobrodinec s laskavým srdcem a soucitem s trpícími. Jednostranný pohled tehdy desetiletého chlapce se dá pochopit. Životní podmínky pronásledované židovské komunity byly těžko představitelné a každý den přežití se rovnal zázraku. Jen díky zaměstnání u Schindlera se cca 1200 Židům podařilo dožít se míru...
Znovu jsem si pustila Spielbergův Schindlerův seznam. Některé naznačené nebo jen obrazové detaily se mi v něm díky knize podařilo lépe pochopit - třeba zmínku o dlažbě vybudované v pracovním táboře z náhrobků bývalého židovského hřbitova. Více jsem se dověděla o skutečné postavě velitele tábora Amona G"otha, potvrdila se i neuvěřitelná událost s navráceným transportem zachráněných žen z Osvětimi do Brněnce...
Kniha je napsaná jako záznam událostí, bez větších literárních ambicí a bez hlubšího emocionálního záběru. Je osobním svědectvím o nepříliš vzdálené otřesné realitě, k němuž se autor odhodlával mnoho let a teprve Spielbergův film ho přiměl k tomu, aby příběh své rodiny zveřejnil.