Devorah
komentáře u knih
Z neznámých důvodů
Zdena Frýbová
Čteno před x lety, po letech jsem se zkusila vrátit a stále to funguje. Příběh má pořád spád, je vtipný, je občas i hořkosladký, prostě takový jako život sám.
Vypravěčka
Jodi Picoult
Příběh je postaven do několika rovin. Nejprve se seznamujeme se s hlavní hrdinkou Sage, která je pekařka a samotářka v jednom. Snaží se schovávat před světem, nejen kvůli své jizvě na obličeji. Navštěvuje terapeutickou skupinu, kde potkává Josefa, starého pána a tím se začně odvíjet její část neskutečného příběhu. Druhá hlavní hrdinka – vyskytující se v jiné rovině tohoto příběhu – je Minka, babička Sage. Vypráví svůj drsný příběh, o tom, jak přežila holocaust, naprosto bez příkras a bez jakýchkoliv dalších pozlátek. Čím dále se v knize dostáváme, tím více se příběhy obou žen propojují až nám na konci neuvěřitelně eskalují.
Kniha je brilantně napsaná, ačkoliv jde o tak smutné téma jako je holocaust. Přesto je skvělá, dojemná, smutná a neuvěřitelně působivá.
Hrad ve Skotsku
Julie Caplin
U této autorky s každou knihou platí, stejný žánr, stejná předvídatelnost i dávka romantiky, ale i tak se dá vždy očekávat pohodový zamilovaný příběh, který v tomto pošmourném počasí pohladí po duši a občas i rozesměje.
V hlavní roli Izzy, mladá žena, která zdědila starý hrad ve Skotsku a chystá se ho, společně se svou matkou, renovovat a udělat z něj luxusní hotel. Bohužel, na rozsáhlou rekonstrukci nemá peníze. Její matka Xanthe přijme štědrou finanční zálohu od prvních hostů a renovace tak může začít. Mezi prvními hosty se tak na hradě ubytuje Ross, tajemný akademik, který tu chtěl mít klid na práci na napsání své knihy. Izzin život tak nabírá spád a ubírá se jiným směrem, než si původně myslela.
Musím vyzdvihnout skvěle podanou atmosféru a prostředí, ve kterém se příběh odehrává. Velké plus také za kouzelnou vánoční náladu, která příběhu hrála krásně do karet.
Vydala jsem se do Skotska, poznala tamní gastronomii a prošla se starobylým hradem a zažila i jednu love story, co víc si přát?
Šachové figurky
Peter May
Tímto posledním dílem se nám celá skotská trilogie krásně uzavřela. I když slovo krásně zde asi není na místě, protože i tady dominovaly pocity smutku, ztráty a beznaděje.
Hlavní hrdina Fin MacLeod se v této knize snaží obnovit svůj vztah se svou dávnou láskou, najít si cestu ke svému synovi, o kterém celá léta nevěděl, potkává svého dávného přítele, se kterým objeví náhodou potopené letadlo a v něm mrtvolu. Tímto nálezem se dá do pohybu řetězec událostí, které našeho hlavního hrdinu donutí vrátit se zpět do jistých období minulosti, na kterou by raději zapomněl.
Opět tu platí to, co v předešlých dílech, a to je realita a plastičnost postav, znalost místních reálií a historie, působivé popisy krajiny, vhledy do mysli postav a retrospektivní pasáže, které nás udržují v napětí. Šachové figurky uzavírají trilogii důstojnou formou a s tím i Finovu cestu k vyrovnání se se svou traumatickou minulostí.
Malé pikantní vraždy
Jussi Adler-Olsen
Sice to není klasický Adler - Olsen a jeho případy oddělení Q, ale i tak jsem se bavila a byla velmi příjemně překvapená.
První povídka je přímo prošpikována ironickými narážkami, v konečném výsledku ale baví. Ačkoliv je hlavní hrdina nájemný vrah - kterým se stal poté, co vedl naprosto nudný život - žadné dlouhé popisy mučení se zde nekonají. Není to nemilosrdný vrah, ale všední chlápek, který se vraždit na objednávku teprve učí. Konečné rozuzlení je nečekané a bláznivě vtipné.
Druhá povídka mne dostala do kolen svou syrovostí. Odehrává se za 2. světové války a donutí čtenáře uvažovat o lidské krutosti z jiného úhlu, než bychom čekali.
Sedm manželů Evelyn Hugo
Taylor Jenkins Reid
Kniha dočtena a já cítím mírné zklamání. Připadám si jako podvedená manželka.
Začátek příběhu je slušný a rozjíždí se dobře. Ačkoliv hlavní hrdinka, hollywoodská herečka Evelyn není příjemnou postavou, její životní příběh je podán tak čtivě, že čtenář na tento fakt na chvíli zapomene.
Chronologicky spolu s ní a mladou novinářkou prožijeme všechna její manželství, životní prohry, bolest a špínu, která k filmovému průmyslu prostě patří.
Až sem to bylo dobré. Samotné odhalení, respektive důvod, proč Evelyn toužila vyprávět svůj příběh neznámé mladé novinářce mne zklamal a nijak nepřesvedčil. Možná špatné načasování, možná chyběl opravdový wow efekt,nebo to byla z mé strany již únava z množství sňatků ze stále toho stejného důvodu - a to zakrýt před světem pravou lásku.
Shrnuto a podtrženo, po fakt slibném rozjezdu to zhruba od poloviny knihy začíná drhnout a ke konci autorce dochází dech - ostatně mne také. Bohužel však zklamáním a vyčerpáním.
Zkrocení zlé ženy
William Shakespeare
Jak se krotí zlá žena? Dle Shakespeara velmi svérázně - nutno podotknout, že v dnešní době, dle feministek, je tento příběh projevem šovinistického machismu.
Já feministka nejsem, tudíž jsem si hru náležitě užila, i když je znát, že je přes 400 let stará.
Zlá, hubatá Kateřina. Jako protiklad její sestra Bianca, milá a zatraceně pokorná. A také ta, na kterou nápadníci stojí fronty. Pointa příběhu tkví v tom, že dokud se nevdá Kateřina, nevdá se ani Bianca. A tak začíná hon na toho, kdo zkrotí saň Kateřinu.
Tato hra zdaleka není černobílá, ani mravokárná, ani feministická, pojednává o naprosto elementárních věcech, a to o touze člověka patřit jinému člověku, nebo o tom, že láska nakonec zvítězí nad rozumem a tvrdohlavostí.
Bretaňské poměry
Jean-Luc Bannalec (p)
Velmi příjemný detektivní příběh odehrávající se v Bretagni, okořeněný humorem, venkovským koloritem a popisem místních kulinářských specialit.
Komisař Dupin, hlavní hrdina, jehož velkou vášní je dobře připravená káva, po nuceném odchodu ze snobské Paříže skončí v zapadlé, ale útulné Bretagni. Místy kniha připomíná cestopis,poznáváme krajinu, ochutnáváme jídla, noříme se do hlubin tamní historie, poznáváme Pont Aven takový, jaký býval před náporem turistů a ještě společně s komisařem stihneme vyšetřit vraždu a pomaličku odhalujeme pachatele.
Z mého pohledu jde o nadprůměrnou prózu, jejíž děj čtenáře vtáhne a pobaví.
Tkaničky
Domenico Starnone
Tkaničky mne již svou první kapitolou navnadily na opravdový příběh ze života a vlastně i o životě, o manželství, o tom, že svět není jen procházka růžovou zahradou. Začátek knihy má spád, čtenář je zasvěcován do tajemství jednoho italského manželského páru z pohledu matky, které nejdřív fandí, pak z pohledu otce, na jehož stranu se přiklání, poté z pohledu syna a dcery, aby nakonec zjistil, že ho vlastně už vůbec nezajímá, co se v tom svazku porouchalo. Porouchaní jsou totiž všichni,navíc jsou do jednoho nesympatičtí, takže nebohý čtenář je nakonec rád, že kniha je krátká a konec tedy přijde záhy.
Tkaničky se tak přeměnily v pořádné lano, které se utahuje kolem čtenářova krku a místo potěšení z četby pak přináší spíš velkou deziluzi.
Paměti kata Mydláře
Josef Svátek
Kniha barvitě líčí životní osudy kata Mydláře. Zavádí nás do staré Prahy za časů, kdy panovala jiná pravidla než dnes. Svátek zde skvěle vystihuje atmosféru, popisuje historicky podložené události a zároveň nám podává ucelený pohled na katovské řemeslo.
Evžen Oněgin / Евгений Онегин
Alexandr Sergejevič Puškin
(SPOILER) Puškin, dle mého jeden z nejlepších ruských klasiků, jehož díla jsou i na dnešní dobu čtivá a poutavě napsaná. A tento veršovaný román je toho důkazem. Hlavní postava je Evžen Oněgin, ruský znuděný šlechtic který marně hledá smysl života. Je unaven a znechucen absolutně vším. Na scénu pak vstupuje Taťána, mladistvě romantická bytost, která Oněginovi vyjeví v dopise své city k němu. Jak už to tak v životě bývá, ti dva se náhodně sejdou po x letech, zatímco v minulosti Oněgin Taťánu odmítá, teď u něj dochází k citové proměně, ale je již pozdě.
Evžen Oněgin jako příběh osudové ale nenaplněné lásky bude dojímat a současně i vzbuzovat otázky věčně.
Příběh O / Návrat do Roissy
Pauline Réage (p)
Legendární erotický příběh, který ve své době vyvolal skandál. Dílo bylo po určitou dobu zakázáno, a to mu dodalo na zářnější pověsti. O to větším šokem pro tehdejší společnost byl fakt, že tuto knihu napsala žena.
Jedná se o sadomasochistický román moderní doby, kdy se autorka vyhnula vulgárním výrazům a v podstatě s velkým citem pro věc popisuje zvrácenosti s určitou dávkou vkusu a poetiky.
Citlivý pohled do nitra ženy i do všech možných i nemožných tělesných otvorů, to je to, co tato kniha nabízí. A je jen na čtenáři, co z toho odnese a zda v tom spatřuje i jiné poselství.
Ona, oni a já aneb Vychovatelem snadno a rychle
Miroslav Macek
Ze začátku to vypadalo, že si já a kniha budeme rozumět a strávíme spolu hezké chvíle, ale s každou další učtenou stránkou se tento můj výběr jevil jako nešťastný. Inspirace Jirotkou je tu více než jasná, ale co u Jirotky bylo vtipným pohlazením po duši, tak u Macka je spíše takovým plácnutím do vody.
V podstatě se ani nejedná o knihu, ale spíš o snůšku historek, kdy jedna střídá druhou. Ze začátku se čtenář směje celkem často, ale čeho je moc, toho je příliš, což tady platí dvojnásob. Od poloviny mě historky spíše nudily a ke konci jsem byla ráda, že už jsem se konečně doploužila do vysněného cíle. Uff.
Fáma
Lesley Kara
Autorka Fámy pracuje se zajímavým tématem, v minulosti došlo k tragické události, kdy desetiletá holčička zabila pětiletého chlapečka. Hlavní hrdinka této knihy pustí dál neověřenou informaci právě o tomto zločinu, který se v minulosti stal. A tato fáma se rozšiřuje po celém městečku, nabývá obludných rozměrů a zcela ovlivní životy většiny v tomto, dosud poklidném místě. A z milých sousedů se rázem stávají špiclové, lidé si tu nevěří a navzájem se podezírají.
Autorka skvěle pojala začátek knihy, kdy se zabývá následky pronesených slov, které tolik změnily život všem ve městě. Podezírání se stupňuje, fáma si žije svým vlastním životem, lidé se uzavírají před druhými, nikdo tu nikomu nevěří. Napětí je skvěle vygradováno, o to větší šok přichází s odhalením toho, kdo je ve skutečnosti ona desetiletá holčička. Pak se ovšem styl knihy mění a z psychologicky zaměřené tu máme rádoby thriller.Najednou je vše předvítalené, stejně jako samotný konec knihy. A to je velká škoda.
Zápisník jedné lásky
Nicholas Sparks
Drahý pane Sparksi, bylo to až příliš cukrkandlové a celková přeslazenost této knize spíše uškodila. Zatraceně tu platí přirovnání, že méně je někdy více….
Začátek je ovšem slibný. Dva hlavní hrdinové, kdy Allie představuje mladou dámu z „lepší společnosti“, Noah mladého a velmi charismatického muže se srdcem na dlani. Jsou pro sebe jako stvořeni, nicméně osud a okolí jim nepřeje. Po letech, kdy on ji nikdy nepřestal milovat, se ti dva opět setkají a stará – nikdy nezašlá – láska vypluje na povrch. Formou zápisníku se pak dozvídáme, jaký byl vývoj jejich vztahu a jak je tomu na sklonku života.
Díky Bohu, bylo to krátké, a to tak krátké, že jsem se tou uslazeností nestihla nakazit. Sparks to umí rozhodně lépe, s větším důvtipem, vynalézavostí a bez přemíry sentimentu. Tak snad příště.
Odloučeni zjara
Mary Westmacott (p)
Odloučeni zjara je kniha o sebepoznání, o upřímnosti k sobě samému, o trpké cestě, která nás k ní dovede. O pokání, které následně musí přijít. O promarněných šancích, o nadějích na nové začátky. A také o tom, že žádné nové začátky nepřijdou, pokud k sobě nebudeme skutečně upřímní a přiznáme si i nepřiznané. Je to příběh, který nutí k zamyšlení. Člověk se v myšlenkách potká sám se sebou, pozná sám sebe a dojde k jednomu z nejtrpčích poznání ve svém životě. Romantický konec se tu neobjeví ani v náznacích, spíš deziluze a všudypřítomná životní hořkost.
Kar
Miloš Urban
Na KAR od Miloše Urbana jsem se těšila jako malé dítě na Vánoce. Bohužel mé těšení se ukázalo být zcela planým. Místo knihy, která by mne nabila, jsem dostala knihu, která mne ubila, a to jak absurdním dějem, tak stylem.
Urban byl coby spisovatel vždy trochu mimo všechny „škatulky“, ať již svým projevem, nebo právě dějem, nicméně v tomto díle se opravdu překonal, v negativním slova smyslu ovšem. Nic tu není konzistentní, postavy jednají absurdně, děj je zcela mimo naše chápání a vše doráží naprosto těžkopádný autorův styl.
Nevím, co se stalo, ale Urban již léta není tím Urbanem, kterým byl. Čtivým, přímočarým, s perfektními zápletkami a vybroušeným stylem. Tato kniha se mi jeví jako naprostá ztráta mého času, peněz a také stromů, které byly pokáceny na toto rádoby dílko.
Věř mi
J. P. Delaney (p)
Po přečtení knihy jsem plná rozporuplných pocitů. Z objektivního hlediska musím uznat, že byla napsána čtivě, autor používá lehký a svižný styl. A to jsou asi všechna pozitiva.
Co se týče postav nejsou propracované, spíše načrtnuté, jakoby nedotažené, a čtenář má tak neustálý pocit, že mu něco uniká.
Nápad a ústřední myšlenka není sice špatná, nicméně uvěřitelnost celého příběhu dost pokulhává. I přesto má kniha neuvěřitelný potenciál, hra je rozehrána výborně, ale časté a zcela nelogické zvraty v příběhu a celková překombinovatelnost prostě sráží hodnocení.
Je to i můj život
Jodi Picoult
Kniha Je to i můj život je velmi emotivní, bolestná a dotýká se opravdu silných témat, jako jsou rodičovská láska, etika a morálka u každého z nás, a v neposlední řadě také nevyléčitelná nemoc. Autorka se zaměřila na povahové rysy hlavních hrdinů z mnoha úhlů a pohledů, každá postava tak před námi stojí nahá, obnažená až na kost, nám zcela otevřená, k čemuž dopomohl právě autorčin vypravěčský um.
Je to rozhodně kniha, která stojí za přečtení, neustále nám klade otázky, na které ani my, ani hlavní hrdinové neznáme odpovědi. Na pět hvězd to dle mého rozhodně není, nicméně jedno poselství nám přeci jen předává, a to, že máme být vděční za to, jaký život máme.
Provazochodkyně
Simon Mawer
Vášeň, láska, zrada, tajné služby, špionáž, postraumatický stresový syndrom z prožitých hrůz v koncentračním táboře, studená válka, hrozba jaderné katastrofy a konečně i možná nový začátek na nás čekají v této velmi čtivě napsané knize.
Mawer opětovně dokázal vykreslit lidské osudy tak poutavě, že čtenář chvílemi ani nedýchá. Iluzi spojuje s historickými fakty, napětí míchá s prvky romantiky a nutno podotknout, že tento koktejl se mu povedl namíchat vskutku mistrně. Nezbývá nic jiného, než bravo!