Disease komentáře u knih
Plný počet hlavně za ediční počin. Ne všechny povídky se mi líbily, ale jako přehled vývoje horrorového žánru je to super.
Ne všechny knihy od Hoega jsou super. Tohle je jeden z těch příkladů.
I na poněkolikáté to funguje pořád dobře, i když znáte padoucha.
Zajímavý mix sociálního dramatu a neowesternu. Podle anotace jsem čekal něco jako Bengtsonovu Pohádku, ale po lyričtějším začátku se dostavil parádní příběh. Jsem zvědav, jestli autorka ještě něco napíše, protože tímhle si nastavila laťku hodně vysoko.
Obsahuje romány Chcete zůstat naživu? a Smrtící úder. Kdysi moje první setkání s JHC.
Jeden z těch lepších kousků od Chase. Sice psychologie postav je značně naivní, ale to už u této literatury beru jako trade mark.
Asi si to svůj kultovní status zaslouží, ale už jsem na to moc dospělej :-D
Kult! Předchůdce Boříkových lapálií i Mikulášových patálií.
Je to poněkud chaotické, jako by se v tom měl vyznat jen ten, kdo má v paměti seriál.
Není to špatné, ale už je to holt takové "pro pamětníky".
Hakl má zajímavý jazyk, až takový minimalistický, kniha se dobře čte, jejím úkolem je zřejmě jen pobavit, což se povedlo.
Co dodat, je to prostě klasika. Scénář je relativně v pohodě, až na tu hipízáckou naivitu, ale vzhledem k obecné Saudkově smůle na dobré scénáře pořád nadprůměr.
Devadesátky a Ikarie, a mimo jiné i Pecinovského zlaté období. Titulní povídka ve své době byla jako zjevení a i po letech je velice dobrá. Dalších pár kousků jsem si také matně pamatoval z Ikarie. Pecinovský má dobré nápady a dovede je zpracovat v intencích české psychologičtější školy, takže nevadí ani to, že 2x si něco "vypůjčil" od Roberta Sheckleyho.
Velmi podrobný popis událostí, ve kterých jsem popravdě neměl úplně jasno. Stylisticky v pořádku, i když místy je znát, že autor je filmař.
Oproti později vydané Pasti v čase slabší. Jsou tu sice majstrštyky jako Borolové nebo Drsoul (za mě nejlepší Železný standard), ale je tu také mnoho průměrných až podprůměrných kousků. Nicméně Kuttner rozhodně stojí za pozornost a časem zkusím další sbírku.
Kniha, která by si nepochybně zasloužila větší formát.
Od Jasona Aarona jsem čekal víc. Kresba je fajn.
Parádně napsaný jeden takový "příběh obyčejného života", ale Život po francouzsku mě bavil o něco víc.
Romanticko-dobrodružná krimi z dostihového prostředí ve stylu Edgara Wallace. Tentokrát tu ale bylo té naivity příliš.
Je to klasická detektivka, kde se ve finále otevřeně vyzývá k hádání vraha, s moderními "skandinávskými krimi" to nemá společného nic. Ale jisté styčné body s komisařem Beckem ze Švédska to má.