Dolik13 komentáře u knih
Zklamání. Jakožto milovník tématiky druhé světové války jsem čekal něco jiného. Dle mého jsem obdržel ženskou romanci, která v kontextu daného tématu nepřinesla nic zajímavého, ani převratného.
Knize chybí snad vše, co bych od ní očekával. Napětí, zajímavé postavy, svižný děj a depresivní atmosféra okupované země. Nic z toho jsem nedostal a jsem si jistý, že za týden nebudu vědět o čem kniha vlastně vůbec byla.
(SPOILER) Ke knize jsem se dostal náhodou. Obdržel jsem audioknihu v podání naprosto skvělého Vasila Fridricha, který namluvil knihu opravdu bravurně. No, co se týče samotné knihy.... Začátek mě nadchl, spousta otázek a tajemna, avšak poté začala jízda na horské dráze, která ale měla jen jednu cestu, dolů. A tak hodnotím i příběh.
Do teď nějak nechápu smysl a pointu vztahu hlavního představitele s policistkou Roscoe. Příběh mi přišel dost překombinovaný a časem jsem se už začal ztrácet, kdo je kdo.
Nicméně z celkového hlediska to určitě není špatná kniha, jsem si ale bohužel jistý, že za týden si z ní nebudu pamatovat nic, jelikož ve mně nezanechala žádné výraznější pocity, a to je pro mě v případě knih hodně důležité.
Broňu sleduju už několik let a to mi paradoxně "uškodilo" v případě této knihy. Knihu jsem koupil v podstatě hned po vydání a hlavně proto, že jsem tohoto autora chtěl podpořit za jeho fantastický přístup a skvělé metody, které předává dál.
Jenže to je bohužel pro mě kámen úrazu. Většinu rad a tipů v této knize už jsem díky Broňovi znal z jeho youtube kanálu. Očekával jsem asi trošku něco jiného.
A z toho důvodu jsem nucen dát nižší hodnocení. Nic to ale nemění na tom, že díky tomuto muži a nesmírně velkému sympaťákovi, mě angličtina nesmírně baví.
Po letech se opět vracím k sérii Harryho Pottera. Měl jsem štěstí, že jsem s Harrym vyrůstal a na každý díl jsem stál v knihkupectví dlouho frontu. A i když od té doby uplynulo už spoustu let, tak se moje hodnocení knih nemění ani teď v dospělosti.
Nejlepší díl pro mě stále zůstává jednoznačně Vězeň z Azkabanu a Ohnivý pohár. Pátý a tento šestý díl je dle mého ze série nejslabší. Nic to nemění ale na tom, že je to skvělá kniha a nejlepší fantasy, které zbožňuju.
Nicméně proč ubírám ten bod? Až do půl knihy se nic moc zásadního neděje, a vzhledem k počtu stran (540), je to poměrně dost. Až s blížícím se závěrem se na Vás začnou chrlit akční scény, zvraty i nečekané rozuzlení, které si do teď pamatuju, že se mnou neskutečně zamávalo.
Tahle série je ale prostě neskutečná pecka a moc bych si přál, kdyby vyšla nějaká další kniha ze světa Čar a kouzel.
Pro mě jedna z nejlepších knižních sérií. Osmý díl o Hunterovi přináší opět to, co jsem očekával, a byl jsem velmi spokojený. Nicméně bohužel, osmý díl je velmi podobný dílům předchozím a mnoho situací se opakuje. To ale nemění nic na tom, že se to čte prostě skvěle. Vždy, když chcete jít spát, kapitola skončí tak napínavě, že musíte číst dál.
Líbil se mi námět vraha a především skvělá vedlejší příběhová linka s panem J. Trošku mi vadí, že Hunter opět přijde na vyřešení případu zcela sám, opět si se všem poradí a jeho kolega vždy působí, jako ten hloupější. Nic to ale nemění na tom, že se těším na další pokračování.
Tak tohle se povedlo! Po dlouhé době horor, který mě fakt zaujal. Skvělý námět, zajímavé postavy i děsivé momenty. To je přesně to, co od knižního hororu očekávám. Jen tedy musím říct, že mě mírně zklamal závěr, od něj jsem čekal asi trošku něco jiného. Nicméně jako horor rozhodně můžu doporučit. Zvlášť, když bydlíte sami a rádi se trápíte nočním čtení u bouřky. :D
Na začátku musím říct, že mi vůbec nesedl styl psaní autorky. I přesto, že tohle je strašně silné téma, které mě nesmírně zajímá, tak jsem se do této knihy nemohl vůbec začíst.
Vadilo mi přeskakování z jedné postavy na druhou. Vtisknout příběh konkrétním postavám se vůbec nepovedl, jednoduše přeskočíte na další stránku a už nevíte o kom byla řeč, a to mi přijde jako velká škoda.
Na druhou stranu musím říct, že příběhová linka Mengeleho mě bavila hodně, té nechybělo nic. Jinak ale knihu považuji za horší průměr, bohužel.
Od Trhliny, kterou považuju snad za nejlepší knižní horor, jde dle mého kvalita Kariky bohužel dolů. I přesto, že mě jeho knihy baví, dokážu je přečíst nesmírně rychle, tak v případě jeho dalších děl: Strachu, Tmy a teď i Smršti se mi jednoduše vůbec nelíbí to zakončení příběhu, který mi přijde fakt divný a neuspokojivý. Tím mi tak zničí dobrý zážitek jinak z čtivé knihy.
Další věc, já si chci u knihy odpočinout, a když se tady začal děj přelévat do entit, vědomí, nevědomí, vnímání a dalších filozofických myšlenek, tak mě to akorát spíše nasere.
Takže celkově bych to shrnul jako mírné zklamání, protože ty náměty jsou prostě skvělý a zajímavý, bohužel samotné provedení pak není takové, jaké bych si představoval.
(SPOILER) Po knize jsem sáhl, jelikož mě zaujal přebal knihy a zajímavý námět. Musím říct, že děj nemá žádné hluchá místa, neustále se něco děje a není se tak divit, že se dá kniha přečíst velmi rychle.
Postavy jsou zajímavé, ale zasloužily by si více prostoru, aby si k nim člověk mohl vytvořit nějaký hlubší vztah. U Alexe, hlavního hrdiny to ale dobře funguje. Styl jakým je kniha psaná se mi hodně líbil.
Co už se mi méně líbilo, tak to byl ten naivní plán útěku, který působil dosti neuvěřitelně a v takovém prostředí, které je popisované, jako nejhorší a nejstřeženější vězení, o to víc naivně.
Nemám moc rád, když mají knihy takto otevřený konec, ale co už. Autor ví, jak donutit čtenáře, aby sáhli po jeho další knize. A já bych lhal, kdybych tomu tak neučinil. :D
Neskutečný, neskutečný a aby toho bylo málo... neskutečný!
To, co Larsson dokáže ve svých knihách (A jaká škoda, že jen ve třech), je těžko uvěřitelný počin. Dokáže vtisknout každé postavě duši, i té, která se v knize vyskytne jen na malý okamžik. Není to jen plochá bytost, která má zaplnit děj, naopak. Každý charakter má svůj díl skládačky, který skvěle zapadá do celého kontextu tohoto fenomenálního díla.
Lisbeth Salanderovou řadím mezi jednu z nejzajímavějších knižních postav všech dob. Budete ji milovat, budete ji nenavídět, budete s ní soucítít, budete z jejího chování občas kroutit očima, ale všechno má svůj význam.
Tady není co řešit, naprostý skvost mezi detektivkami a není čas ztrácet čas. Hurá na Dívku, která kopla do vosího hnízda!
Pamatuji si, že tato kniha byla u maturity. Bylo to v době, kdy mě učitelé čtení akorát znechucovali a i kdyby se náhodou stalo, že bych si Farmu zvířat přečetl, rozhodně bych si z toho nic nevzal, protože bych v tom věku jednoduše nechápal o co v knize šlo.
Teď je mi ale 28, já jsem vášnivý čtenář a knihu 1984 od Orwella řadím mezi ty nejlepší, co jsem kdy četl. Trvalo mi ale, než jsem překonal odpor ke knihám, které byly u maturity a vrhl se na Farmu zvířat.
Nadčasové a zároveň smutné čtení, bez debat. Pokud to ale srovnám s dílem 1984, tak tato kniha ve mě nevyvolala tolik emocí a pocitů, jak bych asi očekával. I tak ale určitě doporučuji.
Možná to není špatná kniha, ale srovnání s Hrou o trůny mi přijde hodně přes čáru. Na knihu asi nejsem správně naladěný, nicméně přibližně ve třetiny knihy s ní končím.
Postavy mi přišly strašně ploché, nedokázal jsem si k nikomu získat cestu, ačkoliv mi je jasné, že je to divné tvrzení, zvlášť, když jsem knihu nedočetl.
Jenže kniha si mě prostě nezískala. Dvě hvězdičky dávám proto, protože věřím, že třeba jednou tomu dám ještě šanci a dočtu to. V téhle chvíli ale tenhle příběh není rozhodně nic pro mě.
EDIT 9/2023
Aniž bych to věděl, tak jsem si knihu znovu půjčil a vůbec jsem si nepamatoval, že jsem ji četl.... No, hodnocení níže:
Za mě tedy zklamání a velká nuda vzhledem k vysokému hodnocení. Ačkoliv postava hlavního hrdiny byla poměrně zajímavá a charismatická, tak samotné zasazení příběhu mě vůbec nenadchlo. Přišlo mi, že čtu stránku za stránkou, ale děj se téměř nikam neposouvá. Čekal jsem na nějaký moment, který by mě ke knize připoutal a já se nemohl odtrhnout.
V poslední třetině knihy už jsem v podstatě jen listoval a začal jsem se tak nudit, že jsem ji ani nedočetl a to, že nevím jak to dopadlo, mě ani netrápí. Za pár dní naprosto zcela zapomenu i na těch pár momentů, které si z knihy pamatuju.
Hra o trůny v gangsterském světě!
Kdo miluje knihy, nebo filmy, tak se rozhodně nemohl vyhnout Kmotrovi. Ani u mě to nebylo jiné, nicméně i přes to, že superlativa se na toto veledílo valila ze všech stran, moc mě kniha nelákala.
Nakonec jsem se pro ní rozhodl a rozhodně nelituju. Když to vezmu v kontextu doby, kdy vznikla, tak je to naprostá fantazie. Různorodost charakterů, zajímavé prostředí, brutalita, vraždy, ale zároveň respekt a úcta.
Don Corleone a Hagen byly pro mě nejlépe napsané charaktery. Proč ale jen čtyři hvězdičky? Podle mého gusta měla kniha skvělý nástup, skvělý prostředek, ale poté trošku slabší místo a nedokázalo si udržet to skvělé brutální tempo.
A teď hurá na filmové kmotra z roku 1972!
Já nejsem fanoušek Kinga, rovnou to přiznám. Po čase ale mám vždy chuť na nějaký horor, tak mu dám šanci, a opět jsem zklamaný. Přibližně v půlce knihy jsem s tím musel skončit, protože to pro mě bylo jedno velké utrpení.
Ve chvíli, kdy se začalo mluvit o aurách, různých barvách a doktůrcích, jsem si říkal, že autor musí být asi na drogách. King má problém, že jeho knihy jsou neúměrné dlouhé a často je to nastavovaná kaše. Tato kniha nevyjímaje a rozhodně se tady nedá mluvit o nějakém hororu.
Velmi zajímavý a originální příběh. Autor na nic nečeká a rovnou vás bez nějaké větší předehry vhodí do děje, kde si ze začátku budete říkat "Co to sakra je? Není tady nějaká chyba v překladu" Protože těch divných slov a zvláštního slangu je v knize až až. I přesto, že po pár stránkách budete mít stovky otázek, tak kniha na ně v rámci příběhu postupně odpovídá.
Co mi ale vadilo, bylo to, že jsem si nedokázal vytvořit k žádné postavě vztah. Byly to pro mě jen figurky v labyrintu (Jak přesné, že?) Otevřený konec nechává přeci jen ještě mnoho otázek a určitě se vrhnu na další díl.
(SPOILER) Hned na začátku musím říct, že hlavní postava Cass pro mě byla hned po prvních stránkách trnem v oku. Doslova mě iritovala, vytáčela a rozčilovala. Ta hysterka byla fakt na pěst! :D Takový pocit jsem snad nikdy u žádné postavy v knize neměl, a nutno říct, že jsem se doslova nutil k tomu, abych knihu nedonutil. Často se mnoho pasáží opakovalo a ta hysterka mě dováděla k šílenství... ALE!
SPOILER: Závěrečná třetina knihy vše naprosto zachránila. Rozzuzlení mě překvapilo, vše bylo vysvětlené a nakonec musím uznat, že i přes extrémní neoblibu hlavní postavy, se mi děj líbil a s koncem jsem spokojený.
V rámci knižní série je to bohužel za tři a pro mě je Fénixův řád nejslabším dílem, a to i ve filmové podobě. Ve srovnání se třetím a čtvrtým dílem je to bohužel slabé pokračování, nicméně i tak je to dobrá kniha!
Jenže ukrutná délka (téměř 800 stran) nepříliš zajímavý a rozvleklý děj dělají z Fénixova řádu slabšího bratříčka. Na druhou oceňuji to, že ve srovnání s filmem je kniha výrazně odlišnější a je tam mnoho různých zajímavých pasáží, které na obrazovce neuvidíte.
Kdyby byl tento díl výrazně kratší, tak si myslím, že by mu to prospělo. Nicméně i tak zůstanu nadále Potter fanatikem a těším se až se opět vrhnu na šestý a sedmý díl.
Přesně tohle jsem v téhle době potřeboval! Přiznávám se, že je to moje první cestopisná kniha, ale byl jsem z ní nadšený.
Zibura nepřežívá, on život žije a každý den je to neuvěřitelný zážitek, který mě začal inspirovat a změnil můj pohled v mnoha věcech.
Občas jsem fakt skoro brečel smíchy, jak jsou některé pasáže vtipné. Zároveň je kniha motivací k tomu, abyste něco podobného zkusili a já to hodlám (jak to jen půjde) zkusit. Jsem si navíc jistý, že knize dodává šmrnc právě to, že autorem je Čech.
Nepatřím mezi ty, kteří by se v zahraničí za svojí vlast styděli, a jsem rád, že to tak má i Zibura. Celé knize to dodává něco navíc a líbí se mi, že nás v zahraničí často mají velmi rádi, i když si stále myslí, že jsme Československo. :D
Po konci knihy jsem se vrhnul na rozhovory se Ziburou a ten člověk je pro mě fakt velkou inspirací. Vždy jsem si říkal, že cestovat o samotě je divný, ale teď je to první věc, kterou mám na "wish listu" Princi Ládíku, fakt díky!
Blázen, naivní šílenec a snílek? Nebo dobrodruh, který vzal svůj život za pačesy a chtěl ho prožít tak, aby mohl umírat s pocitem uspokojení? Od obojí trochu.
Myslím si, ale že Chris byl skutečně až moc naivní a to ho dovedlo k smrti. Věřím ale, že za svůj krátký život prožil tolik dobrodružství, co většina z nás nezažije za celý život. Kniha mě od první stránky chytla a nemohl jsem se odtrhnout.
Přiznávám se, že i přes to, že kniha obsahuje příběhy jiných dobrodruhů, tak pro mě to byl trošku rušivý element, ale i tak knihu rozhodně doporučuji.
Na začátku musím říct, že najít tady nějakého sympatického hrdinu, byl pro mě asi tak těžký oříšek, jako říct nějaké dobré slovo na Babiše. :D Hlavní hrdina mi byl poměrně dost nesympatický, nicméně...
Celkově se mi kniha líbila. Měla rychlý spád, občas jsem se i skutečně bál, a to se mi skutečně příliš často nestává. Přečetl jsem jí rychle, ale závěr mi tedy přišel jako velký MINDFUCK :D. Ale když to shrnu celkově, pocity knihy jsou pozitivní a proto 4 hvězdy.