Dom95
komentáře u knih
Den Trifidů
John Wyndham (p)
Knihu jsem poprvé četl minulý rok a od té doby se k ní již 2x vrátil. Vždy mi něco v běžném životě připomene trifidy a vzplane ve mě chuť si knihu opět přečíst.
Úžasné je, že normální spisovatel by napsal knihu o tom, že po zemi chodí zabijácké rostliny. A nebo by napsal o tom, že proletí kometa a 99,9% lidí oslepne. Wyndham ale tato 2 na sobě nezávislá, avšak velice spjatá témata spojil a vytvořil tak mistrovské dílo. Kdyby šlo dát o hvězdičku více, toto je snad první kniha, u které bych ani na milisekundu nezapochyboval o její udělení.
"Nerozesmutňuje mě to, o co jsme přišli, jako spíš to, co naše děti nikdy nepoznají."
Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Tomuhle nikdy nebudu rozumět. Jak někdo dokáže popsat 370 stran o situaci, která reálně trvá tak hodinu a odehrává se v jednou bytě. A ještě to udělat tak mega vtipný! Backman opět nezklamal! Těším se na další knihy :-)
"Láska bolí a možná proto jsou srdíčka špičatá, když je malujeme."
"Tohle není havaj!"
"Ty víš hovno, co je havaj..."
""Co není v hlavě, musí být v nohou." - na tomto místě bychom mohli poznamenat, že když maminka umřela, měla v sobě tolik džinu s tonikem, že se ji z důvodu nebezpečí výbuchu neodvážili zpopelnit, ale to ještě neznamená, že nemohla udílet rady."
""Život tě může zavést kamkoliv, ale ze všeho nejvíc do prdele." To pochopí i sedmileté dítě."
Kde zpívají raci
Delia Owens
Úžasné popisy. Autorka dokázala popsat místo a situace tak, že jste byli opravdu na tom místě, ale na druhou stranu popisy nebyly vůbec zdlouhavé a nudné. Přišlo mi, že jsem v bažině společně s Kyou. Úžasná práce.
Soudní proces také perfektně popsaný. Soudnictví v USA mě snad nikdy nepřestane udivovat (že nad osudem člověka může rozhodovat člověk bez vzdělání a klidně i člověk zaujatý).
Ihned po přečtení jsem si pustil film a i ten mohu vřele doporučit.
Jo a vrah? To pro mě bylo opravdu překvapení!
Šikmý kostel 2
Karin Lednická
Karin Lednická nádherně ukázala, k čemu vede nesmiřitelnost a přehnaný nacionalismus. Jak to dopadá, když je národnost stavěna nad člověka. Knihu jsem dočítal při vypuknutí války na Ukrajině, a proto mi trvalo velice dlouho ji dočíst. Při čtení o válce se mi myšlenky i několikrát za stránku stáčely jiným směrem a posledních 200 stran jsem musel číst takřka 3x. Už se moc těším na poslední díl!
Jsou světla, která nevidíme
Anthony Doerr
Tento příběh se mi opravdu velice líbil. Rád poslouchám knihy v autě a dost mě zamrzelo, že audiokniha nabízí pouze větev "Marie-Laure" a "Wernera", nikoliv "Moře plamenů". Nakonec jsem tedy celou knihu klasicky přečetl a jsem rád, že jsem tak udělal. Chybějící větev mě totiž zajímala pravděpodobně nejvíce. Zakončení mi přišlo velice Murakamiovské.
"Zavřít oči neznamená poznat slepotu."
"Kéž by život byl jako román Julese Verna a člověk by mohl nalistovat dopředu a zjistit, co se stane."
Medvědín
Fredrik Backman
Tak tohle je opravdu komplexní kniha a zatím moje nejoblíbenější od Fredrika Backmana. Má úplně vše a zároveň je i dost o hokeji, což by v našich končinách mohlo být oblíbené téma. Oveho jsem si užil, ale Medvědín dosahuje rozměru světové literatury.
,,Jediné, co nám sport dává, jsou okamžiky. Ale co je asi tak život jiného. Je snad víc než jen okamžiky?"
Šikmý kostel
Karin Lednická
Ani ve snu by mě nenapadlo, že mě může podobný román bavit. A světe div se.....BAVÍ! Celý tento příběh jsem hltal od začátku do konce. Když se zpětně zamyslím, román mi trochu připomíná Sto roků samoty. Vždyť Barbora je taková Úrsula Buendía.
Doporučuji přečíst všem!
Krysař
Viktor Dyk
Tuhle klasiku mám moc rád a rád se k ní vracím.
"Jsem na místě, kde cítím krysy. Domníváte se, že není už v Hameln krys. Klamete se. Jsou zde a tuším nedaleko."
...
"Řeka dává vše: rybáři ryby, tělu čistotu, duši klid."
Stopařův průvodce Galaxií
Douglas Adams
Ale ono to není vůbec špatné!
Po prvních několika kapitolách jsem se dost bál, že celá kniha půjde v duchu "vymyslím co nejvíc bláznivých slov a udělám si srandu ze všeho vesmírného", ale postupně se příběh rozvine, až do příjemného Červeno-trpaslického stylu. A to já rad!
"Nevyčítám ti to," řekl s povzdechem Marvin a napočítal pět set devadesát sedm miliard ovcí než o vteřinu později usnul."
"Je nesmírně potěšující, že vaše nadšení pro naši planetu pokračuje v neztenčené míře. Proto bychom vás rádi ujistili, že naše řízené střely, které se právě přibližují k vaší lodi, jsou součástí speciálních služeb, jež poskytujeme všem našim horlivějších klientům, a jako drobnou pozornost přidáváme nukleární hlavice. Těšíme se na vaše zakázky ve vašich příštích životech...děkujeme vám."
Muž jménem Ove
Fredrik Backman
Poslechnuto jako audiokniha. Ten, kdo dosadil za Oveho Jana Vlasáka je pro mě člověk na svém místě. Řekl bych, že to byla nejlépe namluvená audiokniha, jakou jsem kdy poslouchal. Od Backmana jsem již četl "Babička pozdravuje a omlouvá se" a můžu s klidným srdcem říct, že jeho knihy budu číst dál. A to s obrovskou chutí!
Půlnoční knihovna
Matt Haig
Krásná kniha. Rozjížděla se pomaleji, ale zbytkem knihy se to krásně vyrovnalo. Při čtení mi několikrát připomněla filmovou komedii Smlouva s ďáblem, kdy hlavní hrdina také prožívá několik životů, ale v každém je něco, kvůli čemu nemůže v tom konkrétním životě pokračovat dál.
A druhý díl by mohl být o Hugovi, ne? :-) Je sice velice nepravděpodobné (spíše nemožné), že by se v těch nekonečně mnoha vesmírech mohli setkat 2 lidé, kteří jsou "kluzáci", ale tento nedokonalý detail neřeším. Celkově je totiž kniha úžasná oddychovka - a to je v dnešní době více než potřeba.
"Nora si přála žít ve světě, kde nebyla žádná krutost, ale měla k dispozici jen světy, ve kterých žijí lidé."
"Chtěl bys žít v jiném vesmíru?"
"Ani ne. Mně se tu líbí. Proč chtít jiný vesmír, když v tomhle jsou psi?"
"Chtít, to je zajímavé slovo. Znamená nedostatek."
Myšlenky za volantem
Marek Eben
Dokonalé, nelze nic vytknout. Poslouchal jsem jako audioknihu a pouze "za volantem". Věřím, že většina témat pana Ebena napadla opravdu při řízení. Sám mnohdy také v autě přemýšlím nad věcmi, které by mě za "běžného provozu" vůbec nenapadly.
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Kvůli této knize musím zpřeházet svůj seznam nejoblíbenějších knih. Některé části jsem poslouchal jako audioknihu, namluvenou Klárou Issovou (její hlas se opravdu do role Čipery hodí). Četba byla jako samet - nádherně napsané. Překladatelé Mašková+Hájek udělali výtečnou práci. Rozumím, proč je v USA brána jako kniha, kterou si musí všichni (studenti) přečíst.
Listopád
Alena Mornštajnová
Podobnou knihu jsem ještě nečetl. A doufám že dlouho nebudu. Ne, že by se mi nelíbila, ale vzbudila ve mně takové emoce, jako třeba film Úsměvy smutných mužů - a o to tak úplně nestojím.
Napsané krásně, čtivě. Příběh úžasný.
Věřím, že podobné příběhy zažívají momentálně lidé v Bělorusku. Opravdu silné čtení. Takové české 1984.
S kouzelnickou hůlkou: Magické dospívání filmového čaroděje
Tom Felton
Tak tohle byla bomba.
První polovina knihy mi přišlo, že jí napsalo 12 leté dítě, ale krásně to zapadalo do období, ve kterém se kniha odehrávala. Roky střídaly roky a najednou mi přišlo, že už to nepíše dítě. A teda co si Felton prožil s návykovými látkami a následnou terapií - to by stálo i za film. Třeba by někdy mohl napsat i scénář. Myslím, že inspiraci má kde čerpat.
Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Atomovka, kufr, zahraniční politika, reálné známé osobnosti. Jak Jonasson použije ve svých knihách některá (nedej bože všechna) z těchto témat, má zaručenou skvělou knihu. Tohle není výjimka. Skvost!
"Začalo mu být tak dobře, že se skoro začal bát smrti."
"Odbyl ho mávnutím rukou. Vždyť přece dělat ze sebe pitomce, když člověk pitomec je, není nic těžkého."
"Ten tvůj kamarád...to asi nebude žádný Einstein."
"Nic netrvá věčně. Snad jen všeobecná hloupost."
Revizor
Nikolaj Vasiljevič Gogol
Tak tohle drama mi vážně sedlo do noty. V podstatě bez hluchých míst a vyvrcholení skvělé. Ne neočekávané, ale i tak úsměv vykouzlí. Již skoro 200 let staré dílo a ani to tak nepřijde. Myslím, že v nynějším Rusku a jeho menších městech by se tento příběh mohl z fleku stát i dnes.
Tady byla Britt-Marie
Fredrik Backman
Jo, Fredrik Backman je můj šálek kávy. Mnohdy humorné, ale i smutné. Britt-Marii jsem měl za zapšklou starou bábu (tak byla alespoň podána v předchozím díle).
Moc nevěřím, že by se člověk, který má rysy OCD a částečně aspergerův syndrom, dokázal za několik málo týdnů/měsíců takto proměnit. A ještě k tomu v 60 letech. Ale tyto drobnosti mi nezmění náhled na celou knihu, a proto musím dát plný počet.
Deset malých černoušků
Agatha Christie
Nějak jsem se nemohl do příběhu úplně dostat, ale celou dobu mě to táhlo k tomu, abych knihu dočetl. Poslední kapitola ale byla tak úžasná, že to změnilo pohled na celou knihu.