Domka901 komentáře u knih
Byla jsem příjemně překvapená. Čekala jsem smutně vážnou knihu, dostala jsem takový hořko vtipný román. Doporučuji.
Přihlédnu-li k tomu, že se jedná o autorčin debut, musím Violku hodnotit kladně, a to i přes chuť jakési červené knihovny. Někdy člověk chce věřit tomu, že všechno bude dobré. Jedno velké mínus ale ode mě knížka obdržela – v textu se na můj vkus objevovalo až příliš mnoho překlepů.
Přiznám se, že mě knížka nebavila a dočetla jsem ji už jen tak z principu. Anotace vypadala moc zajímavě. Samotný příběh také, ale celé to podle mě ztroskotalo na snaze udělat román co nejzajímavější, i za cenu, že to sklouzne k červené knihovně.
Naprostá pecka! Knížku jsem přečetla za jediný den. Už dlouho mě nic takhle nechytlo. Vlastně nemám nic, co bych vyčetla.
Originální nápad. Vystavění situací a příběhů mě bavilo. Bizarní až absurdní. A přesně takové dějiny jsou.
Ačkoliv se primárně jedná o knížku pro děti, já byla spokojená. Příběh nepostrádal napětí a oceňuji i to, jak se Soukupová pustila do témat vztahů mezi "dospěláky" z pohledu dětí.
Situace a příběhy jsou svými tématy docela obyčejné, protože odehrávají téměř na každé střední škole po celé zemi, a to i v dnešní době. Bohužel ani styl vyprávění, ani celková atmosféra a postavy, mě nijak neokouzlily. Taková tuctovka.
Od knihy, lépe řečeno jejího zpracování a pojetí, jsem čekala víc. Indická červená knihovna, která nás zavádí do Londýna. Slaďák o tom, že každý touží po lásce. Erotika v takovém pojetí, že jsem se spíš usmívala, než červenala.
Silný příběh, obdivuji autorku, že měla sílu vrátit se vzpomínkami do té doby. Knížka se četla jedním dechem.
Hodně realistická a drsná zpověď baletky. Tušila jsem, že studium baletu nebude žádný med, ale tohle mi dokonale sundalo růžový brejle.
Hezké čtení, ale tak odvařená, jak asi je široká veřejnost, z ní nejsem.
Selner to prostě umí napsat tak, že se vám chce děsně smát, zároveň se dojímáte a ještě k tomu vám až zatrne z toho, jak lidská neznalost, hloupost a stereotypy komplikují autistům (a jejich okolí) už tak dost složitý život. Prostě pecka!
Do téhle knížky se mi vlastně vůbec nechtělo, protože jsem tušila, jak smutná a opravdová bude...
V něčem mi knížka připomínala Grófku, zpracování bylo ovšem zajímavější a Frey si pohrál i se zápletkou.
Možná jsem čekala trochu jiné zpracování velmi otevřených a emotivních příběhů...
Tak jako u všech povídkových souborů: některé povídky slabší, některé lepší. Nicméně Vydra má bohatou fantazii a dokázal ji přetavit do literární podoby.
Můj první Hájíček a pecka! Pokud pocházíte z vesnice, bude vám příběh ještě bližší. Podobně jako u Dědiny od Dvořákové. Hájíček zde hezky popsal historickou rovinu kolektivizace.
Klasická detektivka, kterou možná diváci znají pod názvem Svědectví mrtvých očí.
Budu opakovat předchozí hodnotící: na to, že se jedná o debut tak mladé autorky je Tapetář vskutku zdařilý. Jinak bych ale příběh a zpracování hodnotila jako slabší průměr na knižním poli.
Zajímavé téma, ale podle mě mu a celé knížce trochu uškodila až moc červenoknihovnská linie příběhu.