Doug komentáře u knih
Z jazykového hlediska je knížka většinou zajímavá a autor osvědčuje značnou kreativitu, spousta pasáží však působí poněkud samoúčelně.
Nevím, jak to Hafran dělá, ale s každou další knihou dokáže znovu překročit laťku, kterou si sám nastavuje po čertech vysoko. Tady mě navíc potěšilo zasazení děje na Slovensko.
Příjemné čtení, dobře zvládnutý styl, sympatická propojenost povídek.
Sérii z Arkádie řadím k tomu nejlepšímu, co Ondřej Neff napsal, a Ostrov nesmrtelných nastavenou laťku s přehledem překonává: díky skvělým postavám a chemii mezi nimi i dějovým zvratům (snad jen konec byl tak trochu šitý horkou jehlou) jsem si čtení moc užil.
Hubotřasný román? Spíš hlavokrutný a ráměkrčný. Jak už to bývá, příliš silný tlak na pilu humoru je kontraproduktivní, i když chápu, že autor se při psaní nejspíš královsky bavil.
Laskavé parodie na kdeco psané neuvěřitelně hravým jazykem a plné úžasného humoru.
Příběhy podle očekávání skvělé, redakční práce bohužel slabší.
Zábavné čtení v dobrém překladu, čtenář však poněkud trpí absencí čárek oddělujících vedlejší věty od hlavních.
Čtivý a napínavý prequel série případů známé trampské osady. I když se tentokrát o kriminální čtení nejedná, nechybí zda pátrání ani záhady. Hafran coby autor knihy opět potvrzuje své mistrovství.
Pro fanoušky K.T.O. je kniha nesporně zajímavá a množství fotografií dokumentuje celou hudební pouť kapely, po redakční stránce jsou zde bohužel značné rezervy.
Veľmi zaujímavé čítanie, ktoré je postavené na logických úvahách a súvislostiach a obíde sa bez rovníc, ktoré by čitateľov mohli odradiť. Slabinou knihy je bohužiaľ nie úplne dotiahnutá redakčná zložka, takže sa pri čítaní treba zmieriť s gramatickými chybami a štylistickými nedokonalosťami.
Tahle dvojice postav mě prostě baví a styl Ondřeje Neffa mi u nich skvěle sedí. Těším se, co bude dál!
Mít co vyprávět a umět to odvyprávět, to je ideální kombinace – a přesně ta v případě této knihy nastala. Kéž bych tak uměl takto psát o svých příbuzných...
Nemám problém s historickými fabulacemi, ale připadá mi, že v této knize obsah svůj boj s formou prohrál.
Výborně propracovaný děj i postavy, překvapivý vývoj a navíc humor, který pomáhá odlehčovat místy docela temnou atmosféru. Hafran opět potvrzuje své spisovatelské umění a já doufám, že nás čeká ve společnosti jeho literární party ještě mnoho čtenářských zážitků.
Nesporným kladem je zajímavá hlavní hrdinka i zvolené prostředí, k záporům řadím zbytečně dlouhé věty a hlavně obrovské množství jazykových a typografických chyb.
Od začátku je jasné, že forma tohoto příběhu se naprosto liší od všech předchozích. Aby to mělo smysl, měl by sérii (o to víc) odpovídat obsah knihy, ovšem tak tomu není.
Jako čtení pro někoho, kdo o Jaromíru Nohavicovi neví skoro nic, tato kniha možná není úplně špatná, ale z pohledu čtenáře, který se o tohoto písničkáře zajímá víc, se nejedná o nic víc než o rychlou jehlou ušitý kompilát zcela obecných informací.
Mám rád tvorbu Ondřeje Neffa, mám rád sérii s agentem JFK, mám rád hláškující hrdiny, ale podle mého názoru se tyto elementy v této knize nepodařilo konzistentně spojit. JFK i JB tady působí jako dva troubové (ano, jako Pat a Mat, toto přirovnání je trefné) a celkově se tady postavy chovají jinak než v předchozích knihách série. Oceňuji neotřelý nápad a příběh, ovšem uvítal bych méně poučování autorem v podobě zbytečných detailů.
Autor výborně navázal na styl Jaroslava Foglara, klobouk dolů! I po dějové stránce je knížka dobře vymyšleným a zpracovaným pokračováním původního díla.