dragonina
komentáře u knih
Heřmánkové údolí
Hana Marie Körnerová (p)
Moc pěkné, čtivé. Skvěle vyprávěný příběh. Bylo pro mě velmi inspirující číst příběh mladé a silné ženy. Heřmánkové údolí patří k těm typům knih, které mi zůstanou v hlavě ještě dlouho po přečtení.
Pérka, drátky, kolečka
Martina Málková
Dávám pět hvězdiček za jedinečný vypravěčský styl. Už v předešlých autorčiných knihách jsem si velice oblíbila způsob, jakým své příběhy vypráví, bez ohledu na to, jestli je to oddechovka nebo vážnější ladění. Obdivuji, jak autorka dokáže držet dějové linky, vracet se v čase i po několika kapitolách tak, aby vyprávění zůstalo srozumitelné. Líbí se mi její smysl pro detail, kterým dokáže podpořit autentičnost příběhu. Pérka, drátky, kolečka jsou dojemný příběh stárnoucí ženy, které život zaplnila láska k divadlu, stará křivda, démoni minulosti a strach z budoucnosti. Pět hvězd si kniha zaslouží za příběh, ve kterém mi postavy ožívaly před očima, rozuměla jsem jim a zároveň mě nepřestávaly překvapovat, stejně tak i zvraty ve vyprávění, kdy jsem se neubránila úsměvu, ale i slzám. Všem vřele doporučuji!
Závity ulit
Martina Málková
Knížka mě nadchla, jak je svižná. Je z ní cítit nadhled a vtip. Přečetla jsem ji na jeden zátah. Je to oddechovka, ale příběh se vymyká, je nápaditý. Líbí se mi jakým jazykem autorka píše. Jsem zvědavá na její Dvojitý gambit. Venku je ošklivo, tak se na něho vrhnu hned.
Nevítaný host
Shari Lapena
Výborné čtení. Hltala jsem každou stránku, nedalo se přestat. Kniha měla spád a napětí se udrželo až do absolutního finále.
Hana
Alena Mornštajnová
Čekala jsem velmi mnoho a dlouho jsem čtení odsouvala. Možná jsem si podvědomě přála nezkazit si dojem o knize, kterou všichni vynášení do nebe. Autorka mě obohatila kusem historie a to si moc cením. Byť se mi kniha četla dobře, nebylo místo, kde bych se nudila, přesto mi vadila nekonečná souvědí. Není to důkaz spisovatelské zručnosti, ale spíše naopak. Vyprávění tak ztrácí na dynamice. Co mi také chybělo byla plochost postav. Připadaly mi málo propracované. Stejně tak mě neokouzlil styl vyprávění (to jsou i ta zmiňovaná rozkošatěná souvětí). Vypravěčka, tak pro mě nedokáže vytvořit obraz dostatečně plastický. Je to samozřejmě otázka vkusu a nastavení každého čtenáře, ale od dobrého vypravěče čekám víc.
Egypťan Sinutet: Patnáct knih ze života lékaře
Mika Waltari
Moje velká klnižní láska už od gymplu. Do dnešního dne jsem ji četla už 3x a vždy jsem byla stejně okouzlena.
Šikmý kostel
Karin Lednická
Není to špatné, ale skvělé to rozhodně není. Další díly si odpustím. Taková sláva, která se kolem tohoto titulu dělá mi připaná trochu mimo. Nic mimořádného kniha nenabízí. Příběh je zajímavý, ale zpracování na mnoha místech pokulhává. Autorka je šikovná, věřím, že do budoucna svůj styl vybrousí.
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Dobře jsem se pobavila. Oddechová knížka, od které nečekáte nic hluboce intelektuální a jen se chcete dobře bavit a to taky splní na sto procent. Svižně napsaná, nikde to nedrhně, zasmála jsem se nahlas. Jsem zvědavá na filmové zpracování.
Dvojitý gambit
Martina Málková
Ve všem souhlasím s recenzí Hany Hosnedlové, která je uvedena v záložce “recenze”. Dvojitý gambit je výborná knížka - moderní ženský román, žádná červená knihovna a ani ulplně oddechovka, jako autorčiny Závity ulit, které jsem četla a taky se mi moc líbily. Dvojitý gambit může vzbuzovat rozporuplné reakce, jak je vidět i z komentářů u knihy, třeba právě proto, že by čtenář podle stručného obsahu knihy mohl čekat ryzí romantiku.
Mě osobně se příběh líbil pro svou neotřelost, otevřenost, vtip. Taky jsem si znovu potvrdila, že se mi moc líbí styl jak autorka píše, švih a šmrc. Oceňuji, že umí napsat milostný příběh tak, aby to nebylo klišé a “cukrkandl”. Erotické scény jsou popsány s důvtipem a velice poeticky.
A další věc, který můžu recenzentce potvrdit, Dvojitý gambit není ryze ženská záležitost. V mém okolí si ho s nadšením čtou i muži.
Růže bílá, černý les
Eoin Dempsey
Krásný příběh velmi čtivě podaný. I když ke knihám, které zachycují historii přistupuji opatrně (moc mě nebaví), většinou je čtu až na něčí doporučení, Růže bílá, černý les mě nadchla od první stránky. Čtení mě bavilo tak moc, že autorovi odpoštím i závěr - jinak to dopadnout nemohlo. Doporučuji k přečtení.
Dědina
Petra Dvořáková
Vtipné, oddechové čtení. Vrátilo mě to zpět k babičce a dědovi, kteří žili v podobné vesnici na Moravě. To co mě u nich dřív rozčilovalo, mi dnes i díky této knížce, vyloudilo sentimentální úsměv.
Bábovky
Radka Třeštíková
Radka Třeštíkové je nyní opravdu v kurzu. I díky tomu jsem ke knížce přistupovala poněkud skepticky. Byla to ale docela příjemně strávená sobota. Oddechové, příjemné čtení.
Sněžný měsíc
Michaela Klevisová
Čekala jsem víc. První poloviny knížky se mi četla dobře a slibovala jsem si, že to bude gradovat. Ale to se nestalo a začala nuda. Škoda.
Dobře mi tak
Radka Třeštíková
Nevím, co mě napadlo tuhle knížku číst. Možná, abych se utvrdila, že Radka Třeštíková je přeceňovaná autorka a bez dobře vyvdaného jména, by se těžko etablovala mezi komerčně úspěšné autory. Byť se kniha dobře čte je o ničem. Zítra nebudu vědět, že jsem tento příběh četla.
Tapetář
Ema Labudová
Po přečtení anotace jsem byla plná očekávání. Takto mladá autorka! Novelu napsala ještě na když studovala gympl a hned literární cena! Co dodat? PÍ ÁR je PÍ ÁR. Ema Labudová jistě jednou bude psát dobré knížky, protože potenciál jistě má. Avšak Tapetář je přeceněný příběh. Zajímalo by mě na čem vlastně u poroty "nasbíral body", aby byl oceněn. Bylo to atraktivní téma? To je ale pro sbírání cen trochu málo. Škoda, že jsem nevěděla o audio verzi (jak je zmíněno o pár komenrářů dříve), protože mám Honzu Cinu moc ráda a díky němu bych knize určitě mnohé odpustila a přidala hvězdičku :-)
To prší moře
Radka Třeštíková
Musela jsem se přemlouvat, abych knížku vůbec dočetla. Hlavní poslata mi lezla na nervy a celé čtení byla docela nuda. Škoda, myslelal jsem si, že po Bábovkách to bude ještě lepší. Ale toto není ani průměr.
