dzejkbeltygros
komentáře u knih

Ačkoli bylo fajn nahlédnout do pradávného Egypta a příběhy hlavních postav byly zajímavé, tak celkově se mi zdála kniha příliš zdlouhavá, vztahy mezi postavami mohly být víc rozvinuté, taky tam bylo až moc popisů všeho možného. Třeba se k ní někdy vrátím, ale radši bych sáhla po Cizince.


Pokud čekáte nějaký popis práce letušky, jak probíhal pohovor a samotná práce, tak se toho zase tolik nedozvíte. Jedná se spíš o blog/diář, který Tereza psala pro svou rodinu a známé, a rozhodla se jej předělat na knihu. Stejně jako pár dalších čtenářů už mě časem trochu iritovaly "snídaňky". Taky zde byla hodně silná zamilovaná linka hlavní hrdinky a jejího přítele Martina. Něha a láska z knihy přímo stříkaly. Mě tenhle typ knížek nevadí, ale na plný počet bodů to ani tak nebylo. Mnohem víc se mi líbila kniha Veronika v Dubaji.


Podle mě tohle není její nejlepší kniha, to u mě pořád vede Veselí, ale byla taky skvělá. Spousta různých vztahů a situací, retrospektivní vyprávění dvou hlavních dějových linek. Trocha akce, dramatu, vtipu, sarkasmu. I přes to, že má kniha celkem dost stran, mi přišlo, že byly některé postavy trochu nedotažené. I konec byl takový hodně rychlý a vyvolává ve čtenáři hodně otázek.


Já měla vždycky trochu náskok, protože jsem od mala hodně četla a nad pravopisem až tak moc nepřemýšlím. Ale čeština je tak rozmanitá, že se dá vždy najít něco, s čím si člověk neví rady. Tahle knížka je naprosto geniální! ️


Naprosto nevšední příběh, něco na styl Příběh služebnice. Četlo se to hezky, i když bych postavy ještě trochu dopracovala, hlavně vztah hlavní hrdinky s pytlákem mi přišel nějaký moc rychlý a nedotažený. Navíc mám u knížek ráda, když končí naprosto nečekaně! Vypadá to na prvotinu a ta téměř nikdy není dokonalá, takže to Kim zvládla skvěle.


Tři čtvrtě knihy mi přišlo takové nijaké, klišé, trapné. Ale byla dobře promyšlená a zajímavá, o tom žádná. Hlavně charaktery postav a odhalení na konci bylo super. Ovšem záhada, kolem které se to celé točilo, respektive dvě důležité události příběhu mi nepřišly dostatečně šokující. Nehody se stávají, samozřejmě. Bohužel to v knize nevyznělo dost tragicky. Aspoň mi to tak přišlo. Ale to každý může vnímat jinak.


I když téměř všechny mé oblíbené postavy v knížce nebyly, tak se mi líbila. Na konci Martin vysvětluje, že když ji psal, byla moc tlustá, takže ji musel rozdělit na dva svazky, aby nebylo jen půl příběhu od každé postavy, ale aby příběhy byly ucelené. A dobře udělal! Nemůžu se dočkat dalšího dílu!


Celkově příběh nic moc. Přišlo mi to takové o ničem, nebyla tam pořádně nějaká zápletka. Ale jinak to bylo napsané velice dobře a vyjádření myšlenek hlavní hrdinky bylo hodně zajímavé. Je fajn nahlédnout do přemýšlení duševně nemocného člověka.


Nora je moje nejoblíbenější autorka, ale musím uznat, že tohle bylo o dost slabší, než její ostatní knížky. První příběh celkem super, ale ten druhý už se mi téměř vůbec nelíbil. Ale účel ve čtenářské výzvě to splnilo.


V knížce jsou krásné ilustrace, navíc se to četlo úplně samo. Taky občas trpím nespavostí, respektive nemůžu usnout, tak si do noci čtu. Ale vždy pak naštěstí usnu. Nemám moc ráda otevřené konce, pak moc přemýšlím nad tím, co se dělo dál. Proto jedna hvězda dolů. Nemůžu právě kvůli tomu občas i spát, když vymýšlím jak to skončí.


Určitě doporučuju číst nejdříve část růžovou a pak až modrou. Myslím, že tak do sebe informace lépe zapadnou. Byla to moje první knížka od Hartla a byla skvělá! Dokonale protkané osudy několika lidí.


Byla to zajímavá knížka, která v člověku vyvolá dost zvláštní pocity. Nečetlo se to úplně lehce, ale přelouskala jsem to během pár dní. Dost jsem se u toho zamýšlela. Jsem ráda, že se mi nic podobného nestalo a budu doufat, že pokud budu mít děti, tak je proti takovéto situaci uchráním.


Na tuhle knížku jsem narazila díky naší skvělé knihovně, která dostala úžasný nápad na Valentýna. Zabalila několik knížek do bílého papíru, nalepila na něj kódy, napsala značky, jestli je to pro muže nebo ženy, a nechala čtenáře, aby si podle intuice vybrali společníka pro osamocené večery. Řeknu vám, že lepšího společníka jsem si vybrat nemohla! Dlouho jsem tak oddechovou a humornou knížku nedržela v ruce. Určitě můžu doporučit. Schválně jsem si vybrala knihu označenou mužskou i ženskou značkou. Byla to ta pravá volba!


Samozřejmě jako vždy - nejdřív kniha, potom seriál. Zase jsem šlápla vedle a věděla nejdřív o seriálu, do kterého jsem se bezhlavě zažrala a teprve potom zjistila, že je to podle knížek. No, co se dá dělat. Seriál už je skoro dokončený, a já teprve teď přečetla první díl. Bylo to naprosto pohlcující, skvělé, dramatické (i když seriál mi přišel drsnější). Na konci jsem si říkala, že už mi chybí jen pár stránek a pak zničeho nic otočím na poslední stranu a málem dostanu infarkt! To je všechno? No tak rychle utíkám koupit Střet králů. :)


Na tuhle knížku jsem narazila náhodou mezi levnými knihami. Ale je to pro mě velký objev a poklad. Téměř všechno, co autorka píše dává smysl a je reálné. Mám hned několik zdravotních problémů jako ona, ale vlila do mě novou a silnou naději, že se jich můžu zbavit a cítit se mnohem lépe. Tak hurá do toho! :)


První díl byl naprosto super, pohlcující. Tohle bylo taky super, ale občas jsem se nevyznala v historických popisech, kterých tam naštěstí bylo jen pár. Už se těším na třetí díl.


Hledáte něco, co nemívá šťastný konec? Tak jste tu správně!
Chcete netradiční pohádky? Zase jste tu správně!
Poučné, kruté, bolestivé a přesto krásné.
Styl psaní mi neseděl, ale dalo se to přelouskat.


Pěkná sbírka vtipných detektivních povídek. Pan Čapek se vůbec nebál použít hrubější slova, což mě dost bavilo. Poslouchala jsem jako audioknihu a je to skvěle namluvené.


Tohle byla neskutečná jízda! Prožila jsem si opět všechny emoce, které jsou vůbec možné. Je to psané z pohledu více postav, kterým se dostáváme víc a víc pod kůži. Aelin a její vývoj je něco úžasného, co na knize hodně obdivuju. Akorát jedna věc mi moc neseděla. Ve Věži úsvitu se psalo, že Ren je napíchnutý na kůlu a tady se zase píše, že je jako ještě naživu. Nebo jsem to špatně pochopila? Možná je to tím, že je zmatek v tom, jestli je první Věž úsvitu a pak Království popela nebo naopak. Někdo to zase čte jako tandem. Já si hodně lámala hlavu nad tím, kterou budu číst jako první a nakonec jsem se rozhodla pro Věž úsvitu.


Poslechnuto jako audiokniha, kterou namluvil pan Trojan a další, takže to mělo skvělou dynamiku, nemohla jsem se od toho odtrhnout. Podle názvu jsem spíš čekala nějaké putování do cizích zemí, ale soudní proces a retrospektivní vyprávění drží posluchače/čtenáře v pozoru. Akorát mi trošku vadí, že nevím, jak to dopadlo.
