elfos komentáře u knih

Kniha mě nadchla, přečtla jsem na jeden zátah v jednom dni, a doufám, že ji časem vyštrachám někde v antikvariátu a budu si ji moct vložit do Lesní knihovny. Že ji budu číst opakovaně, na to jed vemte.

25 15.06.2014

Krásně oddychové čtení. Bylo fajn na chvíli si odpočinout od starostí a ponořit se do úplně jiného světa...
Seriál jsem neviděla - a určitě neuvidím. Kniha je kniha.

24 16.10.2015

Jsem sotva ve čtvrtině knihy, ale neodolala jsem..:

Je pravda, že nikdo nedokáže udělat nepořádek rychleji než skupinka Fíglů, ale i když je to divné, stejně rychle dokážou nepořádek uklidit a nepotřebují k tomu ani pomoc ptáčků zpěváčků, veverek a řady dalších náhodně vybraných lesních zvířátek.

(Terry Pratchett - Obléknu si půlnoc)


*

A po dočtení: Báječné, tak jako všechny díly Úžasné Zeměplochy. Velmi doporučuji. Knihy s Toničkou a čarodějkami vůbec mám obzvlášť ráda. I když jde o fantasy, je v knihách Terryho Pratchetta - a v této nejinak - život, se vším, co přináší....

23 03.06.2013

Během prohlížení této knížky zjistíte, že se vám ve tváři usalašil úsměv.

23 13.04.2013

Skvělá kniha, chytla mě od prvních stránek a už mě nepustila. Autorka vytvořila fantastický svět se svými zákonitostmi, zvláštnostmi a lidmi, kterými je obydlen. A vztah draků a jejich jezdců je prostě kouzelný. Doporučuji, stejně jako další díly série Drakeni z Pernu.

23 16.08.2012

Pro mě bylo velkým zážitkem ponořit se do tohoto světa. Naprosto okouzlená Domem a nadšená systémem záznamů nemohu jinak než Piranesiho srdečně doporučit.
A už se moc těším, až zase do Domu zavítám.. znovu a znovu.

22 14.08.2023

Je moc dobře, že tato kniha mohla vyjít. A je moc smutné, že musela vyjít.. nebýt války na Ukrajině, tato kniha by neexistovala. Se smutkem z toho, co válka na Ukrajině od 24. 2. 2022 denně přinášela a dosud přináší (a vězte, že to nejsou jen hrůzy a utrpení, příběhy a osudy, ale např. i pohled do srdcí lidí, na lidi kolem i na sebe sama - pohled často překvapivý, v dobrém či ve zlém), bylo mi ctí tuto knihu číst. A doporučuji ji.

*

Do zajímavostí u této knihy jsem přidala link na rozhovor s jejím překladatelem Viktorem Janišem.

22 22.02.2023

Jedním slovem: lahůdka. K neuvěření, že se jedná o prvotinu. A navíc má tato kniha (a hlavně její autor - na rozdíl od např. norského detektivkáře Torkila Damhauga) to štěstí, že se jí dostalo skvostného překladu vynikajícího překladatele Viktora Janiše.
Neodolám, a přidám pár vět z knihy - kterou srdečně doporučuji a těším se na její pokračování.

Vrána příšerně zfušovala přistání a teď ke Cabalovi plna naděje hopsala přes trávu. Pohlédl na ni bez sebemenší náklonnosti.
„Proč jsi nemohla být něco stylovějšího?“ zeptal se jí. „Třeba krkavec. Nebo havran.“
„Kronk!“
„Nebo tučňák. Vážně bych si nevybíral.“ Zadíval se na vránu a vrána se s očekáváním zadívala na něj. „No tak dobře,“ řekl nakonec a poklepal si na rameno.

21 24.06.2012

Knihu Polštář z trávy jsem si přečetla na doporučení. A bylo to moc milé překvapení! Její poetiku jsem si vychutnávala po doušcích a beze zbytku.... ostatně, náladu knihy i jejího čtenáře můžete poznat z níže uvedené ukázky..

*

Sóseki Nacume
(přeložila Vlasta Hilská)


Napolo jsem spal a napolo bděl. Byl to stav, který se obyčejně popisuje výrazem "jako u vytržení". Nikdo si neuvědomuje sebe, když zdravě spí, ale v polobdění nikdy nezapomene na vnější svět. Mezi těmi dvěma kraji se prostírá svět vidin, v němž všechno připadá příliš mlhavé, takže člověk nemůže o sobě tvrdit, že bdí, a zároveň je všechno příliš živé a to člověku připomíná, že nespí. Je to stav, v němž bdění a spánek jsou namíchány do jednoho poháru a ze srdce tryská barevný kaleidoskop písní a básní.

21 03.12.2010

Každý člověk je vystaven nějakému odcházení.... - Josef Abrhám

@--)----

Báseň v obrazech a obrazy v básních.... to je Česká Třebová očima fotografa a básníka. Prohlédla jsem a přečetla s potěšením - jak bych byla hrdá, kdyby podobná kniha vyšla o Lese! Česká Třebová může mít z téhle knihy radost.. a velmi tuším, že radost budou mít i její čtenáři procházející tím městem, ať už na stránkách knížky, nebo ve skutečnosti. Je to krásné město. A krásná kniha.

20 07.11.2011

DŽBÁN ŽÍZNĚ


Ne, moji hlavu
neodbarvila dlouhá léta!
Jen hejno lítých dnů,
co na ni pořád slétá.


Urwa ibn al-Ward al-Absí


*

Prastaré básně, které vznikly v mysli, srdci člověka před více než tisíci lety, a přesto mají stále co říct. A taky děkuji nakladatelství Mladá fronta za edici Květy poezie.

20 21.08.2011

Kniha, kterou jsem četla nesčetněkrát. Kniha, ke které se vracím, vždy když mi není dobře. Kniha, po které sáhnu, když se kolem mne rozprostře pohoda a klid. Kniha pro zimní večery, hrnek čaje a teplou deku. Kniha pro celý rok, laskavá, uklidňující, láskyplná, hřejivá. Asi většina lidí má nějakou takovouhle knihu. Pro mne je to tato.

*

Karel Čapek
PUDLENKA

Často za noci, když já slyším tajemné a kouzelné hlasy, když vidím jak vše ožívá tmou, on sedí u stolu se skloněnou hlavou a stále, stále drápe svým černým drápkem do bílých listů. Nemysli si, že se o tebe starám. Slyším jen tiché šustění tvého spáru. Někdy šustění umlkne, ubohá tupá hlava už neví, jak si hrát, a tu mi ho přijde líto, i ráčím se přiblížit a tiše mňouknu v sladkém a trýznivém rozladění. To tedy můj Člověk mne pozvedne a ponoří do mé srsti svůj teplý obličej. V tu chvíli v něm na okamžik procitne záblesk vyššího života, i vzdychne blahem a přede něco, čemu je skoro rozumět...

19 25.11.2010

Michal Ajvaz
DRUHÉ MĚSTO


U okraje stolu ležela rozevřená silná kniha; na toto místo obrazu dopadal pruh světla z vedlejší místnosti, a tak jsem mohl přečíst text na jejích stránkách: byla to Odysseia a byl v ní tužkou podtržený verš "ó moi egó, teón aute brotón es gaian hikanó?" - v zemi jakých lidí jsem se to, proboha, zase octl? -, vedle na prázdném okraji stránky bylo tužkou drobným písmem připsáno: "Po dlouhá léta napjatá tětiva úzkosti se zadrnčením praskla, když se ve své zlaté masce, zářící jedovatými odlesky nočních světel, nečekaně zjevil Ten, který k ránu zpívá ve skříni."

*

Miluji jiné a snové světy, věci pod povrchem, nový pohled na staré věci.... Není tedy asi divu, že mě Druhé město M. Ajvaze okouzlilo. Drobná ukázka, kterou jsem z knihy vybrala, možná napoví, čím.

18 29.03.2011

* * *
Bez zaklepání
do sklenice
vstoupil Měsíc

(Miroslav Fišmeister)

- a básník Miroslav Fišmeister vstupuje do našich očí, srdcí a myslí, aby je přenesl do světa fantastických obrazů a okamžiků.... aby nám pootevřel svůj svět.
Děkuji. Moc ráda jsem nahlédla....

17 08.05.2022

Dobrá tedy, zalovíme v Nůši jak v kouzelníkově klobouku, a něco - kouzelného - vytáhneme. Potěšení neméně veliké, jako je to z objeveného bílého králíka.
(Co asi vytahují ze svých klobouků králíci?)

*

Skoro každý všední den za mnou do redakce přicházejí lidé, starší i mladší, ale víc ti starší, a přinášejí k posudku své básně. A žádají, abych byl upřímný, nemilosrdně upřímný - ale běda, kdyby se mi jen veršík nelíbil, kdyby mi jen jeden jediný veršík nepřipadal nejlepší, běda, kdybych při čtení mlčel a neobdivoval talent a dílo. Běda mi, jestliže nevolám šťastně: "Toto je, vážený příteli, překvapivě nejpozoruhodnější ze všeho, co jsem kdy četl, a nejenom od vás!" - A tak skoro každý všední den je se mnou běda.


(Ivan Wernisch: Pekařova noční nůše)

*

Přesně tak. Velmi doporučuji.

17 17.09.2012

Dvanáct básní, každá věnovaná jednomu měsíci. Postupně, spolu s básníkem, projdeme celým rokem. Líbí se mi ten nápad, a říkám si, jak by asi uchopili tohle téma jiní básníci a autoři, nejen různí lidé, ale taky žijící v různém období, s různými zkušenostmi a pohledem na svět. Myslím si, že by to bylo zajímavé.

*

Karel Toman
BŘEZEN


Na naší studni ráno hvízdal kos:
Jde jaro, jde jaro.
A když jsem okno na sad otvíral,
šeptaly pukající pupeny:
Jde jaro, jde jaro.

Bože můj,
obnoviteli, obroditeli,
na srdce v sněhu pamatuj.

U téhle knihy si vždycky vzpomenu, jak jsem ji prvně držela v ruce a četla její název: Pro mé Theus.
Jak to je skutečně mi došlo s malým zpožděním, a tahle vzpomínka mě pobaví pokaždé stejně jako napoprvé.

Ne moc často doporučuji knihu (navíc čerstvě narozenou knihu), kterou jsem ještě nečetla.... Nu, teď právě zase jednou nastala ta výjimečná chvíle. Sbírku nonsensových básní Špásmo autora (a úžasného, skvělého překladatele) Richarda Podaného mohu doporučit z plna srdce od prvního okamžiku, kdy jsem se o ní dozvěděla. Radostně ji vítám na světě, a směle a s radostí ji doporučuji - jsem si naprosto neochvějně jistá, že v téhle knize skrývá se čtení neobyčejně lahodné, hravě moudré, bláznivě poetické.... nespoutané, rozpustilé a pestrobarevné jako roztančení nudibranchové v modrých hlubinách mysli.

*

A po dočtení mohu dodat jen to, že je to skvělá kniha, bylo potěšením ji číst a doporučuji ji všem - věřím, že podobný zážitek přinese naprosté většině svých čtenářů.

15 02.05.2012

NÁŘEK NAD MRTVÝM
indiánská poesie
přeložil Ladislav Novák


Hrdino nad hrdiny,
hledal jsi slávu u bran smrti.
To sis nemohl vzpomenout
na tu, co doma pláče -
nemohl sis na mne vzpomenout?

Hrdino nad hrdiny,
hledal jsi slávu víc než lásku.
Miláčku, pláču, ale zbabělá nejsem:
Pro tebe, srdce mé, pláču,
kdykoliv si jen na tebe vzpomenu.

*

Příroda, lyrika, život i smrt - to je obsaženo v této knize. A básně, které zpívají.

15 01.01.2011