ElInWonderland komentáře u knih
Zapatiny knížky prostě miluju a tahle není výjimka. Do třičtvrtě příběhu jsem byla úplně nadšená, pak podle mě mírně klesala moje představa o vývoji vztahu dvou hlavních postav, ale i tak mě to bavilo.
Na tuhle knížku jsem se dlouho těšila kvůli velkému zahraničnímu úspěchu, ale pro mě to byl od oblíbené autorky slabší kousek. Hlavní hrdinka mi byla docela nesympatická, sice dříčka ale nesympatická. Styl psaní byl jako vždy vynikajicí a propracovaný ale možná jsem měla moc velká očekávání.
Složité vědecké témata Hawking dokázal velmi dobře vysvětlit a bylo zajímavé nahlédnout trochu do jeho hlavy a života. Úvahy do budoucnosti v druhé polovině knihy byly těžké a někdy až možná moc idealizované. Ale k velkému zamyšlení. Byla to první kniha co jsem od Hawkinga četla a určitě nebude poslední.
Úplně nevím, jak knihu pojat. Z jedné strany se mi líbilo zobrazení života dívek, které jsou z té chudší vrstvy Číny, které se chtějí osamostatnit, ale na druhou stranu se nedokážu ztotožnit s jejich rozhodnutími a celkovým chováním většiny postav. Je to prostě zvláštní příběh.
Musím říct, že jsem čekala takový milý romantický příběh, obálka tak působí. Jenže Mona do toho vložila opět důležité téma a ne tak obvyklé. I muži se stávají obětmi nechtěné pozornosti a obtěžování. Úplně jsme se nedozvěděli, co je příčinou Adamova problému a já doufám, že se to dozvíme v příštím díle.
Kniha byla zajímavější než jsem očekávala, životní cesta Michelle se mi líbila a je určitě inspirativní. Je cítit, jak je inteligentní a cílevědomá a zároveň má velké srdce. I přes poměry nebo právě kvůli nim odkud pochází je pro ni vzdělání velmi důležité a cestou ke svobodě. Konec má hořkosladkou přichuť po zvolení Donalda Trumpa, nicméně příběh jako takový to nezkazilo.
Taková melancholická kniha, která skrývá spoustu věcí pod povrchem. Před tím než jsem se o knihu začala zajímat, jsem o Magdaléniných prádelnách nevěděla, tyto události se v této ráně příliš nerýpou, ale i tak je zde naznačena krutá realita dívek dřívějšího Irska. Hlavní postava byla velice přesvědčivá a filozofické úvahy se mi líbily.
O dost lepší než první díl. Děj se hýbal a obě hlavní postavy byly zajímavé, na konci mi přišla zápletká s 'maminkou' zbytečná, ale jinak se mi to četlo dobře.
Jsou i horší knihy v této kategorii, ale že by mi to vyloženě líbilo se říct nedá. Občas jsem nechápala jednání hlavních postav a někdy tam byly moc hezké momenty melancholie. Někdy jsem s Tate souznila a někdy mi lezla na nervy a Jared, stále nevím co si o něm myslet.
Opět jsem nadšená, opět zhltnuto jako malina a opět potřebuju další díl.
Překrásný příběh, jako z fantasy země. Plno nových a zajímavých postřehů a nemůžu se vyhnout pocitu, že ikdyž jsou ti lidé vázání tradicemi a pravidly a nějakou “hierarchií, jsou mnohem svobodnější než my. Pozitivní povaha vyvažuje zdánlivě nehostinné prostředí a celé to díky buddhismu působí magicky.
Zas a znova, proč je ta obálka tak hrozná? Asi si ji něčím přelepím nebo začerním obličeje :D
No nic, tak tedy k příběhu. Aaron a Ruby mě neskutečně bavili, prostě jsem se do nich zamilovala, byla jsem docela nejistá si knížku přečíst, protože má nejnižší hodnocení z knih od Zapaty, ale hrozně mě to bavilo a četlo se to samo. Polovina knihy je podána ve formě dopisů a chatování a vůbec mi nevadilo, že to trvá tak dlouho, bylo fajn vidět jak se ti dva poznávají a z osobního setkání jsem byla asi stejně nervózní jako Ruby :D Ta holka fakt málem omdlela :D Strašně bych chtěla to setkání vidět z Aaronova pohledu, to je snad to jediné plus obálka co mě zklamalo.
Skvělá knížka, náhled do osobních zkušeností a pohledů života queer lidí z českého prostředí, pro mě i překvapivé skutečnosti, které dodnes musí lidé řešit a z některých zpovědí mi bylo opravdu smutno. Jsem moc ráda, že mě tato kniha neminula.
No, řekla bych že způsob vyjádření na toto téma je zde ryze americký. Nevím jestli by zde prošlo, že když se žák necítí psychicky dobře, tak jej učitelka vyzve ať se jde během hodiny projít se spolužákem kdoví kam a na jak dlouho. Smrt blízkého a milovaného člověka je samozřejmě hrozná část reality, kterou prožívají všichni bez ohledu na to kdo a kde jste. Jenom mi nesedí autorčino pojetí a pohled na věc, neříkám že je to špatně, jen mi to nesedlo a popravdě jsem knihu odložila a už ji asi číst nebudu.
Nikdy jsem u knihy necítila tolik silných emocí najednou. U knížek se někdy směju, brečím nebo jsem naštvaná, ale tohle byla absolutně jiná úroveň vnímání knihy a toho co mi dává. Někdo říká, že je to citové vydírání a podobně, ano hraje to záměrně na city ale v tomto příběhu a osudů lidí je něco co se vryje do kůže a nechce se pustit. Knihu jsem četla delší dobu a vytvořila si s postavami až hluboký vztah a rány co s dějem přicházely bolely víc a víc. Několikrát mi bylo skutečně fyzicky špatně i když je to fikce a měla jsem chuť třísknout knihou o zeď. Rozebírání sexuality, zneužívání, síly přátelství, důvěřivosti, osudu, lásky, sebedesktručních a sebenenávistných sklonů, smrti, na tom kniha stojí a při tom je to nádherně psaná literatura. Navíc nikdy nevíte, co vás na další stránce čeká, skutečně jsem si netroufla něco odhadovat a čím víc se blížíte konci, tím víc bomb vybuchuje. Copak toho nebylo dost? Ne to sakra nebylo. Člověk přemýšlí jak moc je schopný ubližovat sám sobě.
Taky bych chtěla poznamenat že ten nechutný ubožák(tady bych použila sprosté slovo) bratr Luke je nehorázný zbabělec a to jak skončil, mě absolutně neuspokojilo. Stejně jako osudy většiny záporných postav.
No ale jsem autorce moc vděčná za postavu Herolda
Závěr knihy jetěžký, smíšenost pocitů hluboká a myšlenky proudí v hlavě ještě dlouho poté.
Tak to bylo něco, u některých pasáži mi trvalo se prokousat, vzhledem k jejich “vědecko-propočtovým popisům”. Ale příběh s Rockym byl naprosto kouzelný. Vesmírné dobrodružství s humorem a napětím a se zajímavým koncem. Jen mě mrzí, že se nedozvíme jak to probíhalo na Zemi po dobu co byl Grace pryč.
Nebýt to zaobalené v tak trochu v růžové krabičce, je to dost nešťastný život. Na to co se Avě stalo byla až překvapivě silná. Kdyby byla o trochu zhroucenější plně bych jí to věřila, ale i tak to byl zajímavý příběh. Navíc konec se mi moc líbil, trochu vám poplete hlavu a usmívate se při tom.
Aaaaaaach, jak to jen říct. Pravděpodobně ten nejromantičtější příběh jaký jsem zatím četla. Do Archera se prostě musíte zamilovat a kvůli němu jsem brečela ve 2 v noci. První polovina knihy se mi líbila víc než ta druhá, konec má působit velice emotivně, ale já brečela nad úplně jinou částí. A ještě poznámka k obálce, PROČ PROČ PROČ na ni dali takový hrozný klišoidní obrázek! Obzvlášť u této knihy bych ocenila tu zahraniční verzi. Jelikož jsem ji četla na čtečce tak mě to zas až tak netrápilo, ale mám v plánu si koupit fyzickou verzi a už teď vím že si koupím tu anglickou a ráda si ji přečtu znovu.
Spoiler
Ehm jsem hrozný člověk, když jsem si na konci přála ať zůstane mrtvý?
Moc hezky zpracovaná kniha. Místy vtipná, místy šílená, místy smutná a konec je dojemný. David Bowie byl složitý člověk i unikátní umělec, ani nevím jak, ale před lety mi přirostl k srdci.
Jak je už asi u Asimova zvykem, dokáže popsat sci-fi prostředí naprosto úchvatně a cestování mezi desítkami tisíc století je na mě až moc, ale opět kvalitní vyprávění.