eliska2126 komentáře u knih
Tak moje třetí kniha od Colleen a opět nemůžu hodnotit jinak, než jako naprostou pecku a dát plné hodnocení.
Přiznám se, že ze začátku jsem si říkala, že je to nějaký divný příběh a co to jako je? Ale později jsem se do příběhu dostala, s Merit jsem sympatizovala a čekala jsem, co zas její labilní divná rodina udělá.
Hodně se mi líbí, jak Colleen bravurně zpracovává těžká témata, ať už neplodnost v manželství v To nejlepší v nás nebo domácí násilí v Námi to končí.
Ještě bych ráda vyzdvihla část, kdy Sagan vysvětloval význam jednoho ze svých tetování související s politickou situací v jeho rodné zemi. To se mi dost líbilo a dozvěděla jsem se i něco nového.
Její styl psaní prostě miluju a určitě ji mohu zařadit mezi mé oblíbené autorky. Její kniha Na obtíž mě opět nezklamala a vřele ji doporučuji!
Další výlet do světa čar a kouzel od J. K. Rowling. Hodně lidem vadí forma scénáře, ale mě ne. Vlastně mi to dost vyhovuje, čte se to rychle. Zase jsem udělala tu chybu, že jsem viděla první film a nečetla knihu, takže jsem zhruba věděla, co se stane. Nicméně jsem film viděla před dlouhou dobou, takže mě tam sem tam něco překvapilo.
Je asi pravda, že druhý díl Fantastických zvířat je více méně příprava na další díl, ale i tak se mi to líbilo. Aspoň jsem se ujistila, že jsem u filmu vše pochopila a pochytila.
Takže na další díl se velmi těším.
Tuhle knihu jsem četla spíš na doporučení, než sama od sebe. Příběh je velice originální a tajemný. Většinou postapokalyptické příběhy nečtu, ale myslím, že Metro určitě zařadím do své knihovny. Příběh měl celkem spád, akorát jsem měla problém se trošku vyznat ve stanicích a taky ve vedlejších postavách, které často nevydržely déle jak jednu kapitolu. Z tunelů metra jsem měla kolikrát strach, protože strašidelná atmosféra a to, že nevíte, co přesně tam na vás útočí je děsivá představa.
Akorát styl psaní, jakým Glukhovsky píše asi neřadím mezi mé nejoblíbenější a taky délku kapitol hodnotím spíš negativně (ostatně, kdo má rád dlouhé kapitoly?).
Tak tohle byl průser. Já vám nevím, ale já tomu šílenství kolem Johna Greena nějak nepropadla. Jeho knihy jsem četla už před několika lety, to jsem si říkala, jakože ok, ale žádná bomba a teď jsem si dala rereading a nestíhala jsem protáčet oči. Zrovna u této knížky mě chování Margo opravdu vytáčelo. Příběh nebyl nijak záživný a občas to bylo celkem zmatené
Skvost! Tima Burtona miluju, takže tohle pro mě byla nutnost. Je to sice záležitost tak vás 10 minut, ale těch 10 minut si užijete úplně na max. ❤️ A ty ilustrace? Ty mi vyrazily dech. Prostě nádhera.
Na Polibek v New Yorku jsem slyšela mnoho názorů a jedním z nich bylo, že je tohle spíš porozchodová kniha a já s tímhle fakt souhlasím.
První půlka se mi moc nelíbila, bylo to spíš samé fňukání nad rozchody atd.
Ale v druhé půlce jsem dostala přesně to, co jsem chtěla. Romantiku a vánoční slaďárnu ❤️. Trošku mi chyběla vánoční atmosféra ale jinak se mi to líbilo ❤️.
Jak děsivé, že tohle může být možná již brzo naše realita. Vážně skvělá kniha! Prvně bych ráda vyzdvihla čtivost, stránky opravdu mizely pod rukama.
Myslím, že problém byl opravdu děsivě reálně vykreslen. Příběh plynul a děj stále gradoval. Musela jsem číst dál a dál.
Myslím, že se autorům určitě podařilo vyvolat to napětí, které chtěli. Napětí se neustále stupňovalo.
Hodně se mi líbí i střídání pohledů našich hrdinů a určitě bych vyzdvihla i vložení "momentek", které mě osobně třeba pomohly lépe vidět závažnost situace, která nastala.
Takže za mě jedno velké doporučení a měli by si to vážně přečíst všichni. Třeba se konečně chytneme za nos a začneme něco dělat pro tu naši krásnou zemi.
Konečně! Byla jsem snad poslední člověk na planetě Zemi (nebo minimálně v téhle mojí bookstagramové bublině), který nečetl Selekci. A tak (spíš jako reakce na nově vydanou Zaslíbenou) jsem se do ní pustila.
Přiznám, že čtivý je to jak blázen. Strašně dobře se to čte a neměla jsem problém přečíst 150 stran během jednoho dne.
Co se týče postav, tak jako jo, ale ještě si mě úplně nezískaly. Nad nějakými rozhodnutími hlavní hrdinky Americi jsem protáčela oči, co si budem chovala se občas fakt dětinsky. Maxon mi přišel jako prototyp perfektního prince. A Aspen no...
Hodně se mi líbil, jak byl vykreslený rodinný vztah mezi Americou a její rodinou.
Kniha je rozdělená celkem do tří částí.
V první poznáváme hlavního vypravěče Igora a jeho přítelkyni Miu. Tato část mě moc nebavila, místy byla nezáživná až nudná. Když už jsme se dostali do trezoru, začalo mě to víc bavit. V této části se ještě seznamuje s dalšími dvěma postavami a to Andrejem Bežanským (nadšenec do všeho záhadného) a Davidem Kerčelem (nadšencem naopak do všeho racionálního). Část ukončuje schůzka všech těchto postav a domluvení výletu do okolí Tribeče.
V druhé části se nám dej už víc rozjíždí. Konečně jsem si zvykla na to, jak je kniha psaná, jak už styl autora, tak to, že tu nejsou v podstatě žádné kapitoly (to mi fakt vadilo). Výlet po okolí Tribeče byl zajímavý, trochu i záhadný, ovšem nejvíc jsem se těšila na třetí část.
V třetí části si banda domluví výlet na samotný Tribeč, kde v minulosti zmizelo pár lidí. A to se teprve začaly dít věci. Víc vám neprozradím, ale určitě stojí za to a tuto část označují za úplně nejlepší, bohužel mi úplně změnila názor na Igora, ne zrovna v dobrém.
Tak to bylo skvělý! Po dlouhé době příběh, který se lišil od ostatních. Placení časem - vaší krví? Svět byl syrový a velmi dobře promyšlený. Co se týče postav, tak Jules jsem fandila už od začátku, akorát relationship mezí ní a Liamem mi trochu připomínal Jude a Cardana z Krutého prince. Ale čert to vem, knížku jsem si fakt užila... Ten spletenec, v jaký to vyústilo, mě fakt dostal a překvapil. To je přesně to, co od takové knížky chci" V průběhu mě dost bavilo i pozadí historie Sempery. Třeba legenda o Alchymistovi a Čarodějce byla fakt zajímavá a skvěle dovysvětlovala příběh a zapadalo to do sebe fakt perfektně. Hodně lidí říká, že Everless jim dalo vše, co jim ve Furybornu chybělo a pokud je to pravda, tak Furyborn číst ani nebudu.
Tuhle knížku jsem zprvu ani neplánovala číst, ale díky tomu, že jsem ji vyhrála v soutěži, tak jsem se do ní pustila. Nic jsem od toho neočekávala a dobře jsem udělala. Napřed jsem si nemohla zvyknout na styl vyprávění, ale pak už to bylo v pohodě a nerušilo mě to jak na začátku.. Některé části ale byly dost nezáživné a moc mě nebavily. Párkrát jsem se chytla, že vlastně čtu a nevím o čem. Celkově se mi knížka zdála dost přemrštěná. Moc se mi nezdá, aby někomu, kdo přežije pád letadla zbělaly vlasy atd. Hodnotím jako takový průměr.
Tak to bylo hrozný. Pardon, ale tahle knížka se mi četla fakt těžce. Bojovala jsem několik měsíců, ale nikdy nepřekonala 3 kapitoly. Vždy jsem musela odložit. Je to asi hlavně tím, jak je to napsané. Prostě nedokážu se přenést přes to, že tam nejsou čárky, je to psaný prostě jak Forrestovi zobák narostl. To prostě nešlo.
Film mě jakž takž ještě baví, ale ke knize se už určitě nevrátím. A do druhého dílu se určitě pouštět taky nebudu.
U téhle knihy jsem si strašně moc odpočinula. Nehledě na to, že jsem ji přečetla na 3 zátahy, což u mě není moc obvyklé a přiznám se, že by to bylo klidně na 2 nebo možná i na 1. Až tak skvělé to bylo! U obou příběhů jsem si našla něco, čemu jsem se ze srdce zasmála, čeho jsem litovala a v obou příbězích jsem Hannah bezmezně fandila. Navíc nikdy jsem nečetla nic takového, kde bych střídala pohledy z paralelních světů. A úplně otevřeně říkám, že už hodně dlouhou dobu jsem se po dočtení knihy necítila tak šťastná. Navíc jsem dostala chuť na skořicovou rolku.
Pane jo, každý příběh Harryho mě tak dostane. Musím říct, že ve srovnání s pátým dílem, který jsem četla teď minulý měsíc, tak je tu podstatně víc akce, i když sledujeme vlastně i běžný chod školy jako takové. Napětí související se stále sílícím zlem v podobě Voldemorta se skvěle proplétá s každodenním životem v Bradavicích. Navíc se tu začíná objevovat i trošku té milostné linky. Prostě jeden z mých nejoblíbenějších dílů.
No a konec? Tak ten mě úplně zbořil... Obrečela jsem to stejně jako u filmu.
Přiznám se, že scifi moc nečtu, ale pane bože, to bylo tak skvělý. Super originální nápad s fungováním světa. Neal Shusterman píše mega čtivě a ty zvraty? No nemohla jsem to odložit. Místy je to taky dost vtipné. Děj má spád, nestojíte na místě a pořád se něco děje. Byla tam jedna maličkost, kterou jsem nepochopila. Taky mě zaujaly zápisy jednotlivých smrtek.
A fakt by mě zajímalo, jaký by bylo žít v takovým světě.
Další čtivý příběh popisující hrůzy koncentračních táborů druhé světové války. Tak bych to asi popsala. Sledujeme příběh člověka, který riskoval život, aby zachoval fotky všech těch hrůz, které se tam děly. Je to jeden z dalších náhledů do chodu tábora. Bohužel mi přijde, že čím víc knih o tomhle čtu, tím víc kritičtější jsem. Mnohem víc se mi líbil třeba Tatér z Osvětimi. Určitě ale musím říct, že pokud se o tohle zajímáte, tak určitě stojí za přečtení.
Tak to byla nádhera. Mě srdce plesalo nad grafickou stránkou, jak je tato kniha provedená. Nad spoustou básní jsem přemýšlela a budu na ně myslet ještě dlouho. Bohužel jednu hvězdičku strhávám, protože je i pár básní, které jsem hned po čtení zapomněla, takže mě tolik neoslovily. Každopádně všechna čest překladatelce Evě Klimentové.
Další skvělý příběh o Harry Potterovi. Další příběh plný napětí a magie. Musím ale přiznat, že mám radši jiné díly. Knížky natolik předčí filmy, to už mě ani nepřekvapuje. Je škoda, že tam tolik věcí chybí. Ocenila jsem další náhled do minulosti Tichošlápka, Dvanácteráka, Náměsíčníka, Červíčka a Lily. Po přečtení téhle knížky nesnáším Umbridgeovou snad ještě víc. Trošku mě vytáčel Harry, jak se furt cítil ublíženě a jak jsou všichni proti němu a tak, no.
Miluju! Tohle jediný slovo dokáže vystihnout pocity, které jsem měla při čtení Zlodějky knih. Stydím se za to, že jsem knížku tak dlouho odkládala. Film jsem viděla už dávno, takže jsem zhruba věděla, co to bude. Ale kniha je milionkrát lepší, než film. Celé je to psáno dost čtivě a chytlo mě to od začátku do konce. Konec mi úplně zlomil srdce. Věděla jsem to, ale i tak mě poslední kapitola při čtení ničila.
Zlodějku knih ode dneška řadím mezi mé srdcovky a nedám na ni dopustit.
Tohle bylo tak krásný! Úplně mě to dostalo ❤️ Dopisy ztraceným bych zařadila přesně do kategorie takových těch letních romantických jednohubek. Jako jo, začátek je trošku smutný. Smutek z Julietiných dopisů jde fakt znát.
Co se týče nějaké kompozice, tak to bylo jako v Já, Simon od Becky Albertalli. Vždy dopis a pohled jedné z postav. Bavila mě i psychika obou hrdinů, s tím jak se Declan musí vypořádat s pohledem ostatních na jeho samotného kvůli jednomu jedinému dní, který se mu prostě nepovedl. Takže za mě jedno velké doporučení. Je to čtivé, krásný roztomilý příběh!