eliska2126 komentáře u knih

Vlastně tuhle knihu jsem začala číst s tím, že jsem věděla, že je to o tom, že se na Falklandách ztrácí děti a je to nějaký thriller. Takže vlastně jsem vůbec nevěděla do čeho jdu. Tím větší to bylo překvapení.
Hodně se mi líbilo uspořádání knihy. Kniha je podána ze tří úhlů pohledu a každá postava nám postupně odkrývá příběh ze svého pohledu. Líbilo se mi, jak autorka pracuje s tématem traumatu ztráty a vztah mezi dvěma bývalými nejlepšími kamarádkami.
I přes všechny tyto plusy, které jsem vyjmenovala mi tam chyběl nějaký malý ždibec něčeho, co by mě nutilo sahat po knize furt. Když jsem četla, tak mě to bavilo, ale klidně se stalo, že jsem den nečetla a tak.

2 09.10.2019

Je to krátké a lehké čtení. Bavilo mě to a místy i pobavilo, hlavně tím spojením vynálezů moderních Američanů a starého strašidla. Styl, jakým je to psané byl super. Vůbec to nebyl takový ten jazyk ze starých dob i když je tohle dílo staré nejmíň sto let.

09.10.2019

Na tenhle díl jsem se těšila jak malá holka na Vánoce. Potom, co jsem četla Mou lady Jane, jsem vážně odpočítávala dny do dubna, kdy vyšla i Má chudinka Jane. Musím ale přiznat, že první díl byl o ždibec lepší. Ale i tak to bylo boží!
Jannies jsou prostě skvělý. Tím, jak lehce zasahují do děje a přitom vás pobaví, když se snaží něco vysvětlit nebo osvětlit. Příběh je skvěle propracovaný stejně jako u jedničky ❤️. Přiznám se, že jsem originální Janu Eyrovou nečetla, ale po téhle knížce to určitě napravím. Postavy mi vážně přirostly k srdci a nechtěla jsem se s nimi loučit. A co se týče grafické stránky, tak ty obálky na sérii Jannies prostě miluju. Takže se těším na další díl, který by měl být o Calamity Jane.

09.10.2019

Jako druhou knihu za květen jsem přečetla Paxe, kterého jsem viděla už dávno. Ze začátku jsem očekávala prostě milou roztomilou knížku o přátelství mezi lišákem a lidským klukem. Tak jsem k tomu vlastně i přistupovala, skoro bez očekávání.
Začátek jsem prostě tak četla a nevyvolával ve mně žádné emoce. Ale potom čím dál jsem četla, tím víc jsem fandila Petrovi a Paxovi, aby se znovu setkali a byli spolu. Konec mě úplně dojal. Hodně mě bavilo, jak se autorka snažila popsat, jak mezi sebou lišky komunikují.

06.06.2019

Nedávno jsem četla v nějakém příspěvku, že když chce někdo složitější fantasy, tak má sáhnout po nějakém z Hostu. Myslím, že Ódinovo dítě patří právě mezi ta složitější fantasy. Musím se přiznat, že když jsem měla v okolí nějaký rušivý element, ať už televizi nebo na mě někdo mluvil, tak jsem měla docela problém se na knížku soustředit.
Ze začátku jsem měla docela problém. Nevyznala jsem se v postavách a jak jsem psala výše, nedokázala jsem se soustředit.
Když jsem se ale začetla, tak vážně oceňuji svět. Zaujal mě "systém světa" a náboženství v podobě víry ve Vidoucího a celkový příběh shledávám velmi propracovaným.
Chtěla bych pochválit tu nenápadnou nenásilnou romantickou linku. Celou dobu nic nic nic a pak až po nějaké 400 stránce (což je fakt na konci skoro) se to nějak projevilo.

06.06.2019

Moje poslední knížka dubna. Po této knížce jsem sáhla, protože jsem dostala chuť na nějakou klišé romantiku. A to je přesně to, co jsem od této knihy dostala. Láska, která se postupně tvoří z nenávisti až za hrob. Příběh byl předvídatelný, ale u tohohle mi to kupodivu nevadilo. Hodnotila bych to jako takovou milou oddechovku a rozvíjejícínu se vztahu mezi Lucy a Joshem jsem fandila. Jediný co bych vytkla, tak asi to, jak se Lucy v jednu chvíli na joshe až moc sápala.

1 06.06.2019

Skutečný příběh osvětimské knihovnice mě velice zaujal po tom, co jsem četla knihu Osvětimská knihovnice. Proto jsem se chtěla dozvědět něco víc a sáhla jsem po této knize. Byla jsme malinko zklamaná, že to, co mě zajímalo nejvíc (život v Osvětimi), tam vlastně skoro nebylo. Ale i tak bylo zajímavé sledovat Ditin život po válce, kdy se snažila zpátky zařadit do společnosti.

1 06.06.2019

Tak z téhle knihy mám smíšené pocity, na jednu stranu mě to bavilo, ale na druhou stranu jsem byla občas maličko zmatená a autoři vyjadřování mi dělalo malinko problém. Tohle je asi první kniha u které bych řekla, že mě víc bavil film. Celý příběh "lásky" Gatsbyho a Daisy mi přišel jakýsi podivný. Ani jednomu jsem tu lásku v knize moc nevěřila.
Ocenila jsme ale vykreslení bouřlivých dvacátých let. Tím, že jsem viděla první film, jsem si úplně představovala ty šatičky a saka a tak.

06.06.2019

Autorka skvěle zpracovala osudy tři židovských žen, které si prošly doslova peklem. Ocenila jsem, že se Wendy Holden nezaměřila pouze na dobu deportace, ale seznámila nás také s předválečnými léty všech tří budoucích matek. Počas celé knihy jsem jim držela palce, aby jim to dobře dopadlo.
Dále jsem obdivovala autorka kolik historických zdrojů zpracovala. Bohužel mi kniha občas připomínala učebnici dějepisu kvůli detailně vysvětlenému historickému kontextu.

7 06.06.2019

Povídka Spánek byla moji první knihou od Haruki Murakamiho. No moc mě nenadchla. Hlavní hrdinka mi byla fakt nesympatická a vše mi přišlo fakt neosobní. Poslední kapitola podle mě už ani nemusela být.
Celé to na mě působilo zvláštně. Mám fakt prostě ráda, když vím, jak se hlavní hrdina jmenuje. U téhle paní jsem nevěděla prostě nic.
Na knize se mi líbily hlavně ilustrace od Kat Menschik.

01.04.2019

Asi mám novou nejoblíbenější knihu. No musím říct, že tohle byla pecka! Hodně lidí si stěžovalo na delší úvod, ale díky tomu, jak autorka na začátku vysvětluje systém světa, jsem se pak v něm hezky vyznala a vše jsem chápala. Nápad super. Nejvíc se mi asi líbili naturalisté. Oblíbenou královnu jsem asi ani neměla ale fakt jsem si oblíbila Jules a její Camden.
Tři temné koruny jsou psány fakt čtivě a chytlo mě to od začátku do konce! Postavy fakt skvělý a vše bylo super promyšlený. Prostě mega moc doporučuju! Fakt jsem skoro brečela, že už je konec.

2 01.04.2019

Kniha P.S. Líbíš se mi je mojí první od Kasie West. Hodnotila bych ji jako takovou oddechovku.
Společně s Lily jsem každou stránkou čekala na dopis pod lavicí a úplně jsem se držela, když se na scéně objevila ta mrcha Sasha. S hlavní hrdinkou sdílím i lásku k hudbě, konkrétně hry na kytaru. Nedokážu si představit, že by mi někdo rozbil moji kytaru. Takže Lily mi byla fakt sympatická a rychle jsem si oblíbila ji a její šílenou rodinu.
Bohužel už od začátku mi bylo jasné s kým si Lily vlastně dopisuje. I tak mě to ale bavilo a bylo to čtivě napsané. Další klišé, které moc nemusím je taková ta vznikající láska z nenávisti. Jsem toho asi už přesycená.
Styl jakým autorka píše mi sedl a určitě si od ní přečtu další knihy.

3 01.04.2019

Z této série jsem fakt nadšená a strašně moc mě mrzí, že o ní ví, tak málo lidí. Musím říct, že druhý díl byl o malilinkato slabší, než Přítelkyně smrti. Ale i tak je to napínavé čtení. Hodně mi vyhovuje styl, jakým je to napsané - krátké kapitoly a konverzace mezi postavami jsou psány v odrážkách. Přijde mi, že díky tomu se to čte rychle a má to spád. Dům smrti je plný překvapivých zvratů. Chvíli jsem si myslela, že to bude tak a tak a hned na další stránce mi to autor úplně celý předělal, takže jsem zas neměla tušení, co přijde. Takže už se fakt nemohu dočkat, až se pustím do třetího (a zároveň posledního) dílu Agonie smrti.

2 01.04.2019

Nejlepší knížka o psychologii, co jsem kdy viděla!
Celkově tyhle knížky od Universa miluju a určitě mám v plánu rozšířit sbírku (minimálně o sociologii a astronomii). Je to skvěle utříděné, vcelku jednoduše vysvětlené a jsou k tomu přiloženy krásné ilustrace!
Podává skvělý základ psychologii a co se týče grafického zpracování, i tam si myslím, že má co nabídnout.

2 01.04.2019

Od této knihy jsem měla snad nejvyšší očekávání, jaká jsem mohla kdy od knihy mít! A ona se naplnila! Bylo to naprosto skvělý! Ze začátku jsem do toho šla s tím, že je to prostě o dvou klucích, co na konci umřou. Když jsem se pročítala příběhem dál a dál, najednou to nebylo jen o umírání a o tom, že jim ubíhá posledních 24 hodin. Bylo to o tom, žít těch 24 hodin naplno a nepromrhat ani minutu strachem. Hrozně se mi líbilo, že kniha nedává pohledy jen Matea a Rufuse, ale i dalších postav z příběhu!

1 01.04.2019

Další silná kniha s tématem druhé světové války, která mi poskytla zase jiný pohled. Unikátností této knihy je, že zde nepozorujeme jen knihovnici, jak by se z názvu mohlo zdát, ale prolínají se tu dějové linky i pár dalších vězňů.
Námět knihy mě pohltil, některé pasáže mi přišly bohužel poněkud zdlouhavé, což jí trochu ubíralo na čtivosti a v těchto chvílích se stávala méně záživnou.
Musím se přiznat, že během knihy jsem si vyhledávala spoustu informací o dalších postavách v příběhu (Fredy Hirsch, Elizabeth Volkenrath, samotná Dita Kraus,...), Takže kniha mi přinesla spoustu nových znalostí a byla velmi poučná.
Dalším plusem, na který jsem narazila, čeká na konci knihy, kdy se dozvíte, jak některé postavy skončily. Toto je první kniha s tímto námětem, ve které toto je (myslím jako o více postavách v takovém pěkném shrnutí). Takže za mě doporučuju.

10 01.04.2019

Tuhle knihu jsem četla jako součást únorové #vyzvaspointou. Myslím, že jsem nemohla sáhnout po lepší knize, kde hlavní roli hraje závislost. My děti ze stanice Zoo je dosti zajímavá kniha. Nicméně jazyk, jakým je to psané, se mi nečetl dobře, chápu, že je to kvůli autentičnosti, ale tohle nemám mi moc nesedlo. I to, že se to nedělilo na kapitoly a skoro ani na odstavce, se mi nelíbilo. Jinak ale musím říct, že téma je silně podané. Celou knihu jsem si klepala na čelo a říkala si, jak jsou ti lidi pitomí. Chápu, že není snadné přestat, ale je hloupé už jen začít s takovým svinstvem jako je heroin. Takže knihu jako takovou, pokud vás téma zajímá, tak doporučuju, ale nečetlo se mi to tak snadno, jak jsem předpokládala.

3 01.04.2019

Tak z této knížky jsem měla zpočátku smíšené pocity. Začátek mě moc nebavil, Jude mě spíš rozčilovala a nebylo tam nic, co by mě tahalo do knížky. Nicméně po určitém zvratu, zhruba za půlkou mě to fakt rozthalo. Prostě cože? Začalo mě to bavit a musela jsem číst a číst, abych věděla, jak to bude pokračovat. Jude mě ale pořád štvala. Prostě to její chování! Měla jsem chuť ji plesknout. Třeba postava Cardana se pěkně vyvíjela, postupně jsme přicházeli na důvody, proč je takový, jaký je (postava Jude byla nesnesitelná pořád stejně).
Jinak nový svět je fakt super. Je to originální a nápadité. Docela se těším na další díl.

1 31.03.2019

Na Fantastická zvířata a kde je najít - původní scénář jsem se chystala faaakt dlouho. Trvalo mi to dva filmy, než jsem si to přečetla! Nicméně jsem si to asi pokazila tím, že jsem viděla film první. Takže jak jsem četla, tak jsem si jakoby v hlavě přehrávala ten film. I tak se mi to líbilo!
Četlo se mi to dobře a rychle. Jeden večer jsem začala a další den jsem taky skončila. Takže za mě taková super jednohubka.
Jediná věc mi tam maličko vadila a to byl ten popis scény, co tam byl. Jo, vím, že to u scénáře musí být, ale dycky to tam bylo napínavé a měli to spád, děj šel fakt rychle (tím, jak je to psané těmi dialogy) a pak bum - popis scény, který mi úplně zarazil spád děje.
Takže za mě krásný nadprůměr.

2 31.03.2019

Harryho Pottera obecně čtu strašně ráda. Knihy jsem četla, když mi bylo asi 12, takže teď po 8 letech jsem si řekla, že si to zopakuju. Ohnivý pohár se tak strašné liší od filmu, až jsem valila oči! Kniha jako vždy čtivá, plná magie a překvapení. Celý turnaj je velmi promyšlený a propracovaný. Fakt nechápu Rowling, jak něco takového mohla vymyslet! Od začátku do konce jsem byla napjatá a v očekávání, co přijde dál. Malinko mi vadí, že bojové a akční scény Rowling neumí tak úplně akčně vykreslit.
Od filmu jsem se odprostila už na začátku, kdy je poznala, že to nemá cenu, že v knize je to úplně jinak.
Docela by mě zajímal i nějaký příběh z Krásnohůlek nebo z Kruvalu, aspoň jedna dvě knížky. Mohlo by to být zajímavé.

3 31.03.2019