eliska8413 komentáře u knih
Téma starého nesnasenliveho chlapa, ze kterého se díky spravnemu přístupu stane příjemný děda již bylo několikrát zfilmováno i napsáno. Já osobně bych tolik trpělivosti jako Parvenah neměla a proste bych dědka poslala do háje. Nicméně jsem stejně na konci knihy bulela jako želva a ten neruda mi prirostl k srdci.
Kniha byla neuvěřitelně čtivá. Autor má skvělé vyjadřovací prostředky, pro peprná slova nejde daleko a tím příběh získává na autentičnosti. Až do chvíle než se v příběhu objevily drogy jsem tomu slovo od slova věřila a hltala každou stránku. To jestli jsme nebo nejsme na světě sami je otázka na dlouhé zimní večery. Moc mě bavilo číst knihu ve slovenštině.
Knížka měla potenciál, ale autor nevěděl, jak s myšlenkou naložit. Se spoustou věcí se v knížce nevyrovnal, jiné naznačil a nedokončil. U vraha asi sám přemýšlel komu to přišít. Prostě námět dobrý, realizace pokulhává. Třeba priste... Taky na to,jakou měla kniha reklamu je to nakonec dost zklamání.
Myslím si, že paní Picoult neumí psát o slabých tématech. Prostě co kniha to perla. V tomto příběhu mě akorát mrzí, jak si zpacká život celá rodina kvůli jedné osobě, které se ještě ani nedá pomoci. Navíc, jak se vše řídí jeho potřebami, vlastně ostatní členové ztrácejí pojem o tom, co je a není vlastně normální, co vše obětují druhému a zda to vůbec má smysl a cenu. Ale krev je hustší než voda, a co nám bylo dáno, s tím se musíme srovnat, protože, když v tom člověk žije, tak mu to vlastně ani nepřijde, že by šlo žít i jinak.
Paní Picoult prostě umí napsat drama. Na kterou stranu se postavit, komu život dát a komu ho uzurpit. Je vůbec etické pořídit si dítě na náhradní součástky pro to nemocné. A je to vůbec smysluplný život? Kam až sahá mateřská láska? To vše autorka dokázala popsat, z pohledu všech zúčastněných.
úplně nejvíc nejlepší díl. Knížku jsem přečetla na jeden zátah a vydávala u ní dávivý smích, až se mě manžel ptal jak dlouho tohle bude muset poslouchat. Naštěstí pro něj má knížka rodokapsový formát. Já bych snesla stránek tak 500. Prosím víc aristokratky víc víc víc
Kniha o tak hlubokém přátelství které hory přenáší. Opět stejna doba a místo ale tentokrát jiná ekonomická třída Afghánců. Tento příběh je až téměř autorova autobiografie a já prostě nechci věřit tomu že se na světě dejou takoveto věci. Že nikdo proti tomu nic nedělá (nesvede) a existuje skupina lidi, které je to jedno hlavně když to zůstane tam kde to je.
Khaled je můj hrdina. I když se stále vrací na stejné místo vždy go pojme z jiného úhlu a trochu jine perspektivy. Je až neuvěřitelné jak ten autor umí propojit tolik časových přímek, aby se do toho nezamotal, aby to zůstalo pochopitelne čtenáři a navíc to má ještě téměř detektivní zápletku Sherlocka Holmese. Pevně doufám že toho napíše víc ale zachova si svou genialitu
Silný příběh zasazený do prostředí pro Čechy neuvěřitelných skutků činů a mentality. Autor moc dobře umí popsat historii a důvody které stály za vznikem pro Evropu nepochopitelné země a lidí. Umění propojit děj příběhem několika generací je prostě jasná známka geniality autora, ale ono když se píše srdcem o srdeční záležitosti, tak je z poloviny hotovo. Autor je můj hrdina
Je zajímavé že autor umí napsat bestseller pak tři braky a pak Šedo toho ponoří a opět najde zajímavou zápletku a skvělé rozuzlení. A pak si vyberte jestli ještě chcete od Tima něco číst když je to 50/50 super kniha nebo extra brak.
Když nevíš o čem bys psal, slatej dohromady nevěru, těhotenství,dvojí život a detektivku. Ono už se to bak napíše, každej si v tom najde to svý a naštěstí David je superhrdina který vylusti nevylustitelne, zázraky provede na počkání a nemožné do druhého dne.
Mě se zápletka líbila. Kam se pak děj ubíral, že si autor Petr trochu zaprehanel a David opět přežil všechny nástrahy je už takový kolorit této série, ale námět měl dobrou myšlenku a to se cení
Ještě horší matlanina než hon na mrtvého. Možná kdyby autor netvrdil, že vyřešil půlroční záhadu za dva dny, kdyby měl zápletku aspoň trochu propracovanou a nesnažil se čtenáře opít rohlíkem, možná bych z příběhu i něco měla. Takhle to nebyla ani tak detektivka jako veselé povídání Felixe Holzmanna
Je to opravdu neuvěřitelné co se děje v tom literárním světě, jakého zvěrstva je ta lidská společnost schopna a jak je policie (věřme že jen v UK) totálně neschopná. A volejme haleluja že je tu na zemi s náma božský David který zapeklité roky staré případy rozlouskne za tři dny, rozpráší gangy, nic úplně smrtelně vážného se mu nestane a s kuráží hodnou obdivu se jen o pár měsíců dýl pustí do dalšího ještě těžšího potírání příkoří.
Moc nevím co si o příběhu myslet. Už předchozí díly byly dost přitažené za vlasy, ale v tomto si autoři už vymýšleli jak producenti Ramba. Naprosto nevěrohodné zapletky, nudný popis děje. Snad jen neštěstí Sagy dodalo trochu toho severského temna do jinak více než skvělé krimi série. Doufejme že jiz další díly autoři neplánují. Skončit měli tak před dvěmi knížkami.
Krásný možnost seznámit se s mnoha švédskými autory, na které bych jinak asi nenarazila. Některé povídky mě skoro mrzely, že jsou jen na pár stránek, jiné takové kvality nedosahovaly. Ale celkově je to velice vydařené dílo.
Anna Foxová mě neskutečně sr..a asi se neumím vžít do takové situace, která snad může nastat. Celý příběh mi přišel jako jedna velká slátanina. Popis třeba domu nebo cesty do hor byl tak zdlouhavý a nic neříkající, že vlastně doteď nevím, jak ta hysterka bydlí a kudy teda jeli. Charaktery postav žádné. Knihy nemám ve zvyku nechávat nedočtené, ale tady jsem se nesmírně těšila, až ta nuda bude za mnou.
Kniha nedosahuje takové úrovně jako Stoletý stařík (ten je prostě nejlepší), ale opět Jonas brilantně popsal absurdity takovým způsobem, že mu to člověk věří, že se to snad i mohlo stát.
Začátek knihy nijak nenadchnul. Snad až budu starší pochopím tu touhu ženy 40+ prozkoumat všechno a všechny.
Od přestěhování Mily zbytek knihy naopak zaujal poutavým čtením, ve kterém sama autorka přestala mít potřebu každou kapitolu zakončovat nebo aspoň "kořenit" pornografií.
Knížka se mi četla velmi špatně. Zajímavé pasáže s pohledem na stav české země za komunismu byly téměř zazděny mnohostránkovými elaboráty o něčem, co snad mělo být smyslem života, ale já se v tom ztrácela. Sexuální apetit Fialky mě spíš děsil, než bavil, ale asi na to nahlížím s morální a venerologickou averzí. Mrzí mě, že i když si celou dobu hrála na bojovnici proti totalitě, sama pak dost síly a odvahy neměla, aby se těm starým pořádkům vzepřela. Škoda...