Ence komentáře u knih

Chválil jsem Xenocidu, ale tady už moc chválit nebudu.
Závěr působil jako pěst na oko. Dvě Val a Petr vs. Enderova aiúa byla zábava, ale služka=genius to bylo moc stejně jako využití super-mega-žůžo-bájo prasečíkových stromů jako kapacita pro Jane.
Zas a znovu se autorovi moc nepovedlo ukončit dobře rozjetý příběh, což není vpravdě nic neobvyklého.

Mluvčí za mrtvé je pro mě vrcholem série.

1 09.10.2014

No po přečtení celé série moc nechápu, proč se nad tím všichni tolik rozplývají.
Špatné to určitě není, ale že bych si z toho sedl na zadek, to asi ne.

1 09.10.2014

Už se mi nechce číst dál, Pustiny jsem ještě dal, ale po asi 900 stranách nemít moc šajnu o co jde, to už mě lehce irituje a z toho důvodu nemám chuť číst dalších 100000000 stránek, aby se mi to ?možná? ozřejmilo, když už mě to natolik otrávilo, že už mě to snad ani nezajímá.

Tolik vynikajících knih na 200 stranách, není síla a vůle pokračovat. Sbohem Rolande.

Horko těžko jsem se prokousal prvním dílem, na druhý už bohužel nedošlo.

No tak i na tuhle sérii asi dolehl syndrom akutního rýžování na fanoušcích série.
Začíná se nám to trochu Martinovatět (rozuměj. natahovat). Moc se tam nedělo, jo nějaká bitka, ale já moc nejsem na gigantické bitvy, které na stránkách nikdy nejsou tak gigantické.
Leeshu jsem začal bytostně nenávidět, tu tetovanou sqaw jsem si moc neosvojil, Arlen se sultánem v pohodě, Inevera taky v pořádku, Souboj titánů se sice konal, ale prostě mi to už zapadlo do osidel průměrnosti.
Ale jako oddychovka dobrý, děj plyne pomalu, pomaloučku. Dobrý těsně před spaním.

1 09.10.2014

povídky mi seděly víc.

1 09.10.2014

Doporučuju teenagerům.
Pro dvacátníky to už moc nejni.

P.S. Autor bude fakt zajímavej týpek.

Je to bomba. Kniha není dlouhá, přesto jsem měl pocit, že obsahem a nápady se tady Asimov vyrovnal minimálně pěti průměrným titulům průměrných autorů. V době kdy tohle píšu mám přečteny i další dva díly série, ty už tolik nápadů a problémů neřeší, spíše rozvíjejí to, co už bylo předestřeno. To ale nemusí být na škodu, pokud se vám zdá jednička nezáživná, nebo složitěji psaná, tak se vám můžou líbit trochu odlišněji vyprávěná pokračování.

P.S. Docela mě překvapilo, že postavy kouří cigarety.

1 09.10.2014

Na rozdíl od Nonstop tomu něco chybělo, když jsem se blížil ke konci, byl jsem rád, že to mělo jen 150 stran.
Nápad nebyl špatný, ale nemělo to drive.

1 09.10.2014

měli to v luxoru ve slevě za 99,- četl jsem hyperion a black mountains, tak jsem neváhal a koupil to. musím říct, že chápu, proč byla zlevněna, jeví se mi to jako fakt hodně špatná kniha. jedna z mála knih, kterou jsem nedočetl. ploché postavy, plochý děj, ploché prostředí, scény popisovány jak od člověka s poruchou sdělovacích schopností. brrrrrr. hnus....

1 16.03.2014

Po Nouzovém východu velké zklamání... Příběh vesměs žádný a postav tolik, že jsem si nezapamatoval ani jejich jména... Zkusím ještě štěstí s Velikonočním průvodem.

31.05.2022

Nesrozumitelný, bez ladu a skladu řazený soubor konfuciánských ponaučení. Smysl většiny odstavců mi unikal. Mnohé nelze pochopit bez znalosti čínského kontextu doby. Překladatelé samotní na mnoha místech poznamenávají, že je smysl textů nejasný. Všemi odstavci se vine podřízenost a služba řádu, učení se a získávání mravní síly. Bohužel však se mnou Konfuciova nauka nerezonovala. Uvítal bych asi spíše jakýsi souhrnný výtah myšlenek, který by mě uvedl do Konfuciovy nauky a do jeho doby.

27.06.2021

Zůstává pro mne záhadou, proč nemohu přijít existencionalistickým dílům na chuť, když je mi ex. filosofie srozumitelná a blízká. Už u více ex. děl mi srozumitelný a čtivý začátek sklouzl do nepochopeného kataklyzmatického konce, který jsem dočítal s odporem (zde se to stalo po odchodu Yvonne, nebo Marie). Asi u mě nedochází k tak intenzivním patologickým neurastenickým poruchám, díky kterým bych Samotáře (nebo třeba Nevolnost) pochopil a v plné míře docenil.

11.01.2019

Myslím, že by knize více slušely dvě oddělené větve (georgijská a kalifornská) než jejich propletení v závěru knihy, které na mě působilo příliš vyumělkovaně. Ostatně samotný závěr mě bohužel zklamal, protože mám vždy problém s náhlými přerody postav; zejména pokud jim je 60 let a celý svůj produktivní život se pohybují po úzké developerské cestičce a také pokud se takový přerod odehraje zčistajasna a na posledních stranách. Náhody a v mém případě i neuvěřitelnost celého Conradova příběhu také ovlivnily můj celkový dojem z knihy (na druhou stranu Conradův "den blbec" považuji za bravurní a věrohodný popis společenského metropolitního pekla).

Zaměření a styl je velmi podobný s "Bonfire of Vanities", proto bych řekl, že je velká pravděpodobnost, že komu se (ne)líbila jedna z knih, (ne)bude se mu líbit (an)i kniha druhá. V mém případě tomu tak určitě je.

P.S. Fascinuje mě formát knihy (1. vyd., BB art, 2000), protože se držela v ruce snad ještě hůř než Bible a je absolutně neskladná. Ale zase má v anglickém i českém vydání opravdu originální obálku.

30.12.2018

Knihu jsem našel v oddělení filosofie, ale je to v podstatě podivný obrazový román s náhodně se střídajícími úryvky Schopenhauerova života a života jeho rodiny. Nejsem si úplně jistý co to znamená, že autor (Matthews) vědomě překračuje hranici autentičnosti, což se psalo na obalu. O filosofii se nedozvíte vůbec nic, je vám předložen pohled na životní pouť nepochopeného melancholika. Možná je to dobré čtení pro někoho, koho zajímají životní osudy slavných, ale já od knihy očekával něco jiného.

09.09.2015

Autorovi jsem moc nerozuměl, nejsem typ, co by lovil 100 a více samic do roka. Prapodivný apatický fatalista jako hlavní hrdina se spoustou podivných postav okolo. Téma na povídku, možná na desítky stran roztaženo na 200. Divil jsem se sám sobě, že jsem to dočetl a stejně mě to nikterak neobohatilo na dušičce.

30.12.2014

S R. Zelaznym nemám dobré zkušenosti, že je spoluautorem jsem zjistil až doma a jeho kniha opět obdržela status: "NEPŘEČTENO." Dostal jsem se asi na 100. stranu, ale dál to prostě nešlo. A to jsem se opravdu snažil.

Úchvatný začátek následován originálním extraterestriálním působivým středem a zakončeno nemastnou neslanou měsíční telenovelou. Jasně je to Asimov, má to grády, ale posledních +-100 stranám jsem moc neholdoval.

30.12.2014

Tahle kniha není sci-fi v pravém slova smyslu, spíše rodinné drama se sociopatickým hrdinou na pokraji puberty, který se točí v dysfunkčním rodinném zázemí zasazené do kolabujícího prostředí planety Země.

První polovina knihy se mi četla dobře, obzvláště detailní popis chodu z jiných knih známého stonku, ale druhá půlka už mě nudila. Závěr byl lehce kýčovitý a křečovitý.

15.10.2014

Ale jo, naivní to je, ale kupodivu jsem to dočetl.

10.10.2014