Eridan komentáře u knih

Klobouk s oblohou mě nadchl. Opět se budete dostávat do situací, kdy v přeplněném vlaku vyprsknete smíchy a vysloužíte si tím pozdvižené obočí některých neznalých cestujících. Přesto to není jediná rovina této knihy. Zejména v její druhé polovině se Pratchett zamýšlí nad takovými věcmi jako je touha po moci (touha ovládat druhé) a to v příběhu Zlojroje i čarodějek, úvahy o smrti a umírání (pečovatelské služby Toničky i říše za dveřmi), či hluboké a citlivé myšlenky o lidskosti (co vlastně dělá člověka člověkem?). Jakkoliv filozoficky to zní, vždy to Pratchett nabourává svým humorem (např. v podobě Nac Mac Fíglích komentářů), takže toho není nikdy příliš. Některé pasáže mi připomněli mého oblíbeného Coelha (Alchymista) a Exupéryho (pasáže z Malého prince na poušti). Občas ukápla i slza.
Obdivuju, jak Pratchett v této knize pracoval. Vše má svou úlohu a místo. Sebemenší výrok, předmět je propojen později s jiným a znovu zazní, objeví se a vy pochopíte jeho hloubku. Pratchett je mistr pera!!!

2 18.07.2017

Nová čarodějnická série mě okouzlila. Tonička má pod čepicí a je to sympatické mladé děvče plné myšlenek. Nejen sýrem živ je člověk, ale i Nac Fíglí hanáčtina zaručeně osvěží (jako mazání na ovce). Lehká inspirace Alenkou v říši divů jest nepřehlédnutelná (králičí nora, královna). Snová říše je efektivní a sny nezapomenutelné. Pokud se tedy nehodláte probudit... Těším se na další díly.

2 19.06.2017

Je to moje první kniha od Tolkiena mimo trilogii Pána Prstenů a Hobita. Opět mě okouzlil svým nespoutaným jazykem a fantazií. Když vezmu povídky postupně:
Sedlák z Jiljí z Oujezda je krásně pohádkový. Autor dokonale vykresluje venkov se všemi jeho nešvary a podivnými charaktery (závist mlynáře, hrdost sedláka apod.) Plus bod si zaslouží za psa Chňapa. Poutavé od začátku až do konce. 100 %.

Příhody Toma Bombadila a další básně - osobně mě až na výjimky příliš neoslovily. Mám radši prózu, pokud už poezii, tak s nějakou myšlenkou. Toto mé osobní kritérium splňuje např. Petr Klíč a Poklad. 50%.

List od Nimrala - vskutku mistrovské dílko! Místy jakoby pohádkový příběh přesahuje svůj rozměr filozoficky. Tolkien naznačuje spoustu témat hodných zamyšlení. Celkový rámec je smrt a hodnota lidského života a činnosti. Čemu věnovat život, tak aby měl smysl? Jaká je hodnota umění? Jak se má člověk vlastně chovat, aby měl radost z mezilidských vztahů? Je lepší žít jen pro sebe (malíř) nebo pro okolí (příhody se sousedem v ´očistci´ - krajině malíře)? Totalita smrti mi připomíná i totality 20. století, cesta vlakem neznámo kam mi evokovala cestu Židů do koncentračního tábora - konotace, které pravděpodobně Tolkien nemohl zamýšlet, ale tísnivost a beznaděj je takřka hmatatelná. Povídka je melancholická a něco ve vás prostě zanechá. 130% :-)

Kovář z Velké Lesné - pohádkovým stylem se podobá Sedlákovi z Jiljí, i když Sedlák se mi líbil o kousíček víc za svoje temnější (hodně nadneseně) postavy. 90%.

Tulák Rover - zábavné, i když některé pasáže by mohly být i kratší. Nevraživost kouzelníků mě pobavila. 77%.

Celkově velmi vydařená sbírka. Klenotem pro mě zůstává List od Nimrala, následuje Sedlák z Jiljí, v patách s Kovářem z Velké Lesné, chvíli po nich štěká Tulák Rover a jen tak pro zajímavost doporučuji básnickou část.

Celkově má moc sbírka odnést člověka někam jinam do tajemnějších a v mnohém zajímavějších světů než je ten náš. Přesto si z nich do toho svého světa každý čtenář něco přinese.

2 03.05.2017

V literárním nebi budou mít Forrest Gump a Karl Karlsson pryčny vedle sebe. Jejich příběh je v mnohém tak podobný, že jim nic jiného ani nezbude. A přece to bude pro oba doslova utrpením. Forrest celé dny sní o své milované Jenny, o tom, jaký krevety měl Bubba rád, a kterou zmrzlinu by si dal s kapitánem Danem. O čem by asi snil Karl Karlsson? O tom, jak se dobře nadlábl u Stalina, jak patnáct let ležel na Bali bez hnutí prstu a hlavně o chlastu s paraplíčkem.. hmmm! Že měl někdy nějaké přátelé..? "Hm, no nevím, náboženství, politika a přátelství mě nezajímají... co bude dnes k večeři? A nebyl by panáček? Nebo tři?" Zatímco Forrest je svým naivním pohledem na realitu inspirativně přitažlivý, požitkářský cynik Karlsson mě v půli knihy začal vadit. Ne, že by se kniha špatně četla. Jen napsána výborně! Svižný jazyk, neotřelé a neočekávané dějové zvraty, vtip a nadhled jenž vám rozpohybují bránici. Ideální čtení na léto. Jak si ale člověk jednou uvědomí tu povrchnost a nihilismus hlavního hrdiny, už to prostě není tak nějak ono. Možná se jen pobavit, svézt se na vlně sarkasmu a zase někam do hlubších vod. P.S. Nemohu se zbavit dojmu, že vztah s Amandou na posledních dvou stránkách knihy je přáním vydavatele. "Hele, Jonasi, ono by se to líp prodávalo, kdyby tam byl nějakej jakože vztah a happyend. To lidi žerou." "Já už to dokončil... no tak jo, ještě tam připíšu dvě stránky, něco vo tom, že se jakože ta sterilizace úplně nepovedla, ne a..." "No to je skvělý! Ještě možná, aby to bylo uvěřitelný...." "Dám tam kocoura." "Paráááda!"

2 01.11.2016

Především o vínu, o ovínění, pak lehce o válce a nějaké té romanci. Přečteno za pár minut, nic hlubokého, ale docela příjemného a klidného. Ideální k vínu. :-)

2 18.04.2016

Tuto edici popularizaci světových dejin mám rád. Je vtipná (jak textem, tak obrázky), historicky přesná, nenáročná (jak na čas, tak na přemýšlení). Pobavil jsem se a něco dozvěděl.

2 16.04.2016

Podivný regiment je kniha s dvojím stylem psaní. V první polovině knihy je vše soustředěno na hlavní hrdinku. Její perspektiva je někdy až omezující, protože v této části se dozvíte jen minimum o členech její skupinky. Tato část působí bezstarostně a je plná humoru. V druhé polovině knihy se začínáte dozvídat čím dál více i o ostatních členech, témata zvážní, děj zrychlí, i když stále je tu dobrá porce humoru. Ano, v závěru je Pratchett skutečně více filozofický, ale ne nijak přehnaně a ne bez humoru dovedeného až do absurdna. Je to typická pratchettovka každým coulem. Jediné, co mi chybělo bylo větší vyvrcholení děje. A určitě mohla být víc využita myšlenka Elánia - řezníka. Ale pořád jsem se bavil královsky a většina autorů mu nešahá ani po kotníky.

2 06.05.2015

Inu, první díl má hned několik much:
1) Předně je to utahanost. V první pětině nás autor naladí zajímavým vyprávěním a kulisou světa, který by stál za prozkoumání. V dalších třech pětinách se nás pokouší unudit k smrti neustálými popisy a nekončícími nepodstatnými rozhovory, aby se vše pokusil napravit v poslední KONEČNĚ akčnější a zajímavější pětině.
2) Plochost charakterů - je to dáno pravděpodobně jejich množstvím. Na každý charakter se tak dostane jen zřídka. Snad s vyjimkou Tyriona (a to až díky posledním stránkám) jsem za žádnou postavu nedýchal. Ano, lehké symtapie dobře. Ale kdyby zemřeli... necítil bych křivdu. A to je špatně.
3) Popisy. O nedostatku akce jsem již mluvil. Upřímně, co se stalo od začátku až do tří čtvrtin knihy? Bran spadl. Všichni někam cestují. To je celé. Pak jen kýbl keců. Proč autor neudělal putování zajímavější? V celé 500ti stránkové knížce jsou snad jen čtyři rozsáhlejší souboje - z toho ještě většina v samotném závěru knihy. A ty jsou upřímně pěkně odfláknuté. Na to, jak dokáže popisovat budovy zámku na několik stránek je to hanba.
První díl mě příliš neoslovil. Tuším, že autor bude charaktery dál rozvíjet a snad to dostane i nějaký spád. Kdyby tenhle díl byl zkrácen na 100 stran, uvítal bych to. Takto budu dlouho přemýšlet, jestli mu dám ještě šanci. Na Tyriona a Daenerys se těším... ale co ten kopec přebytečných keců, plytkých intrik a zdlouhavých popisů?

2 13.10.2014

Velmi příjemné překvapení z levných knih! Sbírka esejů povětšinou amerických spisovatelů, kteří se (ne)dobrovolně rozhodli nemít děti. Proč? Každý má různé důvody - odlišná sexuální orientace, potrat, smrt dítěte, etické důvody - strach z přelidnění apod. Popisují vývoj této myšlenky v průběhu let a její vliv na život vlastní i život jejich blízkých. Rozebírají klady i rizika tohoto rozhodnutí. Hodně zajímavé čtení pro každého, ať už zvažuje myšlenku mít či nemít děti nebo jen tak pro zajímavost pohled do mužské duše se všemi jejími obavami, úzkostmi i hrdinskými skutky.

2 10.10.2014

Lehce depresivní autentická výpověď berlínské dívky o tom jak snadné je k drogám přijít a velmi nesnadné od nich odejít...

2 10.06.2014

Psychologický román plný feťáckých keců, hlubších myšlenek a pochybností o správnosti stylu svého života i lidské identity. Nelze než doporučit! Totéž platí o filmové verzi, která se velmi věrně drží originálu.

2 09.05.2014

Určitě zajímavá kniha. Plusem je spoustu příkladů. Mínusem je poměrně obtížný jazyk i občasná rozvláčnost (jde sice o odbornou literaturu, ale je určená širšímu publiku). Pár věcí jsem z ní převzal do svého života (pomohla mi pochopit některé podvědomé procesy). Většího využití dle mého názorů nemá bez odborné pomoci (terapie). Což je škoda...

2 28.02.2014

Stejně jako hlavní postava je čtenář vržen do víru událostí. Netuší, co se děje a proč. Autor je vždy o krok vpřed a to je moc dobře. Kniha neztrácí kouzlo, naopak díky potrhlým charakterům si ho udržuje až do konce. Děj čtenáře chytne a nepustí. K charakterům přilne a je mu líto, když je musí, byť jen na chvíli opustit. Bravo!

2 17.08.2013

Kniha mi byla doporučena jako "to nejlepší, co jsem čet." Já bych ji označil jako zvláštní. Sci-fi to vlastně není - více jde o vykreslení odcizení dvou lidí. Spousta otázek zůstane nezodpovězených (na co potřebují léky, konec). 200 stran vlastně trvá než se něco stane a přitom to není nějaká hluboká sonda do duše dvou lidí, která by na tomhle prostoru asi šla udělat. Možná sám těžko snáším odloučení, možná jsem příliš věřící a možná mám radši méně depresivní a úzkostné knihy (i když postapo je můj oblíbený žánr). Prostě mi chyběla nějaká hmatatelnější myšlenka než jen sledovat rozpad a bradavky Craingerové...

1 20.11.2024

Pokud jste četli Výchovu bez poražených, pak klidně přeskočte prvních 100 stran. Posledních 60 stran pro mě byl boj to dočíst. Ale odpustíme-li neustálé zdůvodňování, proč je tohle ta správná cesta... je to dobrá kniha. Hlavní myšlenky jsou jasně formulované, příklady praktické. Teď si to jen dostatečně zažít a přepsat vlastní zajeté způsoby komunikace.

1 04.10.2024

Kniha se dobře čte, občas nějaká ta studie, spoustu příběhů, návrhů na rozhovory a tipů. Místy je zbytečně rozvláčná a ukecaná tam, kde bych to nepotřeboval. Celkově vám asi nepřinese žádnou naprosto zásadní nebo překvapivou myšlenku, spíš vám pomůže nastavit kurz a ubezpečí vás, že ta cesta, kterou jste chtěli jít za to stojí. Zajímavá témata např. Jak mluvit s dětmi o sexu, jak (ne)nastavovat pravidla ohledně digitálních technologií, co je to zdravý spánek.

1 15.06.2024

Hodně inspirativní kniha. Při čtení jsem zažil neskutečné množství AHA! momentů. Myšlenky z ní jsem prakticky hned začal uplatňovat a každá další kapitola pro mě byla obohacením. Možná bych jen potřeboval podrobnější závěr.

1 29.05.2024

Dobrá kniha s potenciálem pomoci vám změnit své návyky ohledně používání telefonu a digitálních technologií obecně. Asi nejvíce mě bavila první třetina knihy, další dvě třetiny pro mě přinesly pouze pár dobrých tipů, které možná šlo sdělit stručněji (práce s časem, hodnotná práce, čtení zpráv apod.). Každopádně hodné přečtení, promyšlení a uplatnění.

1 24.02.2024

Moc se mi líbí praktický ráz této knihy. Návody krok za krokem, cvičení. Prostě jdeme na to! Super.

1 15.02.2024

Super kniha! Je tam vše: zátiší, portrét, krajina, postava, kompozice, perspektiva. Přesto v porovnávání s jeho starší knihou Kompletní rádce Základy kreslení, jsem zjistil, že Kompletní kurz kreslení sice vypadá o dost lépe, ale informací a cvičení je tam méně a jeho starší kniha je tím pádem lepší.

1 15.02.2024