ErikaJ komentáře u knih
Nechápu jak nekdo muze porovnavat knizky od jednoho autora. Kazda knizka je preci original a o tom to je... I kdyz jsem četla spoustu hodnoceni, proc prave tato knizka neni takova jako ta předešlá, musim konstatovat, ze ja jsem naprosto spokojena. Pan Hartl pise vtipně, poutavě, zajímavě. Jeho styl psani je mi sympaticky a nemůžu jinak, než zhodnotit pěti *****
Viktorie Hanišová je Paní spisovatelka. Jak ona to jen umí!!! Na začátku mě seznámí s Eliškou, kterou, ačkoli mi není zrovna sympatická, se po celou dobu snažím chápat, omlouvat její nálady, vztah k tetě, Davidovi, Romaně, neboť je jasný, že když člověk prožije v dětství to, co Eliška, vidí mrtvého bratra a matku, tak logicky nemůže být už nikdy úplně vyrovnaným člověkem. Dokáži si i představit, že stát se něco takového mě, asi bych také celý život pořád hledala odpověď, z jakého důvodu to ta moje máma udělala...Co mě trošku vadilo, byl její vztah k dětem a kopírování chování své matky, to už mi přišlo kapku moc přitažené za vlasy, nicméně autorka umí člověka tak vtáhnout do děje, že její styl psaní prostě miluji, a i když jsem se nedozvěděla, jak to vlastně všechno dopadlo, nijak zvlášť mi to nevadí, protože si třeba domyslím, že se Eliška vzpamatovala, a tak jsem já co by čtenář úplně uspokojená :-D Přečetla jsem všechny tři knížky paní Hanišové a budu doufat, že brzy vyjde její další román. Za mě *****!!!!!
Tak tato knížka se mi líbila moc, a to hned od začátku. Sice je v polovině knihy trošku víc popisovaná politická situace v Rusku v době Říjnové revoluce, ale protože je knížka sama o sobě taková akčnější, opravdu jsem se nenudila. Víc prozrazovat nebudu. Určitě stojí za přečtení.
Člověk už tak nějak tuší, co může od Joy Fieldingové očekávat, takže žádné velké překvapení, prostě klasika...Ale opět skvělá! Knížka se četla dobře, v podstatě jsem ji měla přečtenou za dva dny, a i když jsem brzy tušila, kdo je vrah, nebo kdo za zabíjením nejspíš stojí, na kvalitě knížky to neubralo. Za mě 4 hvězdy.
Čtivá, napínavá knížka, až do samého konce bez zbytečného a zdlouhavého protahování děje.
Vše, co jsem si potřebovala ještě ujasnit o napadení Ukrajiny okupantským Ruskem, v čem jsem tápala a co mi nebylo třeba tak úplně jasné, jsem nalezla v této knize. Rozhodně nemůžu souhlasit s tím, že by byla zbytečná.
Smutný příběh Jiřiny Štěpničkové, herečky s krásným jemným úsměvem a očima, z nichž vyzařovala dobrota a lidskost, která se stala obětí komunistické léčky, jež ji stála 10 let života strávených ve vězení. Jen to zpracování mohlo být kapku lepší.
Příběh z války pohledem Němců. Kapitoly krátké, jednoduchý střízlivý jazyk. Kniha se četla velmi dobře. Jen ty neempatické, nadřazené a lhostejné postavy vůči okolí, které do poslední chvíle věřily v nadřazenost německé krve, ty mě vyloženě štvaly.
První půlka knihy byla docela fajn, druhá už mi přišla dost přitažená za vlasy a konec byl úplně absurdní. Přitom by stačilo, kdyby Teo tak lehce vším neproplouval...
První díl jsem nečetla, ale vzhledem k tomu, že některé postavy a nejdůležitější obsah byl okrajově zrekapitulován i v díle druhém, lehce jsem se zorientovala a příběh se mi četl snadno. Byl smutný. Ostatně jako všechny příběhy z války. Tentokrát na mě válečný příběh působil ještě silněji i díky současné situaci na Ukrajině. Je mi líto všech těch, kteří se kdy museli skrývat, bát se a bojovat o život svůj a hlavně o život svých dětí. Vždycky jsem si myslela, že o tom budu číst už jen v knížkách, že nic takového už nepřijde. Ale ono se to opět stává skutečností! Je mi z toho nesmírně smutno.
Taková docela příjemná oddechovka, co se čte sama. Člověk i tak nějak čekal, že to dopadne jak to dopadne, ale spíš než Vandy, mi bylo líto manžela a dětí.
Velmi čtivý příběh o rasismu a předsudcích z pohledu více osob. Knihu si řadím mezi nejlepší knihy, které jsem letošní rok zatím přečetla.
První části knihy nemám co vytknout. Bylo velmi zajímavé číst, co se děje v hlavě mladé holčině, proč se bojí jíst, jak těžké je vůbec něco sníst, co na to její okolí...Navíc v době, kdy se o těchto problémech ještě moc nemluvilo. Moc jsem ji fandila, aby to zvládla a nad nemocí vyhrála. Pak se Lada vdala, já ji přestávala rozumět a konec byl takový o ničem.
I když pouze fiktivní, přesto poutavý a čtivý příběh o Evě Braunové a jejím dítěti. Člověk by lehce uvěřil, že přesně tak se to i stalo.
Příběh jedné židovské rodiny z Polska, která měla štěstí, že se po válce shledala. Příběh o nezlomné síle, odvaze, víře a naději. Kniha podle skutečných událostí, která Vás pohltí hned od začátku, s pasážemi, jež se vám vryjí hluboko do paměti. Zcela jistě si ji ráda ještě jednou přečtu.
Takovy trosku jiny pohled na Vaclava Havla ze strany jedne z jeho osudovych zen. Cetla jsem i knihu o Olze a popravde se nemuzu ubranit otazce, cim je tak okouzlil?!
Moje druhá knížka pana Formánka a jistě ne poslední. Román se mi opravdu moc líbil, včetně citátů a filozofických myšlenek. Člověka to úplně nutilo přemýšlet i o svém životě. Vzhledem k tomu, že jsem knížku měla půjčenou z knihovny, pořídím si ji i do své knihovničky, protože si ji ráda s chutí ještě několikrát přečtu.
Nyní jsem četla již podruhé a určitě ne naposledy. Válečný čas popsaný očima malého děvčete, srandovní tatínek, laskavá bojovnice Anna Urbanová....Krásně jsem si početla. Za shlédnutí stojí i seriál na motivy této knížky.
Fascinuji me pribehy lidi,kteri jsou schopni prezit v drsnych podminkach a obdivuji ty,co se rozhodli zit mimo civilizaci. Jak "Sumavsti samotari",tak tato knizka me ctenarsky uspokojily,a zaroven jsem se pokochala nadhernymi fotkami.Tesim se jeste na Navrat do divociny
Tuto knihu jsem se rozhodla přečíst pro její zajímavý název i krásnou obálku, a nelituji!Dojemný příběh o rodinných vztazích, které zasáhne smrt blízké osoby na nemoc, o které se v té době moc nemluví. Příběh o přátelství, o hledání sama sebe a o znovuobjevení sourozeneckého pouta. Jedna z mála knih, na kterou si vzpomenete i po letech.