eva3992 eva3992 komentáře u knih

☰ menu

Katka Katka Michael Třeštík

Příběh Katky, díky dokumentu a filmu, jedné z nejznámějších narkomanek u nás. Pár vzpomínek na dětství a pak více jak dvacet let plných drog, krádeží, pochybného života, prostituce, chátrání a občasné snahy skoncovat s drogami.

Absolutně nepředstavitelný příběh pro člověka, který s drogami nemá zkušenosti a nemá ve svém okolí někoho takového. Autentičnost vyprávění dodává to, že je kniha napsána Katčinými slovy, žádné uhlazené přepisování, ale vše je tak, jak to ona v tu chvíli cítila. Fotky krásně ukazují, co udělají drogy z pěkné holky za pár let.

Neskutečné, neskutečné, neskutečné, přečtené téměř v jednom kuse. Jen jsem musela na chvilku přestat číst, když bylo více popsáno, jak si Katka píchala do žíly. Pro slabší povahy a hlavně pro ty, kdo nemají rádi injekce, doporučuji obrnit se. I když jsem viděla film i dokument, i kniha mě velmi zasáhla a opět uvrhla do smutku.

Určitě kniha, o které by se mělo mluvit a měla by být vidět.

09.07.2020 4 z 5


Kočka na cestách Kočka na cestách Hiro Arikawa

Příběh o putování mladého muže Satoru s kocourkem Nanou. Tomu potřebuje najít páníček nový domov, tak navštěvuje staré kamarády a u toho vzpomíná na své mládí a studentská léta. Podíváme se na cesty a přátele nejen pohledem kocourka a dozvíme se tak, co prožíval Satoru dřív a kam teď vedou jeho cesty.

Tato knížka splňovala všechny předpoklady, že se mi bude líbit – jsem milovník koček, mám ráda road movie v knihách i ve filmu, vysoké hodnocení ostatních čtenářů, ale bohužel, nadšení se nekonalo, přišlo zklamání.

Absolutně mi nesedl styl, jakým byla kniha napsána. Nevím, zda to byl záměr nebo chyba překladu, ale připadala jsem si, jak kdybych četla slohovou práci žáka sedmé třídy. Věty i myšlenky se opakovaly, až jsem měla tendence přeskakovat ve čtení. V knize bylo spoustu chyb, překlepů, dva typy uvozovek a pro jistotu u některé přímé řeči nebyly uvozovky raději žádné.

Děj byl velice předvídatelný a v závěru bylo až moc zbytečných odhalení, aby to bylo celé co nejdojemnější. Ani protivný kocour si mě nezískal. Za mě tedy celkově bohužel nemohu doporučit.

09.07.2020 2 z 5


Buď cool jako kočka Buď cool jako kočka Stéphane Garnier

Přichází Ziggy, kocour, který Tě naučí jak být cool a jak vyřešit všechna trápení. Jak být oblíbený, jak být samostatný, v pohodě, porazit nesmělost a obejít se bez mobilu. Knížka pro všechny čtenáře a pro děti od 9 let.

Zase jednou jsem sáhla k Lukáškovi do knihovničky a protože miluji kočky, tak jsem tuto knihu nemohla nechat bez povšimnutí. Knížka nenásilným způsobem dětem vysvětlí, jak to zvládnout v dnešním světě. Ať už se jedná o kamarády, rodiče, školu, nové prostředí, první lásky. Každá část je vysvětlena na příběhu ze života, ve kterém se děti můžou najít a díky kocourkovi Ziggymu se dozvědí, jak si s kterým problémem poradit.
Po každé kapitole v knize najdete „chat“, kde si děti můžou zodpovědět otázky o sobě, jak se samy chovají a jak by se třeba mohly zlepšit nebo změnit.

Určitě poučná kniha podaná zábavnou formou. Myslím, že by i některým rodičům mohla trochu pomoci, když si nevědí rady, jak svému dítku vysvětlit nějakou situaci.

06.07.2020 4 z 5


Bál šílených žen Bál šílených žen Victoria Mas

Paříž, rok 1885 a hospitál Salpetriere, kam se odkládaly nejen duševně choré ženy, ale i mravně zkažené a prostě nepohodlné. Právě se chystá každoroční masopustní bál, kde se setkávají dva odlišné světy – svět internovaných žen a svět pařížské smetánky.

Jednoduchý, avšak šokující příběh, odehrávající se v rozmezí pár dnů, takže děj má spád. Kniha je psána jednoduše, snadno se čte a rychle Vás vtáhne do děje. Podíváme se i na historická fakta - pokusy doktora Charcota a jeho asistenta Babinského, na to, jak snadné bylo dostat ženu do ústavu.

To, co se tenkrát dělo a jakou moc měli muži bylo hrozné, nechtěla bych se dostat do té doby. Úplně historickým románem bych tuto útlou knížečku nenazvala, ale každopádně je to zajímavá sonda do duší žen a je jen na nás, jestli nám připadají šílené.

Duchařina, která zde byla uvedena, mi v knize nevadila. Naopak, když jsem dočetla knihu v 11 večer a byla jsem sama doma a zvenku jsem slyšela podivné zvuky, příjemně mě zamrazilo :-)

Za zajímavé téma, které mě pohltilo a za čtivost knihy dávám plný počet hvězd.

06.07.2020 5 z 5


Osudové léto Osudové léto Nicola Harrison

Příběh se odehrává v roce 1938 v luxusním hotelovém rezortu na ostrově Montauk. Newyorská smetánka se zde schází na celé léto, aby se nechala opečovávat. Hlavní hrdinka Beatrice doufá, že se během prázdnin opět sblíží se svým manželem Harrym, ale člověk míní a osud mění.

Než jsem se pustila do čtení knížky, našla jsem si nejdřív nějaké informace o Montauku a moc mě to zaujalo, bohužel o knize se to už říci nedalo. Zhruba prvních sto stran bylo pouze o hloupé paničce, která se dobře provdala. V tu chvíli jsem myslela, že snad knihu odložím. Poté se začal rozvíjet i nějaký příběh. Místy i vcelku zajímavý, ale jako celek je to prostě jednoduchý romantický příběh pro ženy. Neurazí, nenadchne. Celkově se to velice dobře četlo, je to odpočinkové a na závěr i nějaké to napětí bylo, takže hodnotím průměrem.

05.07.2020 3 z 5


Jsou světla, která nevidíme Jsou světla, která nevidíme Anthony Doerr

Dva příběhy, tak vzdálené a přitom tak blízké…
Marie-Laure žije jako malá v Paříži spolu s milujícím otcem. V dětství oslepne a musí se učit vše znovu. Když Francii okupují Němci, musí s otcem uprchnout a hledají bezpečné místo pro ně i pro otcovo tajemství.
Werner, malý sirotek vyrůstající v německé hornické kolonii, chce přijít na kloub všem záhadám, fascinuje ho věda a technika. Jeho technický talent ho dovede až na elitní vojenskou akademii a později se z něj stane specialista na odhalování odbojových aktivit. Díky tomu se dostane až do Francie.

O knihách, ve kterých jsou zachyceny hrůzy války, nerada píšu, že jsou krásné, ale tady nemohu jinak. Jsou světla, která nevidíme je prostě krásný příběh. Moc se mi líbil styl, jakým je napsán, slova plynou po papíře tak lehce a přirozeně, že Vás čtení úplně pohltí. Nečekejte žádné velké akce, ale příběh plný lidskosti, který pohladí na duši.

Střídají se zde kapitoly z pohledů několika hrdinů i antihrdinů a různé časové období. Jednotlivé části jsou vždy zakončeny tak, že jste napnutí, jak to jen bude pokračovat a nutí Vás to číst dál a nechcete knihu odložit z rukou. Navíc vše do sebe krásně postupně zapadá a různými drobnostmi Vám před očima roste celek.

Ať už Marie-Laure a nebo Werner, Vám naprosto přirostou k srdci, oba si oblíbíte a budete s nimi prožívat každý jejich den, budete jim fandit a cítit s nimi.

Opět jedna z knih s mou milovanou Francií a mořem. To jsou místa, která mám ráda a pokud jsou obě v jedné knize, vždy je to pro mě velké plus. (Moře – myslím, že to je to nejhezčí, co jsem kdy viděl. Zdá se, že je dost velké, aby se do něj vešly pocity všech lidí.)

Jedna část v knize je zahalena tajemstvím a je na každém čtenáři, aby si z ní doplnil do příběhu to, co si myslí, že je správné. V knize je spousta krásných myšlenek, které Vás určitě obohatí.

Kniha ve mně zanechala hlubokou stopu a moc ji všem doporučuji. Hlavně těm, kdo si chtějí přečíst o druhé světové válce zase trošku jinak.

04.07.2020 5 z 5


Pokrevní sestra Pokrevní sestra Jane Corry

Příběh Kitty, která žije v domově s pečovatelskou službou, nemůže pořádně mluvit ani chodit a chtěla by si vzpomenout na nehodu, která ji upoutala na vozík.
Příběh Alison, lektorky výtvarného umění, která se rozhodne vzít práci ve vězení.
Obě dívky pojí patnáct let stará nehoda a v současnosti je někdo sleduje. Někdo, kdo se chce pomstít za to, co se kdysi stalo.

Tato kniha je označována jako thriller nebo psychothriller. S tím bohužel nemůžu souhlasit. První třetina byl prostě román ze života, ale četlo se to hezky. Kolem poloviny knihy to začalo být trochu zajímavější, ale pak si dáte pět a pět dohromady a je Vám jasné, jak to všechno bylo. Čím víc se kniha blíží ke konci, tím víc se autorka do příběhu zamotává, aby to bylo zajímavější, ale zachránit se to už nepodařilo.
Poslední třetinu knihy jsem už více méně protrpěla, neboť bylo jasné, jak to vše skončí a stále se tam opakovalo to samé.

Takže čtivé ano, ale psychothriller ne. Za mě průměrná kniha.

02.07.2020 3 z 5


Vlak pro děti Vlak pro děti Viola Ardone

Příběh začíná těsně po druhé světové válce na jihu Itálie, kde jsou vybrány děti z nejchudších rodin a budou poslány vlakem na sever, kde se o ně postarají místní. Pro desítky dětí to znamená zásadní životní změnu, strach, nejistotu i naději. Malý Amerigo však zjistí, že větší výzva nebyla odjet, ale vrátit se.

Knížka o novém tématu, o kterém jsem nic nevěděla. Děti z chudých rodin, které z ničeho nic nasednou na vlak a jedou za „lepším“, a které se budou za rok vracet zase zpátky domů. Příběh je vyprávěn pohledem malého Ameriga, který nám vše popisuje s dětskou nevinností. Jemu připadá normální, že je chudý a že si nemůže dovolit pořídit třeba nové boty. Když se však dostane na sever, ocitá se v úplně jiném světě.

Překvapilo mě, že zhruba ve 2/3 knihy je velký časový skok a potkáme zde Ameriga v dospělosti. V poslední části knihy si tak urovnává své myšlenky a pocity. Ač jsem si myslela, že bude kniha více dějová a akčnější, nakonec se z ní stala spíše kniha „přemýšlivá“, o uvědomění si spousty věcí a souvislostí, o lásce i o odpuštění.

Zvláštní a zajímavá kniha, která určitě stojí za povšimnutí.

29.06.2020 4 z 5


Krása noci Krása noci Nina George

Knížka o tom, jaké je to milovat, o tom, jaké je to být milován a jak člověk pozná, že je to skutečně tak.
Claire, pětačtyřicetiletá profesorka, etoložka na univerzitě. Po více jak dvaceti letech v manželství stále více touží po tom, aby cítila, že žije, ne pouze že existuje. Devatenáctiletá Julie zase čeká na „něco“, na odvahu, na vášnivou lásku.
Obě stráví léto na pobřeží Bretaně – Claire se svým manželem a Julia s jejich synem Nicolasem. Obě ženy, ač rozdílné, zde objevují novou chuť do života a hlavně každá sebe samu.

Od této knihy jsem neměla vůbec žádná očekávání, o to víc mě dostala. Ze začátku jsem byla trošku zmatená, proud myšlenek mi moc nedával smysl a málem jsem knihu odložila. Ale na straně třicet se to zlomilo a já jsem se našla – jako matka, jako žena a knihu jsem už nedala z rukou.

Úžasné prostředí Paříže a Bretaně Vás vtáhne do příběhu a dostanete se do hlav žen, tak rozdílných a přitom tak podobných a hlavně - prostě žen. Obě hledají své Já, každá svým způsobem a přitom vlastně společně. Podíváme se na začátky i konce vztahů, na vztahy dlouhodobé i krásné začátky v mládí.
Není to úplně jednoduché čtení. V ději je víceméně jasné, jak to bude pokračovat, ale o tom ta kniha není. Je o síle myšlenek a síle vlastního Já, je o tom najít hlavně sama sebe.

Nerada škatulkuji knihy, pro koho jsou vhodné, ale z mého pohledu je příběh spíše pro ženy kolem čtyřicítky, které už mají něco odžito. Mě si kniha opravdu našla přesně v ten správný čas. Maximálně jsem si ji užila, je v ní hodně myšlenek a citátů, které jsou mi blízké. Kniha mi dala tolik emocí, pocitů, vjemů. Určitě jsem v ní našla i kus sebe.

Co se mi ještě moc líbilo a musím to vyzdvihnout je moře. Je zde opěvována jeho síla, jeho energie, jeho živelnost. Také bylo úžasné, že se zde zmiňují knihy, které jsem četla a které znám.

Jednu hvězdičku musím strhnout za konec, který mě trochu zklamal, ale i tak je kniha úžasná a stojí za přečtení. A určitě se poohlídnu i po dalších knihách autorky.

27.06.2020 4 z 5


Sbohem, Irsko Sbohem, Irsko Ann Moore

Jedná se o pokračování knihy Irská kráska. Gracelin nyní opouští Irsko a míří do Ameriky za svým bratrem. Zvládne nelehkou cestu v temném podpalubí lodi i pobyt ve zločineckém New Yorku. Příběh o lásce, odvaze a ženské síle.

Tento druhý díl se mi dostal do ruky až rok poté, co jsem dočetla první a bohužel je to moc dlouhá doba. Už se mi špatně vzpomínalo, co se dělo a kdo byl kdo.

V této knize se objevuje spoustu závažných témat, jako je otrokářství, chudoba a život v těch nejnuznějších podmínkách, ale bohužel mě to moc neoslovilo.
Jsou zde dlouhé popisy, které mě nebavily a hlavně mnoho postav. U některých mi déle trvalo, než jsem je zařadila. U jiných bylo po první větě jasné, jak se jejich cesta bude vyvíjet.
Děj byl chvílemi moc poklidný a pak se udála nějaká velká věc, která by si zasloužila více rozebrat, ale v knize byla autorka vždy se vším strašně rychle hotova.

Nevím, jestli to bylo mým momentálním rozpoložením nebo prostě knížkou, ale i když se mi Irská kráska líbila, tento díl mě už tak neoslovil. Ale pokud máte rádi historické romantické příběhy se silnou ženskou hrdinkou, tak doporučuji si přečíst (ale hezky jeden díl po druhém).

26.06.2020 3 z 5


Smrtholka Smrtholka Lucie Faulerová

Hlavní hrdinka Marie se vyrovnává s několika tragickými rodinnými událostmi, které se mohou zdát nepochopitelné, tak se snaží najít jejich příčinu. Cestu zpět však nelze zvládnout bez ohlédnutí. Dozvíme se zde, že rodinu opustila matka a zasáhla tu nemoc. Je možné po tom žít normálně, ale nejdřív je potřeba vybojovat boj ve své vlastní hlavě.

Tak tohle tedy bylo něco. Nenápadná knížka, malá rozměrem, ale velká obsahem. Sáhla jsem po ní víceméně náhodou a jsem za to moc ráda. Marie nás vezme s sebou do své hlavy, do svých myšlenek a pocitů. Díky jejím vzpomínkám a myšlenkovým pochodům se postupně dozvídáme, co všechno se v jejím životě stalo. Dávkování minulosti je zde dokonalé, jste udržováni v neustálém napětí, co se vlastně tenkrát stalo a čím dál víc Vám to do sebe zapadá.

Ač je to román dramatický a smutný, autorka i přesto do něj vložila něco, čemu se člověk musel zasmát, i kdyby nechtěl. To, jak jsou vykreslené postavy, jak se v nich můžete najít...

Způsob, jakým je kniha psána, mě fakt dostal. Je tam přesně to, co tam má být. Žádné zbytečnosti, všechno tam patří a má svůj smysl. Emocionálně Vás kniha rozloží. Při čtení jsem se pohybovala mezi: wow, cože?, fakt?, nene!, pláčem a smíchem… no prostě tam bylo všechno, co od knihy očekávám a moc jsem si to užila.

Nemyslím si, že sedne úplně každému, ale kdo má rád knihy ze života, dramatické lidské osudy, českou prózu, trošku zamyšlení, tak jedině doporučuji.

22.06.2020 5 z 5


Tajemství hedvábného vějíře Tajemství hedvábného vějíře Lisa See

Příběh odehrávající se v Číně kolem roku 1850. Osmdesátiletá Lilie vzpomíná na svůj život a na přítelkyni, která ji výrazně ovlivnila.
V Číně devatenáctého století, kdy manželky a dcery chodily s podvázanými chodidly a žily téměř v izolaci, vytvořily ženy z daleké provincie Chu-nan své vlastní tajné ženské písmo nu-šu. Díky němu mohly společně sdílet své naděje, sny a úspěchy.

Na tuto knihu jsem se dlouho těšila, ale bohužel přišlo zklamání. Samotný příběh se mi líbil. Bylo velice zajímavé i poučné dozvědět se více o životě v Číně v tomto období. Autorka hodně realisticky popisuje obvazování nohou, aby měly ženy co nejmenší chodidla. To bylo opravdu drsné, ale od této části už ve mně kniha nevzbudila žádnou emoci. Sice se tam odehrává spoustu zajímavých a dojemných situací, ale kniha je psaná tak, že se mě to vůbec nedotklo a nic to ve mně nezanechalo.

Knihu úplně nezatracuji, zajímavých informací je v ní hodně. Je to román, ale na mě to spíše udělalo dojem učebnice dějepisu. Kdo se chce dozvědět více o čínské kultuře, určitě doporučuji k přečtení.

Po dočtení jsem se podívala i na film, který byl na motivy knížky natočen (Sněžný kvítek a tajemný vějíř). Kromě toho, že z knihy tam byla asi tak desetina, tak ani film mě úplně neuchvátil.

22.06.2020 3 z 5


Soběstačný Soběstačný Zuzana Dostálová

Příběh jedenáctiletého Štěpána, jehož svět závisí na dospělých. Jenže jeho táta se odstěhoval a změnil se. Jeho máma je smutná, nemá peníze a nevypadá zdravě. Román o dospívání a dospělosti převážně pohledem Štěpána v průběhu několika let.

Tak tohle byla emoční nálož. Přijde mi fajn, že anotace není moc obsáhlá, protože co všechno si pro nás autorka připravila je opravdu silné a věřím, že to nenechá nikoho chladným. Já už na straně 20 byla úplně citově vyždímaná a to jsem ještě netušila, co mě čeká dál.

Kniha je opravdu ze života, objevují se v ní běžné situace, které každý známe, o to víc jsou pro nás některé bolestivější. Najde se však i pár takových, u kterých se upřímně pousmějete. A jak už je o mně známo, plačka největší, často jsem si u knihy i pobrečela.

Komu se líbila kniha Vrány od Petry Dvořákové, tak věřím, že se mu bude líbit i Soběstačný.

Silné, emoční, ze života, někdy i plné naděje, jindy smutku. Kniha se velmi dobře četla a jak jsem začala, tak už jsem jí nemohla odložit a přečetla jsem ji v podstatě na jeden zátah. Všem doporučuji.

19.06.2020 5 z 5


Extáze: Román o Almě Mahlerové Extáze: Román o Almě Mahlerové Mary Sharratt

Románové zpracování života Almy Mahlerové. Krásná, inteligentní a hudebně nadaná Alma sní o vlastní kariéře. Jednu svatbu ji rodiče nedovolí a pak potká svou osudovou lásku – ředitele Vídeňské opery Gustava Mahlera. Není ale vše tak krásné, jak to vypadá na povrchu a Alma musí zvládat i těžké chvíle společného soužití.

Musím se přiznat, že jsem si knihu koupila hlavně kvůli nádhernému obalu, aniž bych zkoumala nějak více její obsah. A jsem za to ráda, knížka byla úžasná.

Nejsem znalec umělců tohoto období a znám je spíše jen podle jména, než nějak do hloubky. Bylo to tedy pro mě velice zajímavé a dozvěděla jsem se spoustu nových informací z té doby. Kromě umění i o postavení žen ve společnosti, kdy neprovdaná a nedej Bože vzdělaná žena, byla považovaná za exota a pokud se chtěla některá prosadit, neměla to jednoduché.

Ale ať to byl rok 1900 a nebo je to současnost, to, co prožívala Alma, prožívají mnohé z nás i dnes. Hlavně co se týče manželství a dětí, tak její pocity a myšlenky jsou stále aktuální. Kniha nám nabídne různé podoby lásky a touhy, některé jsou radostné, jiné těžké a smutné.

Alma je v knížce vykreslena tak, že s ní budete prožívat všechny její pocity a každý její krok půjdete s ní. A nejen postavy, ale i popisy míst jsou tu úžasné, kdy si připadáte, jako kdybyste tam právě byli – ať už to je letní příroda v Alpách, nádherné hudební sály nebo třeba New York.

Po dočtení knihy jsem si musela vyhledat i dobové fotografie a hudbu, kterou Alma složila, tolik mě to zasáhlo.

Pokud se Vám líbila kniha Kroniky prachu, ale přišla Vám spíše pro děti, tak určitě sáhněte po Extázi, která je živější, otevřenější a poučnější.

Knihu jednoznačně doporučuji a určitě si chci přečíst i další knihy autorky, hlavně Iluminaci.

19.06.2020 5 z 5


Bez kůže Bez kůže Mads Peder Nordbo

Příběh novináře Matthewa, který se dostane do Grónska, kde začne pracovat pro místní noviny. Jeho úkolem je napsat reportáž o neobvyklém objevu mumie vikinga. Ta však zmizí a její strážce je zavražděn děsivým způsobem. Ten novináře při pátrání zavede až do roku 1973, kdy byli podobným způsobem zavražděni další muži.

Thrillery mám ráda, ale bohužel tento se k nim řadit nebude. Celkový děj byl bez napětí. Podle mě by měl mít dobrý thriller kolem 250 stránek, aby to mělo spád. Tato kniha je na rovných 400 stranách - je tu spoustu zbytečných, zdlouhavých popisů, které nás odvádějí od toho důležitého.

Celkový děj byl překombinovaný a nakonec nebylo ani vše pořádně vysvětleno. Bylo zde spoustu postav, spoustu jmen, někteří úplně zbytečně. Vraha z minulosti odhalíte velice snadno, avšak stejně jeho záměr nebyl zcela jasný. Navíc některé rozhovory, zejména ze začátku knihy, jsou jak ze slohové práce žáka páté třídy.

Takže za mě bohužel ne.

14.06.2020 2 z 5


Skoncovat s Eddym B. Skoncovat s Eddym B. Édouard Louis (p)

Příběh popisuje autorovo strastiplné dětství, kdy objevoval svou homosexualitu, přežíval ve škole nejen nadávky a také se snažil vydržet nepochopení v rodině.

Příběh jako takový byl neskutečný. Byl silný, otevřený, syrový. Autor bez obalu popisuje jeho život, kdy to skutečně neměl jednoduché. Vyrůstal na chudém severu Francie, ve vesnici, kde jen tak nepřipustí něco nového. Takže jeho chování a uvědomění si, že je gay, bylo pro jeho okolí nepochopitelné a neuchopitelné.

Ač je vyprávění opravdu drsné a snad i dojemné, mě bohužel nezasáhlo. Styl, jakým je kniha napsána mi nesedl. Přišlo mi to celé bez emocí, i když je to zrovna hodně emoční téma. Kniha je určitě šokující, co vše se v ní dočtete, ale já si bohužel nic neodnáším.

Každopádně pokud Vás zajímají takováto témata, určitě doporučuji k přečtení.

12.06.2020 3 z 5


Dívka jménem Sus Dívka jménem Sus Jonas T. Bengtsson

Sus je devatenáct let, ale vypadá na dvanáct. Otec sedí ve vězení za zabití její matky. Sus drží při životě touha, touha po pomstě. Čeká jen, až propustí otce z vězení.

Tak tohle byla síla! Útlá knížečka, která Vám ukáže jen pár dní ze života Sus, ale i tak pochopíte celý její život. Kniha je nacpaná emocemi, nedovolí Vám vydechnout. Já ji přečetla na jeden zátah, nemohla jsem ji odložit.

Dozvíte se zde spoustu o životě na okraji společnosti. Jaké to je vyrůstat s alkoholikem a drogově závislou. Kam se člověk může dostat díky nefungující rodině.

Kniha je velice čtivá, autor skvěle vykreslil postavu Sus. Díky tomu chápeme její myšlenky, i když jsou pro nás v normálním životě nepochopitelné a neznámé.

Je to hodně drsná knížka, ale určitě doporučuji k přečtení.

11.06.2020 5 z 5


Hotel Sacher Hotel Sacher Rodica Doehnert

Příběh odehrávající se ve Vídni od roku 1892. Anna Sacherová chce po smrti manžela pokračovat ve vedení hotelu a jde si rázně za svým. Zároveň se v hotelu potkávají dva nesourodé manželské páry. Spřádá se tak milostné drama lásky, nevěry a žárlivosti.
Kniha vznikla na základě dvoudílného filmu.

Kdo čeká, že se v této knize bude točit vše kolem hotelu Sacher, tak se plete. O hotelu tu jistá část je, ale jedná se spíše o osudy jeho návštěvníků. Je fakt, že se v knize stále něco děje, sledujeme hned několik osudů a také skutečné historické události.

Ale bohužel styl psaní mě neoslovil. Připadalo mi to, jako kdyby se slovo od slova opisoval scénář. Navíc co se zápletek týká, tak jsou velmi brzy prozrazeny a chybí tak větší napětí.

Každopádně i přes tyto nedostatky je to příjemné čtení, které mě dokonce nalákalo podívat se i na film. Ten byl fajn a jen mě utvrdil, že kniha je pouze přepsaný scénář.

10.06.2020 3 z 5


Svědectví Svědectví Margaret Atwood

Pokračování známého Příběhu služebnice. Autorka navazuje 15 let poté, co jsme na konci minulé knihy zabouchli dveře dodávky za June. Opět sledujeme děsivý příběh Gileádu a jeho hrůzy páchaných na ženách. Dozvíme se i něco z jeho počátků.

Díky tomu, že už člověk ví, o co v Gileádu jde, tak se mi kniha četla neskutečně dobře. Navíc je vyprávěna pohledem tří různých, různě postavených, žen. Jejich vyprávění nás zavede do minulosti, dozvíme se, jak se některé postavy v Gileádu ocitly. A zároveň sledujeme současnost.

Oproti Příběhu služebnice je kniha psána lehce, byla pro mě daleko lépe čtivá, byla napínavá. Ale právě díky znalosti prvního dílu tam chybí wow efekt, protože už víme, do čeho jdeme.

Každopádně i tak je příběh vylíčen reálně a představa, že by se něco takového mohlo skutečně stát, je děsivá, ale bohužel v dnešní době se obávám, že ne až tak nereálná :-(

U Příběhu služebnice jsem nejprve četla knížku a až poté jsem koukala na seriál. Tentokrát jsem byla znalá i seriálu a byla jsem za to ráda (samozřejmě pro pochopení děje to není nutné). Knížku moc doporučuji, ale rozhodně si nejdřív přečtěte první díl.

08.06.2020 4 z 5


Pravda, nebo lež Pravda, nebo lež Colleen Hoover

Mladá spisovatelka Lowen má dopsat sérii knih slavné spisovatelky Verity Crawfordové, protože ta po autonehodě nemůže psát. Aby mohla dobře navázat na její knihy, odstěhuje se na pár dní do domu Crawfordových. Tam najde autobiografii Verity a Lowen se tak dočítá, jak se stalo, že je pronásleduje jedno neštěstí za druhým.

První pokus Colleen o psychothriller a pro mě kniha s velkým očekáváním. A jakmile se dostaví velké očekávání, většinou je to pro mě špatně…

Knížka je neskutečně dobře napsaná, velice čtivá, napínavá. Z některých věcí Vás až zamrazí. Knížku prostě nemůžete odložit, dokud ji nepřečtete.
Ale, i tak mi pár věcí vadilo. Ač je to psychothriller, je tam jasný autorčin rukopis, kdy je tam romantická linka a spousty sexu a erotických scén, takže většina knihy byla opět v žánru new adult.
Zhruba od poloviny knihy jsem tušila, jak by to mohlo dopadnout a čekala jsem na nějaký velký zvrat, ale on nepřišel. Konec byl sice překvapivý, ale pro mě to bylo prostě málo, čekala jsem o něco víc.

Každopádně celkově mě kniha nezklamala, naopak jsem ji přečetla jedním dechem a opět se budu těšit na další knihu od Colleen.

07.06.2020 4 z 5