eva3992 eva3992 komentáře u knih

Slečny Slečny Anne-Gaëlle Huon

Příběh mladé Španělky Rosy, která se vydává za prací do malého francouzského městečka. Rosa neměla lehký život a ani ve Francii se jí moc nedaří, ovšem až do doby, než ji mezi sebe přijmou „Slečny“…

Od této knihy jsem dostala přesně to, co jsem očekávala – milý, odpočinkový příběh, který ve mně vzbudil emoce. Četla jsem ji na dovolené a skvěle mi sedl.

Příběh je vyprávěn jako vzpomínka a od začátku si nás autorka získá tajemstvím, které pomalu rozplétáme. Ze zvědavosti jsem otáčela stránky a chtěla jsem vědět, jak to bude dál. Kniha je psána jednoduchým jazykem, ale i tak to na mě fungovalo a má představivost jela naplno. Ke konci mi rozhodně ukápla nejedna slza dojetí a emočně jsem si příběh opravdu užívala.

Bavila mě Francie, to, jak žily slečny, bavilo mě prostředí z výroby Espadrilek, bavilo mě číst o tehdy začínajících, nyní slavných módních značkách i o dalších známých osobnostech (jen toho Chaplina bych klidně vynechala).

Nečekejte knihu, která Vám změní život, ale takovou, u které si odpočinete, dojmete se a možná se dozvíte i něco nového.

16.08.2021 4 z 5


Modrá kočka Modrá kočka Martyna Bunda

Příběh o modrých kočkách, které se drží v blízkosti těch, kteří to potřebují. Avšak hlavně příběh o lidech z oblasti Kašubska, o kterém si myslím, že toho lidé moc nevědí. Příběh napříč stoletími a napříč různými postavami – mnichů, jeptišek, bab bylinkářek, silných žen i chudáků.

Tak tato kniha byla opravdu zvláštní, ale já jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla. Ocitáme se nejdříve v roce 1370 a přes různé zajímavé postavy se dostáváme až do současnosti. Autorka nám tak ukazuje historii území Kašubska, o kterém jsem neměla, až do této chvíle, ani ponětí.

Úžasné příběhy, které na sebe navazují a představí nám život, který zde rozhodně nebyl jednoduchý. Poznáme zajímavé babky kořenářky i mnichy. Přečteme si o tom, jak někteří začali zpochybňovat Boha, za to si mysleli, že nad námi by mohl být vesmír. Příběhy byly prolnuty i skutečnými postavami a událostmi.

Co mě obzvláště potěšilo, tak jazyk, který autorka použila. Ten je prostě nádherný, užívala jsem si každé slovo, dokázala jsem se začíst tak, že jsem vůbec nevnímala okolí. Tajemné magično i drsná realita jsou zde úžasně podány.

Půl hvězdičky ubírám proto, že tam na mě chvílemi bylo až moc „církevních věcí“. U některých jsem byla trošku mimo, ale to je můj osobní problém, kniha jako celek je úžasná.

Modré kočky byly skvělým průvodcem, ale klidně by jich tam mohlo být i víc.

Pokud si kniha najde toho správného čtenáře, tak bude nadšen. Myslím, že by si knihu mohli užít ti, kterým se líbila např. kniha Děti Volhy.

4,5*/5*

16.08.2021 4 z 5


Miss exitus Miss exitus Aleš Palán

Příběh o Emě, pracovnici domácího hospicu a její jeden den, kdy se seběhne tolik událostí, že je opravdu o čem vyprávět. Kromě citlivě popsaného přístupu k umírajícímu člověku se v románu řeší různé rodinné i přátelské vazby, ale třeba i společenská témata jako podnikání v devadesátých letech.

Nedávno se mi dostala do ruky knížka rozhovorů Aleše Palána Nevidím ani tmu a po jejím přečtení jsem se rozhodla, že se musím podívat po dalších autorových knížkách. Jako první se ke mně dostala tato kniha a jsem za to moc ráda.

Ze začátku jsem měla problém zvyknout si na její styl. Je psána v „du“ formě a přímá řeč tu není označena uvozovkami. Avšak jakmile jsem se začetla, tak to byla jízda. Ponořila jsem se do příběhu, oblíbila jsem si Emu a ten jeden den plný zvratů jsem si s ní opravdu užívala. Rozhodně to není jednoduché čtení, téma smrti je prostě smutné a náročné. Navíc je kniha místy pojata až jako detektivka. Knihu jsem po pár stránkách nemohla odložit a potřebovala jsem číst dál, abych věděla, jak to celé dopadne.

Knížka, která se mi moc líbila, ať už tématem, tak nakonec i to zpracování mi k tomu sedělo, a rozhodně budu pokračovat i v dalších knihách autora.

30.07.2021 4 z 5


Nikdy nic nebylo Nikdy nic nebylo Tomáš Belko

Jelikož miluji hudbu a celou tvorbu skupiny Sto zvířat, byla tato kniha pro mě jasná volba. Kniha plná textů písní, které mě neskutečně baví.

Na začátku knihy nám autor napsal pár slov o sobě. Ten text byl lehký, plný humoru a tímto stylem bych si ráda přečetla celou knihu, bylo to super.

Samotné texty si moc užívám. Některé jsou ze života, u některých se pobavíte, u jiných zamyslíte.
Už dlouho jsem nečetla poezii, tak mi tahle knížka opravdu přišla k chuti.

A kdo neznáte kapelu Sto zvířat, rozhodně doporučuji si poslechnout alespoň pár jejich písní.

30.07.2021 4 z 5


Kolibřík Kolibřík Sandro Veronesi

Kolibřík, Sandro Veronesi

Příběh jedné rodiny, který si každý z vás poskládá ze střípků vzpomínek, dopisů, seznamů, ale i básní a ukázek z jiných knih. Ústřední postavou je oční lékař Marco, díky němuž poznáváme lidi kolem něj. Melancholický román, ve kterém se objevuje smrt v různých podobách, avšak zároveň je i oslavou života.

Tato kniha je velice zvláštní, ale získala si mě. Od začátku se mi to dobře četlo. Hned v první kapitole nám autor naznačí tajemství, které nás nutí číst dál, abychom ho odhalili. Připravte se však na časté a velké skákání v čase. Některé dopisy Vám mohou přijít nicneříkající, ale čím více čtete, tím více se do příběhu dostáváte a pomalu ho rozmotáváte. Jednotlivé dílky skládačky do sebe začnou pasovat a Vy si to budete užívat.

Příběh není vůbec veselý, někdy je spíš čtení náročné a smutné při představě, čím vším si člověk může projít. Ale místy je to napsáno i zábavně a úsměvně. Většinu času však čekejte smutek a depresi.

Román o lásce, o rodině, o naději i o smrti. Jako celek je to krásné i zábavné, poučné i zajímavé, pomalé i napínavé. Je tam prostě všechno a já si čtení moc užila.

Původně jsem chtěla dát plný počet hvězd, ale nechala jsem si pár dní pauzu, než jsem o knize něco napsala a musím řici, že ač při čtení mi to přišlo hodně silné, tak po pár dnech jsem měla problém vzpomenout si, o čem kniha byla, takže bohužel ve mně zanechala méně, než jsem původně myslela. Ale i tak jsem moc ráda, že jsem si ji přečetla.

4*/5*

30.07.2021 4 z 5


Prostě na mě zapomněli Prostě na mě zapomněli Jiří Holub

Příběh se odehrává v roce 1945, kdy se osmiletá Klárka s rodinou odstěhuje z Prahy do Sudet. Němci byli vyhnáni a domy si zabírají jiní obyvatelé. Klárka si nový svět okamžitě zamiluje, i její novou přítelkyni – Helgu. Ta ve vesnici vyrostla, vychovala děti, ale teď je sama. Díky Klárce však dostane novou šanci.

Tahle knížka byla nádherná! Její čtení jsem si užívala a když jsem skončila, měla jsem sto chutí začít číst znovu od začátku.

Knížka je sice útlá, avšak vydá za tisíc stran. Je tam všechno – emoce, napětí, dětský pohled na krutý svět i rozvážnost zkušených, ale třeba i poválečný život šlechty. Navíc je neskutečně krásně napsaná, veškeré popisy jsem si zamilovala, vše jsem si dokázala reálně představit a díky tomu jsem vše prožívala společně s Klárkou a její rodinou.

Konec knížky jsem nečekala a rozhodně mě nenechal chladnou. Nejen knihy přímo z války jsou kruté, ale i doba těsně po ní nebyla vůbec jednoduchá. Tím, že je knížka útlá, tak v ní nejsou zbytečné a zdlouhavé pasáže. Všechno má svůj význam, každé slovo tam patří a u čtení se rozhodně nebudete nudit. Ba naopak, já hltala slovo za slovem a nemohla jsem ji odložit.

Tuhle knížku si prostě přečtěte, nezapomeňte na ni.

24.07.2021 5 z 5


Houpačky Houpačky Lucie Konečná

Příběh dvou kamarádek – Zdeny a Jiřiny. Již nejsou nejmladší, ale zbytek svého života rozhodně nechtějí prosedět někde doma. Hledají nové výzvy a třeba i mužskou náruč – nejen na erotické seznamce. A dostávají i různé bláznivé nápady – vydat se na kole 120 km a počátečního Alzheimera začít léčit trávou. Život se prostě musí prožít.

Tak tohle byla knížka, jakou už jsem dlouho nečetla :-D Od začátku neskutečně vtipná (některé pasáže musíte brát s nadhledem). Když jsem knihu četla v čekárně u lékaře, musela jsem si dávat pozor, abych se tam nezačala smát nahlas

Je to jízda od začátku až do konce. Nejsou zde žádná hluchá místa, celou dobu si čtení budete užívat. Kromě vtipu Vás tu zasáhnou i části s vážným tématem, které však k životu patří a knížku skvěle doplňují. Celkově je to hodně ze života, i když ne každý si na takový život troufá.

Knížka se četla úplně sama, je skvěle napsaná. Při čtení jsem si dokázala představit, že by byl příběh zfilmovaný, úplně jsem ho viděla před očima.

Pokud hledáte knížku, u které se opravdu zasmějete, tak Houpačky rozhodně doporučuji.

24.07.2021 5 z 5


Slunečnice Slunečnice Sarah Winman

Příběh o lásce, o přátelství, o tom, jak může být život nespravedlivý a krutý, o bolestných ztrátách, a hlavně, o slunečnicích.

Vůbec jsem netušila, co od této knihy mám čekat. Ani po přečtení anotace jsem nebyla chytřejší, podle obalu jsem čekala young adult, ale to to také nebylo. No, a nakonec jsem i po přečtení lehce zmatená.

V této knížce najdeme spoustu bolesti ve všech možných podobách. O nalezení i ztrátě, o smíření i odpuštění. Je v ní hledání sama sebe i snaha o pochopení ostatních. Je neskutečné, co vše může jeden člověk prožít a čím si musí projít, než dojde ke svému cíli, ke svému pochopení.

Takováto témata ráda vyhledávám a čtení takových knížek mě fakt baví, ale tahle mi úplně nesedla. Myslím, že můj problém byl styl, jakým je napsána. Přijde mi to jako jeden velký tok myšlenek, ve kterých skáčeme v čase i v místě. Navíc v polovině knihy se změní vypravěč a my tak některé pasáže čteme znovu, jen pohledem někoho jiného.

Bohužel mi kniha nedokázala předat emoce, ač je to kniha v podstatě jen o emocích. Vůbec se mě to nedotklo.
Zajímavá kniha se zajímavým námětem, ale bohužel ne pro mě.

3,5*/5*

21.07.2021 3 z 5


Žena v bílém Žena v bílém Wilkie Collins

Tento román s detektivní zápletkou nám popisuje příběh mladého malíře Waltera a dvou sester – Marian a Laury. Najdeme zde sňatek pro peníze, tajemnou záhadu i romantickou lásku. Celý děj sledujeme pomocí deníkových zápisků a vzpomínek zúčastněných, abychom odhalili, co je vlastně pravda a kdo je kdo.

Upřímně, s touto knihou jsem měla problém, a i sepsat několik slov o ní je pro mě složité. Ze začátku mě mile překvapila, neboť od prvních stránek se tam objevuje tajemství a já byla napnutá, co se bude dít. Po chvíli mi to přišlo zdlouhavější a pomalejší (a to jsem četla zkrácenou verzi, u té původní bych to asi nedala ).

Na jednu stranu to bylo celé dost jasné, jak to vlastně bylo, na druhou mi to chvílemi přišlo napínavé. Někdy však zbytečně překombinované. Opravdu nevím, jak to celé uchopit. Navíc se čtením tohoto žánru nemám moc zkušeností, a tak nedokáži posoudit, zda to bylo dobré, či nikoliv.

Za mě osobně tedy průměrná knížka, která mě občas bavila a občas ne. Ale po přečtení vím, že knihy podobného ražení už zřejmě nebudu vyhledávat.

3,5*/5*

21.07.2021 3 z 5


Poupátka Poupátka Hana Lehečková

Příběh jedenáctileté Františky, která žije dramatickým kroužkem. Vedoucí Mirek však dává zvláštní pokyny – nikde o dramaťáku nemluvit, ale uvnitř kroužku si musí absolutně důvěřovat, a to až natolik, že děvčatům není divné se před Mirkem svléknout. Vypadá to, že kolem kroužku je nějaké tajemství. Tajemství, o kterém stejně asi většina lidí tuší….

Knížka je psána pohledem právě Františky, je to skoro jako její deníkový zápis. To, co nám však ukazuje, jak žije doma, proč chodí do dramaťáku a hlavně, co všechno se jí honí v hlavně, je hodně znepokojující. Tenhle příběh Vás rozhodně nenechá chladnými, a to hlavně proto, že se takové věci prostě kolem nás bohužel dějí (autorka dokonce čerpala ze svých zkušeností). Navíc se můžeme na všechny situace podívat tak, jak je vidí jedenáctiletá slečna, a to si myslím, že příběhu moc pomohlo. Kniha je velice čtivá, jak jsem ji vzala do ruky, tak jsem ji neodložila dřív, než jsem byla na konci.

Kniha vychází pod edicí Tvář a musím říci, že co jsem zatím četla, tak vždy bylo výborné. A hlavně celkové zpracování a úžasné ilustrace podtrhují dokonalost těchto knih.

4,5*/5*

16.07.2021 4 z 5


Děti Volhy Děti Volhy Guzel Jachina

Příběh, jak nám název napovídá, se odehrává na dolním toku Volhy, kde dlouhá léta žili němečtí emigranti, a to až do roku 1941.
V příběhu sledujeme učitele němčiny Jakoba Bacha, který není ničím zajímavý, žije si svůj obyčejný život až do doby, než má dávat soukromé lekce mladé Kláře. V tu chvíli se jeho život nečekaně změní. Máme možnost se seznámit s náturou povolžských Němců, s krajinou, ve které žijí. Je nám zde i nabídnut pohled na vůdce, kteří v těch dobách byli v Rusku.

Tak tahle knížka byla neskutečně nádherná a já si ji opravdu moc užila. Slyšela jsem na ni spoustu chvály, ale že mě až takhle dostane, to jsem vůbec nečekala.

Jazyk, kterým je kniha napsána, je kouzelný a dokonalý. To, co dokáže autorka se slovy, je dechberoucí. Užívala jsem si čtení od prvních slov. Vůbec mi nevadilo, že je kniha popisnější a pomalejší. Právě díky tomu, jsem se dokázala vcítit do příběhu a do místa a zamilovala jsem si jak hlavní postavy, tak přírodu a Volhu. Za hrdiny bych chvílemi i dýchala. Kolikrát jsem se začetla tak, že jsem vůbec nevnímala okolí a absolutně jsem splynula s knihou.

V knížce je spoustu věcí tajemných, magických, nadpřirozených a pohádkových, které tam přesně patří. Jako kontrast jsou tu však i hodně naturalistické popisy, které Vás vrátí z pohádky zpět na zem a budete prožívat někdy hodně krutou realitu povolžských Němců.

Podle anotace jsem se bála, že to bude hodně politické, ale opak byl pravdou. Ač v tom hrála svou roli, bylo to hlavně o lidech, o jejich nelehkých životech a o jejich duši. Úplně mi neseděly kapitoly o ruských vůdcích, ale chápu, že to tam patřilo. Naštěstí to bylo vždy jen pár stránek a já se zase vrátila za Bachem a jeho magickým životem.

Už dlouho jsem nečetla něco tak krásně napsaného. V knížce nesmíte na nic pospíchat, mějte pro knížku dost času, abyste si ji mohli maximálně užít. Nechte slova volně plynout, jako Volhu….

16.07.2021 5 z 5


Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR Nina Špitálníková

Autorce se, jako jedné z mála, podařilo téměř nemožné, a to, že hned 2x navštívila KLDR jako studentka na tamější univerzitě. Přibližuje nám tak život v KLDR, hlavně pak přímo v Pchjongjangu.

Toto je už několikátá kniha o Severní Koreji, kterou jsem v poslední době četla a musím říci, že byla zase něčím jiná. Autorka nám zde popisuje převážně život v hlavním městě, oproti jiným knihám, kdy jsme se většinou dostali až k těm nejchudším obyvatelům. Opět však zajímavý pohled a pro nás nepředstavitelné situace, nad kterými budete jen kroutit hlavou, jak takto může někdo žít.

Co mi v knize vadilo, tak množství číslovaných poznámek, které byly vysvětleny až na konci knihy, takže jsem celou dobu listovala tam a zpět. A pak některé věci a situace byly pro mě málo popsané. Čekala bych to o něco více podrobnější.

Avšak i tak velice zajímavá kniha a já si z ní odnáším spoustu nových informací. Rozhodně více mě zaujala další kniha autorky – Svědectví o životě v KLDR, kterou Vám rozhodně doporučuji.

10.07.2021 4 z 5


Domov Domov Mats Strandberg

Příběh o Joelovi, který se vrací zpět domů, aby se postaral o svou matku. I když nerad, musí jí umístit do domova pro pacienty se stařeckou demencí. Její stav se však velmi zhoršuje a začíná být nebezpečná pro své okolí. Joel se snaží ochránit matku i všechny kolem ní.

Když jsem si přečetla anotaci, tak mě kniha vůbec nezaujala, ale jelikož jsem jí měla doma a chtěla jsem nějakou oddechovku, pustila jsem se do ní. A musím říci, že jsem nadšená!
Po dlouhé době horor, u kterého jsem chvílemi ani nedutala a jen četla dál a dál, abych se dozvěděla, jak to vlastně celé je.

Temná atmosféra, spousta tajemství, záhadní obyvatelé Domova, prostě skvělá kombinace na pořádné čtení. Moc se mi líbilo, jak autor pomalu odkrýval další tajemství a postupně nás tak seznamoval s ostatními, i se samotným Joelem. Kniha mě opravdu moc bavila a čtení jsem si moc užívala.

Při hodnocení jsem uvažovala pouze o 4 hvězdičkách, protože pár drobností a nejasností tam bylo. Ale když se na to podívám jako celek, tak jsem od knihy dostala přesně to, co jsem očekávala – napětí, tajemno a čtivost. Knihu jsem nedala z ruky, dokud jsem ji nepřečetla. Takže nemohu jinak, než plný počet hvězd a rozhodně doporučuji.

10.07.2021 5 z 5


Nesejdeš z cesty Nesejdeš z cesty Dagmar Digma Čechová

Byli jste někdy u věštkyně? Chcete dopředu vědět, co Vás v životě čeká? A co když věštba nebude příjemná? Přesně to se stalo Vandě, hlavní hrdince knihy Nesejdeš z cesty. Ač na věštby nevěřila, navštívila s kamarádkou kartářku, která ji ovšem nešetřila a předpověděla bolestivé ztráty. Dokáže s tím Vanda žít dál, nebo bude její život ovlivněn? Jak lze změnit svůj osud?

V anotaci najdeme spoustu otázek a kniha nám na ně přinese odpovědi. Věřím, že při čtení se budete ptát sami sebe, jak byste v její situaci reagovali vy. Řeší to Vanda moc anebo málo? Dokázali byste se na předpověď „vykašlat“? Opravdu zajímavé a neotřelé téma, které jsem zatím v knihách moc nepotkala. Jsem ráda, že si ho autorka vybrala. Sama si totiž nejsem vůbec jistá, jak bych s takovou věštbou dál pracovala a jestli bych na ni dokázala zapomenout.

Kniha se velice dobře čte. Ze současnosti se vracíme do různých míst v minulosti. I přesto je to velice přehledné, postavy jsou jasné a čtení Vás bude bavit. Jak už jsem psala, kniha je čtivá, lehce napsaná, žádné složitosti, písmenka Vám běží před očima a příběh je tak vystavěný, že Vás nutí číst dál a dál. A nenechte se zmást, i když si myslíte, že víte, jak to vlastně celé je, tak všechno může být nakonec jinak.

Od autorky jsem četla její předchozí, velice úspěšnou knížku Nemusíš!, která se mi moc líbila (a moc doporučuji k přečtení). Právě v této knize mi byla jedna z hrdinek nesympatická a musím říct, že se to promítlo i v této knize. V podstatě na každé postavě mi při čtení spousta věcí vadila a tím mi, musím říct všichni, byli značně nesympatičtí. Musela jsem se moc snažit, abych se kvůli nim při čtení nenaštvala

Ale i přes tento problém je to pěkná kniha se zajímavým tématem. Pokud chcete příjemnou oddechovku, která Vás bude bavit, tak rozhodně doporučuji.

Musím vyzdvihnout, stejně jako u předchozí knížky, pěknou obálku a celkově hezky zpracovanou knížku.

30.06.2021 4 z 5


Sestry z Osvětimi Sestry z Osvětimi Roxane Van Iperen

Pravdivý příběh dvou sester z Holandska. Ač samy Židovky, pomáhaly dalším Židům skrývat se před nacisty. Dům, ve kterém žily, Vysoké hnízdo, byl skvělým úkrytem. Avšak ani sebelepší plán nemohl během druhé světové války zaručit, že vyjde. Sestry byly nakonec prozrazeny a dostaly se do Osvětimi.

Jako vždy, příběh s tímto tématem, je velice silný a zasáhne Vás. Hned v úvodu Vám autorka přiblíží, proč začala zjišťovat vše o historii domu a já ji naprosto chápu. Dům je zde vylíčen tak, že bych se nejradši hned rozjela do Holandska a navštívila ho.

V knize jsem se dozvěděla spoustu zajímavých informací, včetně toho, jaké to bylo v Holandsku během druhé světové války. Autorka si musela dát s knihou neskutečnou práci, na konci knihy zmiňuje veškeré prameny, které studovala a opravdu si dala záležet, aby se dobrala pravdy.

Kniha je někde na pomezí literatury faktu a beletrie. S tím už jsem u jedné knihy s tímto tématem měla problém a tady mi to taky trochu vadilo. Na beletrii to bylo méně čtivé a bylo tam hodně jmen a hodně informací. Na historii faktu mi tam přišlo moc popisů např. krajiny a pocitů. V poslední třetině knihy, kdy se sestry dostanou do Osvětimi, však kniha nabrala spád a četlo se to úplně samo.

Ještě jeden drobný problém vidím v názvu, podle něj jsem čekala úplně něco jiného, ale nakonec se z knihy vyklubalo něco lepšího a předčilo i mé očekávání. Jednu hvězdičku však ubírám, s porovnáním ostatních knížek s tímto tématem, byla o něco slabší, ale i tak velmi dobrá.

Kdo má tuto tématiku rád a zajímá se o osudy lidí během druhé světové války, tak rozhodně doporučuji k přečtení, byla to zajímavá a silná kniha.

27.06.2021 4 z 5


Manžela jsem nezabila Manžela jsem nezabila Liou Čen-jün

Příběh ženy jménem Lotos, vesničanky, která chce dokázat, že její rozvod je neplatný. Začne běhat od úředníka k úředníkovi, od policie k soudu. Nikde ji však není vyhověno, tak to žene výš a výš. Nakonec se stane postrachem všech kádrů.

Když jsem knihu začala číst, tak mě neskutečně mile překvapila. Hovorový jazyk, čtivost, humorné až sarkastické podání. Pak jsem se však dostala do fáze, kdy se psalo pouze o politice. Jednotliví pohlaváři se mi pletli a vše se pořád dokolečka opakovalo. Autor nám připomínal scény, které jsme přečetli před deseti stranami a informace, které nám byly dávno známé.

Občas v knize svitla naděje, že se příběh rozjede a bude mít spád, to ovšem trvalo jen krátkou dobu a opět jsme upadli do kolečka stížností a strachů o pozici a moc.

Co můžu z knihy vyzdvihnout, tak používání různých přísloví, kterých je kniha plná, a to mě moc bavilo.

Autor nám chtěl připodobnit, jak to chodí v Číně, kdo má jakou moc a jak kvete korupce, ovšem v tomto podání mě to nezaujalo a ze slibně vyhlížejícího příběhu to nakonec byla kniha o ničem, na kterou velmi brzy zapomenu.

Po dlouhé době Odeonka, která se mi netrefila do vkusu.

26.06.2021 3 z 5


Taťána a Alexandr Taťána a Alexandr Paullina Simons

Druhý díl romantické ságy Měděný jezdec. Nyní se nacházíme současně v New Yorku a v Evropě. V Americe začíná svůj nový život Taťána společně se svým synem. Nemůže však uvěřit, že Alexandr umřel, a tak po něm i nadále pátrá. Již z anotace víme, že Alexandr přežil a snaží se i nadále zachránit svůj život ve válečné a poválečné Evropě, aby opět mohl spatřit svou lásku.

Po utrpení z prvního dílu musím říct, že tato kniha mi přišla, jak kdyby jí psal snad i někdo jiný. Od první stránky byla čtivá a napínavá. Tím, že sledujeme dva osudy a dvě místa, tak se v příběhu neustále něco děje a s napětím jsme očekávala, co bude dál. Měděného jezdce jsem četla snad tři týdny, na tento díl mi stačily pouze tři dny, takže už z toho je znát patrný rozdíl.

Autorka se zde vrací i hodně do minulosti a detailně nám vysvětluje některé události z Alexandrova života, které byly v prvním díle pouze lehce nastíněné. Chvílemi mi připadalo, že první díl by ani nebyl potřeba, že by se dalo vše pochopit z této knihy. Ovšem dlouhé popisy vzpomínání na erotické scény si mohla odpustit :-D

Vše mě bavilo až do té doby, než se z Alexandra stal stejně namyšlený a hulvátský frajírek, který nemá potuchy, jak se má chovat k ženám a posledních 80 stran knihy už to byla stará dobrá Paullina Simons, která mě právě zklamala v prvním díle.

Jsem zvědavá na závěrečný díl trilogie, ale upřímně nevím, kdy budu mít chuť se do něj pustit.

3,5*/5*

22.06.2021 3 z 5


Nedokončená vražda Nedokončená vražda Ann Granger

Dvacet let starý případ ztracené dívky se nyní znovu otevírá. Jak je možné, že se na světlo nyní dostanou nové důkazy? A co se vlastně tenkrát všechno stalo? Do vyšetřování se pustí detektiv v důchodu Alan Markby a roztáčí se nový kolotoč vyšetřování.

Tahle typická anglická detektivka mě dost bavila. Děj hezky plynul, není tu moc zbytečné „omáčky“ kolem, má to spád a vy se chcete dozvědět, jak to vlastně tenkrát bylo. Ač jsem odhadla vraha i motiv, i tak mě to nutilo číst dál a potřebovala jsem vědět, jak se to vlastně celé stalo. Bylo to natolik čtivé, že jsem celou knížku přečetla za jediný den a neměla jsem potřebu ji odložit.

Toto je moje první kniha od autorky, ale kdo ji zná, ví, že hlavní postavy se vyskytují v jejích předchozích knihách. Ničemu to však nevadilo a tuto knihu si můžete přečíst i bez znalosti minulých dílů.

Určitě doporučuji všem, kteří nemají rádi velké krváky a nechutné popisy obětí. V této knize je toho pomálu a soustředí se zde hlavně na vyšetřování.

Co mi ale hodně vadilo, je opravdu velké množství překlepů. Klidně dva v jedné větě. Vím, že se to stane, ale tady toho bylo až moc.

Celkově tedy příjemná detektivka, která se opravdu velmi dobře četla. Jako odpočinkové čtení rozhodně můžu doporučit.

20.06.2021 4 z 5


Cyklistka: Osud poslední baronky Cyklistka: Osud poslední baronky Jana Poncarová

Příběh baronky Blanky ze šlechtického rodu Battaglia. Divoká dívka, která neprahla po manželství, ale měla raději dobrodružství, a především jízdu na kole. V rozpadlém zámečku na jihu Čech vzpomíná na své mládí i na svou osudovou lásku. Příběh je inspirován skutečnou postavu, avšak celkově je smyšlený.

Tak tohle byla úžasná knížka. Po Eugénii a Podbrdských ženách jsem čekala, že se mi to bude líbit a mé očekávání se vyplnilo, možná snad i předčilo. Je to knížka, která Vás zasáhne. Budete sledovat nelehký osud šlechty v Československu, i to, jak se k tomu sami postavili. Baronku Blanku si zamilujete, budete jí fandit a budete vše prožívat s ní. Příběh čteme ve dvou rovinách – když byla Blanka malá a pak z pohledu stárnoucí Blanky, jak vzpomíná na svůj život.

Knížka mi dala přesně to, co od knihy očekávám – emoce. Budete se smát, budete však i brečet, rozhodně si připravte kapesníky. Po dočtení poslední stránky jsem měla chuť začít číst zase znovu od začátku, vůbec se mi s paní baronkou nechtělo loučit. A navíc jsem se dozvěděla spoustu nového.

Jelikož jsem chtěla vědět víc o skutečné postavě paní Blanky, kromě pátrání po internetu jsem se podívala na dokument Paní Le Murie, kde se s Blankou seznámíte „osobně“ a jen si dokreslíte celý příběh o její osobu, její hlas a její skutečné myšlenky.

Za mě tedy velké doporučení, krásná knížka, kterou si užijete a k tomu se dozvíte spoustu zajímavých informací. Nádherná obálka je už jen třešničkou na dortu.

17.06.2021 5 z 5


Norma Norma Sofi Oksanen

Příběh o mladé ženě Normě, která žije osamělý život. Jednoho dne spáchá její matka sebevraždu a Normu kontaktuje muž, který se s její matkou znal. Norma zjišťuje, že o ní nevěděla hodně věcí a začne pátrat po tom, co se vlastně stalo před tím, než matka skočila pod metro.

Tak tohle byla opravdu zvláštní knížka. Nebyl to „obyčejný“ příběh, na který jsme u autorky zvyklí. Ale dalo by se říci detektivka s mysteriózními prvky. Moc mi sedí autorčin styl psaní, takže ani tady to nebylo jinak. Čtivost, poukazování na vážná témata, neskutečně krásná přirovnání, která si maximálně užívám. Ale bohužel, tím chvála pro mě končí.

Co jsem měla velký problém, tak jména. Ze začátku se na Vás valí tolik postav, která mají podobná jména, že jsem v podstatě až do konce měla co dělat, abych pochopila, o kom je právě řeč.
Mysteriózní prvek, který se v knize nacházel, byl zajímavý, ale po tom, co jsem od Sofi četla, tak mně to do jejích knížek nesedí. Možná jen pro to, že jsem na to nebyla připravená a něco takového jsem tam nečekala, mě to prostě neoslovilo. No, a nakonec mi vadil jakýsi happy end.

Celkově tedy zajímavá, dobře čtivá knížka, ale za mě průměr.

13.06.2021 3 z 5