evask
komentáře u knih
Prvok, Šampón, Tečka a Karel
Patrik Hartl
Sprostý, ale milý. To mě napadlo hned na začátku čtení. Vulgárních výrazů přibývalo, na můj vkus až moc. Pak jsem na to přišla - vulgarita jako způsob odlehčení tématu. Protože jinak je ta knížka o příliš vážných věcech, jen tvrdá realita, žádná sranda.
Myšlenky za volantem
Marek Eben
Knížku jsem měla půjčenou z knihovny. Je to takový vylepšovač nálady. Vtipný a laskavý. Asi si ji koupím a hned víc výtisků, takovým dárkem potěším.
Houbařka
Viktorie Hanišová
Celý román prostupuje jakási ponurost, napětí. Autorka velmi dobře vystihla jednání a pocity psychicky deptané Sáry. Závěr dává určitou naději, že snad bude líp, že se jí možná konečně podaří překročit vlastní stín.
Fandím Sáře, fandím i Viktorii. Taková mladá holka a takovou zajímavou knížku napsala!
Sůl moře
Ruta Sepetys
Snad ani nelze hodnotit jinak. Autorku obdivuji. I styl, jakým je kniha napsána. Jak vykreslila postavy, charaktery lidí. Jak se jí podařilo vtáhnout nás do té hrůzy. Takové knížky v člověku dlouho rezonují.
Zimní muži
Jesper Bugge Kold
Jak se zachovat? Co bych dělala já? Dachau, nebo podepsat spolupráci? Jednou tě zlomí a už tě mají, už se z toho nevyvlíkneš, tvé dobré úmysly jsou naivní. Ale nevzbouřit se, když máš utlouct člověka k smrti, nebo podpálit stodolu s lidmi, to bych do protagonistů nikdy neřekla. I v dobrých lidech se mohou probudit takové sklony? Mně se stala křivda, tak ať trpí i jiní. Strašný. Hrůza.
Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
Děj měl spád. Autor zvolil momentálně dost populární téma. Zpracování tendenční, naivní, školácké. Vracím do knihovny se smíšenými pocity.
Bretaňské poměry
Jean-Luc Bannalec (p)
Poklidná detektivka. Žádné potoky krve, žádné násilí. Přečtu si další díl.
Jizva
Danuta Chlupová
Mně se to líbilo. Zajímavá je postava Marty. Jak nemocí či zraněním postižený člověk dokáže být nevypočitatelný. Samotné životické tragédii se ale autorka nějak hlouběji nevěnuje.
Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
Někdy jsem u toho čtení i zpytovala svědomí. Odteď se budu asi v duchu okřikovat, že vyčítám jak Alice. Líbí se mně styl psaní, bezvadně, uvěřitelně vykreslené charaktery protagonistů. Autorce moc fandím!
Sítě
Petra Dvořáková
Velmi zdařilé, jsem nadšená. Obdivuji mladou autorku, znalost zpracovaných témat.
Pět malých prasátek
Agatha Christie
Klasická detektivka, příjemné odpočinkové čtení i bez potoků krve a sexuálních scén.
Otec musí zemřít
Sandrone Dazieri
Dobrý, bezvadný. Akorát, jak je to trochu delší, tak jsem občas chvíli plavala ve jménech. Číst to znovu, napsala bych si jména s příslušným popisem na papírek.
Geniální přítelkyně
Elena Ferrante
Na základě pochvalných ohlasů jsem si knížku půjčila v knihovně. Nedařilo se mně se do ní začíst, tak jsem přečetla jinou a k téhle jsem se po týdnu vrátila. Ale fakt mně to nejde. Vrátím do knihovny, udělá radost dalším čtenářům, ale já její výborné ohodnocení nechápu.
Ostrov žen moře
Lisa See
O tom, jak zaslepeni vlastním smutkem, bolestí a pocitem křivdy se neptáme, a ani možná nechceme ptát, po důvodech jednání jiných. A nejen o tom, taky historie nám málo známé země.
Moc nádherná knížka.
Deník Věrky Kohnové: Jak ráda bych tak zůstala
Jiří Sankot
Pěkně udělaná knížka. Samotnému deníku předchází vyprávění, jak se asi odehrával život Věrky, než si deník začala psát. Proložené výstřižky z novin a odstavci s vysvětlením. Závěr je o životě v Terezíně a vyhlazovacích táborech v Polsku.
Knížka velmi přínosná hlavně pro -náctileté čtenáře, hodnotím z tohoto hlediska. Nám starším už asi tolik nedá.
Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie
Karin Lednická
Čekala jsem román. A jsem trochu zklamaná. Autorka fakta zpracovala jako dokument.
Děti Volhy
Guzel Jachina
Líčení často rozvláčné jako tok Volhy. Všechno to hrůzostrašné a tragické není popsáno akčně, “natvrdo”, ale takovým zvláštním lyrickým způsobem, takže se člověk nechvěje hrůzou při čtení, ale dojde mu to až za chvíli, když si třeba v pohodě pije svoje kafe.
Poeticky a dojemně vykreslená láska a starostlivá péče stárnoucího Bacha k malé Anči.
Je to taková poezie v próze, zvláštní, nevšední knížka. Zaslouží si pět hvězd, ale když na mě je to poetické až moc.
Naslouchač
Petra Stehlíková
Jsem 60+, takže asi ne tak úplně cílová skupina. Že někdo dokáže vymyslet fantaskní děj a k němu dokonce i názvy věcí, to teda obdivuju, i když některé zápletky se mně zdály až překombinované. Ale mělo to spád, četlo se to dobře, bezva čtení na dovolenou.