evask komentáře u knih
I bez krutostí a sexuálních scén se dá napsat dobrá detektivka.
Moc zajímavé téma, zajímavý příběh, ale ten styl vyprávění, tomu něco chybí. Jakoby to napsal spíš žurnalista než romanopisec. Je to takové mdlé, bez jiskry.
Historický román a hodně tlustý, to mně připomíná Kena Folletta. Není to špatný, ale přece jen do toho Folletta tomu trochu chybí. Jedna hvězdička nejmíň.
Pěkně to pan doktor napsal. A navíc - vždycky je dobré dozvědět se něco o kultuře a zvycích jiného národa.
Celkem dobrá detektivka, i když žádná bomba. Byla jsem ráda, když jsem ji konečně přelouskala, už jsem se občas ztrácela v těch jménech.
Poutavý historický román. V závěru jsem s dojetím četla o odchodu Alienor ze světa. Citlivě podané, kruh se uzavírá.
Zvláště v první polovině knihy byly takové jalové stránky, nic se nedělo, jen Josef pořád opakoval, že svou ženu nezabil. Moji třetí Amišové a teď si už od nich musím řádně odpočinout.
Dobrá krimi. Na konci to vzalo nějaký jiný směr. A některé otázky zůstaly nezodpovězeny: kde teda je ta zmizelá rodina se dvěma “převychovanými” dcerami, kde je jejich syn?
Celkem dobrá detektivka, ale další díl si už asi nepůjčím. Vadila mně spousta postav, nejsem schopná si ta anglická jména zapamatovat.
Kniha se dobře čte, děj má spád. Zpočátku mně připadalo, že autorka je spisovatelský tovaryš, prostě do spisovatele mistra tomu dost chybí. Taky mně vadí, když píše, že ve třicátých letech se nosily sukně nad kolena nebo punčochy nylonky. U Emilie jsem si už asi na ten styl zvykla, prostě začetla jsem se. Ale konec mně přišel zas nějaký podivný, zase jak od tovaryše. A navíc, kdy se v běžných domácnostech objevilo lego a barbína? To mně taky nějak nepasuje.
Dobrá detektivka. Na Merete mně mrzí, že ani jednou neprojevila trochu lítosti nad neštěstím stiženou Larsovou rodinou.
Dceru mám v Austrálii, tak jsem si řekla - dozvím se něco dalšího o Austrálii. Hodnocení to má moc pěkné, 87%, to se mně bude líbit.
Jenže teď vidím, že to hodnocení je dost nadsazené.
V první části jsem se musela hodně soustředit, je tam hodně postav, děj přeskakuje ve dvou časových liniích a je dost rozvláčný. Druhá část už má rychlejší spád. Samotný závěr mně také nesedl.
Mstitel se mně líbil víc.
Váhám mezi třemi a čtyřmi *.
Každá kapitola, ačkoli jsou většinou velmi krátké, začíná shrnutím, o co v kapitole půjde. To mně trochu připomnělo v dětství čteného Robinsona Crusoe a i styl psaní zpočátku navodil zdání, že půjde o knihu pro mládež. Pak však přijdou kapitoly vyloženě pro dospělé.
Moje první knížka od tohoto autora a nijak zvlášť mě neoslovila.
Spíš než popisem života v Osvětimi se knížka zabývá nástinem problematiky psychoterapie. Zajímavé, poučné.
Paráda. Čtivé, zajímavé, napínavé a ještě navíc se člověk dozví něco z historie. Vynikající dílo.
Divím se, že je tady tak málo hodnocení, neboli že se čte tak málo.
Zajímavá knížka, na dnešní dobu až neuvěřitelné skutečnosti. Dávám 4 a půl*.
Po předchozí knize - Řbitov zviřátek - jsem potřebovala zklidnit mysl, k tomu se Titáni dobře hodí. Žádná pecka to není, trochu plytké, zbytečně rozsáhlé, ale jako odpočinková četba dobré.