evask komentáře u knih
Půjčila jsem si na základě zdejších pochvalných komentářů. Lákalo mě dozvědět se něco o Islandu. Byl to omyl.
Četla jsem bezprostředně po Šikmém kostelu. Ve srovnáni s tím jsou tři hvězdičky až dost.
I když nedávám plný počet hvězdiček, někteří klienti mě bavili víc a jiné jsem maliličko přeskakovala, jsem ráda, že se mně tahle knížka dostala do ruky.
Romek nevypráví svůj příběh uceleně. Příběh se odehrává po válce, ale ve vzpomínkách se vrací. Mně to moc nesedělo.
Život se mně zdá zase o něco krásnější, když čtu hezkou knížku. Třeba Šikmý kostel.
Než si z knihovny půjčím knížku, vždycky kouknu sem na její hodnocení. Někdy se nechám ovlivnit vysokým procentem a na počet hodnotitelů nedbám. Jako třeba teď. Takže za mě - zklamání.
Knížku jsem měla půjčenou z knihovny. Je to takový vylepšovač nálady. Vtipný a laskavý. Asi si ji koupím a hned víc výtisků, takovým dárkem potěším.
Pěkná knížka.
Život plný zvratů, hledání a čekání.
Taky “nuda” o nervy na mateřské dovolené.
I bez krutostí a sexuálních scén se dá napsat dobrá detektivka.
Moc zajímavé téma, zajímavý příběh, ale ten styl vyprávění, tomu něco chybí. Jakoby to napsal spíš žurnalista než romanopisec. Je to takové mdlé, bez jiskry.
Historický román a hodně tlustý, to mně připomíná Kena Folletta. Není to špatný, ale přece jen do toho Folletta tomu trochu chybí. Jedna hvězdička nejmíň.
Pěkně to pan doktor napsal. A navíc - vždycky je dobré dozvědět se něco o kultuře a zvycích jiného národa.
Celkem dobrá detektivka, i když žádná bomba. Byla jsem ráda, když jsem ji konečně přelouskala, už jsem se občas ztrácela v těch jménech.
Poutavý historický román. V závěru jsem s dojetím četla o odchodu Alienor ze světa. Citlivě podané, kruh se uzavírá.
Zvláště v první polovině knihy byly takové jalové stránky, nic se nedělo, jen Josef pořád opakoval, že svou ženu nezabil. Moji třetí Amišové a teď si už od nich musím řádně odpočinout.
Dobrá krimi. Na konci to vzalo nějaký jiný směr. A některé otázky zůstaly nezodpovězeny: kde teda je ta zmizelá rodina se dvěma “převychovanými” dcerami, kde je jejich syn?
Celkem dobrá detektivka, ale další díl si už asi nepůjčím. Vadila mně spousta postav, nejsem schopná si ta anglická jména zapamatovat.
Kniha se dobře čte, děj má spád. Zpočátku mně připadalo, že autorka je spisovatelský tovaryš, prostě do spisovatele mistra tomu dost chybí. Taky mně vadí, když píše, že ve třicátých letech se nosily sukně nad kolena nebo punčochy nylonky. U Emilie jsem si už asi na ten styl zvykla, prostě začetla jsem se. Ale konec mně přišel zas nějaký podivný, zase jak od tovaryše. A navíc, kdy se v běžných domácnostech objevilo lego a barbína? To mně taky nějak nepasuje.
Dobrá detektivka. Na Merete mně mrzí, že ani jednou neprojevila trochu lítosti nad neštěstím stiženou Larsovou rodinou.