evelýny komentáře u knih

Tuto knihu bych asi nikdy nepřečetla, nebýt povinné četby ve škole. A jaké bylo tenkrát moje překapení - mně se příběh velmi líbil. Myšlenku přemisťování v čase a prostoru oceňuji v literatuře dodnes. A když nenecháte spoutat svoji vlastní fantazii, tak si vlastně přečtete možná první science fiction v české literatuře.
Mně nezbývá než udělit plný počet bodů a tentokrát to není z nostalgie. Tentokrát je to za originální nápad, ale to se musíte přenést v čase a prostoru, přesněji do roku 1888. Tehdy totiž kniha vznikla a já bych aspoň na chvilku chtěla zažít to ohromení tímto příběhem.

P.S. A když už bych byla v roce 1888, tak bych se pana Svatopluka Čecha zeptala, kdo jej inspiroval ke stvoření postavy Matěje Broučka? Mně byl opravdu odporný.

P.P.S. Promiňte pane Čechu, ale další vámi napsané knihy jsem nepřečetla, i když jsem se snažila. Opravdu. Ale neztrácejte naději, člověk s přibývajícími léty prý moudří, tak možná teď...snad...? Určitě!!! :-)))

46 13.07.2016

Na tomto příběhu mě upoutala fantazie spisovatele. Co všechno se dá pomocí e-mailů vyslovit. Musím přiznat, někdy měla moje fantazie velkou honičku, někdy jsem se ztrácela v osobách - kdo koho vlastně oslovuje, kdo komu vlastně odpovídá. Ale stejně je to originální, vtipný, ke konci i napínavý příběh. Moje srdce plesalo nad inteligentními a vtipnými dialogy, nad detailně propracovaným příběhem.
Pro mě prostě SUPER! SUPER! SUPEEEEEEEEEER!

46 12.09.2015

Tentokrát mi lyrika v trojverší zůstala utajená.
Tato sbírka se mnou nerezonovala.
Fantazie básníka zůstala pro mě skrytá.

Přesto pár zrníček jsem vyzobala.

jako starý pant
navždy se zadřel jeden
prchavý dojem

je loď skleněná
ke jménu připoutaná
schránka datová

divoké husy
nápadů snů a plánů
jen peří zbylo

P.S.: Co na to Macuo Bašó se mi zjistit nepodařilo...

45 01.06.2024

Tato knížka se do kapsy sice nevejde, ale poskytne vám základní informace o magické moci čísel.
Vysvětlí jasně a stručně význam čísel a jejich symbolů, o které se v minulosti opíral již Pythagoras ze Samu.
Naučí vás jednoduché analýze, jejímiž výsledky budete překvapení - já tedy byla.
Co k tomu potřebujete?
Jméno, datum narození a jednoduchý matematický úkon: sčítání.
Budete ohromení, co všechno skrývá magie čísel, co všechno se dá vyčíst z data narození.

P.S.: Kdo hledá, najde...
P.P.S.: Můj učitel matematiky by byl hodně překvapený...
P.P.S.: V této knížce se dokáže orientovat i začátečník. Stačí jenom chtít...

45 11.07.2020

Novella Nikolajevna Matvejevová - dcera zeměpisce a básnířky, vnučka básníka, ruská bardka, se smyslem pro melodii - ač sama neznala noty, zpěvačka s vrozeným citem pro poezii, pro básně:
-plné obyčejnosti, přesto povznášející
- plné nostalgie, přesto s kapičkou radosti
-plné skromnosti, přesto darující hojnost
Básně přírodní lyriky s odkrývající hloubkou pravdy jak nekonečný vesmír…
Básně plné lásky a naděje…

,,A už je noc, horoucí jako zvěst;
Zas bude krásný den, svit v plané růži!
Slunce - tu někde je; pod zimou z hvězd,
pod tenkou tmou – jak krev pod jemnou kůží…“

Básnířka, narozená pod tíhou citové karmy čísla 7, která svoji lásku darovala celému světu ve svých písních.
Já však zůstávám u čtené varianty, neboť při poslechu originálu se moje nostalgie vytratila pod projevem dětinského stáří...

,,... a nikdo cestou návětrnem
už nepotkal ji v životě.
Zmizela loďka v světle strmém,
jako se mizí v temnotě..."

Sbírku jsem objevila v jednom pražském antikvariátě. Byla vydaná r. 1978, přesto neohmataná. Opatřená osobním věnováním paní překladatelky a ilustrátorky:
,,Ivanovi – my dvě (Jana Štr. a Julie Sv.)“

P.S: Ač nejsem Ivan, jsem ráda za tuto sbírku. Jenom mě napadá, kde asi skončí, až i já se vydám cestou návětrna…
P.P:S: Korálky nostalgie navlékám na stébla trávy, mám již celý náhrdelník…
P.P.P:S: Dávám přednost českému překladu, ruština mě neoslovuje...

45 07.03.2020

Lenost
O lenosti by se toho dalo napsat hodně, ale - nechce se mi. Znáte to, ne? Necháme to na jindy. Děkuji vám.

A já děkuji panu Suchému, že to s leností nemyslel až tak vážně a že nám prostřednictvím této knihy dovolil nahlédnout do svojí fantazie a trochu i do života.

Jsou lidé, kteří by rádi hráli na varhany, ale mají k dispozici jen jednu píšťalu.
Co udělají?
Jdou a soudcují fotbal.

P.S: Pane Suchý, příště povolím uzdu své těkavosti a budu číst na přeskáčku ... )
P.P.S: Zapomněla jsem pochválit fotografie. Fotky jsou též super, zejména siesta v černém uhlí...

45 18.10.2019

Laskavé, vtipné, veselé, humorné čtení pro všechny generace čtenářů. Tahle kniha se musí líbit všem. Vyloučila bych pouze novorozence, kojence a batolata.

45 29.04.2018

Tohle je pro mě kniha, která srší inteligentním humorem, vtipem, nadsázkou.
Co na ní obdivuji já? Optimismus. Vždy, když si ji přečtu, hned je mi na té životní pouti nějak lépe, i když mě každý den na..re někdo jinej.
Tohle je pro mě život.
Miluji knihu i film. Oboje se povedlo.

Scéna s plechovkou nebo dolování květináče v kontejneru je pro mě TOP. Snad i proto, že i já občas musím něco dolovat z kontejneru :-)))

45 03.03.2018

Rozhodně kniha k prostudování, k zamyšlení.
A je to kniha časová - osloví vás až v okamžiku, kdy přijde její čas. Když budete chtít, když budete odhodláni ke změnám, změní váš život. Mně byla darována přítelkyní v období, kdy se radikálně změnil můj život díky nekompromisní diagnoze. S touto knihou do mého života vstoupila naděje, že je ještě nějaká šance.
Cesta to však není lehká, i když ,,v nekonečnu života, kde se nacházím, je všechno dokonalé, úplné a celistvé..." :-)
S láskou naslouchám poseltvím svého těla již dvacet let.

45 17.11.2017

Tuto knihu jsem měla v knihovně dost dlouho nepřečtenou, protože jsem viděla dříve film a myslela jsem si, že příběh znám a tudíž mě kniha nebude zajímat. CHYBA!!!!! Konec knihy mě fakt paralyzoval a jsem ráda, že jsem si na ni udělala čas.
Takže, kdo váháte s přečtením knihy, tak nekoukejte a začněte číst. Stojí to za to.

45 28.04.2016

Originální příběh, originální zpracování - ať hodnotíte obsah knihy nebo počet popsaných listů, dokonce i forma, kterou byla kniha napsána, mě zaskočila. Detailní popisy vás mnohdy šokují svojí syrovostí, někdy ohromí, mnohdy se však moje fantazie a rozum opravdu ztratily
Z mého pohledu mistrně vykreslena atmosféta viktoriánského Londýna ( pach hoven ke mně ze stránek knihy dolehl přes dvě století ). Kdo ovšem v 21. století toto může objektivně posoudit?
Překvapily mě emoce, které ve mně kniha vzbuzovala: vztek, odpor, smutek, naděje, lítost. U mě chyběla radost z dobře napsané knihy, i když příběh se mi líbil. Několikrát jsem musela knihu odložit s myšlenkou, že tohle opravdu nedočtu.
Dočetla jsem, ale na konci nevím, zda moje hodnocení spíše nepatří překladateli, protože ten se zde opravdu ,,vyřádil"
Tolik zbytečného a tím nudného textu - aspoň pro mě. Jednu hvězdičku přidám za šokující ,,záchodovou scénu" ke konci knihy. Tu tedy rozhodně nezapomenu.
S odstupem času musím změnit bodové hodnocení. Přidávám jednu *, protože tento příběh asi nikdy nezapomenu.
Tak, vážení a milí, právě nastala chvíle, kdy poprvé měním hodnocení u knihy po tak dlouhé době. Nedá se nic dělat, ale tento příběh se mi vryl tak do paměti, že jsem po půl roce knihu zokoupila. Tímto vzdávám ještě jednou hold pro mě tak neuvěřitelně uvěřitelnému příběhu, jeho syrovosti, která místy až mrazí a v neposlední řadě českému překladu. Byť s odstupem času, pro mě nejvyšší hodnocení

45 28.11.2015

Verše bez veršů, rýmy bez rýmů. Slova s příchutí smutku a nostalgie, úvahy s pachutí smrti a přesto nadějné.
Poezie? Snad. Originálně zvláštní, inspirativní, k zamyšlení.
Poezie, která vám tolikrát nastaví zrcadlo, že na chvíli ohromením zapomenete dýchat.

Kolik ve svém okolí znám princezen, které se zachránily samy?

P. S.: Doufám, že znám aspoň jednu....

princezna skočila z věže
&
zjistila, že celou tu dobu
uměla létat.

- ta křídla nikdy předtím nepotřebovala.

44 05.07.2020

Vtipné verše doplněné veselými ilustracemi, vhodné pro nejmenší čtenáře.
Svého času to byla nejoblíbenější kniha mojí dcery a tak trochu i moje, která je díky tvrdým kartonovým ,,listům" prakticky nezničitelná.

Zajímavost: Pro její rozměry se kniha nevešla do žádné mojí kabelky, přesto s námi putovala kamkoli. A světe div se: nikdy jsme ji nikde nezapomněli... )

P.S: Ilustrace v knize jsou tak úžasné, že si rozhodně velký formát zaslouží

A kolik, že je v Praze koček?

Na sta. Přesně 238 505 a basta...
Daří se jim dobře. Myši neloví
Pijou kočka kolu
Jedí cukroví

P.P.S: V příštím životě chci být v Praze kočkou, asi... :-)

44 17.11.2019

Vzpomínkové - nostalgické - zvláštní - smutné... Pro mě neuchopitelné ...
,,...vzájemná láska nutně nevede ke štěstí... milování už tudíž není snaha o útěchu, ale spíš beznadějný pokus popřít, že jste spolu nešťastní."

Bylo mu te-pr-ve devatenáct...

P.S: Opravdu v tomto příběhu šlo o lásku...?

44 07.11.2019

Osm autorů, osm příběhů.
Osm krátkých povídek - osm životních etap, a některé s vámi zaručeně budou rezonovat.
Osm čitatelů se společným jmenovatelem rodiny.
Podtrženo, sečteno - osm různých pohledů na život, ke kterým se po jejich dočtení přidá pohled devátý - ten váš.
Osm příběhů k zamyšlení, na jehož konci třeba zjistíte, že ten váš život je vlastně docela fajn.

P.S: Děkuji za příběh Return Magic a tímto zdravím Petru Dvořákovou...
P.P.S: Děkuji všem zúčastněným, že moji večerku posunuli hluboko za nultou hodinu. Ale nevadí, dnes je totiž sobota ... :-)

44 02.11.2019

Knihu jsem četla dlouho.
Simon Mawer má zřejmě vypracován svůj systém kvality pro psaní knih. Pakliže se standardy kvality stanou neměnnými, musí zákonitě vznikat sice kvalitní příběhy, které však postupně postrádají originalitu a tím zajímavost - poutavost (aspoň pro mě).
Po celou dobu čtení jsem přemýšlela, kým vlastně chtěla Marian být a kým byla?
Byla provazochodkyní, balancující na hranici pravdy a lži, strachu a odvahy, života - smrti ...
Zpočátku marionetou, kterou vycvičili a vodili tak dobře, až se stala loutkářkou, která vodila a ovládala. Pro někoho hravou roztomilou ,,Veverkou", pro někoho ,,Vlaštovkou".
Pro mě byla ženou, která v sobě skrývala ,,třetí dimenzi tajemna a neznáma", ženou, která celý život toužila najít velkou opravdovou lásku - snad?
Mohla Marian ve svém životě najít svůj hmotný střed, když na její ,,těleso" působilo tolik hmotné síly?
Našla Marian v životě svoje těžiště?
Opět plno otázek a žádná odpověď.
Po dočtení ve mně převládala hořká pachuť. Ale čeho...? Zbytečnosti, osamocení, smutku...? A možná jsem jenom nepochopila. Je na každém z nás, co si z příběhu Marian odnese.

44 06.01.2018

Tato kniha je důsledkem pominutí smyslů ze septické horečky, která před časem zachvátila celý svět. A možná jenom zlevnili v Londýně cenově dostupné bílé víno, možná Nutellu ( oboje autorka miluje). Možná též paní spisovatelce došla fantazie, kterou čerpala z internetu, možná již nemohla své nabyté zkušenosti ověřovat v praxi důsledkem únavy materiálu...Ale nevytvářejme si domněnky.
Z mého pohledu je tato kniha nuda. Nuda na každé stránce. Zkrátka: Nuda na entou. Já nedočetla. Jednu hvězdu uděluji sama sobě za to, že jsem odolala davovému šílenství a knihu nekoupila za komerční nestydatou cenu, i když díky mé zvědavosti moje peněženka měla namále :-)))
Zajímavost: Pyramidy, vystavěné v obchodech z této knihy - za výšku pyramid by se nemusel stydět ani egyptský panovník Cheops - mizely před očima. Nechápu?!

P.S. Paní Eriko, někdy méně znamená více...

44 01.11.2016

Krásné pohlazení po duši!
Verše plné vzpomínání mnohdy s pohádkovými motivy, které jsou však plné nostalgie, melancholie, skepse. Verše plné neobyčejných poetických přirovnání, které z obyčejných věcí jako zabíjačka nebo sbírání hub činí věci výjimečné.
Přestože na vás z básní občas dýchne i závan smrti, přesto vás naplňují krásou, nadějí, mnohdy radostí, ale mnohdy melancholií. Jste okouzleni jednoduchostí verše, spojením mystična s realitou, jste okouzleni genialitou tohoto básníka. Posuďte sami:
Kde bydlí víla?
Asi v mechu, celou noc tančí bez oddechu, pak věneček si odstrojí a ustele si pod chvojí.
A co má k jídlu?
Místo kávy do hrníčku si sbírá z trávy třpytivé rosné krůpěje a ráno si je ohřeje.
A to jí stačí?...
Jestli jí to opravdu stačí si již přečtěte sami. Stojí to za to! Opravdu!
ZAJÍMAVOST: Básnická sbírka vyšla v r. 1956 s podtitulem: Verše k obrazům Josefa Lady. A věřte, opravdu některé básně si lehce spojíte se známými Ladovými ilustracemi.
P.S. Abych objevila ve velkém pražském knihkupectví tuto knihu, musela jsem se hluboce sklonit, ba přímo kleknout. Nenápadná knížečka velikosti A5 o 70 stranách. Nenápadná svým vzhledem - velká svým obsahem. Po přečtení ještě jednou s úctou poklekám a ještě více chápu, proč je tento spisovatel - básník jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.
P.P.S. Jsem ochotná za jakoukoli Seifertovu sbírku vydat poslední peníz. Chcete mě zruinovat, pane Seiferte?
P.P.P.S. Možná bych měla zakoupit sbírku: ,,Šel malíř chudě do světa". To, abych věděla...:-)

44 08.08.2016

Nemohu jinak, než udělit nejvyšší hodnocení. Smutný příběh Viktorky je zde zúročený krásnými verši Jaroslava Seiferta. Snad mi Božena Němcová promine, ale v této podobě je mi Viktorčin příběh bližší, i když se mi líbil vždy. Neodpustím si aspoň krátkou ukázku:

Vždyť přichází již zdaleka
a jenom málo dní je před ní.
Vlastně už čeká na poslední,
vlastně už na nic nečeká.

Z mého pohledu zkrátka krása, i když smutná. Smutná tak, jako celý Viktorčin příběh.
Jaroslav Seifert v ní spojil osud Viktorky s osudem Boženy Němcové. Nebo, že by Božena Němcová promítla svůj osud do příběhu nešťastné Viktorky...? V tom případě panu Seifertovi právem patří Nobelova cena za literaturu. A mně nezbývá nic jiného, než tleskat ve stoje. A věřte, tleskám dlouho!

44 30.03.2016

Výborná kniha - přečtena jedním dechem - několikrát - celou mojí rodinou - celým mým okolím. Zatím mi nikdo nikdy neřekl: bláboly. Ale co s tím, když aplikace v praxi je tak obtížná? A co s tím, když v některých případech je až příliš pozdě?
NADĚJE: Knihu jsem darovala své dceři a doufám, že štafetový kolík se dostane do cíle.
Zajímavost: ostatní knihy tohoto autora mě již tak neoslovily
P.S: Po delším odstupu si dovoluji doplnit komentář. Všech pět jazyků lásky se dá shrnout do jediného. Láska je především RESPEKT. Tedy i respekt nemilovat. A s tím si neporadí ani evangelický farář. A musím souhlasit: příběhy uvedené v této knize jsou naivní ... zkrátka americké. Ale základní myšlenka není špatná. Skrývá naději, a ta - jak víme - umírá poslední.

44 27.01.2016