evineckY komentáře u knih

Film jsem viděla hooodně krát, protože ho miluji a né jen kvůli Johny Deppovi. Teď jsem poslouchala audioknihu, která je fantasticky načtená . Kniha je sice hodně jiná, jsou tam rozdíly, ale v jádru stejná. Obojí doporučuji.

51 12.05.2021

Tuto knihu jsem četla ještě jako puberťačka a strašně se mi to líbilo. Určitě si to musím zopakovat :-)

51 25.04.2021

Další úžasný příběh ze života plný problémů, starostí, ale hlavně lásky, jak mladší generace, tak rodičů od úžasné spisovatelky. Collen se nevyhýbá žádným závažným tématům, ale miluji ji za ty šťastné konce, kterých se dočkáme v reálu málo kdy :-)

51 29.03.2021

Znovu jsem poslouchala audioknihu a pořád mám z toho rozporuplné pocity. Trošku překombinované, naivní a nedomyslené.

51 06.01.2021

Na knize se mi líbilo,že vážné téma se mísilo s vtipem a romantikou :-)

51 18.11.2020

Kniha plná emocí a tvrdé reality,u které jsem zuřila,tak i brečela. Lidé umějí být strašně zlí . Jsem ráda,že jsem dětství strávila bez soc.sítí. Klepy se sice šířily na vesnici neúměrnou rychlostí a člověk se dozvěděl i to,co nechtěl, ale teď je to úplná hrůza Mladí nemají žádné soukromí.

51 17.08.2020

Kniha se mi ze začátku až tak nelíbila, dokud jsem nepřečetla z pohledu Christána
a víc se nezamyslela proč byl,jaký byl. A ruku na srdce- každá žena - která by nechtěla
být tak milovaná....

51 21.11.2019

TEDA .... Až jsem knihu dočetla, zamyslela a rozbrečela. Tak silný příběh mě velmi oslovil.
Při té vší smůle, kolik štěstí - žila v zabezpečené rodině, milovaná, velice chytrá, zvídavá a pilná, ale největší štěstí byla slečna Salivenová ,ta byla hlavní důvod, proč se Helence dařilo.
Věnovala jí veškerý čas, její lidskost a oddanost se hned tak nevidí. Před ní bych smekla a
poklonila se jí. Líbilo se mi hodně knih, ale tato je za 100 hvězd a všem vřele doporučuji.

51 01.06.2019

Když to zajiskří...
Pěkný a milý příběh o druhých šancích po ztrátě partnerů,
bez zbytečných dramat.
Bylo to příjemné čtení o naději na krásnou budoucnost.
Mohu jen doporučit.

50 08.01.2025

Kniha se mi moc líbila.
Je to krásné, když člověk může být hrdý na svou zem a moci bojovat za životní prostředí...
Nenáročné čtení, ale pěkné a čtivé i jemně romantické.
K tomu nám autorka opět poskytla oblíbené recepty.

„Všechno, díky čemu je tohle místo jedinečný – pro každýho, kdo sem přijde –,
bude naprosto zničený. Jen kvůli nějakejm pito-mejm snahám vyhovět cílům
obnovitelných zdrojů energie. Což, jen tak mimochodem, stejně nefunguje. Všechno to palivo, který musíte použít, abyste zařízení na jejich využití vůbec mohli postavit a abyste je – Ježiši Kriste – dostali přes moře až sem, odpovídá těžbě půlky ropného pole. Ale jestli musej – jestli opravdu musej naplnit kapsu nějakýmu chlápkovi z Bruselu nebo odkudkoli jinud –, můžou to postavit o něco dál. Nebo aspoň támhle za tím výběžkem.

50 23.09.2024

„Zlo je ohavné, ať na sebe vezme jakoukoliv podobu.“

V sérii je vystavěn svět, který se mi moc líbil, jejich krásné souznění, příroda,
draci, prolínání jejich světa s našim...
Spisovatelské nadání Breen - nejdůležitější KLÍČ,
- její nej kamarád Marco - jeho kuchařské nadání, tipy a kuchařka.
- samozřejmě její nejvěrnější a statečný Lotr :-)
Celou sérii se vine jemná romantická linka a hlavně boj dobra se zlem
a jak to chodí jen v pohádkách - dobro zvítězí :-)

Já chci víc.“
„Víc čeho? Víc než co?“
„Víc než se jen tak vézt. Chci přísliby, plány, závazky a všechno, co s nimi souvisí.“
Zíral na ni. „Nedal jsem ti snad náušnice, a přede všemi, kdo mají oči? Nevzala sis je?“
„Ano, a ještě jednou díky, ale…“
„K čertu s díky. Vzala sis je, nosíš je, tak je to vyřízené.“

50 05.09.2024

Je to moc krásný a milý příběh se špetkou tajemna a pohádkové lásky.

''Přikládáš takovým lidem až moc velkou důležitost a malou těm,
na kterých skutečně záleží.''

50 31.07.2024

Ikdyž je kniha dobře napsaná, vůbec nemám dobrý pocit.
Ten stres, odpor, znechucení a bezmoc, to je důvod, proč nemám
ráda takové knihy.
Nepomohly ani krásné popisy přírody Shetlandských ostrovů.

50 20.06.2024

„Potřebujeme hodně statečnosti, abychom se postavili svým nepřátelům,
stejně tolik ale i k tomu, abychom se postavili svým přátelům.“

I když je tato fantasy určená mládeži, rozhodně se líbila i mi.
No, přeci jsou tam duchové a ještě k tomu Skotsko ... :-)

Otázky autorce :
Co bylo vaší prvotní inspirací pro Město duchů?
Prvotní nápad na Cassidy a její schopnosti – tedy dívku uvízlou mezi živými a mrtvými, jednou nohou v každém z těchto světů – jsem dostala před mnoha lety. Ale všechno to do sebe začalo zapadat, až když jsem se přestěhovala do skotského Edinburghu.
Edinburgh je velice staré a velice strašidelné město. Nejvíc ze všeho se mi ale líbilo, že úplně každý, koho jsem tu potkala, měl nějakou duchařskou historku. A nejen to. Lidé tu mluvili o duchách, jako kdyby se bavili o rodinné dovolené nebo o domácím mazlíčkovi – jako kdyby to bylo normální.

Proto jste se rozhodla knihu zasadit do skotského Edinburghu?
Ano. To místo má prostě atmosféru. V jeho kamenech cítíte historii a v každé uličce či staré budově duchy. Vyzařuje takovou děsivou (a krásnou) energii, to jsem chtěla zachytit. Ta knížka je krátký, velice morbidní milostný dopis městu, kde takříkajíc uchovávám své kosti.

Musela jste si něco k napsání tohoto příběhu nastudovat, a pokud ano, co to bylo?
Byla jsem úplně na všech místech, která Cass v knize navštíví, a studovala jsem nejrůznější strašidelné historky, které tvoří základ edinburského duchařského folkloru. Čtenáři a čtenářky si to možná neuvědomí, ale všechny strašidelné historky, které se v knížce objevují, jsou skutečně zdokumentovány! Jediné, co jsem si zcela vymyslela, je hlavní záporná postava. Takže ačkoli je Rudá vrána smyšlená, všichni ostatní duchové a všechna strašidelná místa, která Blakeovi zkoumají, pochází z místních legend.

50 10.06.2024

Kniha z mého milovaného IRSKA a k tomu od velmi nadané české autorky !!!!!
Z příběhu cítíte, že spisovatelka zná místa o kterých píše a to velmi oceňuji.
Není to žádná jednoduchá, ani idylická love story, ale řádný propletenec
příběhů skupiny přátel, excentrické babičky, rodiny a rodičovství,
volnomyšlenkářských vztahů, hlavně cestování a překrásná příroda.
Knihu vřele doporučuji a doufám v další podobnou z Irska !
Ve spoileru přidám dvě ukázky tak rozdílné, že vás všechny musí navnadit,
ale nejoblíbenější s popisy přírody a Irska sem dát nemůžu, protože bych
musela vložit třetinu knihy :-)
Poslední z 11-ti dopisů:
Má blízce vzdálená, vzdáleně blízká přítelkyně,
každým probuzením mne provází pohled do Tvých očí a každým usínáním dotek Tvých rtů na mých.
S každou další velrybou, vzlétajícím hejnem ptáků, s každým pohybem mořské hladiny cítím, jak se můj srdeční rytmus harmonizuje s Tvým. S každým dalším douškem černého piva nabývají věčně mlhavé vzpomínky jasnějších kontur,

Návštěva Ellen u Bennyho rodičů :
„Jmenuji se Elen,“ podá dívka muži napřaženou ruku.
„Pochopitelně, můj vnuk nám o vás už několik hodin v kuse vypráví. Má stejně dobrý vkus jako můj syn,“ vykládá nadšeně Bennyho otec, načež ho ze dveří odstrčí drobná, avšak rázně vyhlížející žena. Bílé vlasy má stažené do přísného drdolu, dlouhé černé šaty zakrývající kromě hlavy a prstů na rukou úplně všechno zdobí velký zlatý kříž.
„Ahoj, mami,“ kývne s odtažitou zdvořilostí Benny.
„Neochladilo se tu?“ broukne Ela pobaveně tak, aby ji slyšel jen Benny.
„Si piš,“ kníkne mladík v odpověď a postrčí dívku směrem k matce. „Mami, tohle je Elen Marošová, Elen, to je moje matka, svatá Mary, a ten ukecaný chlap, co se nestihl ani představit, je můj táta Joseph. A ne, nekecám,“ odříká monotónně. „Řekl jsi svatá?“ ušklíbne se Ela.
„Ne, to ses musela přeslechnout,“ mrkne na ni a protáhne se kolem obou žen i otce do předsíně malého domku.
„Dobrý den, Elen, vítejte v našem domě. Prosím, otřete si boty o rohožku a nestyďte se pomodlit, než vstoupíte,“ pronese strojeně žena, bez dalších zdvořilostí se otočí na patě a odkráčí zpět do domu, následována manželem, který ještě stihne Ele věnovat krátký povzbudivý pohled.
Ela osamí v maličké předsíni. Zběžně obhlédne prostor – otlučený dřevěný botník, tři ošoupané dřevěné háčky na kabáty, pod nohama tlustý béžový koberec pokračující na úzké schodiště do patra. Dívka opatrně zavře vchodové dveře a leknutím skoro vykřikne. Vnitřní stranu dveří pokrývá děsivě reálná podobizna Ježíše v životní velikosti.
„Dobrý, už si ty boty čistím, tak na mě tak nekoukej,“ zamumlá pod náporem Ježíšova blahosklonnému pohledu a zuřivě tře tenisky o koberec. Vzhledem k vydřenému místečku přesně tam, kde právě stojí, hádá, že není první, kdo tichému dozoru božího syna podlehl.
„Připadá vám víra vtipná, slečno?“ ozve se ze stínu pod schodištěm zlověstně mrazivý hlas.
„Kriste pane, vy jste mě vylekala,“ zaječí Ela a vzápětí si zděšeně překryje ústa dlaněmi. „Ježíši, pardon,“ ujede jí ještě, pak raději zmlkne.
Mary jí pokyne směrem ke dveřím, za nimiž se nachází kuchyně a jídelní kout. Zbytek rodiny už sedí spořádaně u stolu a poslušně se nacpává domácím rebarborovým koláčem. Ela se sesune na volnou židli vedle Bennyho, zkroušeně kývne na pozdrav Liamovi, Trioně a Endovi, vezme si nabízený kousek koláče a tiše žvýká, oči upřené do lakované desky stolu.
„Že tys nemoudře promlouvala k našemu dveřníkovi?“ zahihňá se Benny.
„Hmm,“ zahučí Ela, aniž by se na něj podívala. „Vítej v oáze mého dětství, Elen,“ pronese napůl soucitně, napůl znechuceně Benny a postrčí k ní hrneček s kávou. „Nemluv, na všechno přikyvuj, neměj vlastní názor a přehnaně se neusmívej, pak tě matka možná nesežere,“ dodá tiše. „Pane bože,“ vydechne ztrápeně dívka.
„Ne, ten ti tu rozhodně pomáhat nebude,“ napomene ji Benny a rozesměje se.
„Tak jak se vám líbí v Irsku, Elen? Není na vás sever moc drsný?“ přeruší jejich špitání Joseph vesele. „Ehm, ne, pane, mně zima nevadí,“ vykoktá Ela.
„To se ti u našich musí líbit,“ rýpne si Benny, načež ho jediný matčin pohled opět umlčí. „Benjamin je trošku nevychovaný, omluvte ho,“ nervózně se ošije Joseph. „Už jako chlapec tu a tam koketoval s temnými silami. Inu, co vám budu povídat, v jistém věku všichni chlapci experimentují a my jsme moc rádi, že náš hoch dostal rozum.“

50 02.06.2024

SPOILER:
Není to vůbec jen kniha o Titanicu, ale jeho duch se vine celým příběhem.
- Dočteme se o hrůzné noci pádu Titanicu z pohledu dalších osob.
- Dočteme se o hrůzách první i druhé sv. války.
- Dočteme se o hrůzách násilí na vlastní ženě.
Ale taky nádherné zakončení úchvatného románu, který moc, moc doporučuji.

Až dorazíme, vypukne chaos. Všichni
budou chtít pomoc, ale až se všichni rozutečou, někdo se bude muset
ujistit, že o ně bylo postaráno.“
„Ale, Margaret, drahoušku, není příliš brzy brát na sebe takovou
zodpovědnost? Určitě se o ně bude chtít postarat vláda,“ řekla pasažérka první třídy zabalená do liščího kožichu.
„Ethel, ve vládě sedí hovada, promiňte! To ženy se starají o ostatní.
Vždycky to tak bylo a vždycky to tak bude. Musíme se postarat o to,
že nikdo nebude kvůli tomuto neštěstí hladovět.

„Proč tatínek pláče?“ zeptala se Tina, když jí držela Patti za ruku.
„Protože tu odpočívají jeho přátelé. Nevrátili se s ním domů. Tvůj
strýček Frank tu také leží.“
„Vyhráli jsme?“ zjišťoval Frankie.
„Válku nemůže nikdo vyhrát. Lidé si jen myslí, že ji vyhráli, ale ve
skutečnosti to tak není.“

50 21.02.2024

Dala jsem na pěkné hodnocení mých oblíbených spolučtenářek
a udělala jsem moc dobře
Toto je jedna z mála knih o smrtce, která se mi fakt líbí.
V knize je všechno - detektivka, fantasy, napětí, vtip, romantika i láska...
Moc doporučuji a těším se na další díl :-)

50 04.08.2023

Musím pochválit pěknou obálku, ale to je všechno.
Vůbec nevím, co si o této knize myslet. Děj strašně chaotický, jako sama hrdinka.
Hotová Márplová křížená superženou - všechno stíhá, u všeho je a den má nejméně 40 hodin... Když je s jedním chlapem, myslí na druhého a naopak :-(
Policie prohledala celý les (což v Beskydech až taková práce není a nenašli barák ???
Konec nás měl nalákat, ale pokračování si nechám ujít.

50 03.12.2022

První díl byl rozhodně lepší v tom, že byl poklidný a hooodně mi připomínal mou oblíbenou - Neviditelný život Addie LaRue.
Ale tím nechci říct, že tato byla špatná !
Je v ní hodně akce, více aktérů, o to více napínavější a divočejší.
A hlavně teď už víme, kde a kdo je Erasmus :-)
Sice to s hororem nemá nic společného, ale určitě doporučuji za 4,5*

50 02.11.2022

Nejdříve musím pochválit pěknou obálku.
Nadchl mě námět knihy a čekala jsem víc tajemna a fantasy, ale vydalo se to cestou thrilleru, což je obrovská škoda. Chtělo by to pokračování, ve kterém by bylo více akce.
Radka mi připadala hysterická a málo aktivní.
Mám ráda popisné knihy, ale tady je to spíš na škodu, když se popisuje každičký krok a myšlenka - kdo, co, proč...
Kniha je čtivá, takže pokračování...

50 20.10.2022