Finskej komentáře u knih

Ne tak však ďábelský syn Záhadného Východu. „Ó spravedliví, ó slunéčka vzdělanosti západní, ó velicí, jimž moudrost kane s vousů na břicha otylá učeností,“ ševelil úlisně prohnaný Jap, „nechť Věčný Buddha sešle na mne stokrát šest tisíc rudých blesků a promění mě v špetku žlutého prášku, provinil-li jsem se něčím proti moudrým a vznešeným zákonům této kvetoucí země. Pakli se však přece tak stalo, tu při sakurách roztockých přísahám, že to bylo z neznalosti zdejších obyčejů, neboť není vše dobré pod Žižkovem, co je dobré pod Fudži-Jámou.“ „V hrdlo lžeš, bídný žluťase!“ zahřímal Bidlo, tyče se jako bůh pomsty na svědecké lavici, „chceš se vymlouvat na neznalost zvyků bílých lidí, an jsi renegátem bílé rasy?“ „Ano, krajané,“ pokračoval obrácen k posluchačstvu a míře prstem na zděšeného Mi-Kotu, „tento zločinný žlutý padouch se nenarodil pod Fudži-Jámou, nýbrž pod Jámou za Karlovým náměstím a náležel k bílému plemeni až do třinácti let, kdy se přejedl tlustého od šunky a dostav žloutenku desertoval hanebně k mongolské rase!“

Bohatýrská trilogie má díly tři, proto: perla, perla, perla české humoristické literatury, která ani po století od dob první republiky neztratila nic ze svého lesku.

Jedna z nejoblíbenějších pohádkových knížek mého dětství. Ta se panu Říhovi vážně povedla. Neomrzí ani po letech a ani dospělého. + sympatické ilustrace Heleny Zmatlíkové s jemným náznakem decentního humoru. + méně obvyklá kompozice formou pásma 'sejdou se náhodní cestující a počnou vyprávět'. Vlastně takové pohádkové Canterburské povídky, svým způsobem.

3 11.02.2014

Václav Říha prostě uměl. Již druhá jeho kniha, s níž mám neodmyslitelně spjaty vzpomínky na dětství. Říhovy pohádky jsou psány nesmírně čtivě - jak pro děti, tak i pro dospělé - nepostrádají žádný z náležitých atributů a přitom jsou obsažné právě tak akorát, ne zbytečně upovídané. A Říhův český jazyk je moc hezký a velice přirozeně plyne.

4 11.02.2014

Nevím, zda podle toho minerály skutečně určovat jdou (věc velice relativní vzhledem k velkým variacím přirozené přírodní podoby mnoha z nich), ale jako vynikající a krásnými barevnými fotografiemi na kvalitním papíře doslova až po okraj nacpaný atlas tuto publikaci užije každý milovník i sběratel nerostů.

2 11.02.2014

Báječná kniha. Z nás, co na šachy nemáme trpělivost, ani buňky, sice už mistry neudělá, ale alespoň nám umožní pochopit, co se vlastně na té šachovnici děje. A je sice psána pro děti, ale to vůbec nevadí - šachy nejsou jednoduchá věc :)

5 11.02.2014

Břízka

Už skoro nahou divý liják
tiskne ji k zemi, rve s ní šat.
Brání se hrdá, mlčenlivá –
jak umí mlčky pohrdat!

A vichr v zimní temný večer
v pase ji útlou objímá.
Ramena její bílá svleče
potom rukama zkřehlýma.

Zlomí tu tenkou hrdou krásku!
Vymkla se, v očích slzy má:
někomu třetímu slíbila lásku,
rty svoje, bílá ramena.

7 11.02.2014

"Policie!" zasípal Ezechiáš. "Musím zapálit dům a uniknout v nastalém zmatku." Rozžehl bezpečnostní zápalku a přidržel ji k noze stolu. Stůl byl ohnivzdorný a nechtěl hořet. Přidržel zápalku ke dveřím. Dveře byly ohnivzdorné. Zkusil to s knihovnou. Přejel zápalkou podél knih. Všechny byly ohnivzdorné. Všechno bylo ohnivzdorné. Nepříčetný vztekem si strhl celuloidový límeček a zapálil ten. Zamával jím nad hlavou. Z oken vyšlehly obrovské ohnivé jazyky. "Hoří! Hoří!" rozlehlo se ulicí. Ezechiáš vyrazil ze dveří a hodil plápolající límeček do výtahové šachty. Železný výtah i s ocelovými lany v okamžiku vzplály; potom chytilo mosazné kování na dveřích a za chvíli se i cementová podlaha výtahu proměnila v jedinou výheň burácejících plamenů. Z budovy vyrazily obrovské sloupy dýmu.

3 11.02.2014

Z vypravěčského hlediska skvělá dobrodružná sága. Čte se to ještě o stupínek lépe, než jak "literárně hodnotné" to doopravdy je - a to JE autorské umění. A hlavní hrdina, sir Sparhawk, je ukázkovým prototypem ostříleného cynického mazáka s fixním smyslem pro čest a spravedlnost, který se, vcelku zdravě, se zádrhely a darebáky nemaže víc, než je nezbytně nutné. + je třeba k dobru připočíst kvalitně vykreslený svět koexistujících odlišných kultur a náboženství, mezi nimiž dochází k přirozenému tření a zádrhelům. + je to velkolepě epické a člověk má málem dojem, jako kdyby četl "skutečný" historický román. A tak dále. Snad jediné mínus je postupný rozvoj do snad až příliš všeobjímající one-big-happy-family, ovšem trilogie skončí právě tak akorát včas. (Tato trilogie, nejsem si jist, že totéž lze říci i o dalších ságách autora.)

5 11.02.2014

Z vypravěčského hlediska skvělá dobrodružná sága. Čte se to ještě o stupínek lépe, než jak "literárně hodnotné" to doopravdy je - a to JE autorské umění. A hlavní hrdina, sir Sparhawk, je ukázkovým prototypem ostříleného cynického mazáka s fixním smyslem pro čest a spravedlnost, který se, vcelku zdravě, se zádrhely a darebáky nemaže víc, než je nezbytně nutné. + je třeba k dobru připočíst kvalitně vykreslený svět koexistujících odlišných kultur a náboženství, mezi nimiž dochází k přirozenému tření a zádrhelům. + je to velkolepě epické a člověk má málem dojem, jako kdyby četl "skutečný" historický román. A tak dále. Snad jediné mínus je postupný rozvoj do snad až příliš všeobjímající one-big-happy-family, ovšem trilogie skončí právě tak akorát včas. (Tato trilogie, nejsem si jist, že totéž lze říci i o dalších ságách autora.)

2 11.02.2014

Z vypravěčského hlediska skvělá dobrodružná sága. Čte se to ještě o stupínek lépe, než jak "literárně hodnotné" to doopravdy je - a to JE autorské umění. A hlavní hrdina, sir Sparhawk, je ukázkovým prototypem ostříleného cynického mazáka s fixním smyslem pro čest a spravedlnost, který se, vcelku zdravě, se zádrhely a darebáky nemaže víc, než je nezbytně nutné. + je třeba k dobru připočíst kvalitně vykreslený svět koexistujících odlišných kultur a náboženství, mezi nimiž dochází k přirozenému tření a zádrhelům. + je to velkolepě epické a člověk má málem dojem, jako kdyby četl "skutečný" historický román. A tak dále. Snad jediné mínus je postupný rozvoj do snad až příliš všeobjímající one-big-happy-family, ovšem trilogie skončí právě tak akorát včas. (Tato trilogie, nejsem si jist, že totéž lze říci i o dalších ságách autora.)

5 11.02.2014

Bál jsem se zbytečně, vcelku se to dá číst. Příjemná oddychovka pro vyznavače žánru.

11.02.2014

Anekdotický průřez napříč českou historií, od příchodu bájného praotce až po nedávnou socialistickou éru a její konec. Varování: mezi záchvaty k smíchu budete donuceni k nejednomu zamyšlení. Kantorek je génius a i kdyby už nic jiného nenakreslil, Historické okamžiky samy o sobě by na ten piedestal stačily. Posuďte sami - ten výraz na plechových helmách je prostě k nezaplacení: http://www.oook.cz/kantorek/hb_husita.jpg

1 11.02.2014

Další komentáře a vysvětlení více méně zbytečná, protože jeden ze tří dochovaných krhútských žalobějů hovoří za vše:

Pajú kuhy žalobej, mřežom žguty padů.
Baha ruk vod suda čol, kaži duša kadů.

Kaži dej z put komorín, ztratora som zbryjdi.
Da huhlavy mhlivy dvar, zdaraváša dyjdi.

Neoslyš ny Lomikel, daji žor i litva.
Pjadoch, avú, úvy, žel, nastáše ponikva.

3 11.02.2014

Skvostný (proti)válečný román, který se navíc dočkal ucházejícího zfilmování s Marlonem Brandem v jedné z hlavních rolí.

1 10.02.2014

Updike básník je, na rozdíl od Updika prozaika, většině čtenářů neznámý. A je to škoda. Básně totiž píše výborné, duchaplné a leckdy vtipné s příjemným ironickým a sarkastickým tónem.

2 10.02.2014

Ve skutečnosti dost drsná kniha o té naší kulišácké národní povaze... Kam se hrabe dobrý voják Švejk. Toto je bobřík hořké národní sebekritické pilulky a skutečně dost trefné k tomu. Lze snadno pochopit, proč Kurase za něco takového mnoho lidí nemá rádo.

3 10.02.2014

Toto skvostné dílo se - naštěstí! - dočkalo rozhlasového dramatického zpracování s Rudolfem Hrušínským v hlavní roli a lze k tomu říci jen: neskutečné. To prostě nemá obdoby. Hardcore základ moderního světového absurdního dramatu. A kromě toho i skvostná detektivka povýšená na formu nejvýše uměleckou. A k tomu strhující příběh viny a trestu. A k tomu neúprosná studie vnitřní osamělosti chodce na dlouhou trať. A... zkrátka nutnost.

4 10.02.2014

Má-li česká literatura a žurnalistika "velikého učitele" kritického myšlení, je to bezesporu Peroutka. Řadu ze svých postřehů jako by napsal včera. Je mi nepochopitelnou záhadou, že o tomto pánovi nás na gymnáziu neučili. A to už, prosím pěkně, po tzv. sametové revoluci. Osnovy by patrně měly být důkladně přepracovány (pokud už nebyly).

3 10.02.2014

Báječně čtivá a vtipná záležitost. A přitom... člověk se celou dobu baví a baví, ale občas na něj vykouknou i dost znepokojivé poznámky, například jedno z "hesel připsaných na okraji": PROTEKTORÁT. Aneb není všechno jenom sranda, co zpočátku k řehtačce svádí.

1 10.02.2014

Mnohý básník straní se
styku s veřejností,
radši do tmy zalézá,
do osamělosti
a tam se pak lopotí,
pachtí se a postí
a když slavně hotov je,
čteš to s útrpností.

2 10.02.2014